UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO – SPRÁVNÍ
Aktivní politika zaměstnanosti v České republice Bc. Hana Vodičková
DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci vyuţila, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. Byla jsem seznámena s tím, ţe se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, ţe Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, ţe pokud dojde k uţití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o uţití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaloţila, a to podle okolností aţ do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.
V Pardubicích dne 28. 3. 2011 Hana Vodičková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Jolaně Volejníkové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a ochotu při vedení této diplomové práce. Mé poděkování patří rovněţ zaměstnancům Úřadu práce v Chrudimi za vstřícný přístup a poskytnuté informace.
Anotace Diplomová práce se zabývá vyuţitím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti při řešení nezaměstnanosti v České republice. Má za cíl definovat a specifikovat její jednotlivé nástroje v rámci státu a vliv zmíněných nástrojů na sniţování nezaměstnanosti v regionu Chrudim ve sledovaném období 2007–2009.
Klíčová slova trh práce, nezaměstnanost, politika zaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti, uchazeč o zaměstnání, úřad práce, region Chrudim
Title Active Employment Policy in the Czech Republic
Annotation The thesis deals with using of tools of active employment policy while solving the unemployment in the Czech Republic. Its aim is to define and specifity particular tools within the state and to analyse the application and the influence of the mentioned tools on reducing unemployment in the region of Chrudim during the monitored period 2007–2009.
Keywords labour market, unemployment, employment policy, active employment policy, job applicant, labour office, the region of Chrudim
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1
Trh práce a nezaměstnanost.............................................................................................. 10 1.1 Trh práce ................................................................................................................ 10 1.1.1 Specifické rysy trhu práce ............................................................................ 10 1.1.2 Segmentace trhu práce ................................................................................. 12 1.2 Nezaměstnanost ..................................................................................................... 14 1.2.1 Druhy nezaměstnanosti ................................................................................ 17 1.2.2 Typy nezaměstnanosti .................................................................................. 18 1.2.3 Dopady dlouhodobé nezaměstnanosti .......................................................... 20 1.2.4 Ohroţené skupiny na trhu práce ................................................................... 21 1.2.5 Měření nezaměstnanosti ............................................................................... 22 1.3 Vývoj trhu práce v ČR ........................................................................................... 23
2
Politika zaměstnanosti v ČR ............................................................................................. 25 2.1 Státní politika zaměstnanosti ................................................................................. 27 2.1.1 Cíle politiky zaměstnanosti .......................................................................... 29 2.1.2 Institucionální a finanční zabezpečení ......................................................... 30 2.2 Pasivní politika zaměstnanosti ............................................................................... 31 2.3 Aktivní politika zaměstnanosti .............................................................................. 32 2.4 Vývoj politiky zaměstnanosti ................................................................................ 33
3
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v ČR .................................................................. 36 3.1 Nástroje a opatření APZ ........................................................................................ 39 3.1.1 Rekvalifikace ................................................................................................ 39 3.1.2 Veřejně prospěšné práce............................................................................... 42 3.1.3 Společensky účelná pracovní místa.............................................................. 43 3.1.4 Příspěvek na zapracování ............................................................................. 46 3.1.5 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ............................. 46 3.1.6 Překlenovací příspěvek ................................................................................ 46 3.2 Podpora zdravotně postiţených ............................................................................. 47 3.2.1 Chráněné pracovní dílny .............................................................................. 47 3.2.2 Chráněná pracovní místa .............................................................................. 48 3.3 Cílené programy .................................................................................................... 50 3.3.1 Cílené programy celostátního charakteru ..................................................... 51 3.3.2 Cílené programy regionálního charakteru .................................................... 51 3.4 Investiční pobídky ................................................................................................. 52 3.5 Podpora projektů z ESF ......................................................................................... 53 3.6 Finanční zajištění APZ .......................................................................................... 54
4
Aktivní politika zaměstnanosti v regionu Chrudim.......................................................... 57 4.1 Charakteristika okresu ........................................................................................... 57 4.2 Nezaměstnanost v okrese ....................................................................................... 58 4.3 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Chrudim................................................. 61 4.3.1 Rekvalifikace ................................................................................................ 62 4.3.2 Veřejně prospěšné práce............................................................................... 64 4.3.3 Společensky účelná pracovní místa.............................................................. 65 4.3.4 Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa ................................... 67 4.4 Shrnutí ................................................................................................................... 68
Závěr ......................................................................................................................................... 72 Literatura .................................................................................................................................. 75 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 78 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 79 Seznam grafů ............................................................................................................................ 79 Seznam obrázků........................................................................................................................ 79
Úvod Nezaměstnanost, jako jeden z hlavních problémů dnešního světa, postihuje většinu zemí bez ohledu na jejich vyspělost. Náhlá neočekávaná ztráta zaměstnání přináší změny do ţivota většiny lidí, kteří neberou práci jen jako nutný ţivotní úděl, ale přináší jim radost i uspokojení. Toto nedobrovolné vyřazení jednotlivce z pracovního procesu s sebou přináší mnohé negativní důsledky nezaměstnanosti – ekonomické, sociální, psychologické i zdravotní. V souvislosti s tímto problémem by mezi prioritami jednotlivých vládních politik mělo mít své prvořadé místo právě řešení negativních ekonomických a sociálních dopadů, které s sebou nezaměstnanost přináší. K prvořadým úkolům kaţdé jednotlivé země by měla patřit odpovědnost za řešení problému nezaměstnanosti a vytvoření podmínek pro aktivní přístup k řešení této otázky. Tvůrci hospodářské politiky vlády by si měly klást zásadní otázku, jestli je vhodné zasahovat do fungování trhu práce a pokud ano, kde a jakým způsobem? V České republice hlavní úlohu při řešení otázky nezaměstnanosti přebírá stát, který prostřednictvím státní politiky zaměstnanosti řeší problémy související se ztrátou zaměstnání. V rámci národní politiky zaměstnanosti se v České republice určuje jako hlavní a vhodný nástroj pro boj s nezaměstnaností aktivní politika zaměstnanosti, která upřednostňuje aktivní formy řešení nezaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje vládní programy, které mají zasahovat do přirozeného fungování trhu práce s cílem pomoci nezaměstnaným v jejich návratu na trh práce. Tato politika je koncipována v souladu s hlavními záměry Evropské unie a Lisabonskou strategií, jejímţ cílem je koordinovat politiku zaměstnanosti členských zemí a účinně tak přispět k boji s nezaměstnaností na mezinárodní úrovni. Aktivní politika zaměstnanosti se v České republice zaměřuje především na zvyšování aktivity a motivaci nezaměstnaného při hledání zaměstnání, podporuje zaměstnávání znevýhodněných skupin, poskytuje pomoc a poradenství. Patří mezi široce vyuţívaný nástroj, který slouţí ke zvýšení efektivity trhu práce a zaměstnanosti. Jejím hlavním úkolem je nejen přispívat ke zmírnění jiţ vzniklé nezaměstnanosti, ale především i k prevenci jejího vzniku.
8
Předkládaná diplomová práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, které budou zaměřeny na jednotlivé okruhy problémů, souvisejících s existencí nezaměstnanosti a realizací aktivní politiky zaměstnanosti na národní úrovni a v rámci regionu Chrudim. Cílem předložené diplomové práce je: -
definovat trh práce,
-
specifikovat opatření politiky zaměstnanosti v rámci státu,
-
analyzovat využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice,
-
vyhodnotit
vliv
nástrojů
aktivní
politiky
zaměstnanosti
při
řešení
nezaměstnanosti v regionu Chrudim v období let 2007–2009. V první kapitole předkládané práce bude věnována pozornost vymezení pojmu trhu práce, jeho specifickým rysům a segmentaci. Bude specifikována nezaměstnanost z hlediska jednotlivých druhů a typů. Bude definováno ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo, měření nezaměstnanosti a postavení ohroţených skupin na trhu práce, včetně dopadů nezaměstnanosti. Ve druhé kapitole bude soustředěna pozornost na oblast politiky zaměstnanosti v České republice (dále ČR), jako klíčového nástroje hospodářské politiky. Budou definovány hlavní sloţky a cíle státní politiky zaměstnanosti, její institucionální a finanční zabezpečení, vymezení pojmu pasivní a aktivní politika zaměstnanosti. Třetí kapitola se bude věnovat nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti (dále APZ) v ČR. Bude definováno zaměření APZ v českém systému a uvedeno základní rozděleni jejich nástrojů. Budou charakterizovány jednotlivé nástroje APZ a vývoj výdajů na jednotlivé programy. Pozornost bude věnována i podpoře projektů z prostředků Evropského sociálního fondu (dále ESF) a finančnímu zajištění APZ. Tato část práce si klade za cíl poskytnout podstatné informace o struktuře politiky zaměstnanosti v ČR. Ve čtvrté závěrečné kapitole bude hodnoceno vyuţívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v regionu Chrudim v období let 2007–2009. Pozornost bude věnována posouzení efektivnosti rekvalifikací, veřejně prospěšných prací, společensky účelných pracovních míst a podpoře zdravotně znevýhodněných uchazečů.
9
1
Trh práce a nezaměstnanost „Trh práce, jako součást tržní ekonomiky, zajišťuje v životě člověka podmínky jeho
důstojné existence. Jeho uplatnění na trhu práce mu přináší nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty.“1 Proces formování pracovního trhu na trţních principech začal v naší republice v roce 1990 v souvislosti s přechodem z centrálně plánované ekonomiky na trţní ekonomiku. Tento přechod byl doprovázen poklesem počtu zaměstnaných osob, tzv. nezaměstnaností, jako doprovodným projevem poruchy trhu práce. Postupně se nezaměstnanost stala jedním z klíčových problémů na trhu práce.
1.1
Trh práce Trh práce je specifickým trhem, který je zaloţen na ekonomickém principu nabídky
a poptávky po pracovní síle. „Trh práce je možné definovat jako místo, kde se střetává nabídka práce (tzn. kde lidé nabízejí svou práci, ucházejí se o práci) a poptávka po práci (tzn. kde firmy, vláda, domácnosti nabízejí zaměstnání).“2 Výsledkem tohoto střetu je cena práce neboli mzda, která závisí na vzájemném vztahu nabídky a poptávky po práci na trhu práce. „Klasická a neoklasická teorie chápe pracovní trh jako čistý trh, na němž jde v podstatě o neomezenou soutěž, která určuje nejen distribuci osob na tomto trhu, ale i výši jejich mzdy.“3
1.1.1
Specifické rysy trhu práce Úlohou trhu práce je na jedné straně zajistit potřebné pracovní síly na produkci statků
a sluţeb a na druhé straně poskytovat pracovní síle přiměřené finanční prostředky, odpovídající jejímu podílu na produkci. Pracovní síla vstupující na trh práce je nabízena 1
Buchtová, B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a. s., 2002. s. 75. ISBN 80-247-9006-8 2 Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: VŠE, 1999. s. 7. ISBN 80-7079-635-9 3 Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. s. 58. ISBN 80-901424-9-4
10
v různé struktuře a jedinci jsou tak umísťováni podle konkrétních výrobních činností a procesů. Cílem nabídky práce ze strany jednotlivců je zajistit si dostatečný peněţní příjem na pokrytí svých potřeb, tzn. zajistit prostředky své existence. Trh práce můţe být označován jako asymetrický. Příčinou této asymetričnosti je skutečnost, ţe moţnosti nabídky pracovní síly na trhu práce jsou omezenější neţ moţnosti poptávky po práci.4 Velikost nabídky práce podmiňují totiţ i jiné faktory, například demografické (struktura a rozsah populace), socioekonomické (dávky), úroveň vzdělání a profesní zkušenosti. Při střetávání nabídky práce a poptávky po práci, jejímţ předmětem není prodej a nákup jednotlivých osob, ale jejich pracovní síly, má rozhodující vliv výše nabízené reálné mzdové sazby. Lidé si vybírají pracovní místa nejen podle výše mzdy, ale i podle sloţitosti práce, lokalit, prestiţe apod. V rámci trhu práce není nabídka a poptávka po práci konstantní, ale neustále dochází ke změnám jejich struktury a objemu. Trh práce není trhem volné soutěţe, ale je trhem regulovaným. Regulace je zajišťována státními institucemi prostřednictvím zákonných norem, morálních standardů a zvyklostí, které omezují svobodnou volbu na trhu práce (ovlivňují nabídku i poptávku po práci). Cílem této regulace
je
prostřednictvím
zákonodárství,
vzdělávací
politiky
a zřizovaných
specializovaných institucí pomáhat lidem se přizpůsobit nárokům trhu, najít pracovní uplatnění a finančně jim pomoci v době, kdy nemohou najít zaměstnání. Poptávka po práci Poptávku po práci představuje celkový objem pracovních sil, který na trhu práce poţadují jednotliví zaměstnavatelé při určité výši mzdy. Velikost poptávky po práci je ze strany zaměstnavatelů závislá na celkových mzdových nákladech. Při rozhodování o zaměstnání další dodatečné pracovní jednotky o jednu hodinu práce je porovnáváno zvýšení produkce firmy, včetně jejího celkového příjmu a zvýšení mzdových nákladů. Firmy maximalizující zisk rozšiřují zaměstnanost aţ do bodu, v němţ se součin hodnoty mezního
4
Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. s. 63. ISBN 80-901424-9-4
11
produktu práce a ceny práce rovná mzdové sazbě. Tento bod představuje optimální počet zaměstnaných pracovníků při reálné mzdě.5 Nabídka práce Nabídku práce představuje celkový počet jednotlivců nabízející svoji pracovní sílu při určité výši mzdy. Pro velikost nabídky práce je rozhodující v jakém poměru pracovníci rozdělují svůj čas mezi pracovní dobu a volný čas, jakou upřednostňují kombinaci spotřeby a volného času při dané reálné mzdové sazbě.6 Můţeme se setkat s těmito případy: 1. snížení reálné mzdové sazby sniţuje nabízené mnoţství práce, 2. zvýšení reálné mzdové sazby vede: ke zvýšení nabízeného mnoţství práce v případě, ţe pracovníci upřednostňují substituční efekt (nahrazují volný čas prací) a chtějí více spotřebovávat, k poklesu nabízeného mnoţství práce, a to v případě, kdy je preferován důchodový efekt (čas práce je nahrazován volným časem). Tento model se uplatňuje při takové úrovni příjmu, který dostatečně kryje poţadovanou úroveň spotřeby pracovníka a nechce ji uţ dále s růstem důchodu zvyšovat. To, zda při rozhodování o výši nabízeného mnoţství práce převaţuje substituční nebo důchodový efekt závisí na preferencích domácností.
1.1.2
Segmentace trhu práce Trh práce jako uzavřený systém je trhem segmentovaným, neexistuje jediný trh práce,
ale celá řada trhů. Trh práce je ovlivňován kromě nabídky a poptávky i celou řadou institucionálních opatření (kolektivním vyjednáváním, úrovní sluţeb zaměstnanosti) a můţeme ho členit podle různých hledisek v závislosti na diferenciaci přístupů k pracem nebo sektorům na pracovním trhu.
5
Mach, M. Makroekonomie II. – pro inženýrské studium, 2. část. 2. vydání. Praha: Melandrium, 1998. s. 87-89. ISBN 80-86175-04-9 6 Mach, M. Makroekonomie II. – pro inženýrské studium, 2. část. 2. vydání. Praha: Melandrium, 1998. s. 90-93. ISBN 80-86175-04-9
12
Primární a sekundární „Na primárním trhu práce se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příležitosti, s vyšší prestiží, s možností profesionálního růstu.“7 Jsou zde vytvořeny lepší pracovní podmínky, větší stabilita zaměstnání, snadnější přístup ke zvyšování kvalifikace, vyšší mzdové ohodnocení, nízká fluktuace, je zajištěn i jistý růst mezd. Na sekundárním trhu práce se nacházejí pracovní místa s niţší prestiţí, niţšími poţadavky na pracovní sílu a s niţší mzdovou úrovní. Je to trh méně stabilních pracovních příleţitostí, tzn. ţe zde existuje velká fluktuace pracovníků. Pracovníci tohoto trhu jsou častěji nezaměstnaní neţ pracovníci na primárním trhu. Formální a neformální Formální trh práce je trh s oficiálními pracovními příleţitostmi k získávání pracovních míst, je trhem regulovaným. Neformální trh práce je spojován s tzv. šedou ekonomikou (práce „načerno“). Zahrnuje nezákonné podnikání a zaměstnávání, ale také sousedské a rodinné výpomoci. Interní a externí V případě interního (vnitřního) trhu práce se jedná o poptávku ze strany zaměstnavatele a nabídku tvořenou stávajícími firemními zaměstnanci, jde o rozmísťování pracovníků v rámci podniku na základě vnitřních pravidel. Naopak v případě externího (vnějšího) trhu práce jde o interakce mezi poptávkou po práci ze strany firem a nabídkou práce jednotlivců na trhu práce, kteří mohou okamţitě nebo ve velmi krátké době nastoupit do zaměstnání.8 V případě, ţe je na trhu práce uspokojena nabídka všech osob, které práci hledaly (kaţdá domácnost prodá veškerou nabízenou práci) a je uspokojeno kaţdé poptávané mnoţství práce, hovoříme o plné zaměstnanosti při rovnováţné reálné mzdě. V této situaci neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost. V případě, kdy se vyskytuje neuspokojená nabídka jednotlivců, kteří pracovat chtějí, ale práci nenašly z důvodu nedostatku pracovních míst, hovoříme o registrované nezaměstnanosti.
7 8
Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: VŠE, 1999. s. 12. ISBN 80-7079-635-9 Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: VŠE, 1999. s. 13. ISBN 80-7079-635-9
13
1.2
Nezaměstnanost Mezi základní práva kaţdé fyzické osoby patří právo na zaměstnání, tzn. ţe kaţdý člen
společnosti můţe pracovat a o práci se ucházet (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Novým jevem, se kterým se setkáváme v trţních ekonomikách a který se objevuje stále častěji, je stav kdy část pracujících nemá odpovídající zaměstnání, jsou nezaměstnaní. Tento stav narušuje rovnováhu v ekonomice, sociální a politickou stabilitu, způsobuje zhoršování fyzického a psychického zdraví nezaměstnaných jednotlivců. „Proč je vlastně nezaměstnanost v naší kultuře tak tíživým existenciálním zážitkem, a to i při rozvinutém sociálním státu, umožňujícím přežití i bez příjmů ze zaměstnání?“9 Vyloučení ze zaměstnání můţe znamenat nejen omezení při uspokojování základních potřeb z důvodu sníţení příjmů, sníţení ţivotní úrovně rodiny, ale především ztrátu osobního statusu a určitého společenského postavení.10 Z tohoto důvodu pak nejsou způsobené ekonomické ztráty pro jednotlivce tak význačné, mnohem více na něj dopadají lidské, sociální a psychologické důsledky nedobrovolné nezaměstnanosti. „Nezaměstnanost lze definovat jako takový stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci.“11 Nezaměstnanost u nás postihuje bez ohledu na věk staré i mladé, muţe a ţeny, kvalifikované i nekvalifikované pracovníky. Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti patří: nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech, pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost), zákon o minimální mzdě, odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle můţe donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd). Na trhu práce je předmětem koupě a prodeje pracovní síla, kterou zde nabízí ekonomicky aktivní obyvatelstvo tj. jednotlivci, kteří dosáhli minimálně patnácti let věku, splňují další
9
Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. s. 68. ISBN 80-901424-9-4 10 Buchtová, B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a. s., 2002. s. 76. ISBN 80-247-9006-8 11 Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: VŠE, 1999. s. 18. ISBN 80-7079-635-9
14
kritéria a mohou být zařazeni mezi zaměstnané či nezaměstnané. Vedle toho trh práce zahrnuje i ekonomicky neaktivní jednotlivce. Obyvatelstvo rozdělujeme na: 1. ekonomicky aktivní, a) zaměstnaní, b) nezaměstnaní, 2. ekonomicky neaktivní. 1. Ekonomicky aktivní a) Zaměstnaní Jako
zaměstnané
označujeme
jak
zaměstnance,
tak
osoby,
které
nejsou
v zaměstnaneckém poměru. Z tohoto důvodu jsou v rámci statistické praxe zaměstnaní dále členěni na základě Klasifikace postavení v zaměstnání (CZ-ICSE – Czech International Classification of Status in Employment) do následujících šesti kategorií:12 zaměstnanci – osoby, které vykonávají pro zaměstnavatele práci za mzdu, přičemţ v rámci pracovního vztahu jsou danému zaměstnavateli podřízeni, zaměstnavatelé – osoby, jeţ mají podnikatelské oprávnění a v rámci svého podnikání zaměstnávají další jednotlivce nebo osoby, osoby pracující na vlastní účet – fyzické osoby, které mají podnikatelské oprávnění a v rámci svého podnikání nezaměstnávají další jednotlivce. Jedná se tedy o osoby, které mají sebezaměstnání. členové produkčních druţstev – osoby, které jsou aktivně činné ve výrobním, zemědělském či jiném produkčním druţstvu, jehoţ jsou současně členy. Také členové produkčních druţstev pracující na vlastní účet. pomáhající rodinní příslušníci – osoby, které mají příbuzenský vztah a při výkonu práce pomáhají na základě jiného neţ pracovněprávního vztahu, osoby neklasifikovatelné podle postavení v zaměstnání – tj. ekonomicky aktivní osoby, u nichţ nemá statistický úřad dostatek informací k tomu, aby je mohl zařadit do jedné z výše uvedených kategorií,
12
Český statistický úřad. Metodické popisy ukazatelů VŠPS. [online]. 2010 [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW:
15
zaměstnané v civilním sektoru – příslušníci armády, vyčlenění z kategorie zaměstnaných osob. b) Nezaměstnaní Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, dále ILO) povaţují všechny osoby ve věku patnáct a více let, kteří v daném období splňovali 3 podmínky ILO:13 - nebyly zaměstnané, - byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamţitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, - v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, vyuţíváním inzerce, podnikáním kroků pro zaloţení vlastní firmy, podáním ţádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). 2. Ekonomicky neaktivní Ekonomicky neaktivní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období nepatřily do kategorie ekonomicky aktivních, tj. nemohou být klasifikovány jako osoby zaměstnané nebo nezaměstnané. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení ILO.14 Jsou to např. studenti, ţeny na rodičovské dovolené, ţeny v domácnosti, důchodci a osoby, které práci nehledají. Následující tabulka nám ukáţe jak na základě výsledků výběrového šetření k 31.12. roku 2006 a 2009 a dle analýzy Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) došlo ve sledovaném období ke změně počtu ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel v ČR. Z prezentovaných údajů je zřejmý nárůst u obou skupin (v absolutním i relativním vyjádření). V absolutních číslech nejvíce vzrostl počet neaktivních v produktivním a poproduktivním věku za poslední 3 roky o 121,6 tis., coţ představuje relativní nárůst o 3,4 %. Nejvíce se tato skupina rozrostla
13
Český statistický úřad. Metodické vysvětlivky. [online]. 2007 [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: 14 Český statistický úřad. Metodické vysvětlivky. [online]. 2007 [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW:
16
díky zvyšujícímu se podílu osob odcházejících do důchodu, zvyšujícímu se počtu studentů na VŠ a růstu počtu osob pečujících o dítě či jinou osobu.15 Tabulka 1: Vývoj populace ČR podle ekonomického postavení k 31. 12. příslušného roku (v tis.)
Přírůstek/úbytek Populace
2006
2009
tis.
%
8796
9028,9
232,9
2,6
- zaměstnaní
4861,7
4927,3
65,6
1,3
- nezaměstnaní
339,3
385
45,7
13,5
neaktivní
3595
3716,6
121,6
3,4
Celkem 15+letí neaktivní: z toho
Zdroj: Český statistický úřad. Analýzy. [online]. 2010 [cit. 2010-11-23]. Dostupné z WWW: , vlastní zpracování
1.2.1
Druhy nezaměstnanosti Nezaměstnanost, jako problém trţní ekonomiky, zahrnuje dobrovolnou a nedobrovolnou
nezaměstnanost. Dobrovolná nezaměstnanost, označovaná také jako přirozená míra nezaměstnanosti, je taková nezaměstnanost, při níţ se trh práce nalézá ve stavu dlouhodobé rovnováhy. Je-li v dané ekonomice dosaţeno přirozené míry nezaměstnanosti, pak platí, ţe všichni jednotlivci, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, jsou zaměstnáni. Tento stav můţe být označován i termínem plná zaměstnanost. Součástí dobrovolné nezaměstnanosti jsou i nezaměstnaní, kteří nemají z různých důvodů zájem o nabízená pracovní místa tj. lidé, kteří o práci vědomě neusilují. Jde často o ekonomicky zabezpečené osoby, ţeny v domácnosti a osoby, které preferují svůj volný čas. Přirozená míra nezaměstnanosti není fixní veličina, v čase se mění a má zpravidla rostoucí tendenci. Zvyšující se přirozená míra nezaměstnanosti můţe být ovlivněna: regulacemi ze strany státu – rostoucí sociální dávky sniţují motivaci lidí pracovat, 15
Český statistický úřad. Analýzy. [online]. 2010 [cit. 2010-11-23]. Dostupné z WWW:
17
sociálně psychologickými faktory – silná fixace na rodinu sniţuje ochotu lidí migrovat za prací, demografickými změnami – růst takových skupin ekonomicky aktivních, které vykazují vyšší míru nezaměstnanosti. Nedobrovolná nezaměstnanost
vzniká v případě, kdy počet
pracovních sil,
ucházejících se o práci je větší neţ počet volných míst. Celková poptávka po práci je niţší neţ nabídka práce, skutečná míra nezaměstnanosti je vyšší neţ přirozená míra. Představují ji lidé, kteří jsou nezaměstnaní a práci aktivně hledají. Je počítána do výpočtu míry nezaměstnanosti.
1.2.2
Typy nezaměstnanosti
Rozlišujeme tyto základní typy nezaměstnanosti:16 frikční, cyklická, strukturální, sezónní. Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy, které jsou motivovány buď vlastními potřebami osob nebo potřebami ekonomiky. Zachycuje běţné přesuny osob mezi pracovními místy z důvodu vzniku či zániku firem, z důvodu organizačních změn, hledání lépe placeného zaměstnání apod. Vzniká i při stěhování lidí, ukončení vzdělávání a hledání místa absolventem školy nebo po dobu mezi opuštěním staré práce a nalezením nové. Patří mezi dobrovolnou nezaměstnanost. Cyklická nezaměstnanost Souvisí s hospodářským cyklem. V období stagnace nebo poklesu ekonomiky se sniţuje poptávka po práci, roste nezaměstnanost. V době růstu ekonomiky nezaměstnanost klesá. Cyklická nezaměstnanost kopíruje periodu hospodářského cyklu, tzn. ţe v období konjunktury nachází práci podstatně více lidí neţ v době recese. Jedná se o nedobrovolnou nezaměstnanost způsobenou výkyvy v celé ekonomice. 16
Mach, M. Makroekonomie II. – pro inženýrské studium, 2. část. 2. vydání. Praha: Melandrium, 1998. s. 101 aţ103. ISBN 80-86175-04-9
18
Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti představuje pro český trh práce dlouhodobý problém, kdy z důvodu změny poptávky po produkci určitých statků jedno odvětví trpí nedostatkem a druhé přebytkem pracovníků. Objevuje se tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících na daném segmentu trhu, který přímo souvisí s odvětvovými i územními změnami struktury ekonomiky, změnami v poţadované kvalifikaci pracovníků. Je výsledkem nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou k práci a poţadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce. „Projevuje se v přetrvávající disproporci mezi kvalifikační strukturou nabídky práce a kvalifikační strukturou poptávky po ní na pracovním trhu.“17 Strukturální nezaměstnanost se v rámci ČR řeší prostřednictvím politiky zaměstnanosti poskytováním rekvalifikačních programů, usměrňováním vzdělávání a podporou učebních oborů. Sezónní nezaměstnanost Je důsledkem sezónní poptávky po práci, která je pravidelná a můţe být spojená také s přírodním cyklem. Postihuje nejen zemědělství a stavebnictví, ale i sluţby cestovního ruchu. Sezónní nezaměstnanost se projevuje v sezónnosti prací, menší vytíţeností řady odvětví přes zimu a podobně. Cyklická, strukturální a sezónní nezaměstnanost se vykazuje jako nedobrovolná nezaměstnanost. Podle délky trvání rozlišujeme nezaměstnanost: krátkodobou, dlouhodobou. Krátkodobou nezaměstnaností označuje nezaměstnanost nepřesahující období 5 měsíců. Toto období je shodné s dobou poskytování podpory v nezaměstnanosti dle Zákona č. 435/2004
Sb.,
o zaměstnanosti,
ve
znění
pozdějších
předpisů.
Za
dlouhodobou
nezaměstnanost se označuje období bez práce trvající déle jak 5 měsíců.
17
Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. s. 20. ISBN 80-901424-9-4
19
Krátkodobá nezaměstnanost Nezaměstnaný aktivně hledá práci a věří, ţe nějakou práci získá. Neztrácí svou kvalifikaci a pracovní návyky. Tento typ nezaměstnanosti se vyskytuje především u frikční nezaměstnanosti. U krátkodobě nezaměstnaných je ve většině případů ponechána iniciativa na straně uchazečů o zaměstnání pokud sami nepoţádají o pomoc úřad práce (dále ÚP). Dlouhodobá nezaměstnanost Nezaměstnaný polevuje v hledání práce, ztrácí sociální kontakty, pracovní návyky a kvalifikaci. Nezaměstnanost začíná vnímat jako stav, v němţ je nutné po určitou dobu přeţít. Dlouhodobá nezaměstnanost postupně sniţuje jeho šance na trhu práce. Pro lepší uplatnění na trhu práce se s kaţdým dlouhodobě nezaměstnaným pracuje individuálně na základě sestaveného individuálního akčního plánu, tzv. plánu intenzivní spolupráce. Ten obsahuje souhrn kroků, navrţených buď přímo nezaměstnaným nebo úřadem práce, jejichţ prostřednictvím získává větší šanci na trhu práce. Do individuálního akčního plánu patří aktivní vyhledávání zaměstnání18 a poskytování rekvalifikací19. Jeho součástí je i účast na různých skupinových akcích, na kterých se uchazeči o zaměstnání učí jak se prezentovat u zaměstnavatele, jak napsat ţivotopis apod., mohou také vyuţívat sluţeb poradce pro hledání zaměstnání a psychologa.
1.2.3
Dopady dlouhodobé nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost je závaţným projevem poruchy trhu práce, má nepříznivý
ekonomický a sociálně psychologický dopad na jednotlivce. Dlouhodobá nezaměstnanost má negativní vliv nejen na jednotlivce, ale i na celou společnost.
18
Buďto z nabídky volných míst uveřejňovaných na úřadech práce nebo osobním kontaktem s firmami nebo prostřednictvím agentur práce. 19 ÚP nabízí rekvalifikace v různých oblastech, např. pečovatelské práce, práce na PC, účetnictví, získání profesního řidičského oprávnění, svářečské zkoušky, zkoušky z vyhlášky č. 50 apod. Kromě toho můţe nezaměstnaný sám navrhnout, v jaké oblasti by se chtěl rekvalifikovat a pokud dle posouzení ÚP je na trhu práce v tomto oboru uplatnění, můţe mu být i tato rekvalifikace poskytnuta (např. kosmetika, kadeřnictví).
20
Ekonomický dopad Vysoká nezaměstnanost způsobuje ekonomické ztráty jak nezaměstnanému, tak i celé společnosti. Ztráta zaměstnání pro jedince znamená sníţení ţivotní úrovně z důvodu sníţení disponibilního důchodu. Pro společnost nezaměstnanost představuje na jedné straně sníţení příjmů např. z daní, sociálního a zdravotního pojištění, na druhé straně zvýšené výdaje ve formě vyplácených podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Sociální dopad Dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost s sebou přináší sociální, psychologické, ale i zdravotní škody. Je prokazatelné, ţe nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví. Můţe vést ke ztrátě sebedůvěry, pocitu neuţitečnosti, přináší nebezpečí ztráty pracovních návyků a dovedností, zvyšuje sklon k alkoholismu, drogám a dokonce můţe vést i ke zločinnosti.20
1.2.4
Ohrožené skupiny na trhu práce Ve společnosti existují skupiny osob, které jsou na trhu práce znevýhodněny a ohroţeny
dlouhodobou nezaměstnaností a nebezpečím trvalého vyřazení z účasti na trhu práce. Mezi rizikové skupiny patří:21 osoby se zdravotním postiţením, osoby starší 50-ti let, osoby nekvalifikované nebo s nízkou kvalifikací, ţeny, pečující o děti do 15 let, mladí lidé, příslušníci etnických skupin, uchazeči společensky nepřizpůsobiví (často měnící zaměstnání, se špatnou pracovní morálkou), imigranti.
20
Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. s. 83-86. ISBN 80-901424-9-4 21 Syrovátka, T. a kol. Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti. [online]. 2003 [cit. 2010-11-23]. s. 67. Dostupné na WWW:
21
Většina z těchto cílových skupin potřebuje zvýšenou pomoc ve formě pracovně profesního a psychologického poradenství.22 Řešením postavení těchto skupin na trhu práce se v ČR zabývá aktivní politika zaměstnanosti, jejímţ prvořadým úkolem je pomoci těmto osobám při hledání zaměstnání, jeho získání a udrţení.
1.2.5
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost, jako projev poruch trhu práce, je jedním z nejsledovanějších
makroekonomických ukazatelů. Při sledování vývoje míry nezaměstnanosti v ČR můţeme pouţívat několik relativních ukazatelů. Výsledky těchto měření jsou pak vyuţívány jak pro potřeby státní správy, tak pro potřeby mezinárodního srovnání. U nezaměstnanosti sledujeme: míru registrované nezaměstnanosti, která se počítá jako podíl dosaţitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání, včetně občanů EU23 k disponibilní pracovní síle (celkovém počtu pracovních sil24). Tento ukazatel pracuje s daty získanými z úřadů práce a z provedeného Výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS). Realizaci zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. obecnou míru nezaměstnanosti, získanou z výsledků VŠPS25 podle mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Vyjadřuje se jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Tento ukazatel se pouţívá pro mezinárodní srovnání v rámci Eurostatu. Realizaci zajišťuje Český statistický úřad. Pro účely Českého statistického úřadu se dále sleduje i nezaměstnanost podle různých kategorií, např. podle věku, pohlaví, vzdělání, délky evidence nebo regionu. Definujeme ukazatel:
22
Buchtová, B. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a. s., 2002. s. 109-115. ISBN 80-247-9006-8 23 Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. 24 Součet dosaţitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání, pracujících cizinců z EU a ze třetích zemí, dle evidence MPSV, a zaměstnaných z VŠPS. 25 Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností Rozsah šetření a ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti plně odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce (http://www.ilo.org) a metodickým doporučením Eurostatu (http://epp.eurostat.ec.europa.eu).
22
specifické míry nezaměstnanosti, popisující nezaměstnanost určité sociální, věkové nebo jiné skupiny obyvatelstva. Čitatel i jmenovatel jsou konstruovány vţdy z téţe skupiny obyvatelstva. míry ekonomické aktivity, vyjadřující podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15-ti let.
1.3
Vývoj trhu práce v ČR Na začátku procesu transformace české ekonomiky existovala relativně nízká
nezaměstnanost, kolem 0,8 %. Pozvolný nárůst míry nezaměstnanosti se začíná objevovat od roku 1992 a v roce 1993 průměrná míra nezaměstnanosti dosáhla jiţ 3,52 %. Hlavní skupinu nezaměstnaných tvořili především lidé s nízkou kvalifikací a omezenou pracovní mobilitou. V dalších letech 1994–1995 dochází k částečnému oţivení ekonomiky a k růstu nabídky volných pracovních míst. Na udrţení vysoké úrovně zaměstnanosti se vedle rozvoje odvětví sluţeb významně podílelo např. sníţení počtu pracujících důchodců, prodlouţení rodičovského příspěvku na 4 roky, zvýšení počtu studentů na VŠ. Mění se struktura zaměstnanosti, sniţuje se zaměstnanost ve velkých firmách a roste počet drobných firem a ţivnostníků. Průměrná míra nezaměstnanosti klesá na 3 %. Od roku 1996 začíná určitý nárůst nezaměstnanosti, především u osob s minimální kvalifikací, ţen s malými dětmi a zdravotně postiţených občanů (např. v roce 1996 dosahovala roční míra nezaměstnanosti 3,52 %, v roce 1997 4,3 %). K výraznějšímu růstu míry nezaměstnanosti došlo v roce 1998, kdy koncem roku 1998 bylo v evidenci úřadů práce jiţ 386,9 tis. nezaměstnaných a průměrná míra nezaměstnanosti činila 7,5 %. V roce 1999 celkový počet nezaměstnaných dosáhl 443,1 tis., coţ představuje 8,54% míru nezaměstnanosti. V průběhu roku 2000 začíná míra nezaměstnanosti pomalu růst a tento trend vrcholí v roce 2004, kdy se průměrná míra nezaměstnanosti přiblíţila aţ k 10 %. Vývoj na trhu práce lze od roku 2005 hodnotit jako pozitivní, kdy klesal počet nezaměstnaných a v roce 2008 dosáhl své nejniţší úrovně od roku 1997, počet nezaměstnaných činil 324,6 tisíc osob. Průměrná míra nezaměstnanosti dosáhla 5,45 %. Situace na trhu práce se od roku 2009
23
postupně zhoršuje a projevuje se opětovný nárůst nezaměstnaných. Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla 7,98 %.26 Graf 1: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1993–2009 Nezaměstnanost v ČR (tis.osob) 600 500 400 300 200 100 0
312
466 325
19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
219 155 172 156 161
522 494 483 475 443 470 444 477 393
registrovaní nezaměstnaní
Zdroj: MPSV ČR. Statistická ročenka trhu práce v ČR 2009. [online]. 2010 [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2009_portal.pdf, vlastní zpracování
Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1993–2009
Míra nezaměstnanosti v ČR (%) 15 10 5
9,9 8,54 9,02 8,54 9,15 4,28 2,95 3,29 2,99 3,08
9,19 8,95 8,13
6,04
6,62
7,98 5,45
0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 registrovaná míra nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV ČR. Statistická ročenka trhu práce v ČR 2009. [online]. 2010 [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2009_portal.pdf, vlastní zpracování
Na míru nezaměstnanosti v ČR působí dlouhodobě i „sezónní vlivy“. Vyšších hodnot míry nezaměstnanosti je opakovaně dosahováno v lednu, v souvislosti s ukončením pracovních smluv uzavřených do 31. 12., v červenci a srpnu z důvodu zvýšené registrace pracovníků ve školství na období školních prázdnin, září, kdy je vyšší přírůstek absolventů a v listopadu z důvodu ukončení pracovních smluv u sezónních prací ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví. Minima dosahuje nezaměstnanost v rozmezí duben aţ červen, kdy je dostatečná
nabídka
sezónních
prací.
Dalším
významným
faktorem
ovlivňujícím
nezaměstnanost je věk, pohlaví a vzdělání. 26
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Statistická ročenka trhu práce v ČR 2009. [online]. 2010 [cit. 201011-23]. Dostupné na WWW:
24
2
Politika zaměstnanosti v ČR Politiku zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření 27, která upravují konkrétní
situaci na trhu práce. „Usiluje o harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce, o zpružnění mechanismů působících mezi nimi.“28 Slouţí ke zmírňování a odstraňování ekonomických a sociálních důsledků nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti je zpravidla výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Je vytvářena zákonodárnými orgány, orgány výkonné moci státu, orgány obecní samosprávy a odborovými orgány. Při provádění politiky zaměstnanosti spolupracuje stát zejména s:29 územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením, organizacemi zaměstnavatelů. Státní výkonná moc má při zabezpečování politiky zaměstnanosti ústřední roli. Politiku zaměstnanosti bezprostředně provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí za pomoci úřadů práce. Tyto územní orgány státní správy vytváří předpoklady pro zajištění veřejných sluţeb zaměstnanosti a plní úlohu koordinátorů politiky zaměstnanosti v souladu s měnícími se poţadavky na trhu práce. Politika zaměstnanosti se zaměřuje především na zabezpečení zprostředkovatelské a poradenské sluţby. Mezi úkoly politiky zaměstnanosti patří: poskytovat nezaměstnaným informace o poţadavcích na trhu práce, podílet se na zvýšení adaptability pracovní síly prostřednictvím rekvalifikačních programů, 27
Mezi opatření politiky zaměstnanosti zařazujeme zejména a)zabezpečení práva na zaměstnání, b)sledování a vyhodnocování situace na trhu práce včetně prognóz, c)koordinaci opatření v zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v souladu s evropskou strategií, d)tvorbu a koordinaci jednotlivých programů, e)uplatňování APZ, f) zapojení do mezinárodních programů na úseku trhu práce, g)hospodaření s prostředky, h)poskytování informačních a zprostředkovatelských sluţeb, i)poskytování podpory v nezaměstnanosti, j)zajistit rovné zacházení s muţi a ţenami, s osobami se ZP a dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, k)usměrňování zaměstnávání zahraničních pracovníků. 28 Halásková, R. Politika zaměstnanosti. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 8. ISBN 978-80-7368-522-5 29 Dle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 2, odst. 2
25
poskytovat finanční prostředky zaměstnavatelům na vytváření nových pracovních míst a nově začínajícím podnikatelům, podporovat veřejně prospěšné práce, zaměstnávat handicapované občany, poskytovat podpory a dávky v nezaměstnanosti, a tím se podílet na finančním zabezpečení podmínek ţivota pro nezaměstnané. Řešení politiky zaměstnanosti je jednou z hlavních priorit jednotlivých vlád ČR a od roku 1999 je součástí „Národního plánu zaměstnanosti“, který musí být v souladu s cíli „Hospodářské strategie ČR pro vstup do EU“. Národní plán zaměstnanosti definuje, ţe politika zaměstnanosti má být „provázána s celkovou hospodářskou regionální, sociální a vzdělávací politikou vlády, odpovídající změněným podmínkám trhu práce.“30 Se vstupem do EU byla ČR nucena akceptovat principy jednotlivých politik, zakotvených ve Smlouvě o Evropském společenství a dalších předpisech EU. Zásady v oblasti zaměstnanosti, přijaté na nejvyšší úrovni Radou EU, se opírají o následující priority, které jsou promítnuty i v cílech našich opatření: podporu zaměstnatelnosti lidí, rozvoj malého a středního podnikání, podporu schopnosti podniků a jejich zaměstnanců přizpůsobit se změnám, podporu rovných příleţitostí všech osob. Tyto priority se staly součástí Národního programu reforem ČR, jehoţ poslední část se zabývá problematikou zaměstnanosti. Řeší otázky flexibility trhu práce a začleňování na trhu práce – především podporu zaměstnatelnosti lidí, rozvoj malého a středního podnikání, podporu schopnosti podniků a jejich zaměstnanců přizpůsobit se změnám, podporu rovných příleţitostí všech osob a také otázky vzdělávání.
30
Integrovaný portál MPSV. Národní plán zaměstnanosti ČR. [online]. 2006. [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW:
26
2.1
Státní politika zaměstnanosti Státní politiku zaměstnanosti upravuje „Národní plán zaměstnanosti“, který jednoznačně
upřednostňuje tvorbu nových pracovních příleţitostí, podporu zaměstnatelnosti, adaptability, flexibility pracovní síly před spoléháním na sociální záchrannou síť. Prioritním záměrem státní politiky zaměstnanosti je sniţování nezaměstnanosti prostřednictvím vládou podporovaných projektů31. Jejich realizace by měla znamenat výraznou podporu tvorby nových pracovních míst, přednostně v ohroţených regionech, zlepšit postavení na trhu práce osob s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace a měla by podporovat další rozvoj drobného a středního podnikání. Chce docílit především toho, aby lidé měli motivaci hledat a udrţet si práci. Státní politiku zaměstnanosti v ČR vytváří stát prostřednictvím vydávaných zákonných norem. Mezi stěţejní právní normy upravující oblast politiky zaměstnanosti v ČR patří: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. K dalším podpůrným právním předpisům, ze kterých vychází úprava politiky zaměstnanosti, můţeme zařadit např.: Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, Zákon č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, Zákon č. 171/1995 Sb., o státní sociální podpoře, Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a další. Nová politika zaměstnanosti nepřenáší zodpovědnost za řešení nezaměstnanosti pouze na úřady práce, ale předpokládá, se stane záleţitostí všech resortů, vlády i sociálních partnerů. Předpokladem daného pojetí politiky zaměstnanosti je provázanost s celkovou ekonomickou, sociální, regionální a vzdělávací politikou vlády, tzn. ţe na sniţování nezaměstnanosti působí společně se státní politikou zaměstnanosti i další veřejné politiky, jejichţ cílem je zvyšovat
31
Regionální individuální projekty a národní individuální projekty za vyuţití finančních prostředků EU.
27
zaměstnanost, eliminovat sociální dopady nezaměstnanosti, podílet se na rozvoji jedince, a to jak na úrovni státu, tak i na regionální úrovni. Významný vliv na sniţování nezaměstnanosti má také hospodářská, sociální, vzdělávací a regionální politika. „Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti.“32 1. Hospodářská politika Jejím cílem je sniţovat nezaměstnanost prostřednictvím zvyšující se výkonnosti ekonomiky ČR. Všechna makroekonomická33 i mikroekonomická34 opatření směřují k podpoře ekonomického růstu, a tím i k tvorbě nových pracovních příleţitostí. 2. Sociální politika Redukuje dopady nezaměstnanosti na občana a na sociální podmínky jeho ţivota. Jejím cílem je provádět opatření v oblasti zaměstnanosti, mzdového vývoje a sociálního zabezpečení. Sociální politika má odstraňovat nepříznivé dopady v případě ztráty zaměstnání, v případě přechodné nebo trvalé pracovní neschopnosti (nemoci, invalidity, stáří), v případě kdy občan není schopen zabezpečit svou existenci pracovními příjmy (duševně nemocní, postiţení). 3. Vzdělávací politika Zaměřuje se na problematiku výchovy, vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů tak, aby jedinec získal uplatnění na trhu práce. Řeší kontinuitu celého pracovního ţivota, počínaje základním vzděláváním, přes počáteční přípravu na povolání aţ k soustavnému zvyšování kvalifikace.35 Zahrnuje i celoţivotní vzdělávání umoţňující obnovování a osvojování si nových znalostí v průběhu pracovního ţivota. Pomáhá se zvládáním měnících se potřeb na trhu práce prostřednictvím poskytovaných rekvalifikací.
32
Halásková, R. Politika zaměstnanosti. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 23. ISBN 978-80-7368-522-5 33 Úroveň zaměstnanosti, nezaměstnanosti, národního důchodu a cenové hladiny. 34 Ovlivňují přímo stranu nabídky a stranu poptávky na pracovním trhu. 35 Halásková, R. Politika zaměstnanosti. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 20. ISBN 978-80-7368-522-5
28
4. Regionální politika Podílí se na realizaci státní politiky zaměstnanosti na úrovni regionu. Zaměřuje se především na obyvatelstvo ţijící v daném regionu, na zaměstnavatelé a další organizace působící na daném území.
2.1.1
Cíle politiky zaměstnanosti Cíle
politiky
zaměstnanosti
jsou
kodifikovány
v Zákoně
č.
435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je prostřednictvím opatření APZ udrţet nízkou míru nezaměstnanosti. Obecně lze shrnout, ţe „státní politika zaměstnanosti usiluje zejména o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o plné a produktivní využití zdrojů pracovních sil a o zabezpečení práva občanů na zaměstnání (bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické smýšlení, národnost, sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk).“36 Politika zaměstnanosti by se měla podílet především na:37 přípravě adaptabilní pracovní síly, schopné přizpůsobit se potřebám trhu práce, rozvoji infrastruktury trhu práce, zabezpečující zprostředkovatelské, informační a rekvalifikační sluţby, vytváření podmínek pro územní mobilitu pracovních sil, zajištění sociálně přijatelných podmínek pro občany, kteří se dočasně stali nezaměstnanými, aby nebyly definitivně vyřazení z trhu práce. A tak zajistit prostřednictvím přijatých vládních opatření dosaţení rovnováhy na trhu práce, která by vedla ke zvýšení poptávky a sníţení nabídky pracovních sil. Postupující nepříznivý vývoj nezaměstnanosti v ČR vedl k zavádění nového modelu financování státní politiky zaměstnanosti. Správa sluţeb zaměstnanosti od roku 1995 uvolňovala převáţnou část prostředků prostřednictvím cílených projektů APZ. Tyto projekty jsou zaměřeny na dané problémy regionálního trhu práce38.
36
Halásková, R. Politika zaměstnanosti. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 23. ISBN 978-80-7368-522-5 37 Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: VŠE, 1999. s. 27. ISBN 80-7079-635-9 38 Např. projekt „Šance pro absolventy“, „Najdi si práci v pardubickém kraji“, „Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče“ apod.
29
2.1.2
Institucionální a finanční zabezpečení Státní politiku zaměstnanosti v ČR zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí,
které v rámci Správy sluţeb zaměstnanosti sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti, spravuje prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti, vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti a řídí úřady práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí:39 navrhuje vládě opatření k ovlivnění poptávky a nabídky práce, zřizuje státní rekvalifikační střediska, uděluje a odnímá povolení ke zprostředkování zaměstnání, hmotně podporuje zřizování společensky účelných míst a vytváření veřejně prospěšných prací. Na niţší úrovni zajišťují agendu na úseku nezaměstnanosti regionální úřady práce, jako niţší státní orgány sluţeb zaměstnanosti. Úřady práce pomáhají zprostředkovat zaměstnání těm občanům, kteří si nemohou najít vhodné zaměstnání sami. Působnost úřadů práce v rámci politiky zaměstnanosti zahrnuje:40 informování občanů a zaměstnavatelů o situaci na trhu práce, zprostředkování zaměstnání, poskytování poradenských sluţeb, vedení evidence uchazečů, evidenci volných pracovních míst, stanovení nároků a výše podpory v nezaměstnanosti a podpory v rekvalifikaci, rozhodování o vyřazení z evidence, organizování rekvalifikací, dodrţování závazných právních předpisů o zaměstnanosti41. Pomoc při umisťování uchazečů o zaměstnání mohou poskytovat také soukromé agentury a zprostředkovatelny na základě vydaného povolení. Tyto personální agentury jsou místem, kde se střetává poptávka po pracovních silách s jejich nabídkou. Při umísťování 39
Halásková, R. Politika zaměstnanosti. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 56. ISBN 978-80-7368-522-5 40 Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: VŠE, 1999. s. 30. ISBN 80-7079-635-9 41 Pouze u těch zaměstnavatelů, kterým je poskytován finanční příspěvek z APZ.
30
zájemců o práci mají oproti úřadům práce výhodu v tom, ţe se zaměřují na zaměstnávání lidí kvalifikovaných, u kterých není velký problém s uplatněním. Kromě informačně poradenských sluţeb nezaměstnaným poskytují úřady práce také odbornou pomoc studentům při volbě povolání. Existující informační a poradenská střediska poskytují informace o síti středních a vysokých škol, studijních a učebních oborech jak v regionu, tak v celé ČR, informace o uplatnění absolventů jednotlivých oborů v praxi, o moţnostech rekvalifikace. Nabízené informační besedy pro ţáky základních škol pomáhají studentům při volbě povolání, a to s ohledem na jejich studijní schopnosti, ale především s ohledem jejich následného uplatnění na trhu práce. Státní politika zaměstnanosti je financována na principu pojištění. Všichni zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny odvádět finanční prostředky na realizaci politiky zaměstnanosti. Tyto finanční prostředky jsou příjmem státního rozpočtu a jsou určeny na zajištění realizace jak pasivní, tak aktivní politiky zaměstnanosti. Podle přístupu státu k řešení otázky nezaměstnanosti dělíme politiku zaměstnanosti na pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti.
2.2
Pasivní politika zaměstnanosti Se vznikem nezaměstnanosti se objevuje nutnost řešit ekonomické důsledky ztráty
finančního příjmu pro jednotlivce i jeho rodinu. V ČR se zpočátku existence nezaměstnanosti řešil tento nový fenomén trţního hospodářství pouze prostřednictvím poskytování finanční pomoci. Opatření pasivní politiky zaměstnanosti neodstraňují příčiny vzniku nezaměstnanosti, ale zaměřují se pouze na zlepšení ţivotní situace nezaměstnaných při ztrátě finančního příjmu v případě ztráty zaměstnání, pouhým poskytováním dávek. ČR patří do skupiny zemí se štědrým sociálním systém, který demotivuje nezaměstnané při hledání zaměstnání, především její nízkopříjmové skupiny. Mezi nástroje pasivní politiky zaměstnanosti patří především podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. V ČR je doba poskytování podpory krátká a liší se podle věku uchazečů o zaměstnání. Pasivní politika zaměstnanosti řeší i moţnost předčasného odchodu do důchodu.
31
S platností od 1. 1. 2009 podpora v nezaměstnanosti náleţí uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu:42 do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, nad 55 let věku 11 měsíců, po dobu rekvalifikace. Vynakládané prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti zvyšují mandatorní výdaje státního rozpočtu. V souvislosti s rostoucí nezaměstnaností a zvyšující se zátěţí státního rozpočtu při aplikaci pasivní politiky zaměstnanosti, se stala otázka politiky zaměstnanosti součástí probíhající reformy veřejných financí v ČR započaté 1. 1. 2008. Definovaným cílem bylo zefektivnění vyuţití finančních prostředků plynoucí do politiky zaměstnanosti, zamezit zneuţívání systému poskytovaných dávek a zvýšit jejich adresnost. Současně s tím motivovat nezaměstnané k větší aktivitě při hledání zaměstnání. Úkolem státní politiky zaměstnanosti je více se zaměřit na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. Její rozsáhlá podpora by se měla projevit niţší spotřebou vynakládaných prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti.
2.3
Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti upřednostňuje aktivní přístup k nezaměstnanosti,
preferuje
preventivní
a aktivní
opatření
před
pasivním
vyplácením
podpory
v nezaměstnanosti. APZ představuje souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. Pozitivní vliv má jak na osobu nezaměstnaného, tak i na společnost. Napomáhá obtíţně umístitelným skupinám uchazečů o zaměstnání v jejich pracovním uplatnění na trhu práce, tj. získat zaměstnání nebo alespoň zvýšit jejich zaměstnatelnost. Přispívá k zapojení jednotlivých skupin uchazečů, kterým poskytuje poradenskou a informační sluţbu. Ze společenského hlediska se její činnost zaměřuje na podporu sociální ekonomické reformy, sociálně ekonomický rozvoj regionů a podporu územní mobility pracovních sil.
42
Dle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 43, odst. 1
32
Svým aktivním přístupem sniţuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti a na sociální dávky. Aktivní politiku zaměstnanosti realizují úřady práce v souladu s platnými právními předpisy, metodickými pokyny a cíli stanovenými Správou sluţeb zaměstnanosti na dané období. Při své práci berou ohled na specifické podmínky regionálního trhu, strukturu uchazečů a na objem přidělených finančních prostředků.
2.4
Vývoj politiky zaměstnanosti Základy strategie státní politiky zaměstnanosti byly vytvořeny jiţ v roce 1990, kdy byly
MPSV ČR zaloţeny úřady práce jako základní instituce sluţeb zaměstnanosti. V této době se politika zaměstnanosti zaměřovala především na poskytnutí finanční pomoci nezaměstnaným. V souvislosti s hospodářským vývojem a zvyšující se nezaměstnaností v druhé polovině 90. let bylo nutné zlepšit fungování trhu práce prosazováním nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Přesto i nadále objem prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti klesal ve prospěch pasivní politiky zaměstnanosti. V roce 1992 bylo na aktivní politiku zaměstnanosti vydáno 1,72 miliardy Kč a na pasivní politiku 1,42 mld. Kč, v roce 1996 bylo věnováno na aktivní politiku jiţ jen 0,55 miliardy a na pasivní politiku 2,1 mld. Kč. V roce 1998 a 1999 došlo jiţ k určitému navýšení prostředků na aktivní politiku, ale vzhledem k neustále rostoucí nezaměstnanosti nebyly tyto prostředky v dostatečné výši.43 Pro rok 2000 byl definován hlavní cíl politiky zaměstnanosti „přesun od pasivní politiky zaměstnanosti k aktivní politice zaměstnanosti“. S tím souviselo zaměření státní politiky zaměstnanosti na upřednostňování vzniku nových pracovních příleţitostí, podpora zaměstnatelnosti, adaptability a flexibility pracovní síly před spoléháním se na sociální záchrannou síť, a to vše za spolupráce se zaměstnavateli a odborovými svazy na centrální i regionální úrovni.
43
Integrovaný portál MPSV. [online]. 2006 [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW:
33
Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti v dalších letech znázorňuje následující graf. Graf 3: Vývoj čerpání prostředků na politiku zaměstnanosti v letech 1993–2009
Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v ČR (tis. Kč)
19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
PPZ
APZ
Zdroj: Integrovaný portál MPSV. [online]. 2006 [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: , vlastní zpracování
Nejvýraznější změnu v oblasti politiky zaměstnanosti přinesla aţ novela Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a vstup ČR do EU. V souladu s „Principy politiky zaměstnanosti EU“ se ČR při výkonu státní politiky zaměstnanosti zaměřila především na:44 podporu zaměstnatelnosti zajištěním: a) odpovídající úrovně kvalifikace prostřednictvím reformy školského systému. Je třeba zajistit, aby struktura kvalifikace absolventů odpovídala potřebám trhu práce. b) zvýšením motivace pracovní síly ke vstupu do zaměstnání postupným zvyšováním váhy pracovních příjmů ve vztahu k sociálním příjmům, především u občanů s očekávaným nízkým příjmem. c) začleněním zdravotně znevýhodněných občanů do pracovní činnosti poskytováním půjček, dotací a grantů pro zaměstnavatele zřizující místa pro zdravotně postiţené osoby. podporu podnikání prostřednictvím investičních pobídek (tj. sniţování daňové zátěţe, státní garance, bankovní záruky), podporou průmyslových zón, zadáváním veřejných zakázek při přednostním zaměstnání uchazečů o zaměstnání. podporu schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám např. zavedení pracovní doby na zkrácený úvazek, modernizace organizace práce apod.
44
Integrovaný portál MPSV. [online]. 2006 [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW:
34
podporu rovných příleţitostí všech osob odstraněním diskriminace na trhu práce v přístupu k zaměstnání. Hlavním cílem politiky zaměstnanosti je zlepšit fungování trhu práce za pomoci aktivní politiky zaměstnanosti a prostřednictvím jejich nástrojů přejít od řešení „ex post“ k přístupu „ex ante“.
35
3
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v ČR „Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření a nástrojů směřujících k zajištění
maximálně možné úrovně zaměstnanosti v ČR.“45 APZ zabezpečuje MPSV a úřady práce prostřednictvím
jednotlivých
nástrojů
definovaných
Zákonem
č.
435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. APZ podporuje strukturální změny zaměstnanosti, sociálně-ekonomický rozvoj v regionech, sniţuje finanční náročnost na pasivní politiku zaměstnanosti, podněcuje k hledání nových forem a metod aktivního vyuţívání lidských zdrojů a umoţňuje zapojení jednotlivých skupin uchazečů o zaměstnání do pracovního procesu.46 Nástroje APZ dělíme na nástroje realizované úřady práce na základě konkrétní situace na lokálním trhu práce a na investiční pobídky realizované z úrovně MPSV. Odpovědnost za vhodnost pouţití jednotlivých nástrojů APZ v závislosti na situaci na trhu práce v daném regionu je převedena na úřady práce. Ty zodpovídají za efektivní vynakládání finančních prostředků, s cílem minimalizovat případy podpory uchazečů o zaměstnání, kteří by si byli schopni nalézt pracovní uplatnění i bez pouţití nástrojů APZ. Pozornost úřadů práce se zaměřuje na zlepšení přístupu k zaměstnání a trvalé začlenění osob hledajících zaměstnání, jakoţ i na prevenci nezaměstnanosti ohroţených skupin na trhu práce, včetně osob zdravotně znevýhodněných a na zvýšení kvality informačních, poradenských, vzdělávacích a zprostředkovatelských sluţeb poskytovaných institucemi na trhu práce. Jejím cílem je zajistit dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům zařazení do státních programů APZ a do programů financovaných z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále OP LZZ).
45
Dle Zákona č. 435/2006 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 104, odst. 1 Procházková, E. Projsová, I. Aktivní politika zaměstnanosti v ČR 1992-1997. 1. vydání. Praha: MPSV, 1998. s. 5. ISBN 80-85529-48-3 46
36
Základem pro realizaci APZ jednotlivých úřadů práce jsou „Programy realizace APZ“ na příslušný rok. Tyto programy jsou zpracovány na základě specifik vyplývající z regionálních trhů práce, struktury uchazečů o zaměstnání a na základě objemu přidělených finančních prostředků v rámci schváleného rozpočtu. V obecné rovině je realizace APZ zaměřena do těchto oblastí:47 1. V oblasti veřejně prospěšných prací zvýhodňovat obce organizující veřejnou sluţbu a přednostně jim poskytovat příspěvky. Vytvářet pracovní příleţitosti v této oblasti i v zimních měsících. 2. V oblasti podpory zaměstnávání osob se zdravotním postiţení preferovat jejich uplatnění na volném trhu práce, i za vyuţití pracovní rehabilitace48. 3. V oblasti dalšího vzdělávání aktivně zapojit vzdělávací a poradenské instituce při naplňování kvalifikačních potřeb uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a zaměstnanců prostřednictvím seminářů, konferencí apod. 4. V oblasti vzdělávání zintenzivnit působení na ţáky a studenty středních škol a jejich rodiče při volbě povolání, zaměřit se na podporu oborů chybějících na trhu práce. Prohloubit a rozvíjet spolupráci se základními a středními školami a zaměstnavateli. 5. Podporovat pracovní místa, která umoţní získání nových odborných dovedností a kompetencí pro uplatnění na pracovním trhu. Pro rok 2011 budou prostřednictvím nástrojů APZ podporováni především uchazeči o zaměstnání, kteří pro své individuální charakteristiky nemohou bez pouţití nástrojů APZ nalézt vhodné zaměstnání a kteří jsou nepřetrţitě v evidenci uchazečů o zaměstnání déle neţ 5 měsíců. Zvýšená pozornost bude věnována i umísťování uchazečů o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená péče49.
47
MPSV. Normativní instrukce č.1/2011. Pracovní rehabilitace zabezpečují úřady práce jako přípravu k práci. Zahrnuje sestavování a naplňování individuálních plánů a individuálního přístupu, získání a udrţení vhodného zaměstnání pro osoby se ZP, pro osoby dočasně práce neschopné na doporučení ošetřujícího lékaře a osoby, které přestanou být invalidní na doporučení OSSZ. 49 Dle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 33 48
37
Je připraveno pět projektů, které mají pomoci výše uvedeným uchazečům uplatnit se na trhu práce. Jsou to:50 1. Komplexní poradenský program - během 100–150 vyučovacích hodin je klientovi sestaven individuální akční plán, poskytnuto
poradenství
a individuální
pomoc
při
hledání
a zprostředkování
zaměstnání. 2. Praxe pro mladé do 30 let - zahrnuje poradensko-vzdělávací část, kterou zajišťuje vzdělávací instituce a pracovní úvazek u vybraného zaměstnavatele, ve kterém si klient osvojí odborné znalosti a dovednosti pro získání, udrţení kvalitního a dlouhodobého pracovního místa. Praxe je uskutečňována formou SÚPM na dobu 6 -12 měsíců. 3. Spolupráce s obcí - vytipovaným obcím je nabídnuta spolupráce při organizování VPP a veřejných sluţeb, s cílem zvýšit jejich objem realizace. 4. Návrat - cílem je sníţení uchazečů, kteří zneuţívají systém a zároveň s evidencí na ÚP pracují „na černo“. Vytipovaní klienti mají sestaven individuální akční plán a jsou povinni se účastnit poradenských a vzdělávacích aktivit v nepravidelnou dobu kaţdý pracovní den po dobu 1 měsíce. 5. Vzdělávej se a dál podnikej - zaměřuje se na sníţení počtu ţivnostníků, kteří v důsledku sezónních prací jsou dočasně evidováni na ÚP. Je poskytnuto další zvyšování kvalifikace související s podnikáním, popř. zprostředkování zakázek. Přidělování finančních prostředků na APZ pro jednotlivé úřady práce se řídí hodnotou ukazatelů, charakterizující trh práce v daném regionu. Sleduje se počet uchazečů v evidenci, míra nezaměstnanosti, počet uchazečů ve věku do 25 let a nad 50 let, počet osob se zdravotním postiţením v evidenci, počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, počet dlouhodobě nezaměstnaných.51
50
Pokyn vrchního ředitele sekce 4 ze dne 18. 11. 2010, čj. 2010/90370-414 Integrovaný portál MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009. [online]. 2010. [cit. 2011-01-23]. Dostupné na WWW: 51
38
Nástroje a opatření APZ
3.1
Mezi nástroje, jimiţ úřady práce realizují aktivní politiku zaměstnanosti, patří: 1. rekvalifikace, 2. veřejně prospěšné práce, 3. společensky účelná pracovní místa, 4. příspěvek na zapracování, 5. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, 6. překlenovací příspěvek (od 1. 1. 2011). Součástí opatření APZ jsou rovněţ: a) poradenství, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením52, c) cílené programy.
3.1.1
Rekvalifikace Rekvalifikace umoţňují uchazeči nebo zájemci o zaměstnání získat nové znalosti, a tím
zvýšit, rozšířit nebo prohloubit dosavadní kvalifikaci, včetně jejího udrţení nebo obnovení. Pro určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází ze současné dosaţené kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, které má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.53 „Úřady práce organizují rekvalifikace v případech, kdy struktura poptávky na trhu práce neodpovídá struktuře nabídky a případná rekvalifikace umožňuje uchazečům nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání.“54 Jsou organizovány dva druhy rekvalifikací: specifické – jsou určeny pro konkrétní profesi s příslibem zaměstnání od konkrétního zaměstnavatele,
52
Dle §78 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Dle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 108, odst. 1 54 Procházková, E. Projsová, I. Aktivní politika zaměstnanosti v ČR 1992-1997. 1. vydání. Praha: MPSV, 1998. s. 7. ISBN 80-85529-48-3 53
39
nespecifické – neexistuje příslib zaměstnání, zvyšují celkové uplatnění uchazeče na trhu práce. Rekvalifikaci můţe provádět pouze zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem55, kterému byla udělena akreditace od Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, popř. jiného resortního ministerstva nebo škola v rámci oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem, a to na základě dohody uzavřené s ÚP. O odejmutí akreditace rozhodne příslušné ministerstvo v případě, ţe rekvalifikační zařízení nedodrţuje akreditovaný vzdělávací program, není schopno zajistit odpovídající úroveň vzdělávání nebo poţádá o odejmutí akreditace. Před rekvalifikací se uzavírá písemná dohoda mezi úřadem práce, příslušným podle místa bydliště a uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání, přičemţ úřad práce hradí náklady rekvalifikace. Můţe také poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů56 spojených s rekvalifikací. Po úspěšném absolvování rekvalifikace vydá rekvalifikační zařízení účastníkovi osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností. Rekvalifikace
můţe
provádět
i zaměstnavatel
v rámci
tzv.
„zaměstnaneckých
rekvalifikací“. Tyto rekvalifikace jsou určeny pro ty zaměstnance, které nesplňují kvalifikační předpoklady pro výkon dané práce. Pokud zaměstnavatel můţe zajistit školení sám, ve vlastní reţii, uzavírá písemnou dvojdohodu s ÚP. Pokud školení zajišťuje vzdělávací zařízení, uzavírá se trojdohoda, kdy ÚP uzavře písemnou dohodu o rekvalifikaci se vzdělávacím zařízením a následně i se zaměstnavatelem. Rekvalifikace probíhá v pracovní době a zaměstnanci náleţí za tuto dobu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen v případě, ţe je to nutné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení. ÚP poskytne plnou nebo částečnou úhradu nákladů s ní spojených, a to dle směrnice ÚP. Zajišťování rekvalifikačních kurzů je od roku 2009 uskutečňováno na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Kaţdý ÚP je povinen veřejně vyhlásit nabídku na 55
Program, kterému byla udělena akreditace na základě potřeb trhu práce. Obsahuje obsah a rozsah vzdělávání, formy a metody výuky a způsob ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. 56 Prokázané jízdní výdaj na cestu hromadnými dopravními prostředky, výdaje za ubytování, stravné, pojištění pro případ škody způsobené uchazečem.
40
realizaci rekvalifikace na základě „výzvy k podání nabídky“, při které akreditované vzdělávací organizace nabízejí zajištění poţadovaných vzdělávacích programů. Předmětem veřejné zakázky je komplexní organizace a zajištění rekvalifikačních kurzů v poţadované oblasti. Komise ÚP vybere z došlých nabídek dodavatele pro provedení rekvalifikačních kurzů, se kterým uzavře rámcovou smlouvu na daný předmět plnění. Při výběru se přihlíţí nejen k plnění stanovených kritérií a poţadavků, ale především k ceně nabídky. Rekvalifikace jsou financovány z velké části z prostředků ESF v rámci vyhlášeného národního individuálního projektu „Poradenství a rekvalifikace“ a částečně také z přidělených finančních prostředků národní APZ.57 Podmínkou pro zařazení do rekvalifikačního kurzu není určitá doba evidence na úřadě práce, uchazeč je zařazen v okamţiku, kdy se rekvalifikací zvýší jeho šance na získání zaměstnání nebo se aplikací rekvalifikace předejde ztrátě zaměstnání. Rekvalifikací nelze podpořit uchazeče o zaměstnání opakovaně během tříletého období, tzn. pokud absolvoval rekvalifikaci v roce 2009 nebo 2010, nelze tohoto uchazeče podpořit v roce 2011, s výjimkou uchazeče nepřetrţitě evidovaného déle neţ 5 měsíců nebo spadajícího do kategorie dle §33 zákona o zaměstnanosti nebo v případě, ţe má příslib zaměstnání podmíněný absolvováním jiné rekvalifikace.58 Rekvalifikace mají být zabezpečovány individuálně podle konkrétní situace na trhu práce a mají pruţně reagovat na aktuální nabídku volných pracovních míst nebo konkrétní potřeby zaměstnavatelů. Přednostně mají být podporovány rekvalifikace s praktickou částí výuky a profesní kvalifikace pro konkrétní uplatnění na trhu práce. Poradenství Významné místo v rámci rekvalifikace zaujímá poradenství. To se zaměřuje obecně na uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání, včetně osob se zdravotním postiţením. Úkolem poradenství je zjišťovat osobnostní a kvalifikační předpoklady fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob zdravotně postiţených (dále ZP).
57
Upraveno metodickým pokynem – z prostředků ESF se hradí 85 % nákladů rekvalifikace, ze SR 15 % určených na APZ. 58 MPSV. Normativní instrukce č. 1/2011.
41
V rámci poradenství úřad práce poskytuje: poradenství pro získání zaměstnání, poradenství pro volbu povolání. Cílem poradenství pro získání zaměstnání je vyřešit problémy související s hledáním zaměstnáním. Pomáhá uchazečům při kontaktu se zaměstnavateli – formou hraní rolí je učí jakým způsobem postupovat při osobním jednání, jak prezentovat své znalosti a schopnosti. Učí je jak správně napsat motivační dopis a ţivotopis. Tyto informační schůzky se uskutečňují jako skupinové „Job kluby“ nebo jako individuální poradenské motivační kurzy. Sluţby poradenství pro volbu povolání jsou určeny studentům a jejich rodičům, kterým pomáhá při volbě střední nebo vysoké školy s ohledem na schopnosti a dovednosti osoby a s ohledem na poptávku na trhu práce. Cílem je doporučit vhodný obor s dobrými vyhlídkami na pracovní uplatnění. V případě, ţe ÚP nezajistí poradenskou činnost ve vlastní reţii, můţe toto zajistit prostřednictvím odborných zařízení59 na základě písemné dohody. V takovém případě hradí náklady spojené s touto činností.
3.1.2
Veřejně prospěšné práce Jsou časově omezené pracovní příleţitosti spočívající zejména v údrţbě a úklidu
veřejných budov, veřejných prostranství a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí, státních nebo obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání.60 Cílem veřejně prospěšných prací (dále VPP) je získání a obnovení základních pracovních návyků, získání finančních prostředků prostřednictvím motivace k práci. Tato forma APZ je vyuţívána ve spolupráci se starosty měst a obcí a v lokalitách s nejniţšími nabídkami volných pracovních míst. Zahrnuje např. práce v obecních lesích, práce kulturního charakteru, práce na veřejných sportovištích. Své nezastupitelné místo má 59 60
Pedagogicko-psychologická poradna, bilančně diagnostické pracoviště. Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 112, odst. 1
42
i v sociální oblasti, kde jako asistenti pomáhají zdravotně postiţeným dětem v mateřských a speciálních školách. Zaměstnavatelům lze poskytovat příspěvek aţ 12 měsíců do plné výše vyplacených mzdových nákladů, včetně odvodů na zaměstnance61. Výše příspěvku můţe být odstupňována dle délky poskytování.
3.1.3
Společensky účelná pracovní místa Zřizuje nebo vyhrazuje zaměstnavatel na základě dohody s ÚP pro uchazeče
o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem.62 Předpokladem tvorby těchto míst je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. Jsou vytvářeny pro uchazeče o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání.63 Ţádost o zřízení společensky účelného pracovního místa (dále SÚPM) podává zaměstnavatel u místně příslušného ÚP. Jeho odborná komise rozhodne na základě nabídky pracovních míst o přidělení či nepřidělení příspěvku. Kritériem pro poskytnutí příspěvku je přínos pro místní pracovní trh, postavení daného zaměstnavatele na místním trhu, charakteristika pracovního místa a jeho vhodnost pro problémové uchazeče. Má-li být zřízeno více neţ 5 pracovních míst, je ÚP povinen vyţádat si vypracování odborného posudku. Podmínkou poskytnutí příspěvku na zřízení SÚPM je vytvoření a provozování těchto míst minimálně 24 měsíců. Výše příspěvku na zřízení jednoho SÚPM můţe činit:64 maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku65 nebo při zřízení více neţ 10 pracovních míst na základě jedné dohody maximálně šestinásobek průměrné mzdy na jedno SÚPM,
61
Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. 62 Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 113, odst. 1 63 Jsou to zejména osoby se zdravotním postiţením, osoby do 20 let věku, osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby starší 50 let věku, osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody, osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. 64 Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 113, odst. 3,4 65 Vyhlašuje Český statistický úřad sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
43
pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání ţádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v ČR, maximálně šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku nebo při zřízení více neţ 10 pracovních míst na základě jedné dohody maximálně osminásobek průměrné mzdy na jedno SÚPM, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání ţádosti míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v ČR nebo je vyšší. Příspěvek na nově zřizovaná místa je poskytován ve formě:66 návratného příspěvku, příspěvku na úhradu úroků a úvěru, jiného účelově určeného příspěvku67. Příspěvek na vyhrazená místa je poskytován ve formě:68 částečné nebo plné úhrady mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. Příspěvek na vyhrazení jednoho SÚPM můţe být poskytován aţ do výše vyplacených mzdových nákladů, včetně odvodů na pojištění, a to nejdéle na 6 měsíců. V případě osoby zdravotně postiţené a osoby starší 50 let na dobu nejdéle 12 měsíců. Mezi dále SÚPM také zahrnujeme: místo, které zřídil uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále SVČ). Při podpoře podnikání se posuzují konkrétně předkládané podnikatelské záměry z hlediska reálnosti a záruk dlouhodobějšího úspěšného podnikání. Podpora je poskytována ve stejném rozsahu. získání odborné praxe uchazečům do 25 let a absolventům škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle do 30 let věku, vykonávanou v organizačních sloţkách státu a příspěvkových organizacích.
66
Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. § 25, odst. 1 Má podobu poskytnuté dotace. 68 Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. § 26 67
44
Rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a vyhrazená společensky účelná pracovní místa patří k nejvíce vyuţívaným nástrojům APZ v ČR. Následující graf ukazuje vyuţívání těchto nástrojů při zvyšování zaměstnanosti. Graf 4: Vývoj realizace nástrojů APZ v ČR v letech 2005–2009
Umístěné osoby pomocí nástrojů APZ (počet osob) 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2005
2006
2007
Rekvalifikace
VPP
2008
2009
SÚPM
Zdroj: Integrovaný portál MPSV. Situace na trhu práce. [online]. 2010. [cit. 2011-01-23]. Dostupné na WWW: , vlastní zpracování
Situace na trhu práce odráţela příznivý ekonomický růst a rostoucí poptávku zaměstnavatelů po nových zaměstnancích. Aţ do roku 2007 se dařilo umísťovat podstatně více osob z rekvalifikací na úkor zaměstnávání formou VPP a SÚPM. Rok 2008 je poznamenán trvalým poklesem pracovních příleţitostí, kdy většina zaměstnavatelů v souvislosti s hospodářskou recesí sníţila počet pracovních míst. Tento vývoj se podílel i na sníţení počtu účastníků rekvalifikačních kurzů, oproti roku 2007 poklesl o 31 %. Obrat nastává v roce 2009. I přes pokles výše příspěvku na APZ ze státního rozpočtu o 19,2 %, roste prostřednictvím OP LZZ podíl prostředků z ESF na podporu rekvalifikací, VPP a SÚPM. Celkově bylo 70 % celkových výdajů na tyto nástroje hrazeno z prostředků ESF. V uvedeném období se zvýšil počet umístěných osob z rekvalifikací o 2 802 osob a na VPP bylo umístěno o 3 548 osob více. Finančně bylo podpořeno o 7 452 více SÚPM, financovaných především z ESF v rámci NIP.
45
Příspěvek na zapracování
3.1.4
Můţe poskytnout úřad práce zaměstnavateli, který přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.69 Příspěvek je poskytován na osobu, která se zapracovává po dobu maximálně 3 měsíců a činí maximálně polovinu minimální mzdy. Úřady práce při poskytnutí postupují individuálně k přihlédnutí k okamţité situaci na regionálním trhu práce a k finančním moţnostem úřadu. Tento příspěvek nebývá ze strany zaměstnavatelů tolik vyuţíván z důvodu zvýšené administrativní náročnosti.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
3.1.5
Je poskytován zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a nemůţe proto pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanové týdenní pracovní doby.70 Příspěvek náleţí zaměstnavateli, u kterého dochází k zásadním technologickým změnám, změně předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo ţivnostenském listě. Poskytuje se maximálně po dobu 6 měsíců, a to na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnanci náleţí podle pracovněprávních předpisů, maximálně ve výši poloviny minimální mzdy.
3.1.6
Překlenovací příspěvek Od 1. 1. 2011 můţe úřad práce poskytnout překlenovací příspěvek osobě SVČ, která
přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení SÚPM -SVČ. Příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, za které se povaţují:71 a)
nájemné a sluţby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a sluţeb s ní spojených,
b)
náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
69
Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 116, odst. 1 Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 117, odst. 1 71 Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 114 70
46
c)
náklady na opravu a údrţbu objektu, ve kterém je provozována SVČ, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby SVČ a náklady související s provozováním SVČ. Při projednání ţádosti se posuzuje účelovost a potřebnost poskytnutí příspěvku, prioritně
jej ÚP poskytne na úhradu v bodě a). Překlenovací příspěvek můţe být přiznán k dohodám o zřízení SVČ uzavřeným od roku 2011. Příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců ve výši 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Ţadatel musí k ţádosti předloţit předpokládané provozní náklady, na jejichţ úhradu příspěvek poţaduje a potvrzení o bezdluţnosti vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení (ne starší 3 měsíců). Po odsouhlasení finančního příspěvku musí doloţit doklady o skutečných nákladech, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut a to v termínu určeném dohodou s ÚP. Ještě před zahájením samostatné výdělečné činnosti, můţe ÚP pomoci těmto osobám při rozhodování o předmětu podnikání posoudit jejich schopnosti a dovednosti. Dále můţe provést finanční kalkulaci nákladů, zhodnotit situaci na trhu práce, pomoci připravit podnikatelský záměr a upozornit na moţná rizika a úskalí podnikání.
3.2
Podpora zdravotně postižených K nástrojům APZ realizovanými úřady práce přiřazujeme i podporu vytváření
pracovních míst pro osoby zdravotně znevýhodněné. Jedná se o chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa.
3.2.1
Chráněné pracovní dílny Jsou pracoviště, ve kterých pracuje v průměrném ročním přepočteném počtu72 nejméně
60 % zaměstnanců se zdravotním postiţením a která byla vymezena na základě dohody s úřadem práce. Charakteristické pro chráněné pracovní dílny (dále CHPD) je, ţe musí být
72
Zjišťuje se jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny (nemoc, ošetřování, dovolená, překáţky v práci) a celkové stanovené týdenní pracovní doby (bez svátků v daném kalendářním roce) na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Do průměrného ročního přepočteného počtu se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
47
přizpůsobené při zaměstnávání těchto osob z hlediska jejich specifických potřeb např. z hlediska bezbariérovosti.
Chráněná pracovní místa
3.2.2
Tato místa jsou vytvořena pro osobu se zdravotním postiţením na základě písemné dohody s úřadem práce. Můţe mít i podobu výkonu samostatné výdělečné činnosti. V obou případech mohou být úřadem práce poskytovány příspěvky na jejich vytvoření nebo na provozní náklady73 chráněné dílny, a to za předpokladu, ţe bude se zdravotně postiţeným uchazečem uzavřen pracovní poměr minimálně na dobu 24 měsíců a bude ve stejném rozsahu provozovat podnikatelskou činnost. Jednorázový příspěvek se poskytne zálohově dopředu na počet nově zřízených míst. V případě, ţe bude pracovní poměr ukončen dříve, neţ stanoví zákon a propuštěný pracovník nebude nahrazen jiným zaměstnancem se ZP, je zaměstnavatel povinen vrátit poměrnou část vyplaceného jednorázového příspěvku. Příspěvek na provozní náklady se poskytuje rovněţ zálohově dopředu na základě předloţených předpokládaných nákladů. Poté musí příjemce příspěvku v určené lhůtě doloţit skutečné náklady na provoz. Příspěvek na chráněná pracovní místa (dále CHPM) osoby SVČ se poskytuje ve stejném rozsahu.
73
Nájemné a sluţby s tím spojené (spotřeby energií), náklady na opravu a údrţbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna apod.
48
Graf 5: Vývoj podpory pracovních míst pro osoby se ZP v ČR v letech 2005–2009
Zaměstnanost osob se ZP (sta) 350
318,9
300
323,5 255,6
309,9
250 235,7
200 150
95
112
95
104
116
2005
2006
2007
2008
2009
100 50 0
Výdaje (tis. Kč)
CHPM
Zdroj: Integrovaný portál MPSV. Situace na trhu práce. [online]. 2010. [cit. 2011-02-02]. Dostupné na WWW: , vlastní zpracování
Zaměstnanost osob se ZP zahrnuje počet osob umístěných na nově zřízená místa plus počet osob, kterým se přispívá na provoz pracovních míst v chráněných pracovních dílnách. Celkové výdaje uvedené v grafu zahrnují finanční příspěvek na zřízení, provoz a nepatrný podíl má i pracovní rehabilitace. Vývoj finanční náročnosti jednotlivých, výše uvedených nástrojů realizovaných v rámci APZ ukazuje následující graf. Graf 6: Vývoj prostředků na APZ v ČR v letech 2005–2009
Vývoj prostředků na nástroje APZ v ČR (tis. Kč) 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 2005
2006
Rekvalifikace
VPP
2007 SÚPM
2008 CHPM
2009
Ostatní
Zdroj: Integrovaný portál MPSV. Situace na trhu práce. [online]. 2010 [cit. 2011-02-03]. Dostupné na WWW:
49
Z údajů získaných ze statistiky resortu MPSV vyplývá, ţe v poslední době patří mezi nejvíce finančně náročné nástroje místa pro veřejně prospěšné práce a tvorba společensky účelných pracovních míst. Pro názornost nákladnosti nejčastěji pouţívaných nástrojů APZ jsou uvedeny náklady na jednoho uchazeče za rok 2009. Průměrně bylo na jedno zřízené místo vynaloţeno u VPP 69 274 Kč a u SÚPM 48 757 Kč. Naproti tomu rekvalifikace, pomocí kterých je podporováno nejvíce uchazečů o zaměstnání, patří mezi nástroje méně nákladné, průměrně na jednoho uchazeče tato částka činila 9 297 Kč. Na provoz jednoho chráněného pracovního místa bylo vynaloţeno 27 891 Kč. V příspěvcích na CHPM jsou zahrnuty i příspěvky na CHPD a pracovní rehabilitaci. Ostatní příspěvky tvoří příspěvek na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program a překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu. Poslední dva jmenované byly od 1. 1. 2009 zrušeny. Překlenovací příspěvek byl znovu obnoven od 1. 1. 2011.
3.3
Cílené programy Jsou určeny pro řešení problémů obecního, okresního, krajského a celostátního rozsahu
v oblasti zaměstnanosti, kdy pomocí souboru opatření se snaţí zvýšit moţnosti fyzických osob nebo skupin uplatnit se na trhu práce. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda ČR. Programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo. Problémy zaměstnanosti mohou být řešeny i v rámci programů financovaných prostřednictvím strukturálních fondů EU a dalších programů Evropského společenství. Při plnění cílených programů mohou ÚP spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob.74
74
Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 120, odst. 4
50
3.3.1
Cílené programy celostátního charakteru Národní individuální projekty (NIP) jsou zaměřené na realizaci, inovace nebo doplnění
národních politik a programů. Schvaluje je MPSV a jejich realizací jsou pověřeny úřady práce. Jedná se o projekty OP LZZ, zaměřené na nástroje APZ v oblasti lidských zdrojů – „Poradenství a rekvalifikace“, „Veřejně prospěšné práce“, „Společensky účelná pracovní místa“ a projekt „Vzdělávejte se“.
3.3.2
Cílené programy regionálního charakteru Regionální individuální projekty (RIP) jsou realizovány na úrovni jednotlivých krajů na
základě výzvy vyhlášené MPSV. Jejich cílem je komplexní řešení priorit určité skupiny uchazečů o zaměstnání v daném regionu. Projekty mají jasně stanovený rámec a zajišťují individuální přístup ke klientům úřadu práce při jejich začleňování na trh práce. Předkladatelem RIP je příslušný ÚP, který zároveň schvaluje jejich realizaci. V rámci ČR se uskutečňují například regionální individuální projekty týkající se: osobní asistence a péče v oblasti sociální péče - je určen pro zájemce o práci v sociálních sluţbách, kteří nemají poţadovanou odbornou kvalifikaci a kterou mohou získat prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, zvýšené podpory a pomoci uchazečům o zaměstnání v příslušném kraji, šance pro absolventy - je určen pro absolventy do 2 let po ukončení studia, kdy v rámci poradenství se učí prezentovat se a komunikovat při kontaktu se zaměstnavatelem, pruţné formy pracovní doby - zaměřeno na uchazeče, kteří z důvodu rodinného ţivota (např. péče o osoby do 15 let) nebo zdravotního stavu nemohou pracovat na plný úvazek „Nová cesta pro Vás“ - pro umístění uchazečů o zaměstnání do 25 let věku, kteří mají pouze základní vzdělání, „Zelená řemeslu“ - pro získání praxe uchazečů do 25 let, kteří jsou vyučeni.
51
3.4
Investiční pobídky K nástrojům APZ řadíme také investiční pobídky realizované z úrovně MPSV.
Prostřednictvím investičních pobídek se hmotně podporuje:75 vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení76 nových zaměstnanců. Investiční pobídky v gesci MPSV zaměřené na hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst jsou poskytovány právnické nebo fyzické osobě na území okresu nebo spádové oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí přede dnem předloţení záměru na získání pobídky nejméně o 50% vyšší, neţ je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR.77 Za stejných podmínek se poskytuje i hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců, která zahrnuje příspěvek na částečnou úhradu skutečně vynaloţených nákladů. Hmotná podpora je účelově určena a nemůţe být pouţita na jiný účel, neţ je uvedený v dohodě o jejím poskytnutí. Nedodrţení podmínek nebo nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně. Vymezené územní podpory, vymezené skupiny podporovaných osob a výše podpory jsou stanoveny Nařízením vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření pracovních míst v rámci investičních pobídek je stanovena na jedno pracovní místo za podmínky, ţe pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou. Výše hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců je určena nařízením vlády č. 97/2010 Sb.78 Cílem investičních pobídek je motivovat investory ke zřízení nových pracovních míst v regionech s vyšší mírou nezaměstnaností. 75
Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 111, odst. 1 Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců. 77 Dle Zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 111, odst. 3 78 Při splnění podmínek dle § 111, odst. 3 zákona o zaměstnanosti činí výše hmotné podpory 25 %. V případě středního podniku 35 %, pro malý podnik 45 % z nákladů na rekvalifikaci a školení. Pokud se jedná o rekvalifikaci osob se ZP, zvyšují se příspěvky o 10 %. 76
52
Graf 7: Poskytnuté investiční pobídky v gesci MPSV v letech 2005–2009
Investiční pobídky MPSV (tis.Kč) 1500000 1000000 500000 0 2005
2006
2007
2008
2009
IP MPSV
Zdroj: Integrovaný portál MPSV. Situace na trhu práce. [online]. 2010. [cit. 2011-02-05]. Dostupné na WWW: , vlastní zpracování
3.5
Podpora projektů z ESF V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie jsou od roku 2006 poskytovány finanční
prostředky na podporu realizace nástrojů APZ také z Evropského sociálního fondu. Evropský sociální fond je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie a je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Jeho hlavním posláním je v rámci „Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost“ podporovat projekty zaměřené na zlepšení postavení lidí ve společnosti, prostřednictvím participace na trhu práce, jejich zaměstnatelnosti nebo konkurenceschopnosti pomocí vzdělávání a rekvalifikací, nalezení vhodného zaměstnání z hlediska zajištění rovných příleţitostí a nediskriminace.79 Finanční prostředky z ESF jsou určeny především na rekvalifikace a speciální programy pro osoby zdravotně znevýhodněné. Mohou být vyuţívány i na rozvoj institucí sluţeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů, zlepšování podmínek pro vyuţívání informačních a komunikačních technologií a na zajišťování stáţí pro studenty a pedagogy v soukromém i veřejném sektoru. Z prostředků ESF jsou finančně podporovány také národní individuální projekty a regionální individuální projekty.
79
MPSV. Veřejné služby zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Eures, 2010.
53
Orgánem zodpovědným za řízení pomoci z ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je zároveň řídícím orgánem OP LZZ pro čerpání finanční pomoci z ESF. Významným projektem vyhlášeným v roce 2009 a podporovaným z ESF je projekt „Vzdělávejte se“. Je určen pro zaměstnavatele, kteří v důsledku hospodářské recese musely omezit výrobu a sníţit počet zaměstnanců. V rámci tohoto projektu mohou od úřadů práce získat finanční prostředky na vzdělávací kurzy pro své zaměstnance při zvyšování jejich kvalifikace (zdokonalování odborných znalostí a dovedností). Příspěvek je určen na obecné vzdělávání. ÚP můţe poskytnout náhradu mzdových nákladů aţ do výše trojnásobku minimální mzdy.
Graf 8: Vývoj financování nástrojů APZ v ČR v letech 2005–2009
Financování z ESF (tis. Kč) 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2005
2006
2007 APZ celkem
2008
2009
- z toho EFS
Zdroj: Integrovaný portál MPSV. Situace na trhu práce. [online]. 2010. [cit. 2011-02-08]. Dostupné na WWW: , vlastní zpracování
V roce 2005 nebyly v ČR v rámci APZ čerpány ţádné prostředky z ESF. Teprve aţ od roku 2006, kdy podíl prostředků z ESF na APZ činil 24 %, roste podíl financování APZ prostřednictvím ESF. Ten v roce 2009 dosáhl 55 %.
3.6
Finanční zajištění APZ Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu.
Hospodaření s těmito prostředky se řídí Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů.80
80
Integrovaný portál MPSV. Financování aktivní politiky zaměstnanosti. [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné na WWW:
54
Ze státního rozpočtu je výše finančních prostředků na realizaci národní aktivní politiky zaměstnanosti mezi jednotlivé úřady přidělena na základě „koeficientu potřebnosti“81. Koeficient potřebnosti je pro jednotlivé ÚP vypočten na základě vybraných ukazatelů. Sledovanými ukazateli je počet uchazečů v evidenci ÚP, míra nezaměstnanosti, počet uchazečů do 25 let, počet uchazečů nad 50 let, počet zdravotně postiţených osob v evidenci ÚP, počet volných pracovních míst, počet dlouhodobě nezaměstnaných.82 Nejvíce finančních prostředků na nástroje APZ je jiţ tradičně poskytováno v krajích s nejvyšší mírou nezaměstnaností. Mezi nejvíce postiţené regiony patří Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký kraj. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují v okresech Jeseník, Znojmo, Hodonín a Most. Příspěvky na jednotlivé nástroje APZ poskytují úřady práce ze svých rozpočtů zaměstnavatelům nebo fyzickým osobám na základě písemné dohody. Příspěvky lze poskytnout i rozpočtovým nebo příspěvkovým organizacím, jejichţ zřizovatelem je obec nebo kraj. Příspěvky nelze poskytnout organizačním sloţkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Hmotná podpora poskytovaná ÚP je účelově určena a nemůţe tudíţ být pouţita na jiný účel neţ ten, který je uveden v dohodě o jejím poskytnutí.83 Formy příspěvků a způsob jejich poskytování stanoví MPSV prováděcím předpisem. O konkrétní výši a délce poskytování příspěvků rozhoduje příslušný ÚP, který vychází ze situace na trhu práce v daném regionu a také z priorit stanovených v Programu realizace APZ na daný rok, z objemu přidělených finančních prostředků včetně prostředků z ESF a z rozvojových priorit daného regionu.84
81
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. [online]. 2010. [cit. 2011-02-10]. Dostupné na WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/8612> 82 Jedná se o průměrné roční statistické údaje, ze kterých jsou vypočteny dílčí koeficienty. Dílčí koeficient je vypočten jako podíl uchazečů uvedené specifické skupiny v konkrétním okrese k celkovému počtu uchazečů v této kategorii v ČR (v případě volných pracovních míst se počítá s obrácenou hodnotou). Z jednotlivých dílčích koeficientů se vypočítá průměrný koeficient (tj. koeficient potřebnosti) a vynásobí se sumou finančních prostředků vyčleněných na realizaci „APZ úřady práce“. 83 Případné nedodrţení podmínek dohody, neoprávněné pouţití poskytnutého finančního příspěvku či zadrţení prostředků státního rozpočtu je povaţováno za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000Sb. se všemi důsledky z toho vyplývající. V případě zjištění porušení rozpočtové kázně ze strany příjemce je úřad práce povinen o tomto učinit oznámení příslušnému finančnímu úřadu. 84 Integrovaný portál MPSV. Základní podmínky k poskytování finančních příspěvků z prostředků APZ. [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné na WWW:
55
O příspěvek se ţádá před vznikem pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, případně před nástupem na rekvalifikaci. Realizace APZ výrazně zohledňuje rozdílnou situaci v jednotlivých regionech po stránce finanční i po stránce struktury pouţitých nástrojů. Jejím cílem je dosahovat maximálních celospolečensky ţádoucích účinků a minimalizovat neţádoucí dopady, zjistit nakolik jsou problémy trhu práce efektivně řešeny.
56
4
Aktivní politika zaměstnanosti v regionu Chrudim Situace na trhu práce je v kaţdém regionu specifická, potýká se s jinou mírou
nezaměstnanosti, s rozdílnými příčinami a odlišnými moţnostmi řešení problémů. Na realizaci nástrojů APZ mají vliv nejen objektivní příčiny nezaměstnanosti, ale především finanční moţnosti úřadu práce. V této závěrečné části práce budou definovány ty nástroje APZ, které se nejvíce podílely na sniţování nezaměstnanosti v okrese Chrudim ve sledovaném období let 2007–2009.
4.1
Charakteristika okresu Okres Chrudim se svou velikostí 992,63 km2 a celkovým počtem obyvatel 104 351 řadí
mezi středně velké okresy republiky. Nachází se ve východní části ČR a náleţí do Pardubického kraje spolu s dalšími třemi okresy, tj. s okresem Pardubice, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Charakter okresu je převáţně průmyslový, nejvyšší podíl obyvatel je zaměstnán ve strojírenství, obchodu a sluţbách, stavebnictví, textilním a obuvnickém průmyslu. Obrázek 1: Region Chrudim
Zdroj: Chrudimský portál. Turistická oblast Chrudimsko-Hlinecko. [online]. [cit. 2011-03-20]. Dostupné na WWW: , vlastní zpracování
Na zajištění zaměstnanosti se v roce 2009 v regionu Chrudim podílelo 2 206 zaměstnavatelů. Z hlediska velikostní struktury ekonomických subjektů byly na území okresu zastoupeny nejvíce firmy do 25 zaměstnanců, které představovaly 90 % všech činných
57
subjektů.85 Celkově bylo k 31. 12. 2009 zaměstnáno 38 538 osob, z toho 9 047 osob vykonávalo činnost jako OSVČ, 18 275 osob pracovalo u firem nad 25 zaměstnanců a 10 071 osob pracovalo u drobných a středních firem (do 25 zaměstnanců). K největším domácím zaměstnavatelům okresu Chrudim v oblasti nevýrobních organizací, co do počtu zaměstnanců, patří Chrudimská nemocnice (765 zaměstnanců), Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé Luţe (552), Domov sociálních sluţeb Slatiňany (239) a Česká pošta s. p. (295). K významným průmyslovým firmám patří Kovolis Hedvikov a. s. (580), Megatech Indrustries Hlinsko s. r. o. (572), DAKO CZ a. s. (380) a ETA a. s. Hlinsko (178). K významným zaměstnavatelům můţeme přiřadit i obchodní řetězec Jednota, spotřební druţstvo Hlinsko (299). Svůj podíl na zvyšování zaměstnanosti v regionu mají i společnosti s mezinárodní účasti. K nejvýznamnějším patří firmy BASF Stavební hmoty ČR s. r. o. (207), Vodafone Czech Republic a. s. – zákaznické centrum Chrudim (800), Holcim Česko a. s. (195), MEGATECH Industrie Hlinsko s. r. o. (572 ), SIAG CZ s. r. o. (196) a Backer Elektro CZ s. r. o. (229).
4.2
Nezaměstnanost v okrese Na počátku sledovaného období let 2007–2009 došlo k podstatnému sníţení počtu
evidovaných uchazečů. Příčinou byl pozitivní vývoj a dynamika některých odvětví v okrese, především ve strojírenství, stavebnictví a telekomunikacích. Sniţování počtu uchazečů pozitivně ovlivnily i poskytované příspěvky zaměstnavatelům v rámci nástrojů APZ na vytváření nových pracovních míst. K 31. 12. 2006 bylo evidováno 4 097 uchazečů, při míře nezaměstnanosti ve výši 7,18 %. Ale uţ k 31. 12. 2007 bylo v evidenci jen 3 299 uchazečů, míra nezaměstnanosti klesla na 5,81 %. V souvislosti se vznikem hospodářské krize začal od poloviny roku 2008 růst počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Přesto se ještě v tomto roce se podařil udrţet jen
85
Eneš, P. a kol. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Chrudim za rok 2009. [online]. 2010 [cit. 2011-03-08]. Dostupné na WWW:
58
pozvolný nárůst nezaměstnaných, a to díky přijatým opatřením některých firem k udrţení stávajících zaměstnanců.86 K 31. 12. 2008 bylo 3 618 evidovaných uchazečů při míře nezaměstnanosti 6,57 %. Co se týká vývoje nezaměstnanosti v roce 2009, můţeme konstatovat, ţe v tomto roce došlo ke značnému nárůstu počtu evidovaných uchazečů. Počet nezaměstnaných se k 31. 12. 2009 zvýšil o téměř 57 % a k tomuto datu bylo v evidenci 5 687 uchazečů při míře nezaměstnanosti 10,63 %. V tomto roce také dochází ke změně podílu uchazečů v poměru ţen a muţů. Poprvé od roku 2007 (55 % ţen : 45 % muţů) je zaznamenáván obrácený vývoj nezaměstnanosti v neprospěch muţů (45 % ţen : 55 % muţů). To je ovlivněno vyšším propouštěním z firem s vyšším zastoupením muţské populace, především ze strojírenských. Negativní vliv hospodářské recese se projevil i v počtu hlášených volných pracovních míst na trhu práce v regionu Chrudim. Dle statistik vedených na ÚP Chrudim došlo ve sledovaném období ke sníţení hlášených volných míst z 1 302 (v roce 2007) na 893 (2008), a dále na 264 (2009). Na druhé straně se zvyšoval počet uchazečů připadající na jedno volné místo z 2,53 (2007) na 4,05 (2008) a dále na 21,3 (2009). Graf 9: Nezaměstnanost v okrese Chrudim
Evidovaní uchazeči k 31.12. ( v tis.) 12 10,63
10 8 5,81
6 4 2
6,57
5,687
3,618
3,299 1,812
1,801
2,585
0 2007 Ev. uchazeči
2008 z toho ženy
2009 míra nezaměstnanosti (v %)
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Nejpočetnější skupinu uchazečů o zaměstnání tvořily vyučení (50 %), osoby se základním vzděláním (20 %) a absolventi s úplným středním odborným vzděláním 86
Došlo k ukončování zaměstnávání cizinců, omezování nepřetrţitých provozů, vyplácení náhrad mezd ve výši 60% z důvodu překáţek na straně zaměstnavatele.
59
s maturitou (20 %). Naopak se sníţil podíl nezaměstnaných osob s vyšší kvalifikací, tj. absolventů vyšších odborných škol a vysokých škol. Graf 10: Struktura uchazečů podle vzdělání
Vzdělanostní struktura uchazečů 60 50 40 30 20 10 0
54,3
52,3
51,5 25,3
22,9 21
21
19,8 2,2
1,4
1,1 2007
2,6
2,5 1,5
2008
základní vzdělání
výuční list
20,7
2009 střední
vyšší
VŠ
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Vývoj nezaměstnanosti a struktura nezaměstnaných je sledována dle různých hledisek. Jsou sestavovány přehledy uchazečů o zaměstnání například podle věku, vzdělání nebo délky evidence. V okrese Chrudim se při realizaci jednotlivých nástrojů APZ nejvíce přihlíţelo k délce evidence, nástroje APZ byly přednostně vyuţívány pro skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Graf 11: Nezaměstnanost dle délky evidence
Délka evidence (v %) 100% 80% 60%
16,73 10,25 14,88
12 8,26 12,58
7,7 11,34 20,7
58,14
67,16
60,26
2007
2008
2009
40% 20% 0%
do 6 měsíců
6 - 12 měsíců
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
60
12 - 24 měsíců
nad 24 měsíců
Mezi hlavní skupiny s dlouhodobou evidencí87 na Úřadě práce v Chrudimi patřily uchazeči se zdravotním postiţením a různými druhy zdravotních omezení, částečným invalidním důchodem, matky pečující o děti, osoby starší 50 let a uchazeči se základním vzděláním nebo nízkou kvalifikací. Právě těmto skupinám byla věnována zvýšená pozornost při zprostředkovatelské a poradenské činnosti a při poskytování příspěvků z APZ.
4.3
Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Chrudim Při realizaci APZ jsou ÚP v Chrudimi zohledňovány priority a cíle podporující
zaměstnávání nejvíce ohroţených skupin nezaměstnaných. Kaţdoročně jsou pro tyto skupiny v rámci „Programu realizace APZ“ stanoveny minimální výše jejich zapojení do programů APZ. Výdaje na jednotlivé nástroje a opatření APZ se liší na základě charakteru a struktury uchazečů o zaměstnání a na celkovém rozsahu přidělených finančních prostředků, určených na politiku zaměstnanosti. Následující graf ukazuje vývoj finančních prostředků na politiku zaměstnanosti v období let 2007–2009. Graf 12: Prostředky na politiku zaměstnanosti ÚP v Chrudimi
Výdaje na politiku zaměstnanosti (v mil.Kč) 200 150 100 50 0
2007
2008
2009
PPZ
73,7
75,6
159,6
APZ (vč. ESF)
33,3
25,5
40,4
PPZ
APZ (vč. ESF)
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Z výše uvedených údajů vyplývá, ţe finanční prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti v roce 2008 jen mírně vzrostly oproti předchozímu roku. Značný nárůst však 87
Evidence nad 12 měsíců.
61
vykazuje rok 2009 (o 84 mil. Kč, tj. o 100 %), kdy vlivem hospodářské krize došlo ke značnému propouštění zaměstnanců, kteří se ocitli bez zaměstnání. Podíl PPZ na celkových výdajích na politice zaměstnanosti v tomto roce dosáhl 79,8 %. U výdajů na APZ meziročně výdaje vzrostly o 14,9 mil. Kč, tj. O 58 %.
4.3.1
Rekvalifikace
Rekvalifikace jako významný nástroje APZ v regionu Chrudim slouţí k doplnění nebo získání nové kvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání. Cílem ÚP je podporovat dlouhodobější rekvalifikační kurzy v určitých nedostatkových profesích a kurzy zaměřené na znalosti, které vyţadují zaměstnavatelé. V roce 2009 byly vyuţívány ve větší míře i zaměstnanecké rekvalifikace. ÚP podporoval i vyšší zapojení uchazečů se ZP. Výhodou tohoto nástroje je vysoký počet účastníků a skutečnost, ţe uchazeči, kteří úspěšně ukončili rekvalifikaci, získávají ve značné míře pracovní uplatnění. V roce 2007 se podařilo umístit 51,5 %, v roce 2008 71,1 % a v roce 2009 téměř 100 % rekvalifikantů, kteří se zúčastnili rekvalifikačních kurzů hrazených z prostředků určených na APZ. Rekvalifikace v regionu jsou uskutečňovány na základě potřeb lokálního trhu práce88, s ohledem na cenu a podle finančních moţností ÚP Chrudim. Mezi hlavní pracovní činnosti, o které byl ve sledovaném období největší zájem, patřily rekvalifikace zaměřené na vyuţívání informačních a komunikačních technologií (základní obsluha počítače), k získání řidičského oprávnění skupin C, E a profesního průkazu, účetnictví a o pracovníky v sociálních sluţbách. Rekvalifikační programy byly ve sledovaném období financovány jak z prostředků státního rozpočtu ČR prostřednictvím APZ při dodrţení zásad čerpání těchto prostředků89, tak z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ. Od roku 2009 začaly být přednostně realizovány z prostředků OP LZZ v rámci NIP „Poradenské činnosti a rekvalifikace“. Kurzy určené uchazečům o zaměstnání, zájemcům o zaměstnání, ale i zaměstnancům byly zabezpečovány vybranými dodavateli na základě vyhlášených veřejných zakázek. Protoţe realizace výběrového řízení byla ukončena aţ ve 4. čtvrtletí 2009, došlo ke zpoţdění a tím i k podstatně niţšímu počtu uskutečněných rekvalifikací v roce 2009. 88 89
Mikroregion Chrudimsko, Hlinecko, Skutečsko, Heřmanoměstecko a Třemošnicko. Zakázky do 300 000 Kč byly zadávány bez výběrového řízení.
62
Tabulka 2: Rekvalifikace financované z národní APZ
Ukazatel Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Počet osob zařazených do rekvalifikací - z toho ţeny - úspěšně ukončily Počet osob umístěných po rekvalifikaci90 Rekvalifikace zájemců o zaměstnání Počet osob zařazených do rekvalifikací - úspěšně ukončily Počet osob umístěných po rekvalifikaci Rekvalifikace zaměstnanců Počet osob zařazených do rekvalifikací Počet osob, které úspěšně ukončily
2007
2008
2009
248 143 231 187
225 135 204 161
26 10 26 25
12 11 9
28 27 27
1 1 1
8 7
13 13
65 55
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Z hlediska struktury uchazečů zařazovaných do rekvalifikací bylo zjištěno, ţe na ÚP v Chrudimi k nejčastěji zařazovaným uchazečům do těchto kurzů patří uchazeči s délkou evidence do 3 měsíců, popřípadě do 6 měsíců. V roce 2007 tito uchazeči tvořili 53,5 % z celkového počtu, v roce 2008 66,5 % a v roce 2009 63,6 %. V případě návratu těchto osob na trh práce platilo, ţe nejvíce se jich se podařilo umístit v období do 3 měsíců po úspěšném ukončení rekvalifikace.
Tabulka 3: Rekvalifikace financované z prostředků ESF
Ukazatel Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Počet osob zařazených do rekvalifikací - úspěšně ukončily Počet osob umístěných po rekvalifikaci
2007
2008
2009
528 434 210
162 152 107
31 28 21
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Rekvalifikace financované z prostředků ESF v roce 2007 a 2008 byly realizovány v rámci RIP projektů, organizovaných a realizovaných Úřadem práce v Pardubicích. Úřad práce v Chrudimi nedisponoval ţádnými finančními prostředky na tyto projekty, pouze zařadil uvedený počet uchazečů o zaměstnání do probíhajících rekvalifikací. Tyto projekty „Návrat do práce v Pardubickém kraji, Příprava na práci v Pardubickém kraji, Najdi si práci v Pardubickém kraji“ se zaměřily na realizaci rekvalifikačních kurzů v oblasti obsluhy
90
Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace.
63
osobního počítače. V roce 2009 čerpal prostředky na rekvalifikace z ESF jiţ Úřad práce v Chrudimi. Tabulka 4: Výdaje na rekvalifikaci (tis. Kč) a jejich podíl na prostředcích APZ v okrese (%)
Ukazatel APZ celkem - národní - ESF
33 259 2 921 0
2007 100 % 8,8 % 0%
25 466 2 200 0
2008 100 % 8,6 % 0%
40 363 803 325
2009 100 % 2% 0,8 %
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Veřejně prospěšné práce
4.3.2
Prostřednictvím VPP jsou umísťováni dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči, kteří obtíţně hledají pracovní uplatnění. Nové pracovní příleţitosti vytváří obec nebo zaměstnavatel ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazečů (do 1 roku). Jedná se zejména o spolupráci se starosty měst a obcí v lokalitách s nejniţšími nabídkami volných pracovních míst. Organizacím, které zaměstnají tyto uchazeče, jsou poskytovány příspěvky na úhradu nákladů na mzdy, včetně pojištění. V případě, ţe nelze některého problémového uchazeče zaměstnat jiným způsobem, lze dotaci poskytnou i opakovaně.91 V okrese Chrudim tuto formu zaměstnávání vyuţívaly především obce92 na údrţbu veřejných prostranství a mateřské a speciální základní školy, které formou VPP zaměstnávaly asistenty pro zdravotně postiţené děti93. V období let 2007–2009 bylo vytváření míst na VPP podporováno z národních prostředků APZ, zároveň bylo financováno i z prostředků ESF. Finanční podpora na jednoho pracovníka v roce 2007 činila průměrně 41 659 Kč. V roce 2008 a v roce 2009 bylo poskytováno při plném pracovním úvazku pouze 10 800 Kč měsíčně, po dobu 6 měsíců. V přepočtu na 1 pracovní místo byl poskytnut průměrný příspěvek ve výši 56 265 Kč v roce 2008 a 57 283 Kč v roce 2009.
91
ÚP Chrudim. Program realizace APZ v roce 2007. Interní dokument. Formu VPP vyuţívala například obec Proseč u Skutče, Holetín, Hlinsko, ale i TJ Sokol Svratka a Městské kulturní středisko Chrudimská Beseda. 93 Největšími poptavateli byli MŠ Svat. Čecha v Chrudimi, Speciální škola Chrudim a ZŠ praktická Heřmanův Městec. 92
64
Tabulka 5: Tvorba pracovních míst
Ukazatel 2007 Veřejně prospěšné práce – nová pracovní místa Podpořeno celkem míst 138 - z toho z prostředků ESF 0
2008
2009
147 117
247 198
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování Tabulka 6: Výdaje na veřejně prospěšné práce (tis. Kč) a jejich podíl na prostředcích APZ v okrese (%)
Ukazatel APZ celkem - národní - ESF
2007 33 259 5 749 0
100 % 17,3 % 0%
2008 25 466 2 292 5 979
100 % 9% 23,5 %
2009 40 363 1 980 12 169
100 % 4,9 % 30,1 %
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Zaměstnávání osob prostřednictvím VPP má rostoucí tendenci, celkový podíl tohoto nástroje na celkových výdajích na APZ se od roku 2007 postupně zvyšoval. V roce 2007 se VPP podílely na APZ 17,3 %, v roce 2008 32,5 % a v roce 2009 dokonce na 42,5 %. Postupně byl zaznamenán pokles podílu národních prostředků určených na VPP a přesun k přednostnímu vyuţívání finančních prostředků OP LZZ. Ty se v roce 2009 podílely na tvorbě míst VPP uţ 80 %. Celkový růst počtu podpořených míst i podílu prostředků svědčí o zvyšujícím se zájmu ze strany obcí i zájmových organizací při zajišťování některých činností. Přesto se téměř 90 % takto umístěných uchazečů po ukončení pracovní smlouvy vrací zpět do evidence úřadu práce.
4.3.3
Společensky účelná pracovní místa V okrese Chrudim patří SÚPM k dalším významným nástrojům APZ, pomocí kterého je
podporováno zřízení a vyhrazení pracovních míst zaměstnavatelem, v menší míře uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu SVČ. Tato místa jsou zřizována na základě písemné dohody a jsou obsazována uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. V případě zřízení více neţ 5 nových pracovních míst musí být zpracována expertiza posuzující vhodnost zřízení SÚPM a zajištěno stanovisko poradního sboru ředitele94. Nutnou podmínkou pro poskytnutí příspěvku na SÚPM bylo uzavření písemné dohody mezi zaměstnavatelem a ÚP před podpisem pracovní smlouvy se zaměstnancem. 94
Je tvořen pracovníky trhu práce. Jeho hlavním úkolem je schvalovat a vyhodnocovat “Program realizace APZ“.
65
Poskytnutá podpora měla formu příspěvku na úhradu mzdových nákladů, včetně příslušných odvodů. Příspěvek byl poskytován z národní APZ a z prostředků ESF. SÚPM vznikala ve sledovaném období nejvíce ve sluţbách a obchodu, průmyslu a stavebnictví. Nejvíce míst vzniklo pro středoškoláky s výučním listem, středoškoláky s maturitou a pro uchazeče se základním vzděláním. Preferováno bylo zaměstnávání uchazečů v tzv. dělených směnách, kdy na jednom místě jsou zaměstnání 2 nebo více uchazečů na zkrácené úvazky.95 V roce 2007 bylo poskytováno na úhradu mzdových nákladů provozovaného SÚPM průměrně 33 991 Kč, pro SVČ na vytvoření pracovního místa průměrně 26 500 Kč. V roce 2008 bylo na SÚPM poskytnuto průměrně 29 319 Kč, pro SVČ jednorázově 20–30 000 Kč na vytvoření nového pracovního místa. V roce 2009 poskytoval Úřad práce v Chrudimi na jedno vytvořené SÚPM zaměstnavatelům 9 500 Kč měsíčně po dobu 6 měsíců (průměrně bylo poskytnuto 33 447 Kč), pro SVČ jednorázově 30–40 000 Kč. Tabulka 7: Tvorba pracovních míst
Ukazatel SÚPM – nová pracovní místa Podpořeno celkem míst - z toho SVČ -z toho z prostředků ESF
2007
2008
2009
255 10 0
149 5 40
286 20 183
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Tabulka 8: Výdaje na SÚPM (tis. Kč) a jejich podíl na prostředcích APZ v okrese (%)
Ukazatel APZ celkem - národní - ESF
2007 33 259 8 574 0
100 % 25,8 % 0%
2008 25 466 4 110 241
100 % 16,1 % 0,9 %
2009 40 363 3 033 6 419
100 % 7,5 % 15,9 %
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Podíl tohoto nástroje na celkových výdajích na APZ okresu byl v roce 2007 25,8 %, v roce 2008 17,1 % a v roce 2009 23,4 %. Od roku 2008 začaly být vyuţívány prostředky z ESF. V tomto roce tvořil jejich podíl jen 0,95 % na celkové APZ, ale v roce 2009 uţ 15,9 %. 95
ÚP Chrudim. Program realizace APZ v roce 2007. Interní dokument.
66
4.3.4
Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa CHPD a CHPM slouţí na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.
V regionu Chrudim byla zřizována tato místa u zaměstnavatelů, kteří mohou zajistit nezbytné předpoklady pro zaměstnávání osob se ZP, z hlediska vhodnosti nabízené práce i z hlediska splnění podmínek bezbariérového přístupu. Po zhodnocení podnikatelského záměru komisí APZ bylo poskytnutí příspěvku na zřízení místa doporučeno nebo ne. Tato místa jsou zřizována na základě dohody s ÚP. Mezi významné zaměstnavatele v okrese Chrudim patřila firma Dipro Proseč, Ergotep Proseč a Era-pack Píšťovy. Zaměstnavatel mohl ţádat o jednorázový příspěvek na zřízení pracovního místa nebo na provoz chráněných dílen a pracovišť. Ve sledovaném období let 2007–2009 rostou výdaje jak na zřizování těchto míst, tak na provozní náklady jiţ zaměstnaných pracovníků se zdravotním postiţením. V porovnání s ostatními nástroji APZ v okrese Chrudim je přínos tohoto nástroje na tvorbě nových pracovních míst velmi malý (asi 5%). Tabulka 9: Chráněná pracovní místa
Ukazatel Vytvořená nová pracovní místa Příspěvek na provozní náklady Počet pracovníků
2007 2
2008 5
2009 27
316
325
431
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování Tabulka 10: Výdaje na chráněné dílny a chráněná místa (tis. Kč) a jejich podíl na prostředcích APZ v okrese (%)
Ukazatel APZ celkem - zřízení - provoz
33 259 160 6 311
2007 100 % 0,5 % 19 %
25 466 480 8 021
2008 100 % 1,9 % 31,5 %
40 363 1 910 10 118
2009 100 % 4,7 % 25 %
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování
Příspěvky na provoz CHPM, vyjádřené v absolutních hodnotách (tis. Kč), ve sledovaném období vykazují trvalý pozvolný růst, který souvisí jednak se zvyšujícím se počtem zaměstnaných pracovníků se ZP, a jednak s výší příspěvků na provoz (v roce 2007 byl průměrný finanční příspěvek na jedno pracovní místo 19 971 Kč, v roce 2008 24 680 Kč a v roce 2009 23 475 Kč). V procentním vyjádření, vzhledem k celkovým výdajům na APZ, došlo v roce 2008 ke zvýšení o 13,9 % oproti roku 2007. Naopak v roce 2009 došlo ke sníţení o 3,6 %. I při zvyšujícím se počtu zaměstnaných ZP osob klesá podíl na prostředcích APZ. 67
Důvodem je skutečnost, ţe v regionu Chrudim prostředky určené na APZ v roce 2009 vzrostly o cca 46 %, tj. o 14 897 tis Kč.
Shrnutí
4.4
APZ je souborem nástrojů, kterými stát zasahuje do spontánního fungování trhu práce. Tyto zásahy mají kromě celospolečensky ţádoucích účinků i řadu neţádoucích efektů. Hlavním cílem je poznat skutečný přínos APZ, tj. jak efektivně jsou řešeny problémy trhu práce. V jednotlivých regionech je realizace jednotlivých nástrojů APZ posuzována a schvalována s přihlédnutím k situaci na regionálním trhu práce a trendům vývoje, které by měly být v souladu s principem hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (3E). Hodnocení naplnění principů 3E je velice sloţité. Zásada „hospodárnosti“ je dodrţena v případě, kdy při posuzování poskytnutí příspěvku v rámci jednotlivých nástrojů ÚP vychází ze situace na trhu práce, specifik daného uchazeče a moţností finančního rozpočtu. Při vyuţívání nástrojů APZ „efektivnost“ představuje stav, kdy ve zvýšené míře je podporován vznik nových pracovních míst, přednostně pro umísťování uchazečů, kterým je věnována zvýšená péče, nekvalifikovaných nebo s nízkou kvalifikací a osoby se zdravotním omezením. Splnění „účelnosti“ zahrnuje sledování úrovně rekvalifikačních kurzů a sledování umísťování absolventů těchto kurzů do zaměstnání.96 Poznat skutečný přínos APZ, tzn. zjistit nakolik efektivně řeší problémy na trhu práce, souvisí se zjišťováním efektivnosti. Při posuzování efektivity se sleduje:97 soulad při vynakládání prostředků ÚP na APZ se všemi normami, zlepšování postavení účastníků APZ na trhu práce (měřen jeho výskyt v pozici nezaměstnaného), počet uchazečů vyřazených z evidence do určité doby od skončení rekvalifikace, apod.
96
V okrese Chrudim byla v roce 2007 úspěšnost umístění 51,5 %, v roce 2008 71,1 % a v roce 2009 se podařilo umístit téměř 100 % osob po absolvování rekvalifikačních kurzů. 97 Národní vzdělávací fond. Profuturo. [online]. 2008 [cit. 2011-03-12]. Dostupné na WWW: <www.nvf.cz/profuturo/2008_4/efektivita.htm>
68
„Vynaložení peněz v souladu s administrativními pravidly ještě neznamená, že situace nezaměstnaných se skutečně zlepší. Zda se tak skutečně stalo, můžeme zjistit pouze kvalitní evaluací efektů po absolvování programu APZ. Skutečný přínos zjistíme z hrubého účinku nějakého nástroje APZ, např. sledujeme počet uchazečů o zaměstnání vyřazených z evidence do určité doby od skončení rekvalifikace. Tento efekt však nevypovídá o účinku rekvalifikace samotné, protože odchod mohl být způsoben i řadou jiných faktorů. Z tohoto důvodu je třeba identifikovat čistý efekt samotného účinku rekvalifikace.“98 Z hlediska skutečného přínosu APZ v okrese Chrudim byly zjišťovány účinky příslušného nástroje na sniţování nezaměstnanosti v jednotlivých letech. Pozitivní vývoj ekonomiky v ČR na začátku sledovaného období let 2007–2009 ovlivnil i situaci na trhu práce v okrese Chrudim, kde došlo k růstu volných pracovních míst a sníţení počtu uchazečů o práci, pozitivně se vyvíjela i míra nezaměstnanosti. Změny ve vývoji nezaměstnanosti se začínají objevovat na konci roku 2008, výrazněji se projevují aţ v roce 2009, kdy v důsledku hospodářské recese roste v okrese Chrudim skokově počet uchazečů o zaměstnání. Určité oţivení v poptávce po pracovní síle, které bylo očekáváno z důvodu obsazování míst sezónního charakteru (stavebnictví, zemědělství a sluţby) se neprojevilo. Následující graf ukazuje podíl nástrojů APZ na umísťování uchazečů, vyuţívaných v okrese Chrudim při posilování zaměstnanosti v regionu v období let 2007–2009. Graf 13: Vliv nástrojů APZ v okrese Chrudim na umístění uchazečů
Umístění uchazeči
2009
2008
2007
0
100
rekvalifikace
200 VPP
SÚPM
300 CHPM-zřízení
400
500
CHPM-provoz
Zdroj: Interní informace ÚP Chrudim, vlastní zpracování 98
Národní vzdělávací fond. Profuturo. [online]. 2008 [cit. 2011-03-12]. Dostupné na WWW: <www.nvf.cz/profuturo/2008_4/efektivita.htm>
69
V rámci APZ v roce 2007 se podařilo umístit 406 uchazečů po ukončené rekvalifikaci. Bylo podpořeno vytvoření 395 pracovních míst, z toho největší podíl tvořila SÚPM (245) a místa na veřejně prospěšných pracích (138). 10 uchazečů zahájilo v roce 2009 samostatnou výdělečnou činnost s příspěvkem úřadu práce a 2 místa byla vytvořena pro osoby zdravotně znevýhodněné v chráněných dílnách, byl poskytnut příspěvek na provoz u 316 zaměstnanců.99 V rámci APZ v roce 2008 se podařilo umístit 295 uchazečů po ukončené rekvalifikaci. Bylo podpořeno vytvoření 301 pracovních míst, z toho největší podíl tvořila místa na veřejně prospěšných pracích (147) a SÚPM (144). 5 uchazečů zahájilo v roce 2009 samostatnou výdělečnou činnost s příspěvkem úřadu práce a 5 míst bylo vytvořeno pro osoby zdravotně znevýhodněné
v chráněných
dílnách,
byl
poskytnut
příspěvek
na
provoz
u 325
zaměstnanců.100 V rámci APZ v roce 2009 se podařilo umístit 47 uchazečů po ukončené rekvalifikaci. Bylo podpořeno vytvoření 568 pracovních míst, z toho největší podíl tvořila SÚPM (266) a místa na veřejně prospěšných pracích (247). 20 uchazečů zahájilo v roce 2009 samostatnou výdělečnou činnost s příspěvkem úřadu práce a 27 míst bylo vytvořeno pro osoby zdravotně znevýhodněné
v chráněných
dílnách,
byl
poskytnut
příspěvek
na
provoz
u 431
zaměstnanců.101 V případě rekvalifikací se úspěšnost tohoto nástroje jeví velmi pozitivně, efektivnost umístění na trhu práce a získání pracovního uplatnění vzhledem k počtu úspěšně ukončených kurzů je více neţ 85 %, v roce 2009 skoro 100 %, měřeno počtem uchazečů vyřazených z evidence do 12 měsíců od skončení rekvalifikace. Tento údaj ale nevypovídá nic o účinku rekvalifikace samotné, protoţe odchod z evidence můţe být pouze na určitou dobu a můţe se stát, ţe uchazeč se vrátí zpět. I přesto jsou rekvalifikace hodnoceny jako vhodný nástroj pro uplatňování APZ v regionu Chrudim, mající pozitivní dopad na sniţování nezaměstnanosti. Vzhledem k probíhající hospodářské recesi, doprovázené nedostatkem volných pracovních
99
Eneš, P. a kol. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Chrudim za rok 2007. [online]. 2008 [cit. 2011-03-15]. Dostupné na WWW: 100 Eneš, P. a kol. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Chrudim za rok 2008. [online]. 2009 [cit. 2011-03-15]. Dostupné na WWW: 101 Eneš, P. a kol. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Chrudim za rok 2009. [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Dostupné na WWW:
70
míst, bylo zjištěno, ţe rekvalifikace v regionu Chrudim byly nástrojem dosahující nejvyšší efektivity. Dalším významným nástrojem v regionu, který má trvalý pozitivní dopad na nezaměstnanost, jsou společensky účelná pracovní místa. Rostoucí zájem ze strany zaměstnavatelů a vhodná finanční podpora ze strany Úřadu práce v Chrudimi, vede k větší úspěšnosti umísťování skupiny osob, těţko zařaditelných do trhu práce. Podíl SÚPM na celkovém počtu nově vytvořených míst se pohyboval okolo 50 %. Z dlouhodobého hlediska je výhodné, ţe firmy si ponechávají tyto zaměstnance i po ukončení všech výhod, plynoucích ze zřízení a vyhrazení SÚPM. V rámci APZ je v regionu Chrudim poskytování dotací při zřizování SÚPM, podle hodnocení ÚP, nejpouţívanějším a velmi efektivním nástrojem. V poslední době se v okrese Chrudim zvyšuje zájem i o zaměstnávání osob formou veřejně prospěšné práce. V roce 2009 došlo ke 100 % nárůstu těchto míst a VPP se staly druhým nejvýznamnějším nástrojem, podílející se na tvorbě nových pracovních míst (podíl ve výši 35–45 %). I přes tento pozitivní vývoj mají VPP v delším horizontu negativní dopad na nezaměstnanost. Objevuje se zde totiţ riziko opětovné nezaměstnanosti, tzn. ţe převáţná většina (v okrese Chrudim aţ 90 %) takto umístěných uchazečů se vrací zpět do evidence. Přesto se tento nástroj jeví jako efektivní a účelný hlavně z hlediska zachování pracovních návyků obtíţně umístitelných uchazečů a jejich zapojení do trhu práce. I přes rostoucí zájem o tuto formu zaměstnávání, si myslím, ţe je moţné vytvářet ještě více míst pro VPP. Je třeba více působit na samosprávy a neziskové organizace, aby zvýšily poptávku po této formě zaměstnávání. Významné místo v rámci nástrojů APZ v okrese Chrudim má také podpora zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných prostřednictvím příspěvků na existující pracovní místa pro zdravotně postiţené uchazeče. Efektivnost tohoto nástroje spočívá v rostoucím začleňování těchto osob do trhu práce.
71
Závěr Prohlubující se problémy na trhu práce a zvyšující se počet nezaměstnaných od roku 2009 vyţaduje aktivnější přístup k řešení nezaměstnanosti ze strany státu. ČR jako členský stát Evropské unie řeší politiku zaměstnanosti v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti. Při uplatňování politiky zaměstnanosti ČR je hlavní odpovědnost přenesena na Správu sluţeb zaměstnanosti, která prostřednictvím úřadů práce řeší změny na trhu práce a přijímá opatření k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. Kromě poskytování finančních prostředků v rámci pasivní politiky zaměstnanosti je třeba v rostoucí míře realizovat opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti má pomáhat řešit sníţenou poptávku po pracovní síle, kterou na jedné straně ovlivňuje zpomalený ekonomický růst a na straně druhé tlak ze strany zaměstnavatelů na zvyšování produktivity práce (stejný objem práce je vykonáván s menším počtem zaměstnanců). Hlavním cílem APZ je zlepšení flexibility trhu práce, posílení motivace při hledání zaměstnání a zvýšení celkové zaměstnanosti. APZ je vhodným prostředkem především pro nezaměstnané, jejichţ kvalifikace, zdravotní stav nebo jiné handicapy sniţují jejich šanci na trhu. Hlavním efektem APZ je dosáhnout co nejvyššího počtu navrácených osob zpět do pracovního procesu. Zvyšování zaměstnanosti pomocí nástrojů APZ má i pozitivní multiplikativní efekt pro trh a státní rozpočet. Vyšší zaměstnanost a rostoucí koupěschopnost obyvatelstva podporuje růst trhu a zvyšuje příjmy státního rozpočtu prostřednictvím daní a odvodů. Zároveň sniţuje výdaje státního rozpočtu určené na podpory v nezaměstnanosti a ostatní sociální dávky. Pro hodnocení dopadů APZ se jeví jako nejúčinnější poznání jejího skutečného přínosu pomocí kvantifikace, která by umoţnila vyjádřit dopady nástrojů APZ v peněţních jednotkách a následně porovnat s náklady. Problémem aplikace těchto kvantitativních metod je vyţadování splnění řady předpokladů (odborných, technických a institucionálních). V ČR se proto pro hodnocení efektů APZ vyuţívá především administrativní vyhodnocení cílů a výstupů.102
102
Národní vzdělávací fond. Profuturo. [online]. 2008 [cit. 2011-03-12]. Dostupné na WWW: <www.nvf.cz/profuturo/2008_4/efektivita.htm>
72
Programy APZ realizované v okrese Chrudim zahrnují programy vytvářející nová pracovní místa (SÚPM, VPP, CHPD), programy podporující zachování pracovního místa (CHPM) a rekvalifikace. Největší podíl na tvorbě nových pracovních míst, okolo 50 %, měly ve sledovaném období SÚPM. Jejich výhodou bylo, ţe tato místa ve většině případů byla zachována i po skončení dohody. Tato místa slouţila k umístění uchazečů, kterým je věnována zvýšená péče, absolventů a osob starších 50 let. Většina SÚPM byla vytvořena v oblastech s nedostatkem pracovních příleţitostí, coţ přispělo ke zvýšení zaměstnanosti v daných lokalitách. Významný podíl při zařazování obtíţně umístitelných uchazečů zpět do pracovního procesu měla i místa vytvořená pro VPP. Prostřednictvím VPP našlo uplatnění okolo 4 % z celkového počtu evidovaných uchazečů, ale vzhledem k počtu vytvořených pracovních míst tvořil podíl VPP přibliţně 45 %. Nevýhodou tohoto krátkodobého zaměstnávání je, ţe nepřispívá ve větší míře k trvalému zlepšení uplatnění uchazečů na trhu práce, přesto své opodstatnění má. Zřizování těchto míst je výhodné nejen pro dočasné zvýšení zaměstnanosti, ale především pro samotné obce a města, která za finančního přispění státu mohou zlepšit čistotu a údrţbu obcí a měst. Rekvalifikace pomáhaly v regionu Chrudim k rychlému návratu na trh práce především krátkodobě evidovaným uchazečům (do 6 měsíců). Jejich účinnost byla ovlivněna výběrem uchazečů s ohledem na věk, vzdělání a charakter kurzu. Rekvalifikace patří k nejméně nákladným nástrojům APZ a jsou vhodné v případě dostatku volných pracovních míst a nedostatku vhodných uchazečů (s poţadovanou kvalifikací). Ve sledovaném období se uskutečněné rekvalifikace projevily jako velmi efektivní. Podařila se umístit většina uchazečů, kteří úspěšně ukončili kurz. Na základě posouzení efektivnosti při realizaci nástrojů APZ v regionu Chrudim lze pozitivně hodnotit politiku zaměstnanosti, uplatňovanou na Úřadě práce v Chrudimi. Vzhledem k počtu evidovaných uchazečů, poţadavkům trhu práce a omezeným finančním prostředkům a personálnímu zajištění, bylo dosahováno příznivých výsledků. I přes všechna pozitivní zjištění při realizaci APZ si myslím, by bylo vhodné ještě více zaměřit svou pozornost na podporu tvorby nových pracovních míst, především formou VPP. 73
Motivovat zaměstnavatele ke zvyšování zaměstnávání zdravotně postiţených uchazečů, poskytováním dalších finančních benefitů. Zajistit větší zapojení ohroţených skupin uchazečů (dlouhodobě nezaměstnaných, zdravotně postiţených, osob s nízkým vzděláním a starších osob) do rekvalifikačních programů. Zamyslet se nad zlepšením individuálního přístupu ke klientovi při nabídce volných pracovních míst. Neodkazovat uchazeče pouze na nástěnky ÚP a webové stránky, ale aktivně vytipovávat volná pracovní místa, vhodná pro daného uchazeče, informovat a upozorňovat na ně, a to za pomoci rozvoje informačních systémů. Cílem této práce bylo posoudit efektivnost realizace APZ v regionu Chrudim ve sledovaném období let 2007–2009. Tato otázka je důleţitá nejen z hlediska vyhodnocování dopadů jednotlivých programů na zvyšování zaměstnanosti, ale i pro navrhování nových postupů. Po provedené analýze získaných statistických údajů, bylo zjištěno, ţe efektivním vyuţíváním současně platných nástrojů APZ dochází, i kdyţ k částečnému, ovlivňování nezaměstnanosti, která by vykazovala trvale vyšších hodnot. Cíl práce byl splněn.
74
Literatura [1]
Buchtová, B., a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a. s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.
[2]
Halásková, R. Politika zaměstnanosti. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7368-522-5.
[3]
Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9.
[4]
Kleveta, J. Státní politika zaměstnanosti. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. 44 s. ISBN 80-24404-47-9.
[5]
Mach, M. Makroekonomie II. – pro inženýrské studiu, 2. část. 2. vydání. Praha: Melandrium, 1998. 215 s. ISBN 80-86175-04-9.
[6]
Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4.
[7]
Procházková, E., Projsová, I. Aktivní politika zaměstnanosti v ČR 1992-1997. 1. vydání. Praha: MPSV CR, 1998. 179 s. ISBN 80-85529-48-3.
[8]
Sirovátka, T., Mareš, P. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8.
[9]
Dornbusch, R., Fischer, S. Macroeconomics. 5th ed. New York: McGraw – Hill, 1990. 828 s. ISBN 0-07-017787-2.
[10] Český statistický úřad. Analýzy. [online]. 2010. [cit. 2010-11-23]. Dostupné z WWW: [11] Český statistický úřad. Metodické popisy ukazatelů VŠPS. [online]. 2010. [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: [12] Český statistický úřad. Metodické vysvětlivky. [online]. 2007. [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: [13] Chrudimský portál. Turistická oblast Chrudimsko-Hlinecko. [online]. [cit. 2011-0320]. Dostupné na WWW:
75
[14] Integrovaný portál MPSV. [online]. 2006. [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: [15] Integrovaný portál MPSV. [online]. 2006. [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: [16] Integrovaný portál MPSV. Národní plán zaměstnanosti ČR. [online]. 2006. [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: [17] Integrovaný portál MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009. [online]. 2010.[cit. 2011-01-23]. Dostupné na WWW: [18] Integrovaný portál MPSV. Situace na trhu práce. [online]. 2010. [cit. 2011-01-23]. Dostupné na WWW: [19] Integrovaný portál MPSV. Financování aktivní politiky zaměstnanosti. [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné na WWW: [20] Integrovaný portál MPSV. Základní podmínky k poskytování finančních příspěvků z prostředků APZ. [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné na WWW: [21] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. [online]. 2010. [cit. 2011-02-10]. Dostupné na WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/8612> [22] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Statistická ročenka trhu práce v ČR 2009. [online]. 2010. [cit. 2010-11-23]. Dostupné na WWW: [23] Národní vzdělávací fond. Profuturo. [online]. 2008. [cit. 2011-03-12]. Dostupné na WWW: <www.nvf.cz/profuturo/2008_4/efektivita.htm> [24] Sirovátka, T. a kol. Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti. [online]. 2003. [cit. 2010-11-23]. s. 67. Dostupné na WWW: [25] Eneš, P. a kol. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Chrudim za rok 2007. [online]. 2008. [cit. 2011-03-15]. Dostupné na WWW: [26] Eneš, P. a kol. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Chrudim za rok 2008. [online]. 2009. [cit. 2011-03-15]. Dostupné na WWW:
76
[27] Eneš, P. a kol. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Chrudim za rok 2009. [online]. 2010. [cit. 2011-03-15]. Dostupné na WWW: [28] Česko. Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 143. Dostupný také na WWW: [29] Česko. Vyhláška č. 518 ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 178. Dostupná také na WWW: [30] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Právní předpisy o zaměstnanosti. 7. vydání. Praha: MPSV CR, 2009. 156 s. ISBN 978-80-86878-92-8. [31] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Veřejné služby zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: MPSV ČR, 2010. Interní materiály. [32] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Normativní instrukce č. 1/2011. leden 2011. Interní materiály. [33] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokyn vrchního ředitele sekce 4 ze dne 18.11.2010, čj. 2010/90370-414. Interní materiály. [34] Úřad práce Chrudim. Program realizace APZ v roce 2007. březen 2007. Interní materiály.
77
Seznam použitých zkratek APZ
aktivní politika zaměstnanosti
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
CHPD
chráněná pracovní dílna
CHPM
chráněné pracovní místo
ILO
International Labour Organization
Kč
koruna česká
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
NIP
Národní individuální projekt
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
PPZ
pasivní politika zaměstnanosti
RIP
Regionální individuální projekt
SR
státní rozpočet
SVČ
samostatná výdělečná činnost
SÚPM
společensky účelná pracovní místa
ÚP
úřad práce
VPP
veřejně prospěšné práce
VŠPS
Výběrové šetření pracovních sil
ZP
zdravotně postiţený
78
Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj populace ČR podle ekonomického postavení k 31. 12. příslušného roku (v tis.) ........................................................................................................................................ 17 Tabulka 2: Rekvalifikace financované z národní APZ............................................................. 63 Tabulka 3: Rekvalifikace financované z prostředků ESF ........................................................ 63 Tabulka 4: Výdaje na rekvalifikaci (tis. Kč) a jejich podíl na prostředcích APZ v okrese (%)64 Tabulka 5: tvorba pracovních míst .......................................................................................... 65 Tabulka 6: Výdaje na veřejně prospěšné práce (tis. Kč) a jejich podíl na prostředcích APZ v okrese (%) .............................................................................................................................. 65 Tabulka 7: Tvorba pracovních míst .......................................................................................... 66 Tabulka 8: Výdaje na SÚPM (tis. Kč) a jejich podíl na prostředcích APZ v okrese (%) ........ 66 Tabulka 9: Chráněná pracovní místa ........................................................................................ 67 Tabulka 10: Výdaje na chráněné dílny a chráněná místa (tis. Kč) a jejich podíl na prostředcích APZ v okrese (%) ..................................................................................................................... 67
Seznam grafů Graf 1: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1993–2009 ......................... 24 Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1993–2009 .............................................. 24 Graf 3: Vývoj čerpání prostředků na politiku zaměstnanosti v letech 1993–2009 .................. 34 Graf 4: Vývoj realizace nástrojů APZ v ČR v letech 2005–2009 ............................................ 45 Graf 5: Vývoj podpory pracovních míst pro osoby se ZP v ČR v letech 2005–2009 .............. 49 Graf 6: Vývoj prostředků na APZ v ČR v letech 2005–2009 .................................................. 49 Graf 7: Poskytnuté investiční pobídky v gesci MPSV v letech 2005–2009 ............................. 53 Graf 8: Vývoj financování nástrojů APZ v ČR v letech 2005–2009........................................ 54 Graf 9: Nezaměstnanost v okrese Chrudim .............................................................................. 59 Graf 10: Struktura uchazečů podle vzdělání............................................................................. 60 Graf 11: Nezaměstnanost dle délky evidence........................................................................... 60 Graf 12: Prostředky na politiku zaměstnanosti ÚP v Chrudimi ............................................... 61 Graf 13: Vliv nástrojů APZ v okrese Chrudim na umístění uchazečů ..................................... 69
Seznam obrázků Obrázek 1: Region Chrudim ..................................................................................................... 57
79
