2013 příloha Rybník ve Spomyšli I

Rybník ve Spomyšli. Ať jiţ se díváme na vodu ve Spomyšli z kterékoli strany, vţdy se naše oči a diskuze stočí směrem na rybník. Kolem něho se odjakţiva točil ţivot v obci, ať jiţ byl prázdný nebo voda přetékala, ať jiţ v něm byly ryby či nikoli. Nezapomeňme, ţe potřeba vody byla, je a vţdy bude tou nejzákladnější ţivotní potřebou. Protoţe obcí neprotéká ani řeka, ani potok, byl rybník "od nepaměti" jediným větším obecním zdrojem vody. První nákres jeho polohy a velikosti byl uveden na nejstarší katastrální mapě obce z roku 1840 (viz obr.). Tím nejhlavnějším zdrojem vody v rybníce byla přítoková strouha, do které se stékaly dva potůčky. Jeden pramenil v rybníčcích v zahradě patřící k bývalému Šustrovu, pak Hájkovu statku čp.8 a vytékal směrem k cestě na Daminěves, kde byl přemostěn. Odtud tekla voda otevřenou strouhou přes soukromé pozemky do rybníka. Do tohoto potůčku se za domem čp. 9, v místě zvaném „Studánka“1, vléval druhý, který protékal celou návsí a vytékal z dalšího rybníčku, který leţel u statku čp. 23, v místě dnešní autobusové zastávky ve směru na Mělník. Kromě tohoto zdroje vody se do obecního rybníku dostávala sráţková voda při přívalových nebo dlouhotrvajících deštích, také při jarním tání sněhu. Přívalové deště strhávaly s polí ornici a odnášely ji do rybníka, jehoţ dno se muselo často čistit, bahno bylo prodáváno a odváţeno zpět na pole. V tomto směru nejzatíţenější cestou, kudy se valila voda s bahnem do rybníka, byla bývalá beřkovská cesta, dnes ulice zvaná V Chaloupkách. Vodu na návsi lze spatřit na některých starých snímcích a lze o ní také číst v dochovaných dokumentech. Jistě si většina z nás dovede představit, jak asi taková náves vypadala: prašná a kamenitá nebo blátivá cesta přes náves ve směru k rybníku, potůček s ne zcela čistou vodou, vyjeţděné koleje ze statků, které lemovaly náves, koňské a kraví výměšky, někdy také hromady hnoje připraveného k vyváţení na pole, ještě dříve tudy hnali honáci vepřový dobytek na trh k Mělníku, do toho se počátkem 20.století ve větší míře stavěly studny. Z dnešního pohledu nic pěkného a s pořádkem, jak si ho představujeme dnes, to jistě nemělo nic společného – ale takový uţ byl ţivot na vesnici a nejen v té naší. Rybník si ţil svůj vlastní ţivot, který byl občas korigován. Představitelé obce se stále snaţili, tu s větší, tu s menší intenzitou o to, aby zajistili dostatek vody v rybníku. A občas se stávalo, ţe jim způsoboval problémy přebytek vody to tehdy, kdyţ se rybník přeplnil a voda zaplavovala okolí. Pro tyto situace byla kdysi vybudována strouha vedoucí od rybníka přes pole směrem k okresní silnici Mělník-Slaný. Propustkem pod silnicí voda protékala na katastr obce 1

Studánka – místo za domem čp. 9, kde se od nepaměti střetávaly dva potůčky – jeden od rybníčků v Šusterově (Hájkově) statku, druhý protékající návsí. Je pravděpodobné, ţe místem stoku dvou potůčků byla jakási prohlubeň, odkud mohli lidé nabírat vodu na praní, pravděpodobně i k pití a vaření. Stav místa, které bylo asi neustále rozšlapané a rozbahněné, byl v jistých dobách jiţ neúnosný a proto se Obecní výbor rozhodl, ţe „studánka“ bude patřičným způsobem upravena. Stalo se tak roku 1902. Obecní záznamy uvádějí toto: Dne 8.června 1902 byla Husákovi st. z obecní kasy vyplacena částka 1,40 K za 1 den práce na kopání studánky. Přesně o týden později obdrţel Karel Švec 2,60 K za 1 den zednické práce při zdění studánky. V následujících dnech musela být studánka poškozena a došlo k její opravě. 21.června 1902 dostává Josef Uher 80 haléřů za 1 den strávený opravou studánky. Počátkem října vyplácí obecní kasa luţeckému koláři Márovi 3,80 K za rám s dvířky na studánku. Studánka byla opatřena poklopem s otevíratelnými dvířky. Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

I

Vraňany, kde se vsakovala. Druhou moţností byl přepad vody z přeplněného rybníka přes cestu do místa, kterému se dnes říká "Dolík" Rybník byl také, a opět musím pouţít slova „odjakţiva“, zdrojem ryb, o které se musel někdo starat, zajišťovat pro ně krmení, provádět jejich výlov s následným prodejem a samozřejmě se postarat o novou násadu, v opačném případě násadové ryby prodat. V zimních měsících byl rybník jediným zdrojem ledu, důleţité a v té době jediné suroviny pro výrobu chladu u hostinských a řezníků. Nejen spomyšelských, ale také z okolních obcí. V určitých časových odstupech bylo čištěno dno rybníka od nánosu bahna, které tam vznikalo hlavně nánosem zeminy splavované s polí při jarním tání sněhu a silných deštích. Dno vypuštěného rybníka bylo rozparcelováno na díly a ty pak prodávány zájemcům o bahno, které bylo coby výtečné hnojivo rozváţeno zpět na pole. Rybníkem projíţděly koňské i volské povozy na pole a zase se stejnou cestou vracely do usedlostí svých majitelů. V rohu rybníka zvaném "Konina", které bylo a stále ještě je nejhlubším místem rybníka, se mohli plavit koně. Nelze opomenout ani na další význam rybníka jako na přirozenou vodní nádrţ, která, hlavně v dávné době, slouţila jako cenný zdroj vody pro hasení poţárů. Některé z dochovaných zápisů týkající se vody a rybníka jsou svým stručným a přitom velmi výstiţným vyjádřením velmi poučné pro současné i budoucí obecní zastupitele. Mohu připomenout např. zápis ze dne 13.12.1895 (viz dále) - a to si uvědomuji, ţe text psal jeden z obecních zastupitelů nemaje ţádného právnického vzdělání. V té době asi nebylo pro zastupitele obce tak jednoduché podlehnout zájmům někoho z příbuzenstva nebo pouze známého a ohnout si zákony, vyhlášky nebo zaběhnutá pravidla podle momentální potřeby. Podívejme se tedy spolu na ţivot našeho rybníka tak, jak se zachoval v dobových zápisech. Jak tedy zasahovali obecní radní, starostové, výbory? S popisem událostí začněme asi 150 roků nazpět, přitom berme v úvahu, ţe se písemností dochovalo pramálo.

Pohlednice Spomyšle, rok pouţití 1900. Za rybníčkem statek čp. 23 poslance Karla Štolce.

Dne 4.prosince 1863 se na poradě představenstva obce jednalo o prodání ledu na rybníce. S pány Čeňkem Svobodou a Ant. Řehákem bylo ujednáno, ţe oni dva "za ten led 23 ft.r.č.2 a 1 vědro piva dají a s ledem si potom dle své libosti naloţí3". Tehdejšího jednání se účastnil starosta Václav Novotný, radní Josef Jiránek a Václav Šuster, výborové Hynek Štolz, Čeněk Svoboda a Václav Král. 14.května 1864 se představenstvo obce usneslo, aby se letos vysázené stromky obecní zalily, pokud ještě dva dny nebude pršet. Zalévání si vzal na starost pan Josef Weinberg a za kaţdou voznici vody a zalití stromků obdrţel 20 kr. r.č.. Zde je třeba podotknout, ţe voda na zalévání byla odebírána z rybníka. V lednu 1865 se prováděly pohovory a sepisovány protokoly s veškerými nájemníky, kteří měli pronajata obecní pole. Byl mezi nimi také Jan Rybák, který "dluhuje z pole na „vrchách“ za rok 1863 aţ do sv. Jiří roku 1864 … 3 ft 60 kr. Od dluhu se mu odpočítává za sekání ledu na rybníku v roce 1864 a od mazání stromků roku 1863 … 2 ft, jest tedy dluţen 1 ft 60 kr".

2 3

ft.r.č. - forint rakouského čísla (stříbrná mince, jinak zvaná rakouský zlatý, také označovaná zkratkou zl.r.č.) text psaný kurzívou je přesným opisem ze zápisů v různých knihách, které vedla obec Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

II

Počátkem května 1877 se zastupitelé obce rozhodovali, zda mají nechat vyčistit rybník. Většinou hlasů bylo usneseno, ţe ano. Při jednání byli přítomni: starosta Jan Kubeš, radní Václav Novotný a Václav Šustr, členové výboru Josef Jiránek, Josef Rybák, Josef Weinberg, Antonín Ernst, František Štěpanovký a Guttman Heller.

1878 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896

15 37

40

50 60 60

15 15 8

30 45 50 60 60 80 80 80 50 15 30

15 10 12 8 10 12 14 10 10 10 10

Pozn. č.1 k tabulce: Pozn. č.2 k tabulce: Pozn. č.3 k tabulce:

40

80

50

1900 160 1901 171,90 1902 120 1903 100 1904 150 1905 150 1906 150 1907 148 1908 146

200 280 300 160 300 300 300 150

200

72

krmená pro ryby

výlov ryb

Plánované výdaje na provoz rybníka nákup ryb (násada) čištění rybníka

za bahno

rok

za ryby

Plánované příjmy z rybníka (částky v korunách)

za led

krmená pro ryby

výlov ryb

Plánované výdaje na provoz rybníka nákup ryb (násada) čištění rybníka

za bahno

za ryby

rok

za led

Plánované příjmy z rybníka (částky ve zlatých)

50 50 50 52

20

Roku 1880 se uvaţovala stavba nového mostku přes strouhu do rybníka, naplánován byl výdaj 37 zlatých. Ke stavbě nedošlo a proto byla tatáţ částka na stejnou akci naplánována znovu následující rok, ale s tím dodatkem, ţe se místo stavby mostku můţe zakoupit násada ryb. Od roku 1897 do r. 1899 se stále v obecních rozpočtech počítá s příjmy za prodané ryby a za led z rybníka a s výdaji na krmivo pro ryby, s přibliţně stejnými výdajovými částkami jako dříve se počítalo za lovení ryb v obecním rybníku .... Skutečné výdaje od lovení ryb: 50,10 K (1902), 28 K (1903), 34,40 K (1904), 40,20 K (1905).

Dne 12.října 1879 poţádal p. Hynek Štolc4 obecní úřad o povolení, aby "při svém nově postaveném obydelním stavení čp. 23 v návsi proti rybníku na obecním pozemku pod jménem Náves mohl zahrádku pod okny zříditi. K tomu je zapotřebí na délku 5o, 2´, 0", na šířku 1o, 2´, 0", úhrnem 7o, 0´, 0"sáhu". Ţádal o odprodej nebo pronájem pozemku. 11.dubna 1880 bylo na vedení obce usneseno nechat upravit potřebný splav z obecního průhona a zamezit kaţdé moţné ucházení vody mimo rybník. Současně se zastupitelé dohodli na prozkoumání rybníka "je-li tam jaká násada ryb". 9.2.1881 bylo na schůzi vedení obce rozhodnuto, ţe "stavba nového mostku má se pro příští rok odloţiti a místo toho vysaditi ryby do obecního rybníka". V polovině prosince bylo rozhodnuto, ţe výlov ryb se má provést buď 19., 20. nebo 21.prosince a prodávat se budou draţbou bez váhy nejdříve místním občanům, pak jiné veřejnosti. Koncem března 1882 bylo vedením obce jednohlasně usneseno "rybí násadu dle moţnosti a dle rady rybářovy vylovit, do truhel roztřídit a po prohlášení v novinách a vyzvědění cen za násady ryb, rozprodat". Pan Šustr navrhnul, aby byl zřízen kanál přes cestu z rybníka do Dolíka. Usneseno, ţe má být zřízena přiměřená stoka opatřená plotem k zamezení uplavání ryb, která by převedla převyšující vodu z rybníka do Dolíka. 29.dubna 1883 vyzval Obecní úřad Spomyšel vraňanské občany "p. Nedomu, Štencla a Marečka, aby nechali vyházet strouhu pře svá pole, aby voda z rybníka obce Spomyšel odtékati mohla tak, jak jindá tékala". Pan Nedoma se asi ozval, protoţe v září ´83 zastupitelstvo zamítlo jeho ţádost, "aby se voda z obecního rybníka jiným způsobem sváděla". Pan 4

Hynek Štolc - otec poslance Karla Štolce, děd JUDr. Karla Štolce; jeho obytné stavení bylo buď přestavěno nebo nově vystavěno po poţáru; pouţitý text "v návsi proti rybníku na obecním pozemku pod jménem Náves" jasně hovoří o rybníčku pod okny čp. 23, který se ještě i po desítkách let objevuje na snímcích z obce Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

III

Nedoma se však nedal odbýt a poţádal spomyšelské zastupitele o stání, které se konalo 17.prosince. Pozvánku k účasti zaslal starosta obce p. Jiránkovi, Svobodovi a Ernstovi. K dohodě nedošlo a další pokračování "příběhu" se posouvá na polovinu roku 1884, kdy je na jednání starostou pozván Č. Svoboda, K. Štolc, J. Jiránek a V. Novotný. Bohuţel, další zprávy o výsledku sporu se nedochovaly, ale je zřejmé, ţe se pan Nedoma musel podřídit a stoku na svém pozemku zprovoznit. V únoru 1884 se zastupitelé obce dohodli, ţe odprodají rybovou násadu z rybníka za: 1 kopa za 4 zl. a větší 1 kopa za 5 zl. Pro případ menších drobných 1 kopa za 3 zl. 50 kr. Násadu ryb prodali, ale ještě v říjnu téhoţ roku vymáhají její zaplacení od mlynáře v Podháji. Prodej ryb se také občas stával důleţitým příjmem obecního rozpočtu. Tak tomu bylo i 4.prosince 1887, kdy se vedení obce zabývalo problémem, jak "zapravit dluţnou částku bývalému stráţníku Kavkovi". Bylo rozhodnuto zapravit částku "z vyupominatelných částek obecních přiráţek a nemohla-li by tato částka býti sehnána, má se poţádat o sečkání do doby, neţ se vyloví ryby". Pod zápisem podepsán Josef Jiránek a František Turek. V polovině ledna 1888, na počátku starostování Františka Péma, bylo rozhodnuto o úpravě "rybníčka za stodolou pana Václava Šustra u statku Šimákového pro ryby, které jarem vylovené a tam uloţené budou za příčinou čištění rybníka". O necelé dva měsíce později se zastupitelé dohodli, ţe při příštím čištění rybníka bahno prodají v draţbě. V dubnu, protoţe se blíţil termín čištění rybníka, byl zaslán dotaz do Martiněvsi a Radešína, zdali si přejí od obce Spomyšle koupit násadu kaprů. Týţ měsíc bylo započato s výlovem ryb, které pak byly prodávány za cenu 1 kopy 5 zlatých (1.druh), 4 zlaté (2.druh) a 3 zlaté (3.druh). Dohodnuto odprodat "tak velké mnoţství, mnoholi jich k prodeji bude". Pan Václav Šuster se uvolil, aby voda, která do rybníka přitéká, byla vpuštěna do jeho zahrady u čp. 20. Dne 10.května 1888 jiţ byl rybník vypuštěn a zastupitelé se rozhodovali, zda se mají vyčnívající hrby v rybníce srovnat. Nakonec se dohodli, ţe ano. "Práci potaţní s koňma převzal p. Václav Novotný za 3 zlaté a pan Fr. Pém volama za 2 zl. 50 kr". Také lidské neštěstí občas rybník přinesl. Poslední den měsíce května 1888 podal Obecní úřad Spomyšel na C.k. Okresní soud v Roudnici zprávu, ţe se v obecním rybníku utopil František Šibic z Licnice, bytem u Františka Turka. Z knihy příjmů a výdajů obce: Výdaje vyplacené za jarní výlov rybníka roku 1888: 5 zl. pro rybáře za lovení, 1 zl. od půjčení sítě, 20 kr Tomečkovi od tahání sítí, Fr. Uhrovi za pomoc při lovení a dále za čištění rybníka za 1.den 60 kr, za 2.den 1 zl., za cestu do Zlosejna 60 kr, převoz 20 kr, do Chramostku 20 kr, Fr. Tošnerovi, Tomsovi a Ponertovi za lovení za půl dne - kaţdému 30 kr. Obec obdrţela po výlovu rybníka za ryby od Vojtěchovského 8 zl., za ryby do Radešína 13 zl., od Srby 6 zl., za ryby do letek 7 zl., za ryby do Jeňovse 3 zl. Z prodeje náplav (bahna) z rybníka obec získala 156 zl 60 kr. Výdaje za prosincový výlov: rybáři od lovení 6 zl, dělníkům při lovení 2 zl, starostovi od voţení za 1 den koňma při úpravě rybníka 2 zl 50 kr. Příjmy obce za prosincový výlov: za ryby 59 zl 94 kr. Náklady na krmení a další práce stran rybníka: Za hrách pro ryby 3 zl (duben), 6 zl 29 kr (květen), za inzetát do Národních listů 1 zl 19 kr., od zaházení strouhy u rybníka 2 zl, od kopání a nakládání písku v rybníce 3 dny po 60 kr …. 1 zl 80 kr, Ant. Duchoslavovi 3 dny při úpravě rybníka po 60 kr … 1 zl 80 kr., Kolářovi za kolík ke mříţi u rybníka 3 zl 80 kr (červenec). V únoru 1889 se vedení obce jednohlasně dohodlo, "by se s jarem něco rybí násady odprodalo, a sice z většího druhu asi 3 neb 4 kopy a z malého druhu dle moţnosti". K historické události došlo v dubnu téhoţ roku - poprvé bylo zdejším obecním úřadem zakázáno vypouštění kachen na rybník. Jednalo se o dobu mezi 1.květnem a 30.červnem, kdy se třely ryby. V zachovaných obecních dokladech se takový zákaz nikdy předtím nevyskytnul. Počátkem prosince bylo za přítomnosti starosty Františka Péma, I.radního Josefa Jiránka, II.radního Františka Turka, a členů výboru Václava Novotného, Františka Viktorina, Guttmana Hellera, Davida Weinberga a Jiřího Duchoslava usneseno, ţe ryby se budou "letos lovit 21.prosince a prodej dít se má dle váhy a jakosti ryb a dle běţné trhové ceny". Z knihy příjmů a výdajů obce: V únoru 1889 bylo vyplaceno Fr. Fišerovi 94 kr za dohled při odváţení 94 vozů ledu. Je pravděpodobné, ţe po prosincovém výlovu rybníka byl v březnu uskutečněn další výlov. Pro toto tvrzení svědčí březnové výdaje obce vynaloţené od lovení pro rybáře Viktorina (5 zl) a příjmy od Josefa Jiránka ml. (50 kr za 1 kilo ryb) a 39 zl 66 kr (strţeno za ryby od jiných občanů). Také v tomto roce se prováděl výlov dvakrát v roce: v prosinci bylo vyplaceno 5 zl rybáři od lovení a za ryby bylo utrţeno 89 zl 68 kr. Dne 18.2.1890 ţádá OÚ Spomyšel dopisem administraci Národních listů o uveřejnění inzerátu o prodeji ryb. Je zajímavé, ţe jiţ následující den inzerát vyšel 5: 5

Národní listy, 19.února 1890, str.4 Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

IV

Počátkem března se ozvalo Rybářství v Bohdanči u Poděbrad a poţádalo o sdělení, "jaká velikost a váha jest kapří násady a za jakou cenu?" Odpověď ze Spomyšle zněla: velikost ryby jest 8 coulů, váha 4-5 kusů do 1 kilogramu, kopa ryb za 7 zlatých. Poslední listopadový den byla na vedení obce projednávána ţádost pana Černýho z Beřkovic o led z rybníka. Bylo usneseno, aby se "led letos za 25 zl.r.č. panu Černýmu odprodal – mimo domácí potřebu". Z knihy příjmů a výdajů obce: Rok 1890: Za inzerát "kapří násady" bylo v únoru zaplaceno 2 zl 71 kr, v březnu Fišerovi na cestu do Zlosejna ohledně ryb 30 kr. V dubnu dostal zaplaceno 1 zl rybář a 25 kr Tomek – oba od lovení ryb. Za ryby bylo strţeno 62 zl 60 kr. V prosinci obdrţela obec 25 zl za led od Černého z Horno Beřkovic, vydala 6 zl rybáři a 4 zl dělníkům od lovení ryb, za které od kupujících vybrala 60 zl 78 kr. Rok 1891: Z knihy příjmů a výdajů obce: Dvojnásobný výlov rybníka pokračoval většinou i v dalších letech. V březnu 1891 vydala obec rybáři 5 zl a dělníkům 1 zl 24 kr od lovení ryb, za ryby vybrala 46 zl 70 kr. V listopadu vyplatila dělníkům za čištění rybníka 8 zl 5 kr (11a půl dne po 70 kr) a za tutéţ práci, ale pravděpodobně fyzicky namáhavější 7 zl (5 dní po 1 zl 40 kr). V prosinci vydala obec 6 zl 10 kr rybáři a 2 zl dělníkům za lovení ryb. Zároveň dostala 24 zl 60 kr za náplav z rybníka a 72 zl 93 kr za prodané ryby. 4.prosince 1892 se zastupitelé obce dohodli na tom, ţe se ryby budou lovit před vánočními svátky a podle výsledku prodávat "as 150 ks za cenu, jakáţ se bude v ten čas jevit a kterou výbor později ustanoví". Na návrh starosty Péma se dohodlo, aby se "obecnímu stráţníkovi Bedřichu Novákovi vyplatila jím slíbená odměna za chycení a objevení pytláka na ryby v obnosu 5 zl.r.č." Z knihy příjmů a výdajů obce: V lednu roku 1892 obci platil Josef Černý z Hor. Beřkovic 25 zl za led, stejnou částku zaplatil za led dodaný v listopadu. Obec aţ v srpnu proplatila 7 zl rybáři za výlov rybníka. Prosincový výdaj za výlov rybníka činil 10 zl 2 kr, za ryby bylo utrţeno 119 zl 2 kr. O rok později, 6.prosince 1893, bylo na schůzi zastupitelstva jednohlasně určeno přesné datum lovení ryb, a to poslední úterý před Štědrým dnem: "Ustanovení ceny a prodaného mnoţství se ponechává aţ při lovení. Výbor se zavazuje, ţe se k výlovu dostaví a určí cenu i mnoţství ryb k prodeji". Z knihy příjmů a výdajů obce: V prosinci 1893 obec vyplatila 6 zl Viktorinovi z Vraňan za lovení ryb a 2 zl 60 kr lidem za vysekávání ledu a práci při lovení ryb. Dodatečně dostal 15 kr za lovení ryb Josef Tomek. Za ryby obec vybrala 53 zl 64 kr. Pan Josef Černý z Horno Beřkovic zaplatil v prosinci 25 zl za led z rybníka. Roku 1894, opět v prosinci, bylo rozhodnuto, ţe se "ryby na vánoce lovit mají dne 22.prosince t.r. a prodávat se mají dle váhy za 70 krejcarů 1 kg ţivé váhy". Z knihy příjmů a výdajů obce: V lednu 1894 dostala obec 5 zl od Františka Vozáka z Mlčechvost za led z rybníka. V únoru vyplatila obec 5 zl 70 kr za lovení ryb, stráţníku Novákovi 60 kr za cestu do Radešína ohledně ryb, v březnu si připsala na účet 19 zl 50 kr za 3 ¼ kopy prodané rybí násady. V prosinci, po předvánočním výlovu rybníka, vyplatila obec 5 zl rybáři a 3 zl 30 kr dělníkům za lovení ryb. Také proplatila 50 kr Josefu Ernstovi za cestu do Netěše ohledně rybí násady. Za ryby obec utrţila 25 zl 69 kr, za led z rybníka 30 zl od p. Josefa Černého z Horno Beřkovic. Poslední březnový den roku 1895 předznamenával jistou pohromu v rybníku. Zápis z jednání zastupitelstva zní takto: "Jelikoţ se následkem nepříznivé zimy dá očekávat, ţe všecky ryby lekly, usneseno, aby se koupila kapří násada a provedení ponechat na představenstvu obce". Dne 13.prosince 1895 bylo na schůzi vedení obce jednohlasně usneseno, "aby se ryby k vánočním svátkům lovily. Mnoţství prodeje, cenu a způsob lovení ustanoví obecní představenstvo v den lovení. Ţádostem Václava Hellera a Václava Hodka z Horních Beřkovic o prominutí nebo sníţení poplatků za led z obecního rybníka se jednohlasně nevyhovuje a sice z těch důvodů, ţe ţivnost jejich, k jichţ provozování oni dotyčný led potřebují, nikterak s naší obcí nesouvisí a ani ţádný uţitek ze ţivností těchto do obecní pokladny neplyne. Mimo to bylo by vyhověním této ţádosti velice snadno zadáno právo pro příští časy". Z knihy příjmů a výdajů obce: V lednu roku 1895 obec obdrţela 5 zl za led od Václava Hodka z Beřkovic a proplácí Josefu Hellerovi dluţné peníze za hrách pro ryby v ceně 1 zl 20 kr. a 50 kr za dva chleby (hrách i chléb byly dodány dne 22.2.1894). V únoru obec proplatila Husákovi za 2½ dne prosekávání ledu 1 zl 50 kr a Hoškovi za prosekání strouhy v rybníce 60 kr. V březnu přijala obec 5 zl od Aloise Vejvody z Horno Beřkovic za led z rybníka. – V květnu obec vydala 20 zl za 4 kopy ryb po 5 zl, jejich dovoz 2 zl a útrata při dovozu 48 kr.

Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

V

V listopadu zaplatil p. Černý z Horno Beřkovic za led 30 zl. V prosinci vydala obec rybáři 6 zl a dělníkům při lovení 1 zl 32 kr, Tomkovi za pomoc při lovu ryb 12 kr a Husákovi od vyčištění ledu k lovení 30 kr. Obec obdrţela od p. Václava Hellera z Hor. Beřkovic 5 zl za led odebraný v lednu 1895 a 5 zl za led odebraný v prosinci. Za ryby obec utrţila 11 zl 5 kr. V lednu roku 1896 byl vedením obce "jednohlasně přijat návrh o prodeji kapří násady z rybníka a zakoupení násady nové. Jednohlasně usneseno rybník letos vyčistit, tj. bahno vyvézt". - V polovině prosince 1896 bylo rozhodnuto lovit ryby v pondělí před Štědrým dnem a cenu stanovit po lovu. Z knihy příjmů a výdajů obce: Počátkem roku 1896 zaplatil Václav Hodek z Horno Beřkovic 5 zl za led a Josef Černý z Horno Beřkovic 5 zl za led pro hostinec v Mlčechvostech. V únoru obec obdrţela 5 zl od p. Tichýho ze Dřínova jako závdavek na ryby. V březnu obec vyplatila 6 zl od lovení ryb, dále Srbovi, Vršovskýmu a Vaňkovi celkem 1 zl 40 kr také za lovení ryb, Husákovi 3 zl 15 kr od škrábání rybníka (5¼ dne po 60 kr), Neumelovi a Husákovi od vyváţení rybníka – kaţdému 3 zl (5 dní po 60 kr) a Srbovi Čeňkovi 1 zl 80 kr také za vyváţení rybníka (3 dny po 60 kr). Čeněk Srba pak dostal 50 kr za cestu do Dřínova ohledně ryb. Obec inkasovala od p. Tichého z Dřínova 30 zl 35 kr jako zálohu za 201 kg odebraných ryb (po 35 kr/kg), od obce Radešín 18 zl za 6 kop odebraných ryb po 3 zl, od Josefa Mokrého z Černoušku 3 zl za 1 kopu kapří násady, od Josefa Peluňka z Beřkovic 4 zl 50 kr za 1½ kopy kapří násady, od Antonína Kaliny z Jeňovsi 24 zl za 8 kop kapří násady, od Gregora z Jeňovsi 50 kr za 10 kusů ryb násady, od Tichého z Dřínova 35 zl jako doplatek za odebraných 201 kg ryb po 35 kr a od téhoţ zákazníka ještě 6 zl 50 kr za 6½ kopy kapří násady po 1 zl. V dubnu obec inkasovala 163 zl 30 kr za prodaný náplav v obecním rybníce. V květnu obec vydala 14 zl dělníkům za úpravy rybníka, Čeňku Tošnerovi vyplatila 60 kr za cestu do Dřínova ohledně ryb a 40 kr za cestu do Kostomlat také ohledně ryb. Tam také nakoupila násadu ryb a zaplatila za ni 24 zl (30 kg ryb po 80 kr), za jejich dopravu do Spomyšle proplatila 2 zl. V prosinci obdrţela obec od Antonína Křičky z Jeňovse 5 zl za led, vydala vraňanskému Viktorinovi 6 zl za provedný výlov rybníka a 5 zl 30 kr lidem od prosekání ledu při lovení ryb. Za vylovené ryby obdrţela obec 40 zl 19 kr. V únoru 1897 podala Obec Spomyšl do Národních listů inzerát, v němţ nabídla kapří násadu6. Inzerát vyšel ve dnech 20.-22.února 1897. V říjnu 1897 došel do obce dotaz z pivovaru v Horno Beřkovicích, "mnoho-li bude ţádat obec Spomyšl za veškerou spotřebu ledu pro pivovar a hostince v Mlčechvostech a Beřkovicích". – Odpověď zněla takto: pro pivovar 30 zl., pro kaţdý hostinec po 5 zl. 12.prosince bylo na obci jednohlasně usneseno "ryby vylovit v pondělí 20 t.m. a ryby, kdyţ jich bude dostatečný počet, přebrat a přebrané prodávat 1 kg za 70 kr". Z knihy příjmů a výdajů obce: V lednu 1897 vyplatila obec Ant. Viktorinovi z Vraňan doplatek 1 zl za lovení ryb v roce 1896. Dále mu proplatila 1 zl 35 kr za dvě štiky, které koupil do spomyšelského rybníka. V únoru zaplatil pivovar v Horno Beřkovicích 35 zl za led dodaný v roce 1896. V březnu proplatila obec Viktorinovi z Vraňan 6 zl a dělníkům 1 zl 70 kr za lovení ryb. Od Šubrta z Jenšovic dostala za led 2 zl, od Tichého z Dřínova 24 zl za 20 kop po 1,20 zl kapří násady a od Kaliony z Martiněvsi 9 zl za 3 kopy kapří násady po 3 zl. V prosinci obec vydala 6 zl Viktorinovi a 2,40 zl dělníkům za lovení ryb, další výdaje byly za poštovné: 5 kr za upomínku o zaplacení ledu pivovaru Horní Beřkovice a 25 kr za 5 dopisů ohledně kapří násady. Za prodané ryby bylo do obecní pokladny vyinkasováno 82 zl 19 kr. Z knihy příjmů a výdajů obce: Obecní výdaje a příjmy v roce 1898: V lednu obdrţela obec od Tichého ze Dřínova zálohu 10 zl na násadní ryby. Týţ měsíc proplatila obec stráţníkovi 50 kr za cestu do Dřínova ohledně ryb. – v únoru obec inkasovala 10 zl od Josefa Černého z Horno Beřkovic a 7 zl od Jaroslava Štolce z Miřovic – od obou za led, V březnu bylo vyplaceno vraňanskému Viktorinovi 7 zl, pak ještě doplatek 5 zl 50 kr, Poláčkovi, Josefu Husákovi, Františku Husákovi, Ant. Uhrovi, Frant. Macákovi, Václavu Šafaříkovi, Josefu Floriánovi a Janu Poblovi kaţdému po 50 kr, všem za lovení ryb. Dále byla proplacena práce Husákovi za správu hráze u obec.rybníka, zaházení díry při obecní cestě v rokli a srovnání břehu u šutrovny při pozemku paní Anny Jiránkové – 90 kr za 1 a půl dne. Ant. Viktorinovi z Vraňan zaplaceno 90 kr za 2 štiky. Za ryby zaplatili: Štěpán (Daňoves) 12 zl za 2 kopy rybí násady, Maksa ? (Jeňoves) 50 kr za 1 kilo ryb, Novotný Ladislav 1 zl za 2 kila ryb, Válek Josef (Letky) 13 zl 50 kr za 2 ¼ kopy rybí násady, Štolc (Spomyšel) 6 zl za 1 kopu rybí násady, Tichý (Dřínov) 38 zl jako doplatek za 120 kilo ryb po 40 kr, obec Radešín 20 zl za 5 kop ryb po 4 zl, obec Kleneč 20 zl za 5 kop ryb po 4 zl, obec Netěš 12 zl za 2 kopy ryb po 6 zl. a Dvůr Netěš 9 zl za 3 kopy ryb po 3 zl. V srpnu bylo zaplaceno Husákovi 1,50 zl od čištění vodní strouhy z rybníka (za 2 a půl dne).

6

Národní listy, 22.února 1897, str.4 Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

VI

V prosinci, po dalším výlovu rybníka, bylo vyplaceno 7 zl Viktorinovi a 2,10 zl lidem za lovení ryb. Do obecní kasy přibylo 6 zl od Karla Štolce (čp.23/čp.24), 50,18 zl vybraných od lidí za ryby, 7 zl od Ant. Malíka za 35 vozů ledu po 20 kr, 5 zl od Táborského za led ze dne 27.2.1898, 5 zl od Šuberta (Jenšovice) za led ze dne 27.3.1898 a 5,40 zl od Josefa Černého (Horno Beřkovice) za 18 vozů ledu. Z knihy příjmů a výdajů obce: V lednu roku 1899 zaplatil Černý Josef z Horno Beřkovic 12,30 zl za 41 vozů ledu po 30 kr a Liška Daniel 1,80 zl za 9 vozů ledu po 20 kr. Obec vyplatila 2,37 zl Frant. Fišerovi jako odměnu za dohled při odváţení ledu. V únoru platí Černý Josef z Horno Beřkovic 9 zl za 30 for ledu po 30 kr. V březnu obec vyplácí Viktorinovi z Vraňan 7 zl, po 40 kr Hoškovi, Husákovi, Josefu Floriánovi a stráţníkovi – všem za lovení ryb. Frant. Pém dostává 1 zl za přivezení a odvezení truhly na ryby z Vraňan. V příjmech obce se objevuje 32,10 zl od pivovaru Horno Beřkovice za 107 vozů ledu po 30 kr, 1 zl od Františka Viktorina za 5 vozů ledu po 20 kr, 7,35 zl od Václava Hellera z Horno Beřkovic za led, 32 zl od Františka Slabýho ze Sazené za 2 kopy kapří násady, 16 zl od Františka Kaluise (?) za 1 kopu kapří násady a 2 zl od téhoţ za 40 kusů drobných ryb, 5,83 zl od Válka z Letek za 22 kusů velkých ryb a 2,10 zl za 42 kusů malých ryb, 4,95 zl od Viktorina z Vraňan za 18 kusů ryb, 1,05 zl od Ladislava Novotnýho za 1½ kila ryb a 35 kr za půl kila ryb, 1,75 zl od Václava Šustra za 2½ kila ryb, 70 kr od Karla Štolce čp.21 za 1 kilo ryb a 70 kr od Péma Františka za 1 kilo ryb. V prosinci obec vyplatila Viktorinovi z Vraňan 10 zl a lidem také celkem 10 zl – všem za lovení ryb. Za led z rybníka zaplatili Ján Táborský 10,65 zl, Josef Šťastný 4,80 zl (32 vozů ledu po 15 kr) a František Viktorin 3 zl (20 vozů ledu po 15 kr). Za ryby prodané občanstvu k vánočním svátkům obdrţela obec 94,64 zl. Koncem listopadu roku 1900 poţádali o led Procházka&Mareš, nájemci pivovaru v Hor. Beřkovicích. V odpovědi zaznělo, ţe "Obecní výbor ve Spomyšli rozhodl dne 8.12. tak, ţe ţádosti bude vyhověno a sice zaplatí 50 K i s nasekáním". Z knihy příjmů a výdajů obce: V lednu posledního roku 19.století zaplatil pivovar Horno Beřkovice za 202 vozů ledu po 20 kr částku 40,40 zl, Černý z Horno Beřkovic za 28 vozů ledu po 20 kr … 5,60 zl., za 20 vozů ledu po 25 kr. …. 5 zl. Led si zájemci odváţeli postupně tak, jak se stačil tvořit. Hornobeřkovský pivovar si ještě tento měsíc odvezl dalších 88 vozů po 40 kr., za coţ zaplatil do spomyšelské obecní kasy 35,20 zl. Také Černý si odvezl dalších 18 vozů po 40 kr. (7,20 zl) a doplatil dluh za 11 vozů po 10 kr (1,10 zl). Hornobeřkovští byli váţnými zájemci o led z rybníka – v tomto roce se k pivovaru a p. Černému přidal ještě p. Peluněk – za 20 vozů ledu po 40 kr. zaplatil 8 zl. V lednu 1900 došlo jiţ definitivně na praktické pouţívání nových měnových jednotek a začalo platit striktní pravidlo, ţe se ve všech úředních i obchodních transakcích přestává počítat ve zlatých a krejcarech a přechází se na koruny a haléře. A tak se stalo, ţe 1.ledna 1900 byly Františku Fišerovi vyplaceny 3 zl 3 kr za dohled nad 303 odvezenými vozy ledu, ale ve dnech 9.a 31.ledna jiţ dostal výplatu v korunách – za dohled při odváţení ledu (celkem 173 vozů po 2 haléřích) mu bylo vyplaceno 3 K 46 hal. V březnu zaplatil 3,30 K za led Daniel Liška (11 vozů ledu po 30 h). Do obecní kasy jetě přitekly peníze za prodané ryby: 1,40 K (Ladislav Novotný za 1 kilo ryb), 1,40 K (Karel Štolc za 1 kilo ryb), 1,40 K (Alţběta Svobodová za 1 kilo ryb), 1,40 K (Václav Šustr za 1 kilo ryb) a 2,80 K (Viktorin Vraňany za 2 kila ryb). Naopak, z kasy byly vydáno 16 K Viktorinovi z Vraňan od lovení ryb, 6,80 K lidem od lovení ryb, 2 K Antonínu Viktorinovi za 2 štiky a 2 moráčky a 1 K stráţníkovi od lovení. František Pém zaplatil 10 haléřů za dopis do Letek ohledně ryb. V dubnu zaplatili do obecní kasy: 60 K (Ján Knor Radešín za 10 kop kapří násady po 6 K), 6 K (Josef Peluněk Horno Beřkovice za 1 kopu kapří násady), 3 K (Karel Štolc Spomyšel čp.23 za půl kopy kapří násady), 12 K (Antonín Štěpán Daňoves za 2 kopy kapří násady), 15 K (obec Netěš za 2½ kopy kapří násady), 18 K (Štejn, nájemce dvora Netěš, za 3 kopy kapří násady), 12 K (Josef Válek z Letek za 2 kopy kapří násady), 30 K (obec Dřínov za 5 kop kapří násady), 12 K (Antonín Štěpán Daňoves za 2 kopy kapří násady). Vydány byly 2 K stráţníkovi za cestu ohledně ryb, za dopisy ohledně ryb do Ouţic, Dřínova, Letek a Votvovic celkem 40 haléřů a Čeňku Tošnerovi 24 haléřů za účast při vybírání kapří násady. V červnu zaplatil 14,20 K J. Táborský za 36 vozů ledu, v červenci zaplatil Antonín Štěpán za 2 kopy rybí násady ze dne 24.4 částku 12 K.. V listopadu byly vyplaceny 3 K Antonínu Rybákovi za 3 vozy štěrku k rybníku, 16 K Viktorinovi a 5 K lidem od lovení ryb. Ladislav Novotný zaplatil dluţnou částku 1,40 K za1 kg ryb, které odebral 30.března. V prosinci byly z obecní kasy proplaceny 2 K Václavu Královi za přivezení truhly z Vraňan, do kasy bylo přijato 80 K od Tichého z Dřínova za 80 kg ryb rybí násady, 93,50 K za ryby na vánoční svátkya 36 haléřů od Táborského jako doplatek za led. 17.února 1901 je z obce poštovní poukázkou odeslána částka 2 K 52 h za inzerát č. 56956 „prodej kapří násady“. Inzerát vyšel ve dvou dnech po sobě a vypadal takto7: Prvního prosince poţádal pivovar Hoření Beřkovice o přenechání ledu za podmínek z předešlých let. 7

Národní politika, 7.února 1901, str 17 Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

VII

Z knihy příjmů a výdajů obce: Výdaje v lednu 1901 začaly částkou 2 K pro Viktorina za 4 štiky (1¼ kg) a 80 haléřů za 16 korespondenčních lístků ohledně ryb (Sazená - Slabý, Račiněves - obec, Martiněves - Kalina, Kleneč - obec, Mnetěš - obec a dvůr, Letky- Válek, Dřínov - obec a Tichý, Ouţice - továrna, Daňoves - obec, Zájezd - obec, H.Beřkovice - Peluněk, Veltrusy - Sachl, Radešín - obec, Votvovice – obec). Za led, postupně jak odváţel, obci zaplatil 62,40 K pivovar v Hor. Beřkovicích (156 vozů ledu po 40 hal.), 3,20 K Černý v Hor. Beřkovicích (8 vozů ledu po 40 hal.), 9,60 K Šťastný Josef (32 vozů ledu po 30 hal.), 7,80 K Viktorin František (26 vozů ledu po 30 hal.), 13,20 K Táborský K. (33 vozů ledu po 40 hal.), 2,70 K Liška Daniel (9 vozů ledu po 30 hal.), 19,60 K Černý Hor.Beřkovice (49 for ledu po 40 hal.), 37,20 K pivovar Hor.Beřkovice (93 for ledu), 1,60 K pivovar Hor.Beřkovice (4 fůry ledu), 12,40 K pivovar Hor.Beřkovice (31 for ledu), 2 K Černý Hor. Beřkovice (5 for ledu po 40 hal.). Obec proplatila Františku Fišerovi 8,92 K za dohled při ledě (446 for po 2 hal.). S ročním zpoţděním zaplatil 3 K Karel Štolc čp. 23 za ½ kopy kapří násady odebrané 5.4.1900. V únoru vyplatila obec 10 hal za známku na dopis Národní politice ohledně insertu kapří násady, o dva týdny později zaslala do téhoţ listu 2,52 K za uveřejněný inzerát č. 56956 ohledně kapří násady. V březnu odešly z obce lístky po 5 haléřích Kříčkovi do Mnětěše, Kalinovi do Martiněvsi, Tichýmu, Pelníčkovi, Knorovi a do Bezna. Obec proplatila 16 K Viktorinovi a 6 K lidem od lovení, Viktorinovi také 70 haléřů za 1 štiku. Mezi obecními příjmy se objevilo: Ob.úřad v Bezně za 12 kop kapří násady doplatek …. 96 K, za 1 štiku … 70 hal. a za 5 kilo ryb po 1,60 K …8 K, Kalina Martiněves za 4 kopy násady po 8 K … 32 K, Peluněk Beřkovice za 1 kopu násady … 8 K, Knor Radešín za 5 kop násady … 40 K, Tichý Dřínov 50 kg kapří násady po 1 K …50 K, Viktorin Vraňany za ½ kopy kapří násady … 4 K. V dubnu obec odeslala koresp.lístky ohledně ryb Velkostatku Všelisy a p. Pitnerovi do Neratovic … 10 hal. V prosinci obec vyplatila Viktorinovi 16 K a Husákovi, Floriánovi, Veltruskýmu po 1 K, Ant. Uhrovi 1,40 K – všem od lovení. Prodejem ryb k vánocům obec od občanstva strţila 280,52 K (210 ks = 252,5 kg). Z knihy příjmů a výdajů obce: V lednu roku 1902 obec obdrţela 33,20 K za led od pivovaru Hor.Beřkovice (83 for po 40 hal.), 3,60 K za led od Táborskýho (9 for po 40 hal.), 6,90 K za led od Viktorina Frant. (23 for po 30 hal.), 2,70 K za led od Lišky Daniela (9 for po 30 hal.). V únoru dostala obec 37,20 K od pivovaru Hor.Beřkovice (93 for ledu po 40 hal.) a 1,20 K od pivovaru Miřovice (3 fůry ledu po 40 hal.). V březnu obec proplatila 14 K Viktorinovi a 2,40 Fr. Rybákovi, Fr. Tošnerovi a J. Veltruskýmu (3 x 80 hal.) – všem za lovení. Starostovi obce proplatila 3 K od přivezení a odvezení truhly na ryby. – Na účet obce byly připsány následující poloţky: Maxa J. za ¾ kg ryb (1 kus)… 90 hal., Jiránková M. za 1 ½ kg ryb (2 kusy)… 1,80 K, Král V. za 1 ¾ kg ryb (2 kusy)… 2,20 K, Novotný Václav za ¾ kg ryb (1 kus)… 90 hal., Novotný Lad. za 2 ¼ kg ryb (3 kusy)… 2,70 K, velkostatek Kokořín za 1 ½ kg ryb… 1,80 K a velkostatek Kokořín za 8 kop násady po 6 K … 48 K. V listopadu bylo na obecní účet připočteno: 56 K od pivovaru Hoř. Beřkovice za 140 for ledu po 40 hal., 6 K od Viktorina za 20 for ledu po 30 hal., 50 K od pivovaru H. Beřkovice za 125 for ledu po 40 hal., 4,40 K od Táborskýho za 11 for ledu po 40 hal., 9,60 K od Tošnera za 32 for ledu po 30 hal., 211,64 K od občanů za ryby k Vánocům 99 kusů = 132,8 kg. V prosinci bylo vyplaceno 16 K Viktorinovi za lovení rybníka, 2,80 K Bedř. Šafaříkovi, 2,80 K Macákovi, 2,80 K Šimralovi, 2,80 K Ant. Uhrovi a 1,40 K V. Duchoslavovi – všem za lovení rybníka a prosekávání ledu. Jednodenní práce při výlovu rybníka byla hodnocena částkou 1,40 K. 11.ledna 1903 přišlo do obce usnesení Okresního soudu v Roudnici č.j. 2104/2, kterým bylo povoleno, aby se "dle prohlášení z 11.prosince 1902 ve vloţce č.8 pozemkové knihy obce Spomyšl na usedlost čp. 8 ve Spomyšli jako statek sluţebný vloţila sluţebnost trpění volného odtoku vody z pozemků čkat. 46/1 a 478 ve Spomyšli do obecního rybníka čkat. 4 ve Spomyšli jako statku patřícího obci Spomyšelské a právo ze sluţebnosti té plynoucí ve vloţce č.129 téţe pozemkové knihy poznamenalo". Z knihy příjmů a výdajů obce: Lednové příjmy v roce 1903: Vozáb Mlčechvosty za 6 for ledu po 40 hal. … 2,40 K, pivovar J.Beřkovice za 8 for ledu po 40 hal. … 3,20 K. V únoru zaplatili: Liška za 8 for ledu po 30 hal. … 2,40 K, Viktorin za 3 fůry ledu po 30 hal. … 90 hal. V březnu obec vyplatila obci Kostomlatům 70 K za 70 kg kapří násady, dále 5 K Karlu Štolcovi čp. 21 za přivezení kapří násady z Kostomlat. V dubnu bylo vyplaceno 10 K Viktorinovi od lovení a obec obdrţela 213,70 K za prodej bahna z rybníka (náplav). V prosinci dostal Viktorin z Vraňan za lovení ryb 14 K, za pomoc při lovení dostali po 1 K Tošner, Šafařík, Šrytr a Tréţl. Obec utrţila za ryby k Vánocům (125 kaprů ve váze 106,35 kg) částku 160,39 K. V dubnu roku 1905 přišel do obce dopis z Národní politiky v Praze, v němţ byl zaslán účet na obnos 2 K 88 h za inserát č. 67729 „kapří násada“, který 8

Pozemky čkat. 46/1 a 47 patřily v té době (1902) panu Františku Hájkovi. Volný odtok vody, zmiňovaný v usnesení soudu, znamená volný odtok vody z rybníčků ve statku Frant.Hájka směrem do obecního rybníka (čkat. 4). Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

VIII

vyšel v číslech 7, 8 a 9. Ve skutečnosti byl inzerát publikován ve třech po sobě jdoucích vydáních a to 7., 8. a 9.února 19059. V květnu 1906 sdělila obec Spomyšel Okresnímu hejtmanství do Roudnice, ţe "rybník je přirozenou nádrţkou od pradávna, ohraţen z 1 strany dřev.plotem, odtok volný, parc. 4, zanesen v katastr.mapě". Dne 23.června 1906 zaslala obec Okresnímu hejtmanství v Roudnici stíţnost na Fr. Hájka za rušení volného odtoku vody z pozemků čparc. 46/1 a 47 do obecního rybníka čparc. 4. V říjnu 1908 poţádala obec p. Lad. Novotného o svolení k vyčištění a prohloubení strouhy vedoucí přes jeho zahradu10 do obecního rybníka. - Tentýţ měsíc byl osmi hlasy z jedenácti přijat návrh p. Klindery, aby hornobeřkovskému pivovaru byl prodán led za podmínek jako vloni. Současně byl schválen prodej ryb. - V prosinci 1908, v reakci na návrh p.Floriána, učinil starosta obce Pém návrh, aby p. Klindera a jeho sousedé Novotný, Tůma a Štolc (čp. 23) vyházeli strouhu vedoucí přes pole u rybníka tak, aby měla voda volný odpad jako dříve a nepřelévala se přes cestu do obecního dolíka. Návrh byl přijat. Počátkem února 1909 odeslala zdejší obec dotaz Obecnímu úřadu v Kostomlatech, "zda by jsme od nich mohli koupit 50 kg ryb 0,5 kg těţkých, 50 kg ryb 0,20 g těţkých a 20 kg roční násady a za jakou cenu". Z těchto údajů si snadno můţeme udělat alespoň přibliţný úsudek, kolik ryb bylo třeba k zarybnění našeho rybníka. Dne 1.března 1909 byl schválen návrh starosty Péma, aby obecní výbor uloţil pokutu ve výši 20 K pro případ, ţe by majitelé pozemků strouhu vedoucí přes jejich pole neupravili tak, aby voda volně odtékat mohla. Strouha musí být upravena na náklady majitelů pozemků a majitelé budou odpovědni za moţné následky. (Pravděpodobně se jednalo o liknavost majitelů pozemků při provádění schválené akce - viz říjen 1908). Hned následující den byl učiněn následující zápis: "P. majitelům pozemků, kteří strouhu z ob. rybníka vedoucí rozorali, dáno na vědomí, ţe ob. výbor ve schůzi 1. t.m. konané usnesl, by tuto strouhu upravili tak, by voda volně odtékat mohla. Kdo by tohoto nařízení nedbal, neb strouhu opětně rozoral, by byl ve smyslu § 35 zř. ob. trestán pokutou K 20,- neb vězením 48 hodin. Strouha aby na jeho náklad byla upravena a on za moţné následky odpovědným byl." 11 V dubnu 1909 byly na schůzi představenstva obce přijaty návrhy pana Dobrovského 12, aby se nekupovala kapří násada a bylo zakázáno pouštět kachny na rybník. Ob.úřadu v Kostomlatech na jejich nabídku sděleno, ţe následkem nedostatku vody v rybníce letos ţádnou kapří násadu nepřikupujeme. 19.4.1909 koluje po obci oběţník se zákazem vypouštění kachen na obecní rybník. Zákaz pravděpodobně moc nezabral, protoţe v červenci se obecní výbor ve Spomyšli usnesl o tom, aby pouštění kachen na rybník, vzhledem k šetření ryb, bylo pokutováno aţ do 1 K. V této souvislosti byl přijat návrh p. Frant. Fišera, aby pouštění kachen na rybník bylo pokutováno odstupňovaně - poprvé 10 haléřů, podruhé 20 h. a postupně aţ 1 K za kus. Koncem listopadu 1909 bylo za přítomnosti pp. Péma, obou K. Štolců, Jos. Dobrovského, Fr. Viktorina, Josefa Floriána, Ant. Rybáka, Václava Turka, Ferd. Klindery, Čeňka Srby a Václava Krále jednohlasně usneseno, ţe "bude proveden výlov rybníka sítí laskavě zapůjčenou K. Štolcem (čp.23)". Prodejní ceny: kus do 80 dkg à 1,40 K, kus přes 80 dkg à 1,60 K. Doba lovení ponechána na rozhodnutí obec. představenstva. Schválen prodej ledu pivovaru v Hoř. Beřkovicích za loňských podmínek. Počátkem prosince 1910 byly rozhodnutím zastupitelstva stanoveny prodejní ceny ryb z obecního rybníka, trochu se lišily od cen z předchozího roku: do 80 dkg … 1 K 40 h, od 80 dkg do 1 kg … 1 K 60 h a od 1 kg výše ... 2 K. Současně byl chválen prodej ledu do pivovaru v Hořeních Beřkovicích za starých podmínek. V polovině prosince byl určen datum výlovu ryb - 21.prosinec 1910. Sedmého srpna 1911 byla na schůzi zastupitelstva obce jednohlasně zamítnuta ústní ţádost p. Fr. Šafaříka z téhoţ dne, aby "mohl odnášeti vodu z obecního rybníka k zalévání stromků na silnici okresu Mělnického". - Dne 26.11., jiţ za účasti nově zvoleného zastupitelstva (Fr. Pém – starosta, radní K. Štolc (23), K. Štolc (21) a Fr. Šafařík, členové výboru Fr. Viktorin, Fr. Kulhavý, Ant. Rybák, Rudolf Král, Ferdinand Klindera, Václav Turek, Jan Šrytr a Antonín Kavka), byl stanoven datum lovu ryb na 21.prosinec a prodej ledu Parostrojnímu pivovaru v Hoř. Beřkovicích za obvyklých podmínek; obecní představenstvo rozhodne, jak bude kryta potřeba ledu u místních ţivnostníků. V lednu 1912 došlo z hromadnému úhynu (zvedání) ryb nedostatkem vody v rybníce. Usneseno, aby "ryby byly prodány p. Kokšalovi z Vraňan za 80 hal/kg s tím, ţe pan Kokšal sobě ryby dne 26.t.m. vyloví. Kdyby p. Kokšal ryby 9

Snímek z Národní politiky, 8.února 1905, str.16 Zahrada pana Ladislava Novotného měla v té době čkat. 5. Dnes tento pozemek přináleţí k čp.32. Jde o zahradu, přes níţ stále ještě protéká voda, nyní jiţ nikoliv strouhou, ale zatrubněným podpovrchovým vedením do rybníka. 11 Komentář: Tehdy mělo vedení obce daleko větší pravomoci, neţ je tomu dnes. Udělení a vymáhání pokuty fungovalo i v případech, kdy protivníkem byl poslanec Štolc nebo statkáři Klindera a Novotný. Pokuta nebo vězení - rozhodnutí obce bylo pravomocné a případní neplatiči nebo provinilci si šli odsedět vězení do Roudnice. 12 Dobrovský - často psané jméno, ovšem správně mělo být psáno Dobruský. 10


IX

následující den nevylovil, hledat jiného zájemce, v posledním případě ryby sbírat jednotlivě – jak se budou zvedat a po obci ku prodeji je nabízet za cenu 80 hal./kg". - V únoru bylo konstatováno, ţe za ryby bylo utrţeno 48,40 K. Na návrh p. Klindery bylo usneseno vyčistit rybník. "Na jaře rybník vypustit tak, aby se na přiléhajícím poli pana Turka neučinila škoda, bahno obvyklým způsobem rozdělit na dílce a veřejnou draţbou prodat". - V prosinci zastupitelé vyhovují "ţádosti pivovaru v Hoř. Beřkovicích za prodej ledu z obecního rybníka za dříve jiţ platných podmínek". 28.května 1913 byla projednávána ţádost pana Václava Šafaříka o prohloubení strouhy a odstranění nádrţky v domě pana Floriána (pozn.: dům čp. 19 u rybníka). Rozhodnutí vedení obce: "Obecní představenstvo se zmocňuje uloţit p. Florianovi na místě samém zjednání nápravy, aby se ţadateli Šafaříkovi nečinila škoda." Počátkem roku 1914 byla asi velice nízká teplota, protoţe 8.dubna zapisovatel učinil následující zápis o prodeji a koupi ryb: "Při abnormálních mrazech začaly ryby v rybníce lekat. Bylo prodáno celkem 40 kusů odlovených ryb (23,80 kg za 24,10 K), dodnes jich stráţník vyhodil 25 kusů.". Zastupitelé se usnesli koupit 100 kusů ryb à ½ kg váhy a před Vánoci je všechny vylovit, aby opakováním letošního případu obec neutrpěla škody". 13.12.1914 byla na schůzi obecního zastupitelstva projednávána ţádost p. Ant. Malíka a spol. o bezplatné uţívání ledu z rybníka. "Po zevrubné debatě bylo jednomyslně usneseno přenechati domácím ţivnostníkům potřebný led bezplatně, ale s tou podmínkou, ţe musejí naloţený led ihned zaplatit za stávající cenu, jakmile by led prodali nebo darovali ţivnostníku nebo jiné osobě z jiné obce." Tento zápis je pozoruhodný tím, ţe za nepřítomné (t.č. na frontě) pp. Rudolfa Krále a Františka Viktorina nastoupili do výboru obce náhradníci pp. Josef Heller a Čeněk Tošner, za p. Fr. Šafaříka p. Čeněk Srba. Koncem listopadu 1915 bylo v zastupitelstvu usneseno, aby byl vyloven rybník a aby se zjistil stav ryb. Rovněţ byla schválena ţádost pivovaru v H. Beřkovicích o přenechání ledu z obecního rybníka za stávajících podmínek. V lednu 1916 bylo na schůzi usneseno nechat zřídit dvě truhly na ryby – jednu novou, větší, druhou truhlu ze zbytku staré truhly. Dále usneseno na jaře vylovit kapří násadu a její přebytek odprodat. - Koncem roku, 8.prosince, sděluje na schůzi starosta Pém, ţe rybář Viktorin z Vraňan ţádá za vylovení rybníku 40 K. Usneseno rybník vylovit ještě před svátky a dle výsledku učinit další disposice ohledně prodeje a ceny ryb. Led bude přenechán hornobeřkovskému pivovaru za dřívějších podmínek. 2.prosince 1917 se zastupitelé domnívali, ţe vzhledem k zanechané i přikoupené násadě musí být v rybníku pěkný stav ryb a proto se rozhodli, aby se před Vánoci lovilo. Prodejní cena ryb však nesměla přesáhnout maximální cenu. První prosincový den roku 1918, jiţ po válce, byli na schůzi přítomni: starosta Fr. Pém, radní K. Štolc (23), K. Štolc (21), výborové ing. Ferd. Klindera, Václav Turek (čp.13), Fr. Viktorin, Fr. Kulhavý, Jan Šrytr, Ant. Rybák a Čeněk Srba. - Podle úmluvy s panem Viktorinem z Vraňan bude obecní rybník vyloven 21.12.1918. Počátkem února 1920, za úřadování starosty Václava Švece, náměstka starosty Václava Turka (č.4), radního Čeňka Srby a Františka Fišera, členů obecního zastupitelstva Václava Malíka, Ant. Bartoše, Ant. Rybáka, M. Janouškovcové a Ladislava Novotného byl přijat návrh na čištění obecního rybníka v roce 1920. - Koncem června byl na schůzi přijat "návrh starosty Švece, aby ryby z rybníčků u Hájků nebyly vyloveny sítí z Vraňan, nýbrţ chce poţádat místní hasiče o zapůjčení stříkačky, vypumpování vody z rybníčků, vybrání ryb a jejich přenesení do obecního rybníka". - V prosinci se zastupitelé rozhodli, aby se letos nelovily ryby k Vánocům. 20.března 1921 se zastupitelé rozhodli, ţe "lovení ryb se na jaře nebude konat, ukládá se představenstvu, aby zakoupilo krmení pro ryby a tyto ţivily". - V prosinci se zastupitelé dohodli na cenách pro prodej ryb z obecního rybníka: 1 kg ryb pod váhu kg za 8 Kor, ryby o váze přes 1 kg za 10 Kor/kg. Jak z nalezeného inzerátu vysvítá, v prosinci podali obecní představitelé do novin oznámení o prodeji kapří násady. O inzerátu se v obecní dokumentaci nezachovapy ţádné údaje13: Dne 12.ledna 1924 byl na schůzi představenstva obce "schválen návrh finanční komise, aby bylo vyplaceno K 300,tomu, kdo přivede na stopu pachatele krádeţe ryb v obecním rybníku." - V polovině března bylo na "návrh pana Fišera Fr. usneseno jednohlasně na jaře všechny ryby vylovit a prodat a zakoupit úplně novou kapří násadu. Provedením pověřena obecní rada." Čtvrtý lednový den roku 1925 bylo "jednohlasně usneseno, aby v obecním rybníku byl ofertním řízením rybolov propachtován. Obecní rada se zplnomocňuje, aby vypracovala pachtovní podmínky". - O měsíc později se zastupitelé jednohlasně usnesli "opatřit ryby a p. Štolc Karel čp. 23 pověřen, aby u řádné firmy asi 400 kusů ryb opatřil a 4-5 kusů do 1 kg. Téţ usneseno koupit 1 q lupiny na krmení ryb. - Dne 3.března rybník zamrznul a sekal se led. - V prosinci bylo 13

Národní politika, 18.prosince 1921, str.16 Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

X

rozhodnuto, ţe se na Vánoce ryby lovit nebudou, protoţe "teprve příštího roku ryby dorostou. Zároveň se doporučuje ryby přikrmit a obecní rada vše potřebné zařídí." 21.prosince 1926 byly z obecního rybníka vyloveny asi 2q ryb, asi polovina vrácena zpět do vody. V lednu 1927 nakládal asi 10 cm silný led z rybníka pan Liška 14. - Při výlovu rybníka 21.12. se ţádné ryby nevylovily asi práce pytláka. - Koncem prosince zastupitelé vyhovují "ţádosti pana Urbana15 o povolení skladování ledu na obecním pozemku u rybníka s tím, ţe je třeba, aby při nakládání ledu nedělaly se překáţky druhým ţivnostníkům." V lednu 1928 bylo po debatě usneseno odloţit čištění rybníka na rok 1929. - V prosinci byla obecní rada pověřena zajistit výlov rybníka a prodat všechny ryby. Dne 15.prosince byl proveden "výlov rybníka, vyloveno skoro 2 q ryb, podělili se všichni občané (10 Kč/kg) a asi 160 ks do ½ kg těţkých ryb se vrátilo zpět do rybníka". 3.12.1929 byla obecní rada pověřena zařídit vše potřebné k vánočnímu výlovu ryb. - Tři dny před Štědrým dnem bylo vyloveno 60 kg ryb, které byly prodávány po 13 Kč/kg. - V tomtéţ měsíci nakládal led pan Viktorin a pan Jelen 16. Koncem ledna 1930 byla "stanovena cena ledu pro domácí konsumenty. Stanoven paušál 15 Kč pro kaţdého domácího ţivnostníka, který bude led nakládat. Podrobné podmínky ohledně poskytování ledu v případě nemoci a trestu v případě odprodeje ledu cizím ţivnostníkům vypracuje p. starosta." - Dvacátého března se zastupitelé zabývali čištěním rybníka. Frant. Fišer navrhnul, aby "bylo zřízeno stavidlo pro vypuštění vody z rybníka popř. aby přebytečná vody mohla býti stále regulována. Protoţe finance obce nedovolují ţádné zatíţení, usneseno, aby v případě stavby spojovací silnice kolem rybníka na silnici okresní se se stavbou stavidla počítalo." Pan Cibulka poţádal, aby se podle rybníka u jeho pozemku zřídila betonová hráz, protoţe mu voda poškozuje pozemek. Usneseno, ţe aţ bude rybník poněkud vyschlý vyšle se komise, která na místě zjistí nutnost úpravy. - Dne 10.dubna byl rybník vyloven (ryb bylo asi 300 kg; ve Spomyšli se prodalo asi 120 kg, ostatní koupil rybář Hrdlička). Na další schůzi sdělil starosta, ţe při draţbě na bahno z rybníka zůstaly 4 díly neprodány. Páni Štolcové se uvolili, ţe si kaţdý 2 díly odkoupí. Bahno se prodávalo aţ po vyschnutí, z rybníka se odváţelo koncem dubna. Byla to úmorná práce. - Pan Cibulka opět ţádál, aby si obec zajistila hráz rybníka, aby mu voda nepoškozovala pole. Pan Štolc čp. 23 sděluje, ţe na to nejsou peníze a navrhuje, aby se navezl kámen a přiházel se ku břehu, jako se to dělo při předchozích čištěních rybníka. – Rozhodnuto, ţe starosta svolá členy obec. zastupitelstva na místo a tam se vše prohlédne a na místě stanoví úprava. - V květnu pan Cibulka Josef, majitel pozemku sousedícího s rybníkem, podal stíţnost, ţe mu voda podemílá břeh a tím mu poškozuje pozemek. Ţádal, aby obec opatřila potřebný kámen, ţe on zdarma břeh vydláţdí. Po prošetření bylo nakonec dohodnuto, ţe hráz, která bude mít ţivotnost několik pokolení, bude postavena. 300 Kč na koupi kamene věnoval p.inţ. Ferd. Klindera (také sousedí s rybníkem), pan Štolc (čp.21) a pan Václav Turek (čp.4) se uvolili, ţe kámen zdarma dovezou z nádraţí. Pak bylo dohodnuto, ţe v prvé řadě musí být sníţena hladina vody v rybníku o 30 cm tak, jak tomu bylo před léty, kdy sázeny byly jasany podle silnice nasucho a dnes byly pod vodou. Také bylo usneseno o "vyrozumění sousedů, aby upravili strouhu tak, aby voda měla náleţitý odpad a strouhu v tom stavu stále udrţovali. Mimo to nechá obec shrabati kámen po rybníce a ku břehu přiházeti." Koncem května 1930 bylo po schůzi zastupitelstva zaznamenáno: "Protoţe voda v obecním rybníku v posledních letech byla následkem mělké odpadové strouhy abnormálně vysoká a tím podmáčela a odplavovala pozemky sousedící s ob.rybníkem, usneslo se ob.zastupitelstvo ve své schůzi dne 10.května 1930 závazně, aby majitelé pozemků, přes které odpadová strouha probíhá, aby tuto strouhu náleţitě upravili a to tak, aby strouha byla dole nejméně 70 cm široká a proti nynějšímu stavu o 40 cm hlubší. Strouha tato bude se takto udrţovat po celý čas, hlavně řádně vyčistit vţdy na zimu, aby jarní vody mohly strouhou ihned odpadat. Kdyby některý z majitelů strouhu na rozkaz ob.úřadu neupravil, má obec právo strouhu nechat upravit na náklad majitelův. Ţe majitelé byli tímto vyrozuměni, podpisují svým vlastoručních podpisem. Usnesení toto úplně se shoduje s nařízením okr.úřadu v Roudnici n/Lab., který na stíţnost p. Jos. Cibulky vyslal komisi do naší obce, aby tato shlédla situaci na místě samém dne 22.května 1930. Ve Spomyšli dne 29.05.1930. Podpisy: Švec, Štolc čp. 23, Tůma, Novotný Lad. a ing. Ferd. Klindera. Na vědomí panu K. Štolcovi čp. 21 jako nájemci." Protoţe tahanice o opravu hráze nekončily, byla učiněna pátrání a následně na schůzi zastupitelů, konané 18.června, přečetl "starosta stíţnost pana Cibulky okresnímu úřadu ohledně stavby hráze u obec. rybníka. – Po vysvětlení panem Štolcem čp. 23, který si opatřil situační plán a podle něho změřil parcelu p. Cibulky. Zjistil, ţe na jednom konci jest 1 m a na druhém konci 1,5 m hráze patřící obci a tudíţ jest stíţnost p. Cibulky bezpředmětná, protoţe se v ní tvrdí, ţe břeh jest jeho aţ k rybníku. Je třeba Okresnímu úřadu oznámit pravý stav věcí s dodáním, ţe obec není povinna ochranné opatření činiti. – Po debatě, které se zúčastnili všichni přítomní, bylo usneseno, ţe hráz bude postavena. Pan Klindera daruje 300 Kč, 300 Kč zapůjčí do příštího rozpočtu p. Štolc čp. 21 a odveze zdarma 1/3 kamene, pan V. Turek čp. 4

14 15 16

Liška Daniel - t.č. řezník ve Spomyšli čp. 28 p. Urban - t.č. hostinský v čp. 29 u rybníka p. Jelen - od začátku roku 1929 hostinský a majitel hostince čp. 29 u rybníka Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

XI

bude jeden den vozit zdarma a Josef Cibulka udělá zdarma práci dlaţdičskou, obec opatří jednoho přidavače a zbytek výloh se uhradí v příštím rozpočtu." V prosinci 1930 bylo konstatováno, ţe ryby v rybníku nejsou, čistil se rybník. Led nakládal po Vánocích pan Víšek17, pan Viktorin a pan Jelen. V dubnu 1931 zakoupila obec 6 kop rybí násady do rybníka. - V prosinci se rybník nelovil, protoţe "se ryby teprve na jaře nasadily". V únoru 1932 se sekal led a vozil se do H. Beřkovic. - V prosinci byly "vyloveny asi 3 q kaprů, prodávali se za 8 Kč/kg, prodalo se asi 180 kg, zbytek vhozen zpět do rybníka". - Roku 1932 se týká zápis v inventární knize z roku 1971, kde se nachází poznámka, ţe "v majetku obce se nachází hráz rybníka, která byla r. 1932 vydláţděna čedičovým kamenem ve výši 50 cm, o ploše 150 m2." Koncem května 1933 se zastupitelé jednomyslně postavili za návrh, aby po dobu hájení ryb nebyly na rybník pouštěny kachny. Pan starosta byl pověřen zákaz na dobu červen-červenec uvést ve známost. - Desátého prosince se na rybníku sekal led, který byl aţ 50 cm silný. Při předvánočním výlovu se získaly 3q ryb, prodej po 8 Kč/kg. 16.března 1933 roztál led na rybníku. - V polovině června bylo zastupiteli schváleno poţádat okresní úřad o zřízení kanálu pod silnicí18 do rybníka, protoţe dosavadní nevyhovuje. - Dne 16.listopadu se obecní zastupitelstvo usneslo, aby "na Vánoce byly vyloveny ryby a při prodeji aby bylo pamatováno na potřebu obce pro příští rok. Na jaře se ryby doplní násadou podle potřeby". - Ještě před vánočními svátky naloţil si pan Kalaš, hostinský u Viktorinů, led. Zbytek ledu, asi 100 fůr, si odvezl pivovar v Hor. Beřkovicích. - Překvapení přichystal vlastní výlov rybníka. V záznamu o schůzi zapisovatel lapidárně uvedl, ţe "ryby nebyly, někdo nás předešel a nechal jen pár kusů". V polovině ledna 1936 bylo vedením obce usneseno doplnit 3 kopy kaprů dobré násady a větší počet štik do obecního rybníka. Při tomto rozhodnutí byli přítomni: obecní radní Turek Václav (čp.4), Vaněk Bedřich, Cibulka Josef a Dobruský Antonín, členové obecního výboru Budka Václav, Duchoslav Václav, Karas Václav, Pokorný Ladislav, Uher Jan, Vršovský František, ing. Štolc Jaromír, Štolc Karel čp.23. - Dne 19.12. se zastupitelé po debatě dohodli, ţe "rybník bude vyloven, ryby prodány a na jaře koupena pěkná rybí násada (5-6 kop asi 20-25 dkg /kus)". Za několik dní bylo vše jinak a úředně pak zapsáno, ţe "ryby se nelovily, na jaře byly nasazeny malé". Dne 11.února 1939 dává na schůzi starosta návrh, aby se letos vyčistil rybník. Návrh byl pak schválen všemi hlasy a obecní rada byla pověřena provedením. V průběhu II.světové války se záznamy o schůzích zastupitelů buď nevedly nebo byly po válce zničeny. Osobně se přikláním spíše k druhé variantě, neboť nepředpokládám, ţe by Němci při své vyhlášené důslednosti dovolili fungování obecních správ bez písemné dokumentace. Totéţ platí o době poválečné. Jediný zápis, o který se mohu opřít, je zápis v obecní kronice, která byla zpětně dopisována aţ někdy v letech 1948/49. V kronice obce stojí, ţe mezi červnem 1946 do konce roku 1948 bylo v obci provedeno mnoho akcí. Mezi ostatními je uvedena i tahle: "Byl vyčištěn rybník, opraveny jeho hráze a zřízena trvalá vodní propust." V březnu 1951 "kopal Zdeněk Duchoslav chrastí na pozemku kolem rybníka. Vykopané chrastí dával na hromadu, kterou pak zapálil jeho bratr Václav Duchoslav. Vtom třeskla rána a mladý muţ Václav D. byl raněn do hlavy. Byl ihned převezen do nemocnice, kde si nějaký den poleţel. Po zkoumání bylo zjištěno, ţe jde o pozůstatky z dob revoluce." - V roce 1951 obecní kronika stroze zaznamenává, ţe "byla provedena výstavba hráze kolem rybníka". Duben 1955 - mimořádná schůze MNV: "Vzhledem k tomu, ţe se ztrácela voda z obecního rybníka, navezlo JZD potřebný jíl na zanešení dna. Práce byla provedena v pracovní době a je jí nutno zaplatit z obec.rozpočtu." - Koncem dubna, na schůzi MNV, "poukazuje s. Melichar na špatný přítok vody do rybníka a uvádí, ţe ztráta vody je pravděpodobně v zahradě u Fr. Šafaříka. – Ukládá se Václavu Šafaříkovi, aby se na to podíval a potřebné zařídil." Na schůzi MNV, konané dne 31.5.1956, "hlásí předseda Macek, ţe nám byl o 3 000 Kčs zvýšen rozpočet na úpravu obecního rybníka, který je úplně bez vody. S. Šebová zajistí na ONV odbornou sílu, která by nám v opravě pomohla radou." V květnu 1960 bylo na veřejné schůzi probíráno plnění obecních závazků. Při té příleţitosti bylo sděleno, ţe "nebyla provedena úprava hráze obecního rybníka a strouhy jeho přítoku".

17

p. Víšek - začínal se svojí řeznickou ţivností ve svém domě čp. 3 na návsi Ze zápisu není zřejmé, zda šlo o kanál u "Legerů, čp. 16" nebo o kanál pro vodu ze "Studánky" směrem k zahradě p. Novotného (katč. 5). 18


XII

V červenci 1962 zajistila Rada MNV, za účasti s. Plicky Ant., výlov rybníka, který provedl dne 8.července rybářský spolek Mělník. V zápisu ze schůze Rady bylo napsáno, ţe bylo vyloveno 230 kg kaprů, kteří byli jako násada ponecháni rybářskému spolku na Mělník za 1800 Kčs. Faktura dosud nebyla spolkem uhrazena. - Počátkem prosince 1962 bylo na schůzi Rady ústy Ant. Plicky konstatováno, ţe "rybářský spolek na Mělníku jiţ nemá zájem na další násadě z našeho rybníka a také je třeba sekat díry v ledě. Násada ryb bude nabídnuta spolku v Kralupech n.Vlt.". - Týmţ problémem se zaobíralo také plenární zasedání MNV, které ve svém usnesení uvádí: "S. Cinybulk nabídne násadu rybářskému spolku v Kralupech n.V., Uher Frant. udělá plot okolo díry a s. Karas bude sekat díry." V květnu 1963 je v obecní kronice zápis: "Mezi škodami, které způsobila dlouhá zima, patří i úhyn ryb v rybníce i přesto, ţe jim věnovali péči s. Plicka A., člen MNV a důchodce Karas V., který denně prosekával led." Na základě závazků občanů se v červenci 1964 začalo s čištěním přítokových struh k rybníku. Práce byly dokončeny koncem srpna 1964. V tomtéţ roce bylo provedeno vyčištění obecního rybníka, na které obdrţel MNV 1400 Kčs od ONV na osobní výdaje při čištění. Koncem ledna 1965 poţádala Rada MNV Jednotné zemědělské druţstvo o vyčištění rybníčka „u Hájků“. JZD slíbilo práci provést v letních měsících. - V únoru byla vyčištěna hráz rybníka od šípků a podobného plevele. Práci provedli "zahrádkáři". - Na plenárním zasedání MNV dne 26.5.1965 oznámila komise MH, ţe dokumentace na úpravu hráze rybníka byla potvrzena na stavebním odboru ONV. - V červenci schválila Rada MNV plán akcí MNV na léta 1966-70. Je mezi nimi také "vyspravení hráze rybníka (20 000 Kčs)". Počátkem roku 1967 se Rada MNV rozhodla, ţe poţádá s. Šípala o provedení a udrţování větracích otvorů v ledu na obecním rybníku za dojednanou odměnu. - V červnu se Rada MNV rozhodla nabídnout Rybářskému svazu Mělník nájem obecního rybníka pro chov ryb a ihned píše rybářům na Mělník dopis. Doslova v něm uvádí, ţe „v současné době je rybník vyhlouben, je v něm dostatečné mnoţství vody s trvalým přítokem a poměrně velké mnoţství drobných ryb“. Rybářský spolek na nabídku aţ do července neodpověděl. V obci je vyhlášen zákaz lovu ryb. - V srpnu oznámil Okresní rybářský svaz, ţe "rybník vyloví v září. Po vylovení bude do rybníka dána násada kaprů a o jejich stav se budou starat členové rybářského svazu". Výlov byl proveden, ale vyloveni byly pouze 24 kapři o průměrné váze 2,30 kg a 15 bílých ryb. Všechny ryby se prodali mezi místní občany. 5.10.1968 provedl Rybářský spolek Mělník výlov obecního rybníka; ryb bylo málo, protoţe "naše mládeţ bez povolení chytá ryby v rybníku". V prosinci 1970 byly pro vybetonování hráze kolem rybníka dovezeny betonové panely (25 ks) v celkové hodnotě 12000 Kčs. Zde začíná akce, která vyvrcholila roku 1973 poloţením panelů na břehy rybníka a o které jiţ bylo podrobně psáno19 a proto se jí nyní nebudu zabývat. V květnu roku 1972 byla na veřejné schůzi MNV a NF vedena diskuze o nutnosti zajistit ocelovou rouru na odtok přebytečné vody z rybníka do Dolíka. Rouru pak ještě týţ rok zabudovali členové Poţární ochrany pod silnici mezi rybníkem a Dolíkem. V březnu 1973 projednala Rada MNV ţádost MO-PO ohledně přidělení rybníka do uţívání. Rozhodla, ţe v roce 1973 můţe MO-PO do rybníka nasadit ryby včetně jejich výlovu s tím, ţe povolenky pro chytání ryb bude vydávat po doporuční MNV od 15.6. - V 1.polovině roku 1973 byla u rybníka postavena sušička hadic pro poţárníky; šlo o kovovou konstrukci s ochranným nátěrem proti korozi. Dne 14.ledna 1974 byla dokončena úprava silnice u Legerových (čp. 16), kde byly napříč pod povrchem silnice poloţeny 2 roury o průměru 60 cm, aby rozšířily kanál na odpadovou vodu, která teče s Vrchů ulicí V Chaloupkách do rybníka. - Při hodnocení celoobecního závazku za rok 1974 bylo řečeno, ţe "nebylo realizováno vyčištění přítokových struh do rybníka". Proto si obec tuto akci naplánovala na rok 1975. V dubnu 1975, při přípravách na oslavy 30.výročí osvobození vlasti Sovětskou armádou, bylo m.j. nabarveno zábradlí u rybníka. Rada MNV na své schůzi 24.2.1976 prohlásila, ţe "hlavním bodem závazku na počest XV.sjezdu KSČ je vyspravení hráze rybníka". - V květnu se k otázce opravy hráze rybníka Rada opět vrátila a prohlásila, ţe "práce budou daleko většího rozsahu, neţ se předpokládalo. V prvé řadě je nutné zjistit moţnost sehnání betonových panelů". - V srpnu 1976 se Rada rozhodla, ţe "Bude vyhlášen zákaz chytání ryb v obecním rybníce pod pokutou 50 Kčs. Zajistit výstraţnou tabuli". - V září byl na Radě schválen návrh, aby děti mohly chytat ryby v obecním rybníku na povolenku MNV za 15 Kčs, dospělí za 30 Kčs. - K poslednímu dni roku 1976 má MNV Spomyšl m.j. i tyto základní prostředky: Hráz u rybníka – kámen – 1932 19

Spomyšelské aktuality č. 3/2008 Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

XIII

Hráz u rybníka - beton – 1973 Rybník 43,85 arů – 1930 Koncem května roku 1980 zakázala Rada MNV chytání ryb v obecním rybníku kromě ryb plevelných a rozhodla o umístění tabulí se zákazem. Při hodnocení obecního závazku na rok 1982 bylo řečeno, ţe bylo zajištěno vyčištění přítokové strouhy a kanálu pod vozovkou do rybníka ve Spomyšli. V roce 1983, kdy se rozhodovalo o stavbě siláţního ţlabu 2200 m3 u kravína "u Hájků", nesouhlasila Rada MNV se stavbou. Jednou z příčin nesouhlasného stanoviska byla i moţnost vsáknutí šťav do povrchových vod a zkaţení přítoku do obecního rybníka. V tomto smyslu napsala Rada dopis Agrostavu Mělník. Roku 1985 bylo vydáno 15 rybářských lístků. V roce 1987 byla dlouhá zima, v polovině března teploty kolem –10oC, přes den 0 aţ –3oC, ještě na 1.jarní den mohla dospělá osoba bez nebezpečí přejít zamrzlý rybník, země promrzlá do 40 cm. - Dne 2.června, snad po více neţ 40 letech, byly vyčištěny rybníčky v „Hájkovic“ zahradě a odtokové strouhy, které svou vodou napájí obecní rybník. Opětné čištění přítoku do obecního rybníka se provedlo roku 1991. V listopadu 1997 byly u rybníka, za domem Nickových20, pokáceny 2 topoly. Dřevo ze stromů poskytnuto zdarma občanům k topení. - V tomtéţ roce zaznamenává obecní kronika, ţe "obecní rybník je skoro bez vody, zarůstá rákosím". O rok později se na zarostlém rybníku objevilo 12 labutí. V roce 1999 se začalo s bagrováním dna rybníka. Následující rok byl rybník bez vody, jen uprostřed byla nevelká louţe a přesto tam byly 4 labutě. - Roku 2002 "stoupla v rybníku hladina vody. Dobrá zpráva po dlouhodobé nízké hladině"21. V dalších letech, tedy od roku 2003, jste byli průběţně informováni o událostech kolem rybníka Spomyšelskými aktualitami. Jen letem světem tedy připomínám, ţe šlo např. o pád jednoho a poráţku druhého topolu na břehu rybníka v roce 2003, potíţe s vodou při tání sněhu v březnu 2006, o smlouvu obce se vzniklým spolkem rybářů, pokus o udrţení vody v rybníku poloţením folie na hrázi a břehu rybníka, nedostatek vody v rybníku, která se zásadním způsobem projevila roku 2006 a v letech dalších, poloţení plastového potrubí na přívodu vody do rybníka,občasné pokusy s doplněním vody do rybníka z obecní studny na návsi, od r. 2010 rozrůstající se rákosí, pobyt divokých kachen a občas i volavky, rybářské soutěţe dětí i dospělých, úhyn ryb při nedostatku nebo vysoké teploty vody, pokus o likvidaci rákosí, atd. atd. K doplnění textu zveřejním i několik snímků rybníka, i kdyţ s jeho obrázky jste se po 11 roků setkávali na stránkách některých čísel Spomyšelských aktualit.

2002 (snímek Zymákových)

20 21

větrem poraţený topol - 2003

čp. 125 Zpráva kronikářky v obecní kronice. Spomyšelské aktuality č.4/2013 – příloha „Rybník ve Spomyšli“

XIV

lidmi poraţený druhý topol – květen 2003

24.7.2004 – závody v chytání ryb

20.12.2004 – rybník pod ledem (vody je stále dost)

21.5.2005

14.1.2006 – bruslení, led je na celé ploše rybníka

22.7.2006 – zatravňovací dlaţdice, vody je jiţ méně


XV

14.4.2007 – nedostatek vody se projevuje zvýšenou měrou

28.4.2007 – jílovitá hlína ke sníţení úniku vody

23.8.2007 – zatrubnění stoky do rybníka

10.9.2009 – velká sucha, málo vody, hynou ryby

30.6.2011 – rákosí

15.6.2012

Pouţité zkratky: MNV - Místní národní výbor ONV - Okresní národní výbor JZD - Jednotné zemědělské druţstvo

NF - Národní fronta MO-PO - Místní organizace Poţární ochrany MH - Místní hospodářství

Jako hlavní zdroj informací mi slouţily zachované písemnosti ve SOkA Mělník a obecní kroniky Spomyšle.

Jaroslav Marsa


XVI

2013 příloha Rybník ve Spomyšli I

Recommend Documents