125 let. Nemocnice ve Slaném ( )

125 let Nemocnice ve Slaném (1884 - 2009 )

copyright © Nemocnice Slaný, 2009

O ŠPITÁLE PěI MċSTċ SLANÉM Ve stĜedovČku byly v mČstech zĜizovány tzv. špitály (z latinského hospitale)domy pro chudé pocestné a lidi pĜespolní. PostupnČ se mČnily na útulky pro opuštČné, nemocné nebo vČkem sešlé obyvatele mČsta, kteĜí potĜebovali nutnou péþi a ošetĜení. Byli pĜijímáni bezplatnČ. Slánský špitál byl zĜízen v roce 1359 mČšĢankou KateĜinou Michkovou pĜi kostelíku sv. VavĜince na pražském pĜedmČstí, který byl nestarší po chrámu sv. Gotharda. První zachovaná zpráva o špitálu pochází z roku 1378, kdy Bušek ze Želevþic prodal k nČmu jakousi dČdinu. Ze záznamu nejstarší mČstské knihy z roku 1443 se dozvíme, že dary vČnované špitálu nebyly nikterak Ĝídké. V knize jsou i zmínky, že na špitál bylo pamatováno aĢ již darem nebo odkazem. Špitál mČl i své dČdiny pod dČdiþným nájmem. Po roce 1547 špitál již nepotĜeboval žádné dary. Král Ferdinand vrátil mČstu zkonfiskované statky, vedle jiného také k vydržování špitálu. Po tĜicetileté válce se špitál i kostelík dostaly do rukou Martinicových a tím se zmČnila situace. Nebyl nikdo, kdo by mohl vČnovat dary, protože obyvatelstvo žilo v hrozné bídČ a nesnázích a pĜi nejlepší vĤli se nemohlo starat ještČ o jiné. Domácím správcem špitálu byl obyþejnČ starý chudý mČšĢan, který vedl dozor a staral se o jeho denní potĜeby. Chovanci špitálu, pokud toho byli schopni, peþovali o nemocné pĜijaté do špitálu. Za to dostávali stravu, byt, šatstvo. O kuchyni se starala za dozoru správce tzv. špitální bába. O potĜebu masa, chleba, prádla, šatstva se starali mČstští úĜedníci. Špitál byl patrový. MČl dvČ svČtnice v pĜízemí a dvČ svČtnice v prvním patĜe, jednoduše vybavené. Z pĜízemí se vcházelo rovnou do kostela. Špitálníci vedli témČĜ Ĝeholní život. V urþité dny jim byla povolena žebrota po domech. VýtČžek sloužil na pĜilepšenou. Vedle špitálu za kostelíkem byl rozsáhlý hĜbitov, kam byli pochováváni zemĜelí špitálníci, mČstská chudina a popravenci. Špitál slánský sloužil svému úþelu do roku 1826, kdy byl zmČnČn na mČstský chudobinec s 6 až 8 ošetĜovanci a o tom, jak bylo postaráno o ošetĜování nemocných, nejsou žádné zprávy. V noci na sv. Václava 1851 se stĜecha kostelíka sv.VavĜince zĜítila. Bylo rozhodnuto kostelík, který církevním úkonĤm již nesloužil, neopravovat a vedle stojící špitál, který také hrozil spadnutím, do základĤ zboĜit. V roce 1853 byl kostelík sv. VavĜince prodán jeho patronem Clam-Martincem i se zrušeným hĜbitovem baronu BedĜichu Riese ze Stallburgu, který dal budovČ nízkou novou stĜechu a zĜídil z ní ovþín a stáj.

3

Špitál, který snad vyhovoval mČstu v klidných dobách, nemohl staþit v dobách váleþných a v létech rozsáhlé epidemie. Pro nemocné a ranČné vojáky byly proto zĜizovány lazarety. Za napoleonských válek byla zĜízena vojenská nemocnice v klášteĜe františkánĤ a v piaristické koleji. DČkan MatČj Šimák zaznamenává v pamČtní knize, že: …„31.srpna 1813 bylo mČsto pĜeplnČno ranČnými vojáky“… Za ĜádČní cholerové nákazy v roce 1850 zĜídilo mČsto prozatímní nemocnici ve františkánském klášteĜe. Výlohy byly hrazeny z fondu Rakovnického hejtmanství se sídlem ve Slaném - z fondu soustĜećovaného pro výstavbu dvou nemocnic (ve Slaném a v Rakovníku) od roku 1830.

4

DċJINY NEMOCNICE

Pvodní budova nemocnice z roku 1884

První období rozvoje – založení nemocnice Již roku 1830 nČkdejší c.k. krajský úĜad kraje Rakovnického, jehož sídlo bylo ve Slaném, uznával naléhavou potĜebu výstavby všeobecné nemocnice. Zásady, na kterých se okresní výbor s mČstskou radou umluvil, a které schváleny byly usnesením okresního zastupitelstva ze dne 30.bĜezna 1881 a obecního zastupitelstva mČsta Slaného ze dne 10.Ĝíjna 1881, byly tyto:

5

1) Nemocnice ve Slaném má býti všeobecná a veĜejná, má se totiž pro ni vydobýti právo veĜejnosti. 2) K stavbČ této nemocnice vČnuje mČstská obec Slaný celý fond nemocniþní ve správČ obce se nacházející a dle úþetní závČrky koncem roku 1880 þástku 25 464 zl.obnášející i s úroky od 1.ledna 1881 po odrážce rozpoþtených malých výloh k úþelĤm zdravotním a odevzdává jej pĜi odeþtení stavby, za þež od obce požadovali se nemá náhrada výloh za zbranČ z r. 1848, ani náhrada konaných výloh na zdravotnictví. Od 1.ledna 1882 nesmí se však z toho fondu niþehož více vydávati. 3) Velkostatky a prĤmyslové závody v Slaném a okresu bućte vyzvány k dobrovolným pĜíspČvkĤm k uhrazení nákladu stavebního. Co by se pak ještČ na stavbu a vnitĜní zaĜízení nemocnice nedostávalo, má uhradit okres Slánský zpĤsobem výpĤjþky. 4) PĜípravné práce a stavbu provede komise stavební, kteráž sestávati má z okresního starosty co pĜedsedy, pak ze 4 þlenĤ zvolených z okresního zastupitelstva a ze 4 þlenĤ zvolených ze zastupitelstva obecního. 5) Veškeré možné budoucí roþní pĜebytky pĜi správČ nemocniþní mají se vynaložiti k utvoĜení reservního fondu nemocnice. Budoucí možné nedostatky ve správČ nemocnice, pokud by tu ještČ nebylo fondu reservního aneb takový by nestaþil, uhrazeny býti mají z fondu okresního. 6) Jakmile stavba dokonþena a nemocnice otevĜena bude, pĜestává pĤsobnost stavební komise. K správČ nemocnice zĜídí se pak kuratorium, pozĤstávající z 4 þlenĤ okresního a ze 3 þlenĤ obecního zastupitelstva, kteréž za sebe zvolí pĜedsedu a místopĜedsedu. Když byly tyto zásady schváleny, zaþalo se s pĜípravnými pracemi pro stavbu nemocnice. Stavbu provádČli dle projektu zemského inženýra barona JindĜicha ze Spens z BodenĤ. BČhem stavby se objednalo vnitĜní zaĜízení nemocnice a po ukonþení stavby se konaly pĜípravy k otevĜení ústavu. Stavba a zaĜízení nemocnice si vyžádaly tyto náklady: 1.Stavební místo a pĜenesení vlastnictví……………………………4 561zl.88kr. 2. Stavební plány,rozpoþty a dohlídka k stavbČ…………………….1 671zl.66kr. 3. Stavba………………………………………………………… 62 676zl.23kr. 4. Založení zahrady,stavby zahradní,vodovody,pumpy…………….5 517zl.49kr. 5. VnitĜní zaĜízení nemocnice a inventáĜ…………………………..10 439zl.11kr. ------------------------Dohromady……………….84 866zl.37kr.

A tato výloha bylo uhrazena takto: a) fond nemocniþní…………………………………………….. 26 321zl.41kr. b) úroky z uložené hotovosti………………………………………751zl.37kr. c) dary a odkazy…………………………………………………11 360zl.

6

d) rozliþné pĜíjmy………………………………………………. 134zl.70kr. e) pĜíspČvky okresu………………………………………………46 298zl.89kr.

Okresní zastupitelstvo pĜispČlo k úþelĤm nemocnice hotovČ: I. na stavbu……………………………………………………….46 298zl.89kr. II. na udržení nemocnice a k vytvoĜení fondu reserv……………..8 000zl.

Po ukonþení stavby a po úplném vnitĜním zaĜízení nemocnice bylo zvoleno kuratorium. Dne 17.února 1884 se konalo církevní posvČcení nemocnice za úþasti okresního a obecního zastupitelstva, korporace spolkĤ a slánských jednot. Dne 18.února 1884 byla nemocnice otevĜena a byla v ní zahájena þinnost. Nemocnice mČla 84 postelí a poplatek ošetĜovací byl stanoven na 60kr.za osobu a den. Prvními lékaĜi byli:Dr. František Formánek, který byl i Ĝeditelem Dr. Ferdinand Suk a Dr. Leopold Wassermann, kteĜí byli ordinující lékaĜi. V krátké dobČ po otevĜení nemocnice bylo jasné, že poþet postelí nebude staþit a tak byl postupnČ navýšen na 100 postelí. Roku 1891 se Dr. Formánek stal zemČpanským lékaĜem v Slaném a Ĝízení nemocnice bylo svČĜeno Dr. Sukovi. NovČ nastupuje Dr. Karel Libovický. Rokem 1896 je možné ukonþit první etapu rozvoje nemocnice.

Druhé období rozvoje všeobecné veĜejné nemocnice v Slaném 24.þervence 1900 se vrchní správa nemocnice usnesla, že svČtský ošetĜovací personál bude vymČnČn za Ĝádové sestry. Tato výmČna probČhla 1.ledna 1901. OšetĜování nemocných bylo svČĜeno kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského z Prahy – poþtem 5 a bČhem roku pĜibyla ještČ další 1 sestra. Poþet ošetĜených a hospitalizovaných nemocných každým rokem stoupal až do roku 1904, kdy byla zĜízena okresní nemocnice v KladnČ, která odpovídala všem moderním požadavkĤm. V roce 1907 byla zvolena nová vrchní správa ústavu. Ta od zaþátku roku 1908 zaþala uvažovat o rekonstrukci nemocnice. V té dobČ již ústav nevyhovoval moderním požadavkĤm, zejména v chirurgii. Proto se vrchní správa usnesla požádat okresní výbor o opatĜení plánu na novou stavbu nemocnici. NepĜízeĖ doby však stavbu nové budovy oddálily na dlouhá léta. V roce 1910 vrchní správa opČt diskutovala o rekonstrukci ústavu. Stále ovšem nebyly vyĜešeny peníze na nákladnou rekonstrukci.

7

18.prosince 1911 usnesla se vrchní správa, na žádost Zemského spolku ýerveného kĜíže, pro pĜípad války umístnit v nemocnici 40 ranČných a nemocných pĜíslušníkĤ armády. 18.dubna 1912 nová vrchní správa vzala na vČdomí pĜípis mČstského úĜadu ve Slaném o vzdání se zastoupení mČstského zastupitelstva ve vrchní správČ a požádali okresní výbor, aby zaĜídil veškeré formality a zmČnu stanov ve vedení zdejší veĜejné nemocnice. Tato dĤležitá zmČna byla pĜípravou pro možnost uskuteþnit rekonstrukci ústavu. Obþanská záložna ve Slaném darovala nemocnici 2 000K na zakoupení Roentgenova aparátu, který ústav zatím nemČl. 24.dubna 1913 byla poslední schĤze vrchní správy ve složení ze zástupcĤ okresu a obce slánské. Bylo zamítnuto zĜízení ošetĜovatelské školy pro ošetĜovatelky z povolání i kursu pro dobrovolné ošetĜovatelky pro nedostatek místa. V roce 1913 byly schváleny zmČnČné stanovy ústavu. Tím konþí druhá etapa rozvoje nemocnice.

TĜetí období rozvoje všeobecné veĜejné nemocnice ve Slaném zaþíná dobou váleþnou 1914 a konþí v letech 1929. Válka se rušivČ dotkla i nemocnice. OrdináĜ MUDr. Stejskal byl povolán k vojenské službČ a pĜidČlen jako vedoucí lékaĜ novČ zĜízené náhradní nemocnice. Ta byla umístnČna v budovČ dívþí školy. Do nemocnice byl pĜidČlen vojenský personál se šikovatelem.V hospodáĜské škole byla zĜízena nemocnice ýerveného kĜíže a vedoucím lékaĜem byl ustanoven vrchní okresní lékaĜ. V listopadu 1914 bylo do nemocnice pĜivezeno 34 vojínĤ aĢ už ranČných nebo nemocných.V roce 1915 byly již následky války v nemocnici citelné. Poþet ranČných a nemocných stoupal. Zaþaly se objevovat i nemoci infekþní. Ústav tČžce postrádal infekþní pavilon.V té dobČ okresní výbor opatĜil plány na rekonstrukci nemocnice, stavba však byla pro nedostatek financí opČt odložena. V roce 1916 byla provedena þásteþná rekonstrukce a byl postaven infekþní pavilon, desinfekþní stanice a pitevna. ýásteþná rekonstrukce tak odstranila nejvČtší nedostatek ústavu-infekþní pavilon. Ten mČl 5 pokojĤ pro nemocné, pokoj pro sestru a pokoj pro ordinace. Na tehdejší dobu a pomČry byl velmi dobĜe vybaven. V roce 1917 nemocnice pociĢovala citelný nedostatek potravin, zeleniny a olej na svícení. Válka trvala a nemocnice byla pĜeplnČna. Nemocnice byla odkázána jen na úĜední dávky potravin jako každý obþan. Aby nemocní nemČli hlad, hlásil se poþet nemocných i s vojáky, i když ti byli stravováni vojenským erárem. PĜi tomto zpĤsobu opatĜování jídla pro nemocné se správa nemocnice vystavovala znaþnému trestu nebo posláním dotyþných osob na frontu. 28.Ĝíjen 1918 pĜinesl sice osvobození z útlaku, ale finanþní nesnáze trvaly a vzrĤstaly. Nebylo prádlo, budovy potĜebovaly opravit, chybČly však peníze.

8

Tyto problémy však mČly všechny nemocnice nového státu. Vedoucí þinitelé státu uvažovali o zestátnČní veĜejných nemocnic. K tomu však nedošlo. Léta 1919-1920 byla pro nemocnici velmi nepĜíznivá, jak z pohledu rozvoje tak financí. Nemocnice si musí hledat zdroje pĜíjmu sama. Musela se zaþít chovat obchodnČ. Snahou vedoucích osob bylo nemocnici opatĜit Ĝádné vybavené chirurgické oddČlení. JedinČ chirurgie mohla nemocnici povznést po stránce lékaĜské a potĜebám nemocných vyhovující. Nutno uznat, že okresní správní komise mČla nejlepší vĤli odstranit závady nemocnice. PĜedseda správní komise vyvinul znaþné úsilí a propagandu, aby byla nemocnice postavena nová. Tento projekt byl však drahý, mluvilo se asi o 12 000 000Kþ, a tak se opČt zdržela obnova nemocnice. Okresní správní komise se opČt snažila odstranit aspoĖ nejhorší závady. Nemocnice nemČla splachovací kloset, prádelna nemČla odtok vody a nebyly zde ani bazény na máchání prádla. Tyto závady byly odstranČny v letech 1920-1921. Dne 10.záĜí 1921 mČla nemocnice vzácnou návštČvu : prvního presidenta ýeskoslovenské republiky prof. Dr.T.G. Masaryka. Nemocnice tehdy nebyla modernČ zaĜízena a nemohla soutČžit s dobĜe vybavenými okolními ústavy. Ani návrh, aby pĜi zdejší nemocnici byla zĜízena léþebna pro tuberkulosu nebyl pĜijat.Z dĤvodu, že léþebnu nelze vhodnČ umístnit v daném prostoru staré budovy nemocnice. Komise doporuþila stavbu nové nemocnice s oddČlením : chirurgickým, interním a tzv.ozdravovnou pro tuberkulosní pacienty. Bohužel ani toto doporuþení komise nevedlo k výstavbČ nové nemocnice. Podle názoru revidujících orgánĤ zemského správního výboru bylo sice dobĜe postaráno o léþení interních pĜípadĤ, chirurgii však nebylo možno rozvíjet pro nedostatek zaĜízení i místností. Proto pĜi prohlídce nemocnice v únoru 1925 nabídl vrchní zdravotní inspektor, že se souhlasem zemského správního výboru a vrchní správy ústavu zĜídí ve zdejší nemocnici léþebnu o dvaceti lĤžkách pro tuberkulosní ženy a to na náklad fondu pro potírání tuberkulosy. Vrchní správní rada nemocnice projevila v dubnu 1925 souhlas se zĜízením léþebny. K tomu úþelu bylo jako nejvhodnČjší uznáno bývalé infekþní oddČlení. Léþebna byla plnČ obsazena. V þervnu 1927 byl otevĜen nový chirurgický sál, který umožĖoval provádČní nenaléhavČjších chirurgických zákrokĤ, jednalo se však o provizorní Ĝešení. Vrchní správa si byla vČdoma, že pokud nemá utrpČt povČst nemocnice, musí dojít k její zásadní rekonstrukci. A tak koneþnČ v letech 1927-1929 dochází k pĜístavbČ a k rekonstrukci nemocnice. Rekonstrukce obsahovala zĜízení operaþního oddČlení v pĜístavbČ staré budovy, spojené s prvním patrem východního kĜídla staré budovy krytou chodbou. Operaþní sály byly vybaveny dvČma operaþními stoly a sterilizaþním zaĜízením. ZaĜízena a vybavena umývárna, pĜípravna a koupelna pro lékaĜe. V hospodáĜské budovČ byla v pĜízemí umístnČna moderní prádelna s parní sušiþkou.V suterénu sklepy a pĜístroje pro pohon prádelny.V prvním patĜe byla dobĜe zaĜízena kuchyĖ s parním topením a byty Ĝádových sester.V podkroví je umístnČna ústavní

9

kaple.Ve sklepích staré budovy je zĜízena kotelna ústĜedního topení. Od rekonstrukce prestiž ústavu stoupala a vzrĤstal i poþet operativních zákrokĤ. Rekonstrukcí nemocnice konþí tĜetí etapa vývoje všeobecné veĜejné nemocnice v Slaném. ýtvrtá etapa zaþíná rokem 1930, kdy mČstská rada ve Slaném darovala na stavbu nové nemocnice rozsáhlý pozemek. Zaþínají dohady o to, jakým zpĤsobem pomoci pĜeplnČné nemocnici. Zda další pĜístavbu nebo stavbu nové nemocnice. V þervenci 1930 komise zemského úĜadu doporuþila stavbu nové nemocnice na darovaném pozemku, otázkou ale bylo, kde vzít potĜebné peníze na stavbu. Všechny snahy vrchní správy o vybudování nové nemocnice byly zmaĜeny všeobecnou hospodáĜskou krizí. PĜesto se všichni shodli, že nedostatek místa ve zdejší nemocnici je tĜeba Ĝešit ihned pĜístavbou. Finanþní situace nemocniþního fondu byla natolik dobrá, že mohl uhradit úplné vnitĜní vybavení. Okresní zastupitelstvo schválilo pĜístavbu a ihned pĜikroþilo k realizaci. Dne 24.kvČtna 1933 byla stavba zahájena a 13.záĜí 1934 kolaudována. 17.záĜí 1934 bylo slavnostní otevĜení druhé nemocniþní budovy. V záĜí 1939 vypsal okresní výbor ve Slaném veĜejnou soutČž na stavbu infekþního pavilonu a vrátnice. Stavba se protáhla až do roku 1944. V roce 1943 bylo rozhodnutím zemského úĜadu pĜi nemocnici zĜízeno interní oddČlení s 80 lĤžky a umístnČno v adaptované budovČ bývalého sirotþince na HlaváþkovČ námČstí. DČti ze sirotþince byly umístnČny v rodinách. V roce 1944 zabraly nČmecké vojenské úĜady budovy gymnázia, hudební školy, hospodáĜské školy, bývalý sirotþinec a znaþnou þást stávající nemocnice pro potĜeby vojenské zdravotnické služby. PĜízemí nové nemocniþní budovy, operaþní sál v prvním poschodí a celou starou budovu obsadili NČmci, kteĜí tam samostatnČ operovali. Po roce 1945 se nemocnice vzpamatovávala z váleþného období. V roce 1947 v nemocnici vzniklo gynekologicko-porodnické oddČlení. V roce 1948 skonþila þtvrtá etapa rozvoje nemocnice. Pátá etapa zaþíná rokem 1948. Byly zestátnČny nemocnice, léþebné a ošetĜovací ústavy, znárodnČny láznČ a léþivé zdroje, bylo dokonþeno znárodnČní farmaceutické výroby a distribuce léþiv. Zákonem z roku 1951 se stávají základním þlánkem v léþebné a preventivní péþe zdravotnické obvody, sluþující se ambulantní preventivní a léþebná zaĜízení a spoleþnČ s nemocnicemi se vþleĖují do ústavĤ národního zdraví podĜízených národním výborĤm. Hlavním úkolem se stává rozvíjení obvodního systému. Zavádí se spolupráce mezi lékaĜi ambulantní péþe, nemocnicí a spoleþnými vyšetĜovacími a ošetĜovacími složkami.

10

V roce 1956 se v nemocnici uvádí do provozu rehabilitaþní oddČlení s vodoléþbou. Nemocnice má v té dobČ þtyĜi primariáty: interní, dČtský, chirurgický a gynekologicko-porodnický. VyšetĜovací složku tvoĜí biochemické oddČlení, oddČlení radiodiagnostické, rehabilitaþní a pitevna. Je vybudován krevní sklad. NovČ je organizována pohotovostní terénní služba. V lednu 1957 rada ONV navrhuje výstavbu dČtsko - kojeneckého pavilonu v akci Z. Návrh je pĜijat a v bĜeznu 1957 se zaþalo se stavbou. V roce 1959 je tento pavilon uveden do provozu. S výstavbou pavilonu bylo nutné vybudovat spojovací chodbu mezi objekty chirurgie a interny, zĜídit prodejnu Pramene, vybudovat skladovací prostory. V roce 1960 se stává mČsto Slaný souþástí okresu Kladno. Dosavadní OÚNZ Slaný a OHS Slaný se stávají souþástí OÚNZ Kladno. Tento stav trvá až do devadesátých let 20.století.

Nemocnice na starých pohlednicích (1909)

11

Nemocnice na starých pohlednicích (kolem roku 1934)

Nemocnice na starých pohlednicích (kolem roku 1942)

12

Nemocnice na starých pohlednicích (kolem roku 1953)

Nemocnice na starých pohlednicích (kolem roku 1960)

13

OŠETěOVATELSTVÍ V HISTORII NEMOCNICE Souþástí historie nemocnice je nejenom práce lékaĜská, ale i práce ošetĜovatelská. Bez ošetĜovatelek, Ĝádových sester a zdravotních sester by nebyla historie nemocnice. Jak vĤbec a proþ ošetĜovatelství vzniklo? Dovolte, abych Vás s historií tohoto oboru v naší zemi ve zkratce seznámila. OšetĜovatelství bylo a je ovlivĖováno náboženskými, kulturními, sociálními, ekonomickými a politickými faktory. Velký význam pro rozvoj ošetĜovatelství mČly rovnČž války a vČdecké objevy. PĤvodní zdravotnická zaĜízení na našem území byly útulky. Historicky doložená je existence útulku pro cizozemské kupce z roku 980. Stál v místech dnešního StaromČstského námČstí v Praze. V roce 1234 byly z iniciativy dcery PĜemysla Otakara I. Anežky ýeské založeny v Praze Na PoĜíþí a u sv.Františka špitály pro chudé a nemocné. Na základČ bohatých zkušeností s ošetĜovatelskou prací vypracovala Anežka úþelný systém a konkrétní pravidla pro ošetĜování nemocných. Péþe, kterou tyto klášterní špitály poskytovaly, byla ve své dobČ na velmi vysoké úrovni. Sv. Anežka ýeská je pokládána za zakladatelku a patronku þeského ošetĜovatelství. Až do poloviny 19.století bylo naše ošetĜovatelství smČsí tradovaných zkušeností, vyzkoušených pracovních postupĤ a praktik pĜevzatých z lidového léþitelství. Na poznatky rychle se rozvíjející medicíny nereagovalo vĤbec nebo jen velmi opatrnČ. V roce 1874 byla v Praze otevĜena první þeská ošetĜovatelská škola, která byla v té dobČ jediná v Rakousku-Uhersku. Šlo o organizovanou odbornou výuku podle uþebního plánu a osnov ve formČ krátkodobých kurzĤ. Teorii doplĖovala i praktická þást. Základní uþebnicí byla ,,Kniha o ošetĜování nemocných“. Škola ovšem nemČla dlouhého trvání. A tak si každá nemocnice zacviþovala sestry sama. V soukromých službách a v domácnostech ošetĜovaly nemocné laické sestry ýerveného kĜíže a Ĝádové sestry. Teprve v roce 1916 byla v Praze otevĜena þeská Státní dvouletá ošetĜovatelská škola, která pokraþovala v þinnosti i po skonþení první svČtové války v novČ vzniklém ýeskoslovensku a byla vzorem pro Ĝady dalších ošetĜovatelských škol vznikající na území mladé republiky. Škola mČla vysokou odbornou úroveĖ. První kursy absolvovalo každoroþnČ kolem deseti až patnácti diplomovaných ošetĜovatelek a tak vedle sebe v nemocnicích pracovaly: diplomované ošetĜovatelky, Ĝádové sestry a pomocné ošetĜovatelky zacviþené na nemocniþním oddČlení. BČhem druhé svČtové války je i pĜes váleþné hrĤzy zaznamenán pokrok v organizaci nemocniþní ošetĜovatelské péþe. Jsou vypracovány organizaþní Ĝády a pracovní náplnČ sester v jednotlivých pracovních smČnách. Byly

14

vypracovány práva a povinnosti vrchních a staniþních sester. Vedoucí lékaĜi zaþínají sestru uznávat jako významného spolupracovníka potĜebného k zajištČní kvalitní odborné ošetĜovatelské péþe. V roce 1946 byla v Praze otevĜena Vyšší ošetĜovatelská škola. Po roce 1948 byly ošetĜovatelské školy pĜejmenované na StĜední zdravotnické školy, na nichž se pĜipravovaly všechny kategorie stĜedního zdravotnického personálu. Po roce 1989 se nČkolikrát mČní koncepce vzdČlávání pracovníkĤ ve zdravotnictví. Sestry mají možnost ošetĜovatelství studovat i na vysokých školách .

OŠETěOVATELSTVÍ VE SLANÉM Od roku 1378, kdy vznikl špitál pĜi mČstČ Slaném, se o nemocné starali chovanci špitálu. Pokud toho byli schopni, peþovali o nemocné pĜijaté do špitálu. Domácím správcem špitálu byl obyþejnČ starý, chudý mČšĢan, který vedl dozor a staral se o denní potĜeby špitálu. O kuchyni se za dozoru správce starala tzv. špitální bába. Po výstavbČ a otevĜení nemocnice zde zaþaly pracovat dvČ ošetĜovatelky. Tím, jak se zvyšoval poþet nemocných, kteĜí byli do nemocnice pĜijati, bylo jasné že dvČ ošetĜovatelky nebudou staþit. ÚroveĖ ošetĜovatelské péþe byla nízká. A proto se zaþalo mluvit o pĜíchodu Ĝádových sester. V roce 1901 pĜicházejí do nemocnice pracovat Ĝádové sestry z Kongregace Milosrdných sester Karla Boromejského. V nemocnici se o nemocné staraly, spolu se svČtským personálem až do nuceného odchodu v roce 1959. ěádové sestry byly ubytovány v hospodáĜské budovČ a byla zde i ústavní kaple. Po odchodu Ĝádových sester byly sestry vystaveny znaþnému pracovnímu zatížení. V této dobČ bylo sester nedostatek a každé oddČlení si sestry muselo vychovat samo. Tento nedostatek je dĤsledkem toho, že práce sester je nízko hodnocena spoleþností. Tento trend zĤstává i v dobČ, kdy sestry zaþínají být významnými spolupracovníky lékaĜe. S rozvojem lékaĜské vČdy se rozvíjí i ošetĜovatelství. Sestry po složení maturitní zkoušky si v nČkterých oborech musejí udČlat tzv. specializaci a stávají se z nich sestry specialistky. PĜebírají nČkteré kompetence od lékaĜĤ. V nemocnici pracuje nČkolik sester, které mají vysokoškolské vzdČlání. V této publikaci jsem chtČla vyjmenovat aspoĖ nČkteré vedoucí sestry, které v naší nemocnici pracovaly. Ale pak jsem se rozhodla jinak. Místo toho chci: PodČkovat všem ošetĜovatelkám, Ĝádovým sestrám a zdravotním sestrám za práci v nemocnici a pro nemocnici. Za práci, která je velice namáhavá. I v dnešní dobČ. Namáhavá psychicky a fyzicky. PodČkovat za

15

práci, která je stále spoleþensky i finanþnČ nízko hodnocena. Za práci , bez které by nebyla žádná historie nemocnice. Chci touto cestou podČkovat i všem nezdravotnickým pracovníkĤm nemocnice, bez kterých je chod nemocnice nemyslitelný.

Na operaním sále (cca 1926-28)

16

SOUýASTNOST NEMOCNICE Za sto dvacet pČt let nemocnice prodČlala mnoho zmČn, nČkolikrát byly pĜistavovány pavilony až do své dnešní podoby. Mnohokrát musela bojovat o svou existenci, protože snahy o její zrušení se v historii ale i v souþasnosti opakovaly. Nové dČjiny Nemocnice Slaný se zaþínají psát v duchu revoluþních událostí po 17.listopadu 1989. SpoleþnČ se zánikem vlády jedné strany v tehdejším ýeskoslovensku se revoluþní události pĜenášejí i na tehdejší OÚNZ Kladno, jehož je nemocnice souþástí. V tehdejší dobČ tČsnČ pĜed revolucí byla NsP Slaný zaĜazena jako nedílná souþást OÚNZ na stejnou rovinu jako NsP Kladno, OKB Kladno, OHS Kladno apod. Pod NsP Kladno, kterou tehdy Ĝídil MUDr. JiĜí Kraus, spadala jak slánská poliklinika, tak i jednotlivá zdravotnická stĜediska v nemocnici. V rámci tehdejší „ rajonizace“ sem patĜila i zdravotnická stĜediska z pĜilehlých obcí. Spádová oblast tehdejší nemocnice byla vymezena pomyslnou þarou v severní þásti tehdejšího kladenského okresu (42 – 45 tis. obyvatel). ýára procházela na západním okraji mezi obcemi Hradeþno a Želechovice, nejjižnČji zahrnovala obce Smeþno, SvinaĜov, TĜebechovice, Pchery, Cvrþovice, až k obcím Blevice a Otvovice na nejvýchodnČjší þásti kladenského okresu a plynule pĜecházela do tehdejšího okresu MČlník. V okrese MČlník tvoĜila spádová oblast slánské NsP jižní þást a západní bĜeh Vltavy, což tehdy pĜedstavovala cca 20 – 22 tis.obyvatel (Kralupsko). Souþástí tehdejší NsP Slaný byla zdravotnická stĜediska umístČna v tehdejších stĜediskových obcích, v nich mČli ordinace lékaĜi základních oborĤ: obvodní lékaĜ, obvodní gynekolog, obvodní pediatr a zubní lékaĜ. Tato základní stavební buĖka tehdejšího zdravotnictví byla doplnČna ještČ odbornými lékaĜi: oþní lékaĜ, ORL lékaĜ, ambulantní internista a chirurg atd. Souþástí tehdejších zdravotnických stĜedisek byli i tzv. závodní lékaĜi pĜi tehdejších národních podnicích ve Slaném (Bateria, n.p.; ýKD Slaný, n.p.; Benar, n.p. atd). Po 17.listopadu 1989 došlo v rámci celospoleþenských zmČn ve výše uvedené struktuĜe tehdejšího OÚNZ k významné reorganizaci. ěeditelem OÚNZ Kladno se stal MUDr. Chodounský. V rámci uklidnČní zamČstnaneckých nepokojĤ byly provádČny tzv. „ prĤzkumy dĤvČry a nedĤvČry mezi zamČstnanci“, které se týkaly vedoucích pracovníkĤ. Tak byla tehdy vyslovena krajní nedĤvČra tehdejšímu Ĝediteli Nemocnice Slaný MUDr. Krausovi a správci nemocnice ing.Charvátové. Poslední kapkou, která pĜispČla k jejich odvolání, byl úmysl zavážet nemocniþní sklad uhlí hlušinou z novČ budovaného slánského dolu (kotelna na mazut byla dokonþena krátce pĜed tím, v roce 1988). Tehdy se zamČstnanci vzbouĜili a oba vedoucí pracovníci byli na poþátku roku 1990 odvoláni tehdejším Ĝeditelem OÚNZ z funkcí. Na místo Ĝeditele byl jmenován MUDr. Vladimír Riegl, tehdejší zástupce primáĜe

17

chirurgického oddČlení. Od této chvíle se zaþíná datovat nová éra nemocnice ve Slaném .

NOVÁ ÉRA NEMOCNICE SLANÝ Tak, jak probíhaly zmČny ve spoleþnosti, tak se i odrážely události v rámci slánské nemocnice. Byly zrušeny tzv. KNV (krajské národní výbory), s nimi došlo i k zrušení tzv. KÚNZ. Veškerá pravomoc a centrální Ĝízení se pĜesunulo na ONV (okresní národní výbor) a potažmo OÚNZ. Zdejší ONV se reorganizoval na tzv. okresní úĜad (OÚ Kladno), v jehož þele stanul pĜednosta slánský patriot Ing. Mikulecký. Souþástí okresního úĜadu byl i referát zdravotnictví (vedoucí - MUDr. Pelová). Zásadními zmČnami celého þeského zdravotnictví byla zmČna Ĝízení zdravotní péþe po ose Ministerstvo zdravotnictví ýR – zákonné normy – zdravotnická zaĜízení (metodické vedení). Druhou osu Ĝízení zdravotní péþe tvoĜilo Ministerstvo vnitra ýR – okresní úĜady – zdravotnická zaĜízení. V roce 1993 byl zaveden zdravotnický pojišĢovací systém a zdravotnictví se celorepublikovČ zaþalo financovat prostĜednictvím zdravotních pojišĢoven. V první polovinČ 90. let zĤstala i nadále nemocnice Ĝízena zdravotnickým referátem okresu Kladno. Z pĤvodní NsP Slaný se postupnČ oddČlila menší zdravotnická zaĜízení, zejména v pĜilehlých obcích. Došlo k jejich privatizaci. Nakonec v rámci privatizace v roce 1994 se osamostatnila poliklinika z tehdejší NsP a vznikl stávající právnický subjekt – Nemocnice Slaný. Poliklinika je Ĝízena novČ vzniklou s.r.o., v jejímž þele stojí skupina lékaĜĤ. PostupnČ se oddČluje i celý její provoz se zachováním pouze nČkolika modalit (spoleþné telefonní linky, spolupráce v oblasti služeb, apod.). Nemocnice se plnČ osamostatĖuje jako pĜíspČvková organizace Nemocnice Slaný zĜízená OÚ Kladno. PostupnČ navazuje smlouvy se zdravotními pojišĢovnami a zaþíná pracovat ve zdravotnickém systému na úrovni lĤžkové a ambulantní péþe. Od 1.1.1996 na základČ rozhodnutí Okresního úĜadu Kladno a Zastupitelstva mČsta Slaného mČní Nemocnice Slaný svého zĜizovatele a stává se mČstskou nemocnicí. ZĤstává i nadále pĜíspČvkovou organizací. Nemovitý majetek (budovy) jsou pĜevedeny na mČsto, movitý majetek byl bezúplatnČ pĜeveden na novČ vzniklou pĜíspČvkovou organizaci Nemocnice Slaný. Nemocnice se zaþala chovat jako každý jiný zdravotnický subjekt v pronájmu. Základní financování, tj. zdravotnická péþe, je prostĜednictvím zdravotních pojišĢoven (95% obratu nemocnice), zbylé prostĜedky proudí do nemocnice od ostatních subjektĤ – pĜíspČvek zĜizovatele (mČsta), pĜíspČvek Okresního úĜadu Kladno v rámci tzv. pohotovostních služeb (RLP, LSPP atd.), a

18

v neposlední ĜadČ i z nezdravotnických aktivit nemocnice (praní prádla, prodej zdravotnických prostĜedkĤ, vytápČní penzionu atd.). Postupem þasu a se vznikem nových zdravotnických aktivit dochází i ke zmČnám personálním a i ke zmČnám stavebním. V souvislosti s tČmito zmČnami pĜichází i vyšší finanþní nároþnost nemocnice. Budiž ke cti, že veškeré finanþní otĜesy, zejména v 90. letech, nemocnice pĜestála se ctí a v dobČ, kdy daleko vČtší zdravotnická zaĜízení byla v tČžké finanþní situaci, dokázala obhájit svoje místo na tzv.“trhu zdraví“. A nebyla nucena omezit zdravotní péþi tak, jak se stalo v mnoha pĜípadech v blízkém okolí nemocnice. PostupnČ dokázala vytvoĜit schopné týmy lékaĜĤ a sester, dokonalé zázemí a v souþasné dobČ je schopna poskytovat zdravotní péþi pro spádovou oblast cca 95 tis. obyvatel. V roce 2008 byla do pĤvodní spádové oblasti zahrnuta ještČ þást bývalého okresu Rakovník, východní þást bývalého okresu Louny (omezení péþe Nemocnice Louny a Žatec) zvČtšeno tzv. Kralupsko (uzavĜen monoprimariát Nemocnice Kralupy a ponechání péþe pouze v rámci LDN Kralupy a ambulancí). Od poþátku roku 1999 prochází nemocnice výbČrovými Ĝízeními na poskytování zdravotní péþe. VýbČrová Ĝízení se konají na MZýR za úþasti vedení nemocnice. Na základČ rozhodnutí MZýR je doporuþeno nemocnici omezení poþtu lĤžek v rámci jednotlivých oddČlení. Na základČ jednání se zdravotními pojišĢovnami a se zĜizovatelem (mČstem) si však nemocnice ponechává plný poþet lĤžek i pĜes naĜízení ministerstva a tento stav je narovnán až definitivnČ v roce 2008. V roce 2006/2007 prochází nemocnice patrnČ nejtČžší zkouškou ve svých dČjinách. Na základČ výbČrových Ĝízení na MZýR na poskytování zdravotní péþe nejsou v nemocnici doporuþeny základní obory zdravotní þinnosti – dČtské a novorozenecké oddČlení a gynekologicko porodnické oddČlení. Po celý rok 2007 vedení nemocnice, spolu se zástupcem zĜizovatele starostou RNDr. Ivo Rubíkem, objíždí subjekty, které se úþastnili výbČrového Ĝízení, a které byly zodpovČdné za nesmyslný negativní výsledek. PostupnČ a s nejvČtším vypČtím se daĜí pĜesvČdþit zdravotní pojišĢovny a centrální orgány o nutnosti revokace jejich postoje. PĜesvČdþování a náprava je nutná jak v linii odborné, tak v linii politické. Po dvanácti mČsících snažení bylo výbČrové Ĝízení opraveno a nemocnici byly doporuþeny k provozování všechny výše zmínČné obory kromČ dČtského lĤžkového oddČlení. Na základČ jednání se zdravotními pojišĢovnami však i ono zĤstalo zachováno. Naopak, v roce 2008 dochází k otevĜení dalšího lĤžkového oddČlení – ortopedie s poþtem 26 lĤžek. Nemocnice se tak mČní z nemocnice základní na nemocnici stĜedního typu (bývalá okresní – typ II.), což odpovídá jejímu odbornému potenciálu (vyškolený tým lékaĜĤ a sester) a pĜístrojovému vybavení (CT, USG, echo, biochemický analyzátor apod.). 1.1.2009 vchází nemocnice do roku oslav 125. výroþí jako finanþnČ zdravý a odbornČ stabilizovaný subjekt, který má plný potenciál k léþení pacientĤ své stále se rozrĤstající spádové oblasti.

19

STAVEBNÍ ÚPRAVY Zanedbané prostory k léþení zaþínají procházet zejména za Ĝízení nového správce pana Maleþka revizí a obnovou. Podstatné kroky pĜedevším stavební pĜemČny nemocnice, vþetnČ jednotlivých þasových údajĤ, jsou dokumentovány v harmonogramu investiþních akcí Nemocnice Slaný 1989 - 2008. Z nich je potĜeba vyzdvihnout zásadní zmČny v poskytování zdravotní péþe: vybudování oddČlení ARO, vznik záchranné služby, vybudování jednotek intenzivní péþe interny a chirurgie, vybudování oddČlení následné péþe, vznik ortopedického oddČlení atd. Z nezdravotnických obslužných provozĤ je potĜeba zdĤraznit pĜestavbu kotelny z mazutu na plyn, vybudování informaþního systému, pĜestavba kuchynČ a prádelny atd. Za posledních deset let prochází nemocnice dalšími významnými zmČnami. Od 1.5.1998 byl na základČ výbČrového Ĝízení jmenován MČstem Slaný do funkce Ĝeditele nemocnice MUDr. JiĜí Šimák, hlavní sestrou zodpovČdnou za ošetĜovatelskou péþi v nemocnici zĤstává i nadále Jana Petrášová až do roku 2006. Od roku 2006 pĤsobí ve funkci hlavní sestry nemocnice JiĜina Sirová, dosavadní staniþní chirurgické JIP. Ve funkci správce nemocnice zĤstává pan Maleþek. PostupnČ v rámci zapoþatých pĜemČn se uskuteþĖuje pĜestavba laboratoĜe do moderních prostor pod tehdejším dČtským oddČlením. Tím se dokonþuje plné propojení celého komplexu zdravotní péþe roztĜíštČné v jednotlivých pavilonech pod tzv. jednu stĜechu (tzn. plné propojení pavilonĤ chodbami). V rámci bývalé laboratoĜe vzniká „malá poliklinika“, ve které nemocnice vybudovala ambulance, které podnajímá soukromým zdravotnickým subjektĤm (ambulance ortopedická, urologická, ORL a revmatologická). DČtské oddČlení je nejprve umístČno v 1. patĜe tzv. „dČtského pavilonu„ a pozdČji v rámci rekonstrukce novorozeneckého oddČlení a porodnice je v roce 2004 pĜesunuto do bezprostĜední blízkosti novorozencĤ – do pĜístavby pavilonu gynekologie. Tím se otvírá možnost pro vznik tolik žádaného oddČlení následné péþe, které je po nČkolika fázích pĜestaveb zĜízeno v poþtu 40 lĤžek na místČ bývalého dČtského oddČlení Nemocnice Slaný (1.patro pavilonu D). V roce 2000 jsou zbudovány v rámci chirurgického (3 pokoje), interního (3 pokoje), gynekologicko-porodnického oddČlení (4 pokoje) tzv. nadstandardnČ vybavené jednolĤžkové pokoje, které zajišĢují pro pacienty maximální komfort hotelových služeb. Rozvojem procházejí i tzv. standardní oddČlení – pĜestavba a rekonstrukce sociálních zaĜízení pro pacienty s výmČnami stoupaþek, rozvodĤ elektrické energie a stavebních úprav (obklady). V roce 2002 je provedena pĜístavba budovy A v rámci instalace CT pĜístroje, který byl poĜízen na náklady nemocnice a s pĜíspČvkem MČsta Slaného.

20

PoĜizovací cena bez stavebních úprav byla 15 mil.Kþ. Nad pĜístavbou RTG byly vytvoĜeny další tĜi pacientské pokoje interního oddČlení. Na protilehlé stranČ interních pokojĤ byla o dva roky pozdČji rozšíĜena o další tĜi lĤžka interní JIP (9 lĤžek). V rámci interny A byla dokonþena rekonstrukce a vznikly laboratoĜe funkþní diagnostiky (koronární a cévní systém). V budovČ B byla definitivnČ pĜemístČna chirurgická JIP do zadní þásti chirurgického pĜízemí (6 lĤžek). Ze stanice „chirurgie pĜízemí – septika“ byl postupnČ vybudován ortopedicko traumatologický ordinariát, aby od roku 2008 bylo vytvoĜeno zcela nové oddČlení – primariát ortopedie. V roce 2001 byla v budovČ B provedena pĜístavba v tzv. zahrádce, kde byly zbudovány ambulance a lékaĜské a sesterské pokoje. V podkroví budovy B bylo postupnČ bČhem posledních patnácti let vytvoĜeno další zázemí pro ošetĜující personál. Tím došlo k uvolnČní bezbariérovČ uložených místností v pĜízemí budovy a mohly být postupnČ rozšíĜeny endoskopie, ortopedická ambulance, sádrovna atd. ZmČny se dotkly i pavilonu C – gynekologie, porodnice, dČtské . Pavilon byl zcela rekonstruován. Byla vytvoĜena vstupní hala, rozšíĜena porodnice – novorozenci – jeden velín, s dostavbou celého dČtské oddČlení a rekonstrukcí novorozencĤ. V souþasné dobČ je plánována patrnČ nejvČtší investiþní akce v posledních letech - výstavba chronické dialýzy v suterénu pavilónu C, spolu s rekonstrukcí celého kĜídla gynekologie (pĜízemí) a porodnice (1.patro). Investorem celé akce je MČsto Slaný spoleþnČ s firmou Fresénius . Celkový náklad jen stavebních investic bude þinit podle pĜedbČžného rozpoþtu 27 mil.Kþ. Po dokonþení pĜístavby je plánováno ještČ zrekonstruování gynekologických ambulancí v suterénu budovy spoleþnČ s rekonstrukcí rozvodĤ v celé budovČ. Nemalým rozvojem prošla i budova HTS (pavilon F). KompletnČ bylo pĜebudováno vytápČní, v roce 2004 byla provedena sanace zevního pláštČ a nová fasáda. KuchynČ a prádelna, které se v objektu nacházejí, byly vybaveny podle nových požadavkĤ na stravování a praní prádla. Byly zakoupeny nové varné kotle, postupnČ obmČnČny praþky, zbudována klimatizace apod. Ostatní obslužné provozy (kotelna, vrátnice atd.) byly postupnČ upraveny a díky novým technologiím byla snížena i personální nároþnost. Nemalými investicemi byla napĜ. vybudována moderní úpravna technické vody, celé vytápČní všech objektĤ bylo pĜevedeno na teplovodní atd. vrátnice bylo zrekonstruováno zázemí DZS, a V rámci pĜestavby v souvislosti s výbČrem regulaþních poplatkĤ byly na vrátnici instalovány penČžní automat a mČniþka penČz. Spolu se zĜízením kanceláĜe pro výbČr poplatku. V neposlední ĜadČ je tĜeba se zmínit o parku v areálu nemocnice. KromČ vzácných a dlouholetých stromĤ (jírovec–jedlý kaštan, turecká líska, platan javorolistý apod.) jsou postupnČ stromy obnovovány a nahrazovány dalšími

21

druhy (borovice, lípa velkolistá ). Pískovcové sochy z minulého století, které byly umístČny v parku, nemocnice restaurovala a pĜesunula do atrií mezi budovami A a B. Do parku byly instalovány nové laviþky, kde mohou za pČkného poþasí pacienti a návštČvníci nemocnice posedČt a potČšit se pohledem na okolní zeleĖ.

Nov opravený bývalý infekní pavilón, postavený v roce 1916

22

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA NEMOCNICE SLANÝ LĤžkový fond k 1.1.2009 Interní oddČlení Chirurgické oddČlení Ortopedické oddČlení ARO oddČlení DČtské Gynekol.-por.odd. Novorozenecké odd.

90 akutních 62 - „ 26 akutních 5 -„20 - „ 42 - „ 14 - „ -

Následná péþe

40 - „ -

+ +

9 JIP 6 JIP

celkem - „ - „ - „- „- „- „-

99 68 26 5 20 42 14

- „-

40

Akutních lĤžek celkem: LĤžka následné péþe celkem:

274 40

C e l k e m Nemocnice Slaný :

314 lĤžek

Tabulka základních ukazatelĤ využití lĤžek 2004-2008 rok 2004

Poþet pĜijatých 12352

Poþet oš.dnĤ PrĤmČrná oš.doba 81109 6,6

0,71

311

2005

12571

80692

6,4

0,71

311

2006

10110

87209

8,6

0,78

312

2007

10583

85843

7,0

0,77

312

2008

10894

85322

6,7

0,76

314

23

Využ. v %

Poþet lĤžek

24

Interní oddČlení lĤžkové (90) JIP interního oddČlení (9)

Gynekologicko porodnické oddČlení lĤžkové (42)

DZS, LSPP - nezaĜazené ( v závorce jsou uvedeny poþty lĤžek)

DČtské oddČlení lĤžkové +(20) OddČlení ošetĜovatelské péþe Novorozenecké lĤžkové oddČlení (14) (40) Ambulance: - pĜíjmová - neurologická - endokrinologická - specializované dČtské ambul. : -nefrologická - dermatologická - alergologická a klinická imunologie

Komplementy: PracovištČ endoskopie OKB + hematologie + transfúze RTG+USG+CT RHC

ARO (5) Ambulance: - pĜíjmová - ambul.pro léþbu bolesti - anesteziologická - RZP + RLP

(26) Ortopedické oddČlení lĤžkové Ambulance: - pĜíjmová - ortopedická

Ambulance: - pĜíjmová Ambulance: - pĜíjmová - všeobecná interní : ** - ultrazvuková - pro léþbu diabetu - gynekologická všeobecná Pchery a poruchu metab. - gynekologická všeobecná Vraný - kardiologická - gynekologická všeobecná Brandýsek - cévní - dČtské gynekologie - pro onemocnČní - spec.odborné ambulance : - rizikové tČhotenství prsu+onkol.onemocnČní - onkologická prevence - endokrinologie - urogynekologie ** interní poradny pod všeob.: - nefrologická, - hematologická, - gastroenterologická,- nefrologická, - pro poruchy metabolismu a výživy, - revmatologická, - angiologická, - endokrinologická, - pro Ĝešení osteoporosy

Chir.oddČlení lĤžkové + traumatol.ordinariát (62) JIP chirurgického oddČlení (6) Ambulance : - pĜíjmová - všeobecná - úrazová - urologická

Organizaní struktura Nemocnice Slaný – zdravotní služby ( k 1.1.2008)

PERSONÁLNÍ ZAJIŠTċNÍ NEMOCNICE SLANÝ K 1.1.2009 je Nemocnice Slaný druhým nejvČtším zamČstnavatelem v slánském regionu. Celkem zamČstnává pĜímo 428 zamČstnancĤ, z þehož je 335 zamČstnancĤ pracujících ve zdravotnických službách a zbylých 93 zamČstnancĤ pracuje v hospodáĜské správČ (stravování, úklid, údržba, THP, kotelna, prádelna apod.). Zdravotnická služba pĜedstavuje lékaĜskou a ošetĜovatelskou péþi. K 1.1.2009 je v nemocnici zamČstnáno (i na þásteþný úvazek) 51 lékaĜĤ s plným odborným vzdČláním a 24 lékaĜĤ v pĜípravČ k atestaci. V ošetĜovatelské péþi má ukonþené ke stejnému datu úplné vzdČlání 59 sester, 145 zdravotních sester je bez specializace. KromČ toho má nemocnice ještČ 55 ošetĜovatelek. Z hlediska personálního zabezpeþení nemocnice splĖuje k danému datu všechny zákonné normy ve všech provozovaných oborech zdravotnické þinnosti. Nemocnice plní funkci odborného konsiliáĜe pro celou danou spádovou oblast a zajišĢuje ji i v rámci nepĜetržitého provozu. Pohotovostní služba je zajištČna podle níže uvedené tabulky.

Ústavní pohotovostní služba (ÚPS): ÚPS zajišĢují trvale lékaĜi

2+1 2 1 1+1 1+1 1 0+1 0+1 1 1

chirurgie + JIP interna + JIP dČtské + dČtská LSPP gyn. -por.odd. ARO RZP endoskopie biochemie a hematologie LSPP RTG +CT + USG

x lékaĜ uvedený jako druhý v tabulce je veden v ÚPS v režimu pĜíslužby (pracovní pohotovost mimo pracovištČ §15 zákoník práce) x trvalá dostupnost neurologa a stomatologa na telefonu

25

CHARAKTERISTIKA NEMOCNICE SLANÝ A JEJÍ SPÁDOVÁ OBLAST Nemocnice byla k 1. lednu 1996 pĜedána Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizací bezúplatnČ MČstu Slaný, které ji rozhodnutím rady MČsta Slaný zĜídilo jako pĜíspČvkovou organizaci. MČsto si ponechalo veškerý nemovitý majetek a movitý majetek byl pĜedán do užívání nemocnice. Do pĤsobnosti Nemocnice Slaný spadají asi 3/5 bývalého kladenského okresu s poþtem cca 43 000 obyvatel. Hranice spádové oblasti ve vztahu ke kladenské nemocnici tvoĜí obce: Brandýsek, Pchery a Smeþno. Dále do pĤsobnosti Nemocnice Slaný spadá þást okresu MČlník, kde hranice tvoĜí Vltava v obci Kralupy nad Vltavou. Tato oblast þiní cca 24 000 obyvatel. Po zrušení nČkterých odborností v lounské nemocnici došlo k nárĤstu pacientĤ i z oblasti Severoþeského kraje. Obce z této oblasti þítají 6 500 obyvatel.

Úprava átria

26

Spádová oblast z okresu Kladno s poþtem 43 000 obyvatel: Slaný 15 769, Velvary 2 934, Zlonice 2 016, Smeþno 1 718, Pchery 1 710, Brandýsek 1 573, Klobuky 937, ýernuc 918, ZvolenČves 814, Vraný 682, SvináĜov 590, Cvrþovice 557, Hospozín 517, Žižice 515, Koleþ 489, TĜebusice 442, Slatina 415, Kamenný Most 383, Knovíz 378, TuĜany 445, Malíkovice 324, Hradeþno 350, Uhy 364, Olovnice 387, StudenČves 302, Ledce 561, ěisuty 581, BeĜovice 261, DĜínov 250, JedomČlice 268, Sazená 257, Chržín 213, Podlešín 260, HoĜešovice 226, Loucká 120, HoĜešoviþky 104, Zichovec 161, Kutrovice 85 , Neprobylice 99, Drnek 72, Kvílice 75, Líský 74, Jemníky 221, KmetinČves 268, Bílichov 145, TĜebíz 190, Plchov 182, PozdeĖ 371, Libovice 229, NeumČĜice 350, Hrdlív 386, Šlapánice 332, Hobšovice 310, PĜelíc 278, Jarpice 247 Spádová oblast z okresu MČlník s poþtem 24 000 obyvatel : Nelahozeves 1 205, Veltrusy 1 558, Nová Ves 757, ChvatČruby 311, ZlosyĖ 271, Kralupy nad Vltavou 17 834, DĜínov 332, Kozomín 255, Úžice 764, Zlomþice 218, Vojkovice 261, Všestudy 343 Spádová oblast z okresu Rakovník s poþtem 1 840 obyvatel : Mšec 790, Srbeþ 280, Milý 130, LodČnice 460, Mšecké Žehrovice 180 Spádová oblast z okresu Louny s poþtem 4 219 obyvatel : Hvížćalka 130, HĜíškov 378, Sulec 186, BedĜichov 188, Donín 110, Vrbno 140, HĜivice 215, Peruc 2 058, Panenský Týnec 364, Telce 180, Uherce 161, Žerotín 210 Spádová oblast z okresu LitomČĜice s poþtem 2 140 obyvatel : ýenochov 110, ěedhošĢ 215, Mšené-láznČ 481, Charvátce 268, MartinČves 206, BĜíza 580, RaþinČves 280

Spádová oblast okresu Praha –západ s poþtem 11 000 obyvatel

Celková spádová oblast Nemocnice Slaný je 91.199 obyvatel.

27

HOSPODAěENÍ NEMOCNICE Nemocnice Slaný je od roku 1996 pĜíspČvkovou organizací MČsta Slaný, od té doby nemČla záporný výsledek hospodaĜení. Veškeré platby provádíme ve lhĤtČ splatnosti. Hlavním dĤvodem kladných výsledkĤ hospodaĜení jsou technicko-organizaþní opatĜení v oblasti energií, lékĤ, SZM, snížení stavu pracovníkĤ na úseku HTS a organizaþní zmČny na úseku zdravotní péþe. V neposlední ĜadČ, jsou pĜíþinou dobrého hospodáĜského výsledku zvýšené pĜíjmy od zdravotních pojišĢoven v rámci nárĤstu poþtu pacientĤ .

CHARAKTERISTIKA NEMOVITOSTÍ Nemocnice se nachází v uzavĜeném areálu severní þásti mČsta parkové oblasti Háje . Jedná se pavilónový typ propojený spojovacími chodbami. Celý objekt nemocnice je napojen na vlastní centrální plynovou kotelnu, ze které je vytápČn i sousední objekt – Domov s peþovatelskou službou, který je rovnČž majetkem MČsta Slaný. Všechny provozy jsou napojeny na náhradní zdroj elektrické energie o výkonu 160 kWA. V operaþních sálech a ambulancích jsou náhradní zdroje osvČtlení. Provozujeme vlastní prádelnu a stravovací zaĜízení. V celém areálu byly provedeny rekonstrukce elektroinstalací, rovnČž byla provedena rekonstrukce a modernizace veškerého sociálního zaĜízení. V celém areálu je centrální rozvod kyslíku a centrální poþítaþová síĢ. Budova A – z roku 1884 Dvoupodlažní s výtahem, nová stĜecha alukryt, koupelny a WC vþetnČ rozvodĤ a odpadĤ z roku 1995. V 1.patĜe budovy je stanice lĤžkového oddČlení interny a 9 lĤžková interní JIP. V pĜízemí budovy je 5 lĤžkové ARO vybudované v roce 1993 a pĜíjmová ambulance interny. V pravém kĜídle budovy je oddČlení RTG, USG, CT. Budova B – z roku 1937 Dvoupodlažní se dvČma výtahy, nová alukrytová stĜecha z roku 2003. V pĜízemí a v 1.patĜe je chirurgické oddČlení s 2 operaþními trakty, ve 2. patĜe jsou 2 lĤžkové stanice. V suterénu je nelĤžkové rehabilitaþní oddČlení . Budova C – z roku 1957 Dvoupodlažní s výtahem. V pĜízemí je oddČlení klinické biochemie a hematologie. V 1.patĜe je oddČlení následné péþe. Budova D - z roku 1937 Trojpodlažní s výtahem, nová stĜecha alukryt, veškerá sociální zaĜízení po rekonstrukci.V pĜízemí budovy je gynekologické lĤžkové oddČlení s oddČleným

28

operaþním traktem. V 1. patĜe je oddČlení porodnice s 3 porodními sály a novorozenecké oddČlení. K této budovČ byla v roce 2002 pĜistavČna budova dČtského oddČlení s ambulancemi a lĤžkovým oddČlením. Budova F – z roku 1927 V budovČ jsou veškeré technické provozy kuchynČ a sklady)

HTS (administrativa, prádelna,

Budova E - z roku 1927 Jednopodlažní budova s odbornými ambulancemi (ortopedie, revmatologie, ORL, urologie a psychiatrie). Budova G – z roku 1975 Ubytovna s 12 dvoulĤžkovými pokoji . Budova H – z roku 1937 Vrátnice, LSPP a DZS Budova I – z roku 1987

29

30

INTERNÍ ODDċLENÍ VýETNċ INTERNÍ JIP

Interní oddČlení bylo zĜízeno rozhodnutím zemského úĜadu v roce 1943. Jeho 80lĤžek bylo umístnČno v adaptované budovČ bývalého sirotþince na HlaváþkovČ námČstí. PrimáĜ interního oddČlení zároveĖ Ĝídil úsek infekþní, umístnČný v nemocnici ve starém pavilonu, pĤvodnČ urþeného pro infekþní nemocné. Do tohoto pavilonu se jedna þást interního oddČlení v roce 1949 pĜestČhovala. Druhá þást byla ve druhém poschodí nové budovy chirurgie. Po roce 1949 dochází k rozvoji interního oddČlení v nemocnici a oddČlení je budováno na moderní úrovni. Za primáĜe Fleischhanse je zde zĜízena

31

biochemická laboratoĜ, rozšíĜilo se užití rentgenologické diagnostiky. Po celou dobu pĤsobení ve Slaném zde vedl diabetologickou poradnu. Po jeho odchodu pokraþovali nástupci v zapoþatém díle. V tomto období byla slánská nemocnice souþástí OÚNZ Kladno a tato skuteþnost se odrazila v horším pĜístrojovém vybavení interny. Urþitý zlom nastal po roce 1996, kdy se nemocnice stala mČstskou a byla již plnČ nezávislá na nemocnici na KladnČ. Za významné podpory ĜeditelĤ nemocnice došlo k výraznému doplnČní pĜístrojového vybavení interního oddČlení. ZároveĖ zapoþalo pĜebudování oddČlení, které bylo rozdČleno do þtyĜ etap. V první etapČ byla vybudována Jednotka intenzivní péþe, která je vedena MUDr. ýermákem. Toto oddČlení intenzivní péþe má 9 lĤžek a je kompletnČ vybaveno monitorovací technikou, ventilátory pro umČlou plicní ventilaci a pĜístroj pro jeden typ umČlé ledviny. Na oddČlení JIP je možnost doþasné stimulace þinnosti srdce. V druhé etapČ byly zavedeny nové vyšetĜovací metody na standardním oddČlení ECH kardiografie vþetnČ jícnové, Holterovské monitorování ekg a tlakĤ, spirometrické vyšetĜení atd. V rámci standardního oddČlení pracuje vyšetĜovna funkþní diagnostiky. Ve tĜetí etapČ byly vytvoĜeny specializované odborné ambulance pro sledování pacientĤ, kteĜí byli propuštČni z oddČlení, v rámci dispenzární þinnosti oddČlení. PĜi již existující kardiologické ambulanci, jejíž þinnost byla od roku 1994 postupnČ rozšíĜena z ambulance 1 x týdnČ na nynČjších 5 x týdnČ (ambulance je vedena primáĜem MUDr. Marcinekem, MUDr. ýermákem a MUDr. Máchou), byly postupnČ zĜízené další ambulance a to: diabetologická ambulance (MUDr. Šarbochová, MUDr. ýermáková), nefrologická (MUDr. Dragoun), gastroenterologická (MUDr. Votoþek, MUDr. Peterka), hepatologická (MUDr. Votoþek, MUDr. Peterka), revmatologická (MUDr. Jánská, MUDr. Schneiderová), endokrinologická (MUDr. Teplý), cévní ambulance (MUDr.Mácha, MUDr. Votoþek, MUDr. Peterka a MUDr. Schneiderová). K interním ambulancím patĜí i hematologická ambulance (MUDr. SolaĜová) zĜízená v oddČlení biochemie. V poslední etapČ se zaþala rozvíjet spolupráce s klinickými pracovišti, kam jsou zasílaní naši pacienti vyžadující specializované diagnostické, ale hlavnČ invazivnČ-terapeutické zásahy, které není možné provádČt v naší nemocnici pro personální a ekonomickou nároþnost daných vyšetĜení, jako napĜíklad koronarografie, PCI, CABG, dialýza, stimulace vþetnČ elektrofyziologických vyšetĜení, léþby onkologických nemoci apod. V rámci této strategie byli vyškoleni erudovaní pracovníci. Aby se dal zajistit nastoupený trend a mohlo dojít k dalšímu rozvoji interního oddČlení pracují zde vyškolení erudovaní pracovníci. Deset lékaĜĤ má vyšší specializaci, další þtyĜi jsou v pĜípravČ, vrchní sestra oddČlení Vlasta Fialová má

32

magisterské vysokoškolské vzdČlání, dvČ sestry mají vysokoškolské vzdČlání bakaláĜské a více jak dvacet sester má vyšší specializaþní vzdČlání. OddČlení má v souþasné dobČ 99 lĤžek vþetnČ JIP. Poskytuje komplexní diagnostickou a léþebnou péþi. Má velmi dobré pĜístrojové vybavení. Úzce spolupracuje se špiþkovými interními a kardiologickými pracovišti v Praze. A úspČšnČ se podílí na mnoha výzkumných projektech, jak v rámci ýeské republiky, tak na mezinárodní úrovni. V roce 2007 bylo celkem hospitalizováno 3 712 pacientĤ, mnozí z nich opakovanČ. Ve všeobecné interní ambulanci bylo ošetĜeno celkem 3 090 pacientĤ.

Interiér metabolického a intenzivního oddlení

33

Metabolická a interní JIP

Kardiologická ambulance

34

CHIRURGICKÉ ODDċLENÍ VýETNċ JIP

35

Budova z roku 1934 Historií chirurgie ve Slaném, pĜehledem její þinnosti, rozborem výsledkĤ, rozvojem oboru, postavením v rámci nemocnice i zaĜízením do celého systému zdravotnictví se podrobnČ zabýval již prim.MUDr. Moucha v publikaci vydané k 50.výroþí nemocnice ve Slaném i prim.MUDr. Doubek v kolektivním pamČtním spise, vydaném ke 100.výroþí. Ohledneme-li se za uplynulým þtvrtstoletí, nelze opomenout zejména rok 1989 a následné celospoleþenské zmČny, které se samozĜejmČ projevily na þinnosti nemocnice ve Slaném. V dĤsledku rozpadu OÚNZ Kladno, osamostatnČní Nemocnice ve Slaném, zavedení systému zdravotních pojišĢoven

36

a zmČn ve zpĤsobu financování zdravotnictví a posléze zmČny statutu nemocnice a zĜízení Nemocnice Slaný jako pĜíspČvkové organizace mČsta Slaný, se otevírá cesta k jejímu výraznému rozvoji a samozĜejmČ z toho profituje i chirurgické oddČlení slánské nemocnice a jeho pacienti. V prĤbČhu 90tých let byly postupnČ za provozu provedeny stavební úpravy pokojĤ pro nemocné, všechny velké pokoje byly rozdČleny na menší, pĜevážnČ tĜílĤžkové. Byly vybudovány 3 jednolĤžkové pokoje s vlastním WC, sprchovým koutem a nadstandardním vybavením, všechny pokoje byly zahrnuty do systému centrálního rozvodu kyslíku, vybaveny TV pĜijímaþi. PostupnČ byly rekonstruovány oba velké operaþní sály, byla provedena nová elektroinstalace, k obČma sálĤm byly pĜistaveny nové pĜevlékárny pro operaþní týmy, zĜízeny WC a sprchy, rozšíĜeno pĜísálí, oba sály zapojeny do centrálního rozvodu kyslíku a tlakového vzduchu. Na operaþních sálech byla zĜízena klimatizace, byly poĜízeny dva nové operaþní stoly s možností rtg snímkování, nové parní sterilizátory a formaldehydový sterilizátor, který využívají i ostatní oddČlení nemocnice, zejména ARO. Dle požadavkĤ hygienické služby byl zmČnČn zpĤsob sterilizace operaþních nástrojĤ a prádla - sterilizaþní bubny byly zamČnČny za kontejnery lépe vyhovující moderním nárokĤm. V souvislosti s rekonstrukcí elektroinstalace byla pĜebudována i ambulance, zĜízeny dva oddČlené boxy, ambulance byla rozšíĜena o novČ vybudovanou þekárnu a vybavena klimatizací, zcela byla pĜemístČna sádrovna a sálek pro septickou chirurgii. V pĜízemí budovy B bylo novČ vybudováno mezioborové endoskopické pracovištČ, na jehož þinnosti se od poþátku kromČ internistĤ - gastroenterologĤ podílejí i tĜi lékaĜi chirurgického oddČlení - MUDr. Šimák, MUDr. Jiskra, MUDr. Urban, plnČ erudovaní v endoskopii. StandardnČ se provádČjí kromČ bČžného endoskopického vyšetĜení žaludku, dvanácterníku a tlustého stĜeva i endoskopické výkony jako jsou polypektomie, odbČry tkání k dalšímu vyšetĜení, opichy a ligatury krvácejících cév, sklerotizace jícnových varixĤ, PEG. ýasto se jedná o život zachraĖující neodkladné výkony a endoskopické pracovištČ je schopno je provádČt nepĜetržitČ. Endoskopie je též zapojena plnČ do celospoleþenského programu prevence a þasného záchytu kolorektálního karcinomu. V roce 1993 byla v pĜízemí budovy vybudována þtyĜlĤžková jednotka intenzivní péþe, která byla v roce 2001 pĜemístČna a rozšíĜena na šest lĤžek. Vedoucím lékaĜem byl jmenován MUDr. Schön. JIP je plnČ vybavena ventilátory, monitorovacími systémy a dnes slouží pro potĜeby chirurgie, ortopedie a traumatologie, ale i gynekologie a jako záložní kapacita pro ARO. Velkou þást chirurgické þinnosti zaujímá péþe o poranČné traumatologie. Již v roce 1980 byl zĜízen pĜi chirurgickém oddČlení traumatologický ordinariát, s rozšiĜováním operaþní léþby zlomenin a zavedením léþby endoprotézami kyþlí a kolen byl v roce 2004 rozšíĜen na ortopedicko - traumatologický ordinariát a posléze dle požadavkĤ odborných

37

spoleþností a zdravotních pojišĢoven bylo od poþátku roku 2008 zĜízeno samostatné ortopedické oddČlení, vedené primáĜem MUDr.Ponertem. Traumatologie, jako nedílná þást chirurgie, je postupnČ vybavena moderními instrumentarii a implantáty pro operaþní léþbu zlomenin dlouhých kostí rĤznými technikami vnitĜní fixace, pĜípadnČ užívá zevní fixace, má možnost arthroskopie. Vedoucím tohoto úseku byl jmenován MUDr. Horoviþ. Dnes je nemocnice napojena specielní internetovou linkou na metropolitní PACS v Praze, což umožĖuje prakticky okamžitou konsultaci Rtg a CT snímkĤ s pĜedními klinickými pracovišti. Toho se využívá zejména pĜi poranČních mozku a páteĜe. Ve stejném duchu dochází k rozvoji všeobecné a zejména bĜišní chirurgie. Na pĜelomu let 1992-1993 byla jako na jednom z pĜedních míst v rámci republiky zavedena na chirurgii ve Slaném metoda miniinvazivní chirurgielaparoskopické operování. Metoda, zejména zpoþátku nároþná pro chirurgy, vyžadující radikální zmČny v pĜístupu k operacím, za to však s obrovským pĜínosem pro pacienty, snižuje operaþní bolesti, zkracuje dobu pracovní neschopnosti, má lepší kosmetický efekt. Dnes, kdy používáme již druhou kompletní aparaturu videolaparoskopu s plnČ automatickým pĜíslušenstvím, tímto zpĤsobem bČžnČ operujeme onemocnČní žluþníku, kýly, apendixy, perforace žaludeþních vĜedĤ, provedli jsme úspČšnČ i resekce stĜeva, nebo se provádČjí tzv.explorativní laparoskopie. Zde je na místČ otázka, co dále operovat laparoskopicky, zejména pro mladší lékaĜe, s ohledem na vzdČlávání a získávání zkušeností z klasické operativy, která jistČ dlouho bude mít nezastupitelnou roli, zejména u komplikovaných pĜípadĤ. Velký pokrok díky technickému rozvoji udČlala bĜišní chirurgie v používání staplerové techniky - mechanické, pĜístrojové sešívání na trávícím traktu, které výraznČ urychluje operaþní výkon, což hraje velkou roli zejména u pacientĤ v závažném celkovém stavu nebo pĜidruženými komplikujícími chorobami, pĜípadnČ umožĖuje výkony v tČžko dostupných místech. Tato metoda má na chirurgii ve Slaném dnes již historickou roli, kterou jí mĤže i vČtšina renomovaných chirurgických pracovišĢ závidČt, neboĢ zde byla v principech zavedena již prim.MUDr. SvatonČm, používáním tehdy ze zahraniþí dovezeného Petzova šicího pĜístroje (v dnešním názvosloví lineární stapler) v roce 1948 a byla udržována funkþní až do zaþátku 90let, kdy dochází celosvČtovČ k její renesanci a obrovskému technickému rozvoji a inovacím nejvČtšími svČtovými výrobci zdravotnické techniky a my dnes máme k tČmto nejmodernČjším výrobkĤm volný pĜístup. Pevnou souþástí chirurgického oddČlení jsou kromČ všeobecné a pĜíjmové ambulance další specializované ambulance - úrazová, pro onemocnČní prsu, onkologická, žilní a již zmínČná endoskopická. Když jsme zmiĖovali lékaĜe chirurgického oddČlení, musíme se zastavit u dvou výkonných chirurgĤ, kteĜí kromČ práce na chirurgii zvládli i vedení nemocnice na místČ jejího Ĝeditele. V roce 1990 byl jmenován do funkce Ĝeditele

38

nemocnice MUDr.Vladimír Riedl. Ten úspČšnČ provedl nemocnici obdobím rozpadu OÚNZ, jejím osamostatnČním, obdobím vzniku zdravotních pojišĢoven a bezproblémovým pĜechodem na pĜíspČvkovou organizaci mČsta, díky prozíravému pĜístupu mČsta starosty p.Webera. Dokázal uchránit nemocnici pĜed rizikovými faktory transformace v dobČ, kdy se naprostá vČtšina nemocnic dostala do platební neschopnosti, dokázal udržet nemocnici v,,plusu,, a dále ji rozvíjet. Vždy se Ĝídil zásadou, že nejdĤležitČjší v nemocnici jsou lidé a o tom svČdþí i dlouhodobá vysoká stabilita kádrĤ na všech oddČleních.V roce 1998, kdy se rozhodl pro návrat na chirurgii v plném rozsahu, pĜedával nemocnici v plném rozsahu, pĜedával nemocnici bez dluhĤ a s dobrým jménem. V roce 1998 byl na základČ konkursu jmenován do funkce Ĝeditele nemocnice MUDr. JiĜí Šimák, který dále pokraþuje v nastoupené cestČ a podaĜilo se mu výraznČ posunout hodnotící laĢku výše, zvláštČ pokud se týká vybavení nemocnice. Má obrovskou osobní zásluhu, za podpory vedení mČsta, na udržení všech þástí nemocnice, navzdory tlakĤm na její omezení ze strany ministerstva a zdravotních pojišĢoven. Prosadil zĜízení oddČlení následné péþe, samostatného ortopedického oddČlení, právČ budované dialyzaþní jednotky. Ve zpČtném pohledu za uplynulým þtvrtstoletím musíme zahrnout do výþtu i zdravotní sestry. Po vrchní sestĜe HanČ HoĢkové pĜevzala funkci v roce 1990 Dana Belzová a dále v roce 2006 Bc. Ilona JeĜelová, která vykonává funkci vrchní sestry i pro ortopedické oddČlení. Staniþními sestrami jsou Jana Zázvorková pro operaþní sály a ambulance, Vlaćka Kuþerová pro aseptickou þást, Marcela Lidická pro septickou þást oddČlení a Miluše Šlajchrtová pro oddČlení intenzivní péþe, sekretáĜkou oddČlení je Radka Linksfeilerová. SamozĜejmČ došlo k podstatným zmČnám i na úseku ošetĜovatelské techniky a stravování pacientĤ - výrobky pro jednorázové použití, nové materiály, pĜebudování kuchynČk, vyhĜívané vozíky na jídlo pro pacienty. OddČlení bylo postupnČ vybaveno výpoþetní technikou, usnadĖující administrativní úkony. Abychom se však nezabývali jenom úspČchy minulých let, je nutno konstatovat, že do budoucna zĤstává mnoho problémĤ k Ĝešení. Pacienti by jistČ pĜivítali rozšíĜení WC a koupelen, kulturnČjší stravovací prostory. Byla by vhodná vyšetĜovací místnost a pĜevazovna v 1.patĜe, jsou nedostateþné skladovací prostory. V souþasné dobČ - po osamostatnČní ortopedického oddČlení pracuje na chirurgickém oddČlení 9 lékaĜĤ, 38 sester, 9 NZP a 6 PZP. PrimáĜi: 1934 - 1948 prim.MUDr. Moucha 1948 - 1969 prim.MUDr. SvatoĖ 1969 - 1984 prim.MUDr. Doubek 1984 - dosud prim. MUDr. Vašek

39

Operaní sál

Jednotka intenzivní pée

40

Endoskopie

41

ORTOPEDICKÉ ODDċLENÍ

42

1. ledna 2008 bylo otevĜeno ve slánské nemocnici ortopedické oddČlení. Co vzniku pĜedcházelo? BČžné ortopedické výkony byly provádČny na chirurgickém oddČlení, vþetnČ náhrad velkých kloubĤ tzv.TEP. Tlak odborné spoleþnosti a zejména zdravotních pojišĢoven vyústil k vytvoĜení podmínek pro þinnost samostatného oddČlení. Ortopedické oddČlení þítá 26 lĤžek standardního typu a 3 lĤžka v rámci mezioborové JIP. ýinnost oddČlení je zabezpeþena lékaĜským týmem: Prim. MUDr. Pavel Ponert, MUDr. Jakub HeĜman, MUDr. Josef Cyprich, MUDr. Richard Kubela a ordináĜ pro traumatologii MUDr. Pavel Horoviþ. Zcela neodmyslitelný je ale i sesterský tým pod vedením staniþní sestry

43

Aleny Böhmové a v neposlední ĜadČ i specialistky na rehabilitaþní pooperaþní péþi pod vedením staniþní sestry Blanky Linhartové. Uvedený lékaĜský tým je schopen odbornČ zabezpeþit celý rozsah ortopedických výkonĤ, vþetnČ traumat dlouhých kostí a náhrady kyþelních a kolenních kloubĤ. V roce 2008 bylo na našem oddČlení odoperováno 200 totálních endoprotéz kyþelních a kolenních kloubĤ vþetnČ reimplantací. V pĜíštích letech dle podmínek a pĜi zachování smluvních vztahĤ jsme schopni toto þíslo ještČ navýšit pĜi stávajícím personálním obsazení, i když nám velmi citelnČ chybí jeden lékaĜ s ortopedickou specializací. K oddČlení patĜí i ambulantní provoz. Ve stejném podlaží se nachází ambulance ortopedická a úrazová. Do budoucna chceme zachovat souþasný trend kvality specializované zdravotní péþe s dĤrazem na pacienta. Dále chceme rozšiĜovat spektrum výkonĤ o ASK ramene a eventuálnČ artroskopické ošetĜení ostruh patní kosti.

PrimáĜi: 2008 - dosud prim.MUDr. Ponert

26 standardních lžek ortopedického oddlení, vtšinou 3-lžkové pokoje

44

Operaní sál

C – rameno

45

GYNEKOLOGIE A PORODNICE

Péþi o ženu, tČhotnou a nedČlku zajišĢovali pĜed zĜízením lĤžkového oddČlení praktiþtí lékaĜi, samostatné porodní asistentky a chirurgické oddČlení.

46

OddČlení bylo zĜízeno v roce 1947 ve staré budovČ nemocnice. V prvním patĜe byla porodnice, operaþní sál, místnost pro novorozence o které peþovali porodníci, protože v té dobČ v nemocnici nebylo dČtské oddČlení. Na gynekologii sloužily Ĝádové sestry, které také podávaly anestézii, instrumentovaly pĜi velkých operacích. Na porodnici pracovaly porodní asistentky. V roce 1959 bylo pĜestČhováno do samostatného pavilonu. PĜestČhování se provádČlo za plného provozu. V pavilonu byl zĜízen velký operaþní sál, dva porodní sály s pĜíjmem rodiþek, malý operaþní sál a kanceláĜ, nyní má oddČlení 42 lĤžek. Od poþátku 90 let došlo k prudkému rozvoji miniivazivní operaþní léþby - laparoskopie pod vedením primáĜe MUDr. Ullrycha, v souþasnosti se touto metodou provádí pĜevážná vČtšina operací, pro potĜeby laparoskopických operací byly i rekonstruovány operaþní sály. V roce 1995 vznikla nadace ,,MateĜství“, která nejdĜíve pod vedením MUDr. Shona a nyní MUDr. Hamouzové se podílí na zlepšení útulnosti a vybavení jednotlivých oddČlení a s výstavbou nadstandardních pokojĤ. Dochází k rekonstrukci porodních sálĤ s pĜístavbou porodnického sálu pro alternativní porodnictví s porodní vanou. Na zaþátku našeho tisíciletí byla rekonstruována i vstupní hala na gynekologicko - porodnické oddČlení . Od roku 1999 provádíme radikální gynekologické operace pro zhoubné gynekologické nádory vþetnČ odstranČním uzlin v malé pánvi, nejdĜíve klasicky pomocí bĜišního operaþního pĜístupu, v posledních letech i laparoskopicky . Od 90tých let též dochází k rozvoji urogynekologické ambulance, kde se léþí pĜevážnČ pacientky pro inkontinenci, od roku 2004 se operaþní léþba provádí pomocí šetrné operaþní metody TOT - zavedení pásky pod moþovou trubici, poþet tČchto operací každoroþnČ narĤstá. V roce 2008 bylo na našem oddČlení provedeno 1600 operaþních výkonĤ. Od roku 1996 dochází k trvalému nárĤstu poþtu porodĤ a to jak z slánského regionu, tak i z ostatních okresĤ (MČlník, Rakovník, Louny, Praha). V roce 2008 se v naší porodnici narodilo 785 dČtí, nejvíce za posledních 15 let . Od roku 2009 je naplánována rozsáhlá rekonstrukce operaþní i lĤžkové þásti oddČlení. Nedílnou souþástí gynekologicko porodnického oddČlení jsou ambulance: všeobecná – MUDr .SmoĎaková, MUDr. Palásková, MUDr. KoláĜ urogynekologická – prim.MUDr. Wohlgemuth ambulance rizikového tČhotenství - MUDr. KoláĜová onkologická ambulance – prim.MUDr. Wohlgemuth ambulance dČtské gynekologie- MUDr .Sochorová klimakterické ambulance – MUDr. KoláĜová .

47

PodČkování patĜí zdravotním sestrám a porodním asistentkám pracujícím na oddČlení pod vedením vrchní sestry ýechové a staniþní sestry Martínkové , jakož i spolupracujícím ambulantním lékaĜĤm - MUDr. Hamouzové, MUDr. Sochorové, MUDr. Fechtnerové , MUDr .Kabrhelové, MUDr. Matouškové a MUDr. Kulhánka . PrimáĜi: 1947 1965 1969 1981 1984 1989 2008

- 1965 prim.MUDr. Veverka - 1969 prim.MUDr. Bohata - 1981 prim.MUDr. Seifert - 1984 prim.MUDr. Holub - 1989 prim.MUDr. Hamouz - 2008 prim.MUDr. Ullrych - dosud prim.MUDr. Wohlgemuth

Porodní vana

48

Porodní sál

Vybavení nadstandardního pokoje

49

DċTSKÉ A NOVOROZENECKÉ ODDċLENÍ

DČtské oddČlení bylo zĜízeno v roce 1957 a jeho provoz byl pĜechodnČ umístnČn v bývalém infekþním pavilonu. V tom samém roce byla zahájena stavba nového, moderního dČtského pavilonu a to v akci „Z“, kde byly dobrovolnČ odpracovány tisíce brigádnických hodin neplacené práce obþany Slánska. Stavba byla ukonþena a provoz nového dČtského oddČlení byl zahájen v lednu 1959 pod vedením prvního primáĜe MUDr. Jaroslava Nachtigala, který pracoval jako pĜednosta až do roku 1984. Po jeho odchodu pokraþovali jeho nástupci v zapoþatém díle. Od konce roku 1984 do kvČtna 1986 MUDr. Milan Kosák, od kvČtna 1986 doposud primáĜ MUDr. OldĜich Doubravský. Prostorné, nové, moderní dČtské oddČlení mČlo v prvním patĜe oddČlení kojencĤ a batolat, v pĜízemí bylo oddČlení dČtí a dorostu. Personální a pĜístrojové vybavení dČtského oddČlení odpovídalo vyššímu standardu tehdejší doby. V následujících 25letech bylo dČtské oddČlení plnČ využito k léþebnČ preventivním úþelĤm pro dČti a dorost slánského regionu. Stálou souþástí dČtského oddČlení bylo vždy oddČlení novorozencĤ. V minulosti i nyní je to oddČlení fyziologických novorozencĤ. V souþasné dobČ je to 14 lĤžek s témČĜ úplným systémem roaming-in, tj.matka je s novorozeným dítČtem na jednom pokoji, peþuje samostatnČ o své dítČ za pomoci a dohledu

50

dČtské sestry. Vše samozĜejmČ s ohledem na zdravotní stav matky s pĜihlédnutím k jejím pĜáním. Problémy novorozencĤ narozených pĜedþasnČ, s vrozenými vývojovými vadami, závažnými poruchami životních funkcí a podobnČ, Ĝešíme ve spolupráci s klinickými pracovišti, pĜevážnČ pražskými. Od zaþátku 90.let došlo postupnČ ke zmČnČ pohledu na léþbu, hospitalizaci a vyšetĜení dČtských pacientĤ s ohledem na specifiku dČtského vČku. Na našem oddČlení se to projevilo tím, že dČti do šesti let jsou hospitalizovaný pouze v doprovodu matky, ve snaze eliminovat stresové faktory pĤsobící na nemocné dČti a jejich nepĜíznivý dopad na jejich uzdravování (nemocné dítČ je vytrhnuto z rodinného prostĜedí, postupuje rĤzné, nČkdy i bolestivé vyšetĜení a podobnČ). Po zlepšení zdravotního stavu je propuštČné do domácího ošetĜení s pravidelnými ambulantními kontrolami na dČtském oddČlení do kompletní úpravy stavu, pĜípadnČ se zaĜazením do ambulantní dispenzární péþe. Problémy s komplikovanými stavy s nutností pĜípadného invazivního zákroku, Ĝešíme podobnČ jako u novorozencĤ, ve spolupráci s pražskými klinickými pracovišti, eventuálnČ s dČtským oddČlením v KladnČ. Zlepšení pĜístrojového vybavení a dostupnost moderních vyšetĜovacích metod (USG, CT, RTG), rozšíĜení škály biochemických a hematologických vyšetĜení pĜispČly k rychlému a pĜesnému stanovení diagnosy a zahájení adekvátní terapie. Tím došlo ke zkrácení nutné doby hospitalizace, ke snížení poþtu ošetĜovacích dnĤ a nižší potĜebČ lĤžek na dČtském oddČlení. Z tČchto dĤvodĤ bylo v roce 2004 vybudováno nové dČtské oddČlení v pĜímé návaznosti na gynekologicko - porodnický trakt s nižším poþtem lĤžek. ZároveĖ byly rozšíĜeny ambulantní prostory. PĜístrojové vybavení dČtského oddČlení je pĜimČĜené souþasným trendĤm a možnostem. Vybavení novorozeneckého oddČlení odpovídá standardu pro fyziologické novorozence. Personální obsazení dČtského oddČlení: Prim.MUDr. OldĜich Doubravský - 2 atestace z pediatrie MUDr. Mária Marcineková - 2 atestace z pediatrie a neurologie MUDr. Dagmar Pohlová - 2 atestace z pediatrie a alergologie MUDr. Bronislava Marholová - 1 atestace z pediatrie Staniþní sestra Jitka Janáþová a dČtské sestry: Jana Barvíková, Daria Félová, Elena Kohútová. Tyto sestry, vþetnČ staniþní, mají specializaþní vzdČlání v oboru „Péþe o dítČ“. Kunrtová Renata má dva semestry specializaþního vzdČlávání. Ostatní dČtské sestry Kosteþková TaĢána, ŠafaĜíková Blanka, Tajþová Jaroslava. V ambulancích pracuje dČtská sestra Eva Urbanová.

51

Péþe o dČtské pacienty ve shodČ se souþasným všeobecným trendem se pĜesouvá do ambulantní složky. Nyní pĜi dČtském oddČlení pracuje pČt dČtských odborných ambulancí: Alergologická ambulance pod vedením MUDr. Dagmar Pohlové Neurologická ambulance pod vedením MUDr .Márie Marcinekové Nefrologická ambulance pod vedením prim.MUDr. OldĜicha Doubravského Endokrinologická ambulance pod vedením MUDr. Aleny Chýské DČtská kožní ambulance pod vedením prim.MUDr. OldĜicha Doubravského ýinnost tČchto ambulancí je plnČ vytížená a ve velké míĜe pĜispívá k prevenci a léþbČ dČtských pacientĤ.

Chodba dtského oddlení

Inkubátor na novorozeneckém oddlení

52

Novorozenecké oddlení

Vyhívací lžko pro novorozence na porodním sále

53

ANESTEZIOLOGICKO-RESUSCITAýNÍ ODDċLENÍ

Anestézie, znecitlivČní, je historicky již od starovČku spjata s rozvojem chirurgických metod. S rozvojem chirurgických výkonĤ - s jejich rozsahem se rozvíjí i postupy anestézie. Anestézii se vČnují operatéĜi. V novovČku se primáĜi operaþních oborĤ školí v anestézii. Znalosti a praktické zkušenosti pĜedávají kolegĤm – vČtšinou nejmladším, zaþínajícím v chirurgických oborech. DlouhodobČ pĜevládá praxe, že anestézii podává i stĜední zdravotnický personál. PostupnČ jsou akceptovány modernČjší postupy

54

anestézie - inhalaþní eterem, intubace, svalová relaxace a Ĝízené dýchání bČhem anestézie. To umožĖuje i technický rozvoj zázemí anestézie - narkotizaþní pĜístroje. Svoje místo zaujímá i anestézie místní - infiltraþní a svodné bederní blokády. Takový vývoj prodČlává obor anesteziologie i v historii slánské nemocnice. Situace se mČní, když MUDr. Doubek získává specializaþní atestaci z anesteziologie v roce 1959 a zastává funkci ústavního anesteziologa až do roku 1969, kdy je jmenován pĜednostou chirurgického oddČlení. Používají se postupy kombinované inhalaþní a intravenózní, ovšem nadále anestézii zajišĢují lékaĜi operaþních oborĤ v rámci své odbornosti. Vyhláška þ. 72/1971 zaĜadila obor anesteziologie a resuscitace mezi základní obory specializace lékaĜĤ s atestací I. a II. stupnČ, doplnČní koncepcí oboru z roku 1974 mČní pak metodicko - organizaþní strukturu oboru i v nemocnici ve Slaném. V rámci OÚNZ (i KÚNZ) je obor odbornČ veden prim. MUDr. Vl. Lemonem a ARO v nemocnici Kladno. LékaĜka chirurgického oddČlení ve Slaném MUDr. Martincová - Benešová získává v r. 1976 atestaci II. stupnČ oboru. Stává se ústavním anesteziologem, i když zĤstává lékaĜem chirurgického oddČlení. Pro denní praxi získává po þase i anesteziologickou sestru p. L. KuchaĜovou. NejvýznamnČjším mezníkem vývoje oboru anesteziologie a resuscitace v nemocnici ve Slaném je rok 1979. Je založeno nelĤžkové oddČlení ARO. Na funkci pĜednosty je jmenován MUDr. J. Munzar, zkušený lékaĜ s praxí ARO v KladnČ. Základním úkolem oddČlení bylo zabezpeþit anestézii všemi soudobými postupy, spolupracovat na pĜedoperaþní pĜípravČ k snížení perioperaþního rizika závažnČ nemocných, naplĖovat koncepci oboru zajištČním diferencované péþe intenzivní i resuscitaþní o nemocné v kritickém stavu. Spolu s vrchní sestrou L. KuchaĜovou nesmírnČ trpČlivČ a velmi svČdomitČ budují, ale i obhajují existenci samostatného oddČlení. To bylo možné jen posílením personálního obsazení a výchovou kádru lékaĜĤ a sester. To se pĜeci postupnČ daĜí. Urþitou oporou je spolupráce s ARO v KladnČ. LékaĜi i stĜední zdravotnický personál jsou školeni pĜedevším na lĤžkové resuscitaþní stanici. OddČlení je vybaveno soudobou anesteziologickou technikou, používá postupy svodné anestézie, monitoruje EKG pĜi anestézii, ve spolupráci s interním oddČlením provádí verze poruch srdeþního rytmu. Z personálních dĤvodĤ však stále není možno zavést stálou anesteziologickou službu. V roce 1987 je jmenován na funkci primáĜe nelĤžkového ARO v nemocnici ve Slaném MUDr. J. DvoĜák, dosud lékaĜ ARO v KladnČ. OddČlení metodicky spadá nadále pod vedení souþasnČ okresního a krajského odborníka primáĜe MUDr. Vl. Lemona. PĜi stabilizaci personální se koneþnČ daĜí zavést nepĜetržitou službu anesteziologa a anesteziologické sestry i v ústavní pohotovostní službČ. ZajištČní anestézie moderními postupy, peroperaþní monitorování a perioperaþní intenzivní péþe zĤstává jistČ nadále hlavním úkolem oddČlení, je zavedena analgezie u spontánních porodĤ .

55

Dalším cílem je vybudování stanice záchranné služby pĜi ARO ve Slaném. RZP rychlá zdravotnická pomoc bude zajišĢovat spádovou oblast s více než 50 tisíci obyvateli. PĜíprava je složitá, vyžaduje technické vybavení (sanitní vozy a radiokomunikaþní spojení), vytvoĜení správných postupĤ v záchranné akci, školení personálu (lékaĜĤ neanesteziologĤ, ale i ĜidiþĤ), zajištČní souþinnosti s RZP ARO v KladnČ atd. Od 1. ledna 1991 je RZP pĜi ARO ve Slaném uvedena do provozu v nepĜetržité 24hodinové službČ. BČhem roku 1991 pĜichází z ARO v KladnČ na funkci zástupce primáĜe MUDr. M. Náprstek, odchází ale vrchní sestra p. L. KuchaĜová - na její místo je jmenována M. Humlová. Pokraþuje školení sester oddČlení formou stáží na koronární jednotce i na lĤžkové þásti ARO nemocnice v KladnČ i na resuscitaþních lĤžkách pražských nemocnic. Maximální dĤraz je nadále kladen na zaĜazení sester do postgraduálního studia anesteziologie - resuscitace a intenzivní medicíny (ARIP), samozĜejmČ po splnČní náležitého období praxe. V roce 1992 získává prim.DvoĜák specializaci pro algeziologii a pĜi oddČlení je založena ambulance pro léþbu bolesti. Snahou ambulance je léþit bolest akutní pooperaþní i chronickou ve spolupráci s oddČlením rehabilitace, konsiliárnČ s neurologem MUDr. Najmanovou a v indikovaných pĜípadech s psychiatrem. Speciální pozornost je vČnována léþbČ bolesti pĜi nádorovém onemocnČní. MUDr. Dosoudilová, nejzkušenČjší lékaĜ oddČlení, absolvuje v té dobČ kurz akupunktury. V tomto období vedení nemocnice reálnČ plánuje otevĜení lĤžkové þásti ARO. PĜednosta oddČlení i MUDr. Náprstek spolu s vrchní sestrou se podílejí na uspoĜádání budoucí stanice. V plánech je rekonstrukce pĜízemí staré þásti nemocnice. V létČ 1992 je otevĜena þtyĜlĤžková jednotka intenzivní péþe na pĜízemí chirurgického oddČlení a péþi o nemocné zajišĢuje ARO. SouþasnČ je zahájena výstavba lĤžkové þásti. Toto období je velmi nároþné, na oddČlení pĜicházejí noví lékaĜi i sestry. Pro budoucí lĤžkovou þást jsou testovány pĜístroje pro umČlou plicní ventilaci, systém monitorování nemocných, pumpy a pĜístroje pro podávání lékĤ apod. Zvláštní pozornost je vČnována vedení dokumentace s využitím výpoþetní techniky. Vedení nemocnice povČĜilo Ĝízením výstavby oddČlení pana Maleþka. Výhodou je, že detaily stavebních úprav jsou opakovanČ probírány a diskutovány s pĜednostou oddČlení, jeho zástupcem i vrchní sestrou. LĤžkové ARO je slavnostnČ otevĜeno 13.listopadu 1993 a do nových prostor se oddČlení pĜesunuje velmi hladce prakticky za provozu z JIP chirurgického oddČlení i se svými pacienty. Staniþní sestrou lĤžkové þásti je jmenována E. Aišmanová. Nové oddČlení je pČtilĤžkové – dva jednolĤžkové boxy a tĜílĤžkový pokoj. Je oceĖován zejména dostateþný prostor k umístČní pĜístrojové techniky kolem lĤžek nemocných, dále šesté lĤžko - pĜíjmové a observaþní pro nemocné v tČžkém stavu z terénu (RZP) i pro pacienty z jiných oddČlení nemocnice. V následujícím období smČĜuje každodenní þinnost oddČlení na každém úseku k udržení a stálému zlepšování kvality poskytované péþe.

56

Na úseku resuscitaþní péþe se oddČlení opírá o intenzivní ošetĜovatelskou péþi stĜedního i nižšího zdravotnického personálu pod vedením staniþní sestry E. Aišmanové. Její dlouholeté zkušenosti, odborné znalosti, dĤslednost a spolehlivost vychovává skuteþnČ kvalitní stĜední zdravotnický personál. PĜi tomto základu pak lékaĜi s využitím moderní techniky zavádČjí postupy invazivního monitorování nemocných v kritickém stavu, aplikují moderní programy umČlé plicní ventilace, programy správné výživy, postupy kontinuálních eliminaþních hemofiltraþnČ-dialyzaþních metod. Na úseku anesteziologie – rychlý rozvoj mikroinvazivních operaþních postupĤ (laparoskopie) na chirurugii a gynekologii klade nároky na techniku peroperaþního monitorování. LékaĜi mají k dispozici všechna farmaka moderní anestezie. Jsou stále více využívány postupy svodných (neuroaxiálních) blokád zejména pĜi ortopedických výkonech s implantací umČlých kyþelních a kolenních kloubĤ. MUDr. Náprstek a MUDr. Šimáková absolvují školící místo s tématem svodných anestézií periferních nervĤ. Výrazný nárĤst anesteziologických výkonĤ ve Slaném vĤbec vyžaduje i zmČnu organizaþní struktury oddČlení. Je zĜízena anesteziologická ambulance. Nemocní k plánovaným operaþním výkonĤm jsou vyšetĜeni anesteziologem a jsou seznámeni s navrhovaným postupem anestézie. LékaĜ ARO stanoví pĜedoperaþní pĜípravu a hodnotí perioperaþní riziko vzhledem k pĜidruženým chorobám nemocného. MUDr. R. Šimáková je jmenována vedoucím lékaĜem (ordináĜem) anesteziologie. E. Pejšková - jedna z nejzkušenČjších sester oddČlení, je jmenována staniþní sestrou úseku. Svojí odbornou zpĤsobilostí a dĤsledností vychovává stĜední zdravotnický personál v anestézii i v péþi o stále složitČjší anesteziologickou techniku. Úsek záchranné služby - od roku 1993 získává kvalitnČ a modernČ vybavený vĤz, technické vybavení umožĖuje mimo jiné i EKG vyšetĜení už v pĜednemocniþní etapČ (tehdy snad jako první v kraji). Jsou modifikovány postupy zásahu posádky, aby odpovídaly trendu moderní urgentní medicíny. Kádr posádek RLP se stabilizuje, naprosto stabilním þlánkem je sestra oddČlení ARO vždy s ukonþeným postgraduálním vzdČláním (ARIP). Na úseku ambulance léþby bolesti - MUDr. R. Šimáková získává specializaci algeziologa. Stává se vedoucím lékaĜem ambulance pro léþbu bolesti. Stále peþuje o multidisplinární charakter péþe a léþby bolestivých stavĤ. DĤraz na léþbu onkologické bolesti trvá. Alternativní postupy léþby – akupunkturou zajišĢuje v souþasné dobČ MUDr. D. Stehlíková. Až v roce 2004 pĜechází úsek RZP pod Územní záchrannou službu StĜedoþeského kraje. LékaĜ ARO MUDr. D. Hejduk se stává vedoucím lékaĜem záchranné služby v naší spádové oblasti, vedoucí sestrou je p. D. Jánská. Vedle posádky rychlé lékaĜské pomoci (RLP) je k urgentním zásahĤm pĜipravena i

57

posádka RZP (bez lékaĜe) - þlenem posádky je vždy stĜední zdravotnický personál s kvalifikací ARIP. Komplexní pojetí oboru anesteziologie, resuscitace a urgentní medicíny se v dalším prĤbČhu dlouhodobČ nemČní. Na tomto místČ je nutné pĜipomenout vzdČlávací, výchovnou a pĜednáškovou þinnost oddČlení. Každodenní mravenþí práce vrchní sestry p. M. Humlové a obou staniþních sester E. Aišmanové a E. Pejškové byla zmínČna. Na oddČlení byla vyškolena a ke specializaþním atestacím pĜipravena Ĝada lékaĜĤ absolventĤ. LékaĜi i sestry oddČlení poĜádají semináĜe k vybraným tématĤm. PĜednáší pravidelnČ na celoústavních konferencích Spolku lékaĜĤ ýSJEP i na celostátních vČdeckých konferencích. Vyzdvihnout je tĜeba úsilí i schopnosti Bc. P. Štrobachové, zprvu þlenky výboru ýeské asociace sester, pozdČji její pĜedsedkynČ. V koordinaci s oddČlením ale i sama organizovala opakovanČ celostátní konference sester s vynikající odbornou úrovní. Tím nedocenitelnČ prezentovala a propagovala oddČlení zpĤsobem pĜesahující náš region. K desetiletému výroþí otevĜení lĤžkové þásti ARO prakticky celostátní konferenci sester koordinovalo celé oddČlení a zároveĖ probČhla i slavnostní lékaĜská konference na úrovni StĜedoþeského kraje a Prahy. Se zmČnou zákona o vzdČlávání lékaĜĤ a zdravotnických pracovníkĤ zažádalo ARO MZ ýR o akreditaci k výchovČ a postgraduálnímu vzdČlávání absolventĤ. Ta mu byla udČlena na jaĜe roku 2008. Na konci roku 2008 u pĜíležitosti patnáctiletého výroþí otevĜení lĤžkové þásti ARO probČhla celoústavní odborná konference. PĜednášky prezentovaly þinnost každého úseku ARO. Obsah jednotlivých sdČlení byl zamČĜen k další souþinnosti a spolupráci s oddČleními nemocnice ve Slaném. Vlastním pĜáním je, v tomto retrospektivním pohledu na ARO, podČkovat všem souþasným i bývalým spolupracovníkĤm. PodČkování patĜí za kvalitní práci, pĜístup k nemocným na všech úsecích oddČlení, za snahu a chuĢ sebe dál vzdČlávat i za kolegialitu a toleranci mnohdy tolik potĜebnou v kolektivní práci. To vše umožnilo dosavadní vývoj oddČlení a bude pomáhat v každodenní þinnosti i v následujících letech.

58

Ambulantní ást ARO

Lžková ást ARO

59

BIOCHEMIE A TRANSFUZE

K rozvoji biochemie v nemocnici dochází od roku 1949. O rozvoj se zasloužil pĜedevším primáĜ interního oddČlení MUDr. Fleischhans. V nemocnici existovala laboratorní místnost, ale ta nebyla pĜimČĜenČ vybavena ani pracovníky, ani zaĜízením. PrimáĜ Fleischhans tuto jednoduchou laboratoĜ v roce 1949 uvedl do provozu a zároveĖ získal pracovníka, který mČl o tuto práci zájem.V té dobČ byla personálnČ neobsazena také malá hematologická laboratoĜ, a proto byl pĜijat další pracovník. PrimáĜ Fleischhans z rĤzných

60

klinických pracovišĢ pĜináší nové vyšetĜovací metody, snaží se získat nové pĜístrojové vybavení a tak vzniká laboratorní oddČlení s dobrou úrovní. V roce 1952 se sluþuje biochemická laboratoĜ s hematologickou a jsou umístnČny v interním pavilonu. V roce 1960 po otevĜení nového dČtsko kojeneckého pavilónu dostává pĤvodní budovu infekþního pavilónu již novČ vytvoĜené samostatné oddČlení klinické biochemie a hematologie, ke kterému je pĜiþlenČn i krevní sklad. Zvyšuje se poþet pracovníkĤ a zlepšuje se pĜístrojové vybavení. Po odchodu primáĜe Fleischhanse pĜebírá biochemii a transfuzi primáĜ MUDr. Mašek a pozdČji i primáĜ MUDr. Bernáth. V roce 1975 je povČĜen vedením oddČlení klinické biochemie, hematologie a krevního skladu lékaĜ - specialista MUDr. Kvasniþka. V nemocnici transfuzní stanici vytvoĜil primáĜ MUDr. SvatoĖ. Transfuzní stanici vedl do roku 1960 a byl velkým propagátorem dárcovství. PĜi delimitaci okresĤ byla transfuzní stanice pĜedČlena okresní transfuzní stanici v KladnČ. V té dobČ tuto stanici vedl MUDr. Doubek. PozdČji to byli chirurgiþtí lékaĜi, kteĜí krevní sklad vedli až do roku 1975, kdy jej pĜevzal MUDr. Kvasniþka. Vzhledem k tomu, že nároky na spotĜebu krve a krevních derivátĤ stoupají, se v nemocnici provádí hromadné odbČry krve. Od roku 1997 je vedoucím lékaĜem biochemického, hematologického a transfuzního oddČlení MUDr. SolaĜová. Dnes pracuje na oddČlení vedoucí lékaĜ, inženýr - biochemik, vedoucí laborantka, osm laborantek a dvČ pomocnice. Jedná se o oddČlení, které poskytuje služby v oboru klinické biochemie, hematologie a transfuzní služby vþetnČ péþe o pacienty s onemocnČním krve a krvetvorných orgánĤ. Souþástí laboratoĜe je hematologická ambulance. Zde se MUDr. SolaĜová stará o pacienty s hematologickými chorobami. Tato ambulance má návaznost na oddČlení klinické hematologie FNKV. K biochemii patĜí i odbČrová místnost pro ambulantní pacienty nemocniþních odborných poraden i pro pacienty praktických lékaĜĤ spádové oblasti. Technické vybavení pracovištČ je moderní a plnČ odpovídá požadavkĤm laboratorních provozĤ. Toto vybavení je pravidelnČ obnovováno.

61

Biochemické analyzátory

62

RENTGENOLOGICKÉ ODDċLENÍ

Ve 20.století dochází k velkému rozvoji vČdy a techniky. Tato skuteþnost se odráží i v nemocnici ve Slaném. Po objevu paprskĤ X W.C.Röntgenem v roce 1895 byly vyvinuty a konstruovány RTG pĜístroje pro diagnostiku. Ve Slaném byl první ,,RöntgenĤv aparát“zakoupen v roce 1912. Sponzorem byla Obþanská záložna ve Slaném. V budovČ nemocnice byly adaptovány prostory pro RTG vyšetĜovnu. RovnČž byl zakoupen ,,plynový motor s dynamem pro výrobu stejnosmČrného proudu“ (dodavatelem byla firma ing.Kindl a Veverka v Praze). Další obnova RTG techniky probČhla v roce 1927, kdy byl zakoupen nový RTG pĜístroj. Po pĜístavbČ nového

63

chirurgického pavilonu v roce 1934 zde bylo zĜízeno RTG pracovištČ se skiaskopickou laboratoĜí a RTG laboratoĜí pro skiaskopii a RTG terapii (Standart-Metallix-Phillips). Po roce 1945 dochází k dalšímu rozvoji RTG diagnostiky v regionu. RTG pĜístroje v nemocnici používají chirurgové a internisti (Dr. SvatoĖ, Dr. Kindl, Dr. Fleischans etc.). Jedná se pĜevážnČ o diagnostiku skeletu a plic. PrĤkopníkem v rámci koncipování oboru radiodiagnostiky v regionu byl MUDr. Václav Pavlásek. PĤvodnČ pracoval jako chirurg v JihlavČ. V dobČ okupace se pĜestČhoval do Slaného, kde pĤsobil nejprve jako praktický lékaĜ. Velice se zajímal o RTG diagnostiku. Díky jeho pĜiþinČní byla RTG diagnostika centralizovaná. MUDr. Pavlásek se stal prvním pĜednostou RTG oddČlení. V 50.letech bylo ve Slaném nČkolik RTG pracovišĢ i mimo nemocnici. Bylo to napĜíklad plicní oddČlení, kde byla provádČna skiaskopie. V nemocnici do roku 1953 pracovaly Ĝádové sestry. Prvním civilním RTG laborantem v nemocnici byla v roce 1953 SoĖa KoláĜová. Kolem roku 1958 bylo plicní oddČlení pĜestČhováno do ,,Pálovy vily“, kde byla umístnČna skiaskopie a štítovka. V roce 1957 bylo zĜízeno RTG pracovištČ v Poliklinice (bývalá Poliklinika naproti ,,okresáku“). V roce 1960 bylo na podnČt MUDr. Pavláska zĜízeno centrální RTG oddČlení v nemocnici v pĤvodní staré budovČ v pĜízemí. Po adaptaci stavebních prostor zde byly zĜízeny dvČ snímkovny se skiagrafií a skiaskopií. RovnČž byl instalován dar od URNY, terapeutický RTG pĜístroj Keleket, který byl plnČ vytížen po dobu asi 4 let do doby, než byla zĜízena ozaĜovací jednotka v nemocnici v KladnČ. MUDr. Pavlásek onemocnČl a v té dobČ vypomáhalo s provozem RTG oddČlení nemocnice v KladnČ s primáĜem MUDr. Fredem (za 2.svČtové války byl tento skvČlý radiolog svČtového formátu šéflékaĜem ýs.vojenské jednotky v Tobruku). V roce 1962 odchází MUDr.Pavlásek do dĤchodu. Jeho nástupcem se stal prim.MUDr. Vladimír Pátek, který byl dĜíve zástupcem MUDr. Freda v KladnČ. Funkci ve Slaném pĜevzal 1.ledna 1963. Pod jeho vedením dochází k dalšímu rozvoji diagnostiky. Zavedl a rozvíjel další nové diagnostické metody (tomografie, bronchografie, kontrastní vyšetĜení trávicího traktu atd.). První vrchní RTG laborantkou byla SoĖa KoláĜová. V roce 1962 byla Poliklinika pĜestČhována do nové budovy (proti budovČ Obchodní akademie). OdbornČ spadala pod nemocnici. KromČ stacionárních RTG pĜístrojĤ byly používány i mobilní RTG pĜístroje pĜi snímkování u lĤžka a na chirurgických sálech. Na RTG pracovišti v nemocnici byla rovnČž instalována další štítovka. Bylo zakoupeno pĜídavné tomografické zaĜízení. Používalo se i specielní závČsné zaĜízení na vyšetĜování dČtských kyþelních kloubĤ. V roce 1976-78 došlo k výrazné modernizaci RTG pracovištČ. Jednalo se o zesilovací ĜetČzec na skiaskopii (do té doby radiolog resp. vyšetĜující lékaĜ hledČl pĜi vyšetĜování pĜímo do primárního svazku záĜení). VýznamnČ se tak snížila dávka záĜení.

64

RovnČž byla zakoupena sušiþka filmĤ. Do té doby byly snímky sušeny tzv.“na klackách“. V 60. a 70. letech pracoval na RTG oddČlení 1 lékaĜ, pozdČji 2 lékaĜi (MUDr .BĜetislav Štípek-1976-1977), 5 laborantĤ a 1 písaĜka. Stávající užívaná RTG technologie pochází od firmy Chirana. V roce 1982 pĜichází na oddČlení MUDr. Martin Votýpka-Pecha.VzrĤstá poþet vyšetĜení. Je zapotĜebí i více laborantĤ. V 80.letech pracují na oddČlení 2 lékaĜi, 10 laborantĤ, 1 sekretáĜka. RTG oddČlení zajišĢuje provoz v nemocnici i na Poliklinice. PĜednosta oddČlení metodicky Ĝídí i plicní oddČlení. VzrĤstající poþet vyšetĜení vyžaduje zavedení pohotovostních služeb laborantĤ v nemocnici v roce 1984 (do té doby byli laboranti pĜiváženi sanitkou z domova k jednotlivým pĜípadĤm). Dále jsou zavádČny nové metody jako PTC, mikþní cystouretrografie, hypotonická doudenografie. Po odchodu SoĖy KoláĜové do dĤchodu v roce 1989 je RTG vrchní laborantka jmenovaná VČra Vojtíková. V roce 1990 je zakoupen první diagnostický ultrazvukový pĜístroj od firmy Toshiba. První ultrazvuková vyšetĜovna byla umístnČna v prostorách dnešní þekárny u interního pĜíjmu. Byla provádČna vyšetĜení bĜicha, retroperitonea, mČkkých þástí štítné žlázy, prsĤ a cév. Dále byly zavedeny biopsie jater pod ultrazvukovou kontrolou. Po odchodu primáĜe MUDr. Pátka ze zdravotních dĤvodĤ do dĤchodu se stává v roce 1991 primáĜem MUDr. Martin Votýpka-Pecha. Za jeho pĤsobení dochází k dalšímu rozvoji diagnostických metod. Jedná se o ultrazvukovou diagnostiku a CT diagnostiku. V roce 1991-1992 probíhá další pĜestavba RTG oddČlení. Byla pĜistavČna ultrazvuková vyšetĜovna a další pracovní prostory. Na oddČlení pĜichází MUDr. Marcela Kubínová. Po roce po jejím odchodu jí nahradila MUDr. Hana Liebzeitová, která pracuje na RTG oddČlení dalších devČt let. Potom odchází do dĤchodu. Od roku 1995 slouží i lékaĜi RTG oddČlení pohotovostní služby. LékaĜ diagnostik je tak k dispozici 24 hodin dennČ. Další posilou byla MUDr. Romana Štoncnerová, která nastoupila na oddČlení v roce 1996. V roce 2000-2001 pokraþuje dostavba CT vyšetĜovny. V kvČtnu 2001 byl zakoupen první CT spirální pĜístroj moderní konstrukce od firmy Siemens. V þervnu je zahájen zkušební provoz. V té dobČ je toto CT nejmodernČjší v okrese Kladno. Jsou zde vyšetĜováni i pacienti z Kladna. Jsou provádČna vyšetĜení bĜicha, ledvin, hrudníku, hlavy, krku i konþetin. PĜínosná je CT diagnostika u polytraumat. Zrychluje se detekce vážných, život ohrožujících komplikací. Na oddČlení nastupuje v roce 2002 zkušený radiolog z Loun MUDr. BĜetislav Štípek. V roce 2005 pĜichází absolventka MUDr. Lucie Svobodová. V roce 2006 byla instalována revoluþní technologie nepĜímé digitalizace a PACS. Jedná se o CR firmy Fuji. Po mnoha desetiletí nejsou již používány filmy a vyvolávací automat. RTG obraz je zachycen na speciální kazety a þteþkou je pĜeveden do digitální podoby. Data jsou ukládána do úložištČ. LékaĜi na lĤžkových oddČlení mají k dispozici poþítaþové stanice a mohou si ,,po drátČ“

65

analyzovat RTG snímky. Tento systém je propojen i s NIS (nemocniþní informaþní systém). Znamená to, že i RTG nálezy jsou pĜiĜazovány ke snímkĤm. Do PACSu jsou pĜipojeny všechny obrazové záznamy z ultrazvuku, CT a skiagrafie). Dále došlo k propojení s e-PACSem v Praze. Jedná se o možnost zasílat RTG vyšetĜení na dálku bČhem nČkolika vteĜin (CT, ultrazvuk, skiagrafie) ke konzultaci na specializovaná pracovištČ klinik v Praze (napĜ. neurochirurgie, spondylochirurgie, TRN, urologie atd.) Od roku 1991 do roku 2008 je na RTG oddČlení používán již þtvrtý ultrazvukový pĜístroj od firmy Toshiba. Vzhledem k instalaci moderní technologie došlo i k rozvoji intervenþních metod. Jedná se pĜevážnČ o biopsie a drenáže pod CT a ultrazvukovou kontrolou. RovnČž došlo k rozvoji mammární diagnostiky. Jedná se o vyšetĜení ultrazvukem v korelaci s mammografií. Obsluha diagnostických pĜístrojĤ je složitČjší. Zvyšují se technické nároky pro lékaĜe, ale hlavnČ pro radiologické asistenty (dĜíve laborantky). V souþasnosti pracují na oddČlení 4 kmenoví lékaĜi, 7 asistentĤ, 2 sekretáĜky. Jsou to: prim.MUDr. Martin Votýpka-Pecha, MUDr. BĜetislav Štípek, MUDr. Romana Štoncnerová, MUDr. Lucie Svobodová. Externisti do služeb jsou: MUDr. Miroslav Sedláþek, MUDr. Anna Caithamová, MUDr. Alexander Zubkovskyy, MUDr. Hassan El.Sheik. Vedoucí radiologická asistentka je Libuše Orltová. Radiologiþtí asistenti jsou: Drahomíra KováĜová, Ilona Kinterová, Hana Beranová, Jana Frýzková, Martina Lexová, Eva Tryzubská. SekretáĜky jsou: Marie Görtlerová, Romana Máchová a ext. Jitka Nováková. S úctou vzpomínáme na všechny naše pĜedchĤdce a spolupracovníky, kteĜí se zasloužili o rozvoj oboru v našem regionu. Jsou to: ve funkci vrchní RTG laborantky SoĖa KoláĜová a VČra Gutová (Vojtíková). Dále zde pracovali: pí.Štáfková, Vlastimil Chomát, Vlasta Michálková, Jaroslava Ajšmanová, MUDr. Jan Kraslický, Jan ýížek, Jaroslava SvatoĖová, Magda DvoĜáková, Dagmar Palivová, Blanka Kuþerová, Milan Šúr, Jaroslava Hrachová, Alena Krokusová, Marie Mošková, Simona Guziová, Martina Koišová, MUDr. Martin Pehr, JiĜina KĜenková, Miluše Maleþková, MUDr. Marcela Kubínová, MUDr. Hana Liebzeitová, Jitka Váchová, VČra Kohlíková, Alena Pokorná, Milena Husáková, Magda Šmejkalová.

66

CT

RTG - digitalizace

67

REHABILITAýNÍ ODDċLENÍ Rehabilitaþní oddČlení se nachází v budovČ B. Jedná se o nelĤžkové oddČlení. ZajišĢuje péþi nejen pro lĤžková oddČlení nemocnice, ale i pro ambulantní pacienty. Provádí vodoléþbu, elektroléþbu, rašelinové zábaly. Cviþení probíhá i na pĜístrojích (rotopéd, motorová dlaha, plošina). Úzce spolupracuje pĜedevším s ortopedickým oddČlením. Všechny fyzioterapeutky, pod vedením paní Linhartové se v oboru vzdČlávají a nové poznatky se snaží zavádČt i v nemocnici.

ODDċLENÍ NÁSLEDNÉ PÉýE

68

V bĜeznu roku 2004 (l5.3.) bylo v naší nemocnici novČ založeno oddČlení následné ošetĜovatelské péþe. Posloužila mu rekonstruovaná budova bývalého dČtského oddČlení. Zprvu zde bylo 30 lĤžek, postupnČ po rekonstrukci z bývalých lékaĜských pokojĤ jejich poþet vzrostl na 43. O tyto pacienty se stará zkušený dvacetiþlenný ošetĜovatelský personál, pocházející pĤvodnČ z interny. Pokoje jsou vybaveny nadstandardnČ, všechny mají barevnou televizi, zvonky na pĜivolání sestry, vČtšina má pĜístup na balkon, na chodbČ jsou ledniþky pro pacienty, pokoje jsou vymalovány každý jinou barvou, aby si pacient mohl dle barvy pamatovat svĤj pokoj. V rámci nemocnice mají pacienti zajištČny všechny potĜebné konsiliáĜe, což je oproti samostatnČ stojícím ošetĜovatelským oddČlením velká výhoda.

69

Pacienti mohou zdarma používat naši knihovnu, nebo se vČnovat jiným þinnostem, pokud jim to zdraví a vČk dovolí. Nejstarší naší pacientkou byla zatím l0lletá paní. Hlavní úkol oddČlení je pĜeklenout období, kdy pacient již nemá akutní obtíže, ale není ho možno ještČ propustit domĤ. Po zlepšení buć odchází domĤ, nebo je pĜeložen do sociálního zaĜízení. Snažíme se, aby pacienti nacviþovali sebeobsluhu, kterou mnohdy ztratili napĜíklad po tČžkých mozkových pĜíhodách nebo zlomeninách, s kterými se v pozdČjším vČku vždy hĤĜe vyrovnávají. I odolnost proti infekcím je v tomto vČku horší, proto mají naši pacienti napĜíklad l x roþnČ oþkování proti chĜipce. Vizity na tomto oddČlení dČlá dvouatestovaný lékaĜ-internista, nefrolog MUDr.Václav Dragoun, který má též ve stejné budovČ nefrologickou ambulanci a provádí vyšetĜení moþi fázovým kontrastem. Roli vrchní a staniþní sestry a sociální pracovnice plní na tomto oddČlení Jaroslava Beznosková, která se vČnuje i hojení ran a zachránila pacientĤm i Ĝadu konþetin, u kterých hrozila amputace. V roce 2009 (roce 125 let trvání nemocnice) oslaví oddČlení následné ošetĜovatelské péþe teprve 5 let svého trvání a proto jeho historie je o mnoho kratší, než u ostatních zavedených oddČlení, ale dle údajĤ našeho poþítaþového oddČlení prošlo naším oddČlením již 2605 pacientĤ a þeká mnoho dalších. V budoucnu pĜed námi je ještČ mnoho úkolĤ, napĜíklad zavedení sociálních lĤžek, pravdČpodobná úþast v pilotní studii financování následné péþe a další.

70

HOSPODÁěSKO-TECHNICKÁ SPRÁVA A DOPRAVNÍ ZDRAVOTNÍ SLUŽBA V roce 1990 odchází z nemocnice Ing. Charvátová a Ing. Judl. Na jejich místo nastupuje p.Maleþek, který je zde dosud. Po rozpadu OÚNZ Kladno se veškerá agenda nutná k provozu nemocnice pĜestČhovala do Slaného.V souþasné dobČ v administrativČ pracuje 9 lidí a o sklady se starají 3 skladnice. Na hospodáĜské þinnosti nemocnice se podílí zejména výroba tepla a teplé užitkové vody (vytápČní areálu nemocnice a tzv. penzionu) ve vlastní kotelnČ - vedoucí Ekl Ivo. Dále praní prádla v nemocnici provozované v prádelnČ - vedoucí Mazanová Helena, vlastní kuchynČ s úplným sortimentem všech dietních programĤ - dietní sestry Hartmanová Eva a Hladká Lenka, vedoucí kuchynČ Jiráþková Jaroslava. V neposlední ĜadČ patĜí do hospodáĜské þinnosti nemocnice prodej prostĜedkĤ zdravotnické techniky a zdravotnického materiálu - vedoucí Klímová Ivana.

71

Ke každému zdravotnickému zaĜízení patĜí i dopravní zdravotnická služba. Slánská nemocnice není výjimkou. Dopravní služba je zde k dispozici 24hodin. Nemocnice vlastní vozový park, který má 7 sanit. Vedoucí DZS - Kasnerová Vladimíra.

HARMONOGRAM INVESTIýNÍCH AKCÍ NEMOCNICE SLANÝ 1989 - 2008

1989

Hitachi P04 – OKBH – biochemický analyzátor Pojízdný pĜístroj CHIRAY, ovladaþ – CHIRALUXII. - RTG

1990

Sklady MTZ + SZM ve staré kotelnČ pĜestavba centrálního vytápČní - ubytovna 1. ultrazvukový pĜístroj TOSHIBA – SAL 100

1991

1992

1993

1994

Plynofikace polikliniky,TRN Pojízdný pĜístroj Siemens – polymobil Exposiþní automat, televizní ĜetČzec pro skiaskopii – RTG odd. Ordinace a Ĝeditelství - pĜestavba a pĜemístČní do budovy C adaptace prostoru u interního pĜíjmu na ultrazvukovou vyšetĜovnu V záĜí otevĜena þtyĜlĤžková INT JIP (v rohu interny A, pokoj, inspekce sester) V souvislosti s výstavbou nového ARO odd. pĜestavba obou operaþních sálĤ vþ.elektroinstalace a zázemí sálu. V dalších letech 2001 – oba sály vybaveny klimatizací Pojízdný rtg pĜístroj C rameno se zesilovaþem a 2 televizními obrazovkami umožĖující výraznou kvalitativní zmČnu v operaþním i konzervativním léþení zejména zlomenin. OddČlení následuje nové trendy v operaþní léþbČ zlomenin, je vybavováno nejnovČjšími instrumentarii a implantáty pro rĤzné typy zlomenin – v trendech operaþní léþby zlomenin je plnČ up-to-date.PostupnČ obmČnČny na obou sálech sterilizaþní autoklávy, byl poĜízen i formaldehydový sterilizátor Plynofikace kotelny, pĤdní pĜístavba budovy A, šatny, kuchynČ ,dokonþení odd.ARO Coulter – hematologický analyzátor Nový ovladaþ CHIRANA MP 15, vyšetĜovna I. RTG - pĜestavba Zahájení provozu dČtské neurologické amb., resuscitaþní box Alfamedic pro novorozence ZĜízení 4 lĤžkové JIP chirurgického oddČlení v pĜízemí chirurgického odd. v prostorech uvolnČných pro pĜestČhování prozatímního ARO do nových Zakoupena kompletní sestava videolaparoskopu a provedena 1. laparoskopická operace na chirurgii ve Slaném - cholecystectomie Rekonstrukce porodních sálĤ,garáží, pĤdní pĜístavba budovy A 2. ultrazvukový pĜístroj – ECOCEE, vyvolávací automat – compact 45 Resuscitaþní box pro porodní sál Operaþní sály vybaveny novými operaþními stoly – sál I. Patro – stĤl fy Schmitz

72

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Rtg transparentní s pĜídavným extenþním zaĜízením pro léþbu zlomenin, ventilátory + monitory ARO Nový výtah v budovČ B+C, pĜístavba soc.zaĜízení budova A, dokonþení rekonstrukce operaþních sálĤ, rekonstrukce chir. amb. traktu - ambulance, sádrovny a endoskopie Zahájení provozu alergologické amb. Inkubátor SI – standardní péþe, pojízdná fototherapie 2x 3 sanitní vozy, hystroskop, ultrazvuk audioscan,vzduchová vrtaþka Nové nadstandardy na gynekologii, INT JIP, VW sanita Hematologický analyzátor tĜípopulaþní Abbott Zesilovaþ obrazu ke skiaskopii 2 inhalátory Alfamedic – dČtské odd. V dubnu otevĜena nová JIMP o poþtu 6 lĤžek + monitorovací systém, monitory ARO VW sanita – starší Miditron Junior – OKBH inkubátor Drager Archiv v administrativní budovČ, pĜestavba nové laboratoĜe v budovČ C – zahájení výstavby Zavedení gel.systému Germicidní pojízdná lampa – dČtské odd. Ventilatory evita +siemens ARO, monitory ARO + JIP, sanita, holtr systém Budova E – stará laboratoĜ rekonstrukce na ambulance pro externí lékaĜe, VW sanita, pĜístavba ke gynekologii, nadstandardy na CH a INT, centrální O2 AVL hematolog. Analyzátor 4x Baby sense – monitor dýchání pro novorozence Na internČ B vybudovány 3 nadstandardní pokoje Na internČ B ženy provedena oprava signalizace, zabudovány skĜínČ do zdi, rozveden O2 na každý pokoj, zrušen katr. Na internČ A provedena oprava signalizace, rozveden O2 na pokoj þ. 1. Dokonþena výmČna zárubní dveĜí Nový chirurgický stĤl Borcad – sál pĜízemí Hemodynam monitor picco almeda – ARO, gastroskop s videokamerou a kolonoskop 2xkardiomonitor iridia M3 +M4 – ARO Flexibilní bronchoskop olympus, pĜístroj pro eliminaþní metody CRRT/HOSPAL Rekonstrukce topení v administrativní budovČ, úpravna vody v kotelnČ, VW sanita Hitachi 912,sysmea 500 PĜístavba CT vyšetĜovny V druhém mezipatĜe budovy B byl vybudován lékaĜský pokoj a pracovna vrchní sestry s pĜíslušenstvím. V pĜízemí budovy B byly vybudovány dvČ nové ambulance (kardiologická a všeobecnáII) Na stanici B byla provedena rekonstrukce kuchyĖky, Servoventilator siemens 300 – ARO, holtr, EKG, kardiotokograf Nová praþka, budova CT + pokoje interna - dokonþení, nový ultrazvuk, VW

73

2002

2003

2004

2005

2006

2007

sanita 2x Nechlazená centrifuga BR4, ROCHE analyzátor 1. CT pĜístroj SIEMENS – laserová kamera k CT – Tlakový injektor CT 9000 3. ultrazvukový pĜístroj TOSHIBA – NEMIO 20 Nový bilirubinometr Minolta, sterilizátor autokláv Dostavba tĜí pokojĤ na stanici A Servoventilator savina drager + siemens – ARO Anesteziol. pĜístroj fabius drager + monitorovací systém VW sanita,praþka, kotle, automatické dveĜe budova A + B Etecsys – imochemický analyzátor,videokoloskop Klimatizace sálĤ Nová sestava pro laparoskopii – doplnČná o sestavu k arthroskopii, zároveĖ poĜízeny 2 pĜístroje pro elektrochirugii, prĤbČžné inovace a rozšiĜování laparoskopických nástrojĤ, rozšiĜující se spektrum laparoskopických operací Ford transit,pĜestavba spojovacích chodeb mezi budovami A + B + C Chlazená centrifuga BRHi Bioptické dČlo j.BARD,vrtaþka BRAUN 2x vyhĜívané podložky pro novorozence, inkubátor SI 303, infusní vozík Na JIMP vybudován další 3 lĤžkový pokoj (celkem 9 lĤžek) Interna B – dokonþení pĜestavby + monitorování, osteo - CT Nové dČtské a novorozenecké,fasáda admin. Budovy 15.3. – zahájen provoz – uvedení do provozu odd. oš. Péþe + PĜemístČní dČtského odd. z pĤvodního pavilonu do novČ vybudovaných prostor v návaznosti na gyn.-por.oddČlení D10 – analyzátor glykovaného hemoglobinu VýmČna lampy CT, výmČna sondy USG Pojízdný výhĜevný modul pro novorozence Vybudovány nové inspekþní pokoje na stanici A Snížen poþet více lĤžkových pokojĤ na stanici A Rekonstrukce ambulancí (ECHO, holte, ergometre) Servoventilator raphael / hamilton – ARO , formaldehyd - sterilizátor Antidekubitální matrace – LINET odd. oš.péþe – osazeno celé oddČlení Pentra 80, Compact 3 – AB rovnováha, hlubokomrazící box na transfusi Laserová kamera – drypix 3000 – RTG VymČnČna okna za plastové na stanici B + chir JIP Zástavba automatického dveĜního systému na interní oddČlení A (oddČlení ambulantní þásti od lĤžkové) Anest. PĜístroj fabius gs/dragger, monitorovací system Phillips int. JIP – centr. monitor Plastová okna na odd. oš. péþe + malování Dohas 6000,Urisys, Biosense C – line- analyzátor gluosy NepĜímá digitalizace PACS - pĜestavba ovladovny þ. 1,komora – zrušení vyvolávacího automatu Na stanici A – vybudováno nové WC - úprava koupelen Na stanici B – pĜestavba standardních pokojĤ Gynekologie – anesteziol. pĜístroj + monitor, interna JIP - ventilátor Chodba ke kiosku + chodba s plošinou na gynekologii,nová praþka,pĤdní

74

pĜístavba 2 pokojĤ na gynekologii,CHIR podkroví, Sanita VW - citroen Mikroskop Olympus, Sysmex 540, Vampire – transfusní program, inkubátor Metropolitní PACS – dokonþení digitalizace, videogastroskop, ventilátory pro ARO VýmČna lampy CT,sterilizátor,ortopedicko- traumatologický sál,videogastroskop Inhalátor Alfamedic, pĜenosná fototherapeutická jednotka pro novorozence Na stanici A – rekonstrukce kuchyĖky JIMP - vybudován kamerový systém pĜed vstupní dveĜe na JIMP EKG 12svodové - ARO

2008

2 nové kotle v kuchyni, telefonní ústĜedna Chlazená centrifuga Eppendorf., hemofiltraþní pĜístroj ARO + JIP 4. ultrazvukový pĜístroj TOSHIBA APLIO Skiaskopie – výmČna ovladaþe na II. VyšetĜovnČ – MP 50 CHIRANA inkubátor SI 302 – dČtské odd. Anest.pĜístroj Hoyer, monitory

Letecký pohled na areál Nemocnice Slaný

75

ZÁVċR: Za celou dobu 125. let své existence Nemocnice Slaný prokázala svou nezbytnost na poli poskytování zdravotní péþe a stala se nedílnou souþástí zdravotnických zaĜízení celého StĜedoþeského kraje a celé ýeské republiky. BČhem minulých let se z jakýchkoliv dĤvodĤ projevovaly zejména centrálnČ snahy o alespoĖ omezení péþe, když už ne snahy o zrušení nemocnice. Díky všem zamČstnancĤm nemocnice, díky vedení a díky zĜizovateli (MČsto Slaný) byly všechny tyto úmysly anulovány, nemocnice vždy po takovýchto útocích odešla vítČznČ, se vztyþenou hlavou a ještČ posílena o další zkušenosti. Výsledkem všech tČchto snah a pokusĤ o omezení péþe bylo ještČ vČtší semknutí zamČstnancĤ i pacientĤ a v souþasné dobČ poskytuje nemocnice nejširší okruh zdravotní péþe z celé své historie, a tČší se mezi pacienty vysoké oblibČ, tak jak prokázaly prĤzkumy spokojenosti pacientĤ v celostátním projektu v roce 2007 a v roce 2008. V prĤzkumu se nemocnice umístila shodnČ na 3.místČ mezi všemi nemocnicemi StĜedoþeského kraje. Mezi 200 nemocnicemi celé ýR byla hodnocena na 18.místČ. Proto mĤj dík a obdiv patĜí celé nemocnici, všem v textu jmenovaným a „bezejmenným“ zamČstnancĤm, kteĜí se na rozvoji podíleli, podílejí a budou podílet i do budoucna. V souvislosti s oslavami 125. let Nemocnice Slaný jsem dostal od novináĜĤ otázku „þeho si ve své nemocnici nejvíce považuji a co je nejvČtší pýchou nemocnice“? Má odpovČć je zcela jednoznaþná: „ nejvČtší pýchou jsou zamČstnanci nemocnice, jejich práce a jejich odborný potenciál“. Bez nich by nikdy nemohla nemocnice být tam kde je a mít tak vysoký kredit mezi pacienty o které se stará.

PODċKOVÁNÍ: DČkuji všem nejbližším spolupracovníkĤm za pĜípravu oslav 125.let a za pĜípravu tohoto informaþního bulletinu. Zejména: JiĜinČ Sirové, Karlu Maleþkovi, primáĜĤm – Marcinek Gabriel, Vašek Bohumil, Wohlgemuth Radek, Doubravský OldĜich, Ponert Pavel, DvoĜák JiĜí, Dragoun Václav, VotýpkaPecha Martin, SolaĜová Zuzana. Dále dČkuji MiloslavČ HoĜejší za zpracování publikace a v neposlední ĜadČ zastupitelstvu a radČ mČsta, zejména RNDr.Ivo Rubíkovi, starostovi MČsta Slaný, za jejich mimoĜádnČ vstĜícný a aktivní pĜístup k nemocnici. MUDr. JiĜí Šimák, Ĝeditel nemocnice

76

77

2 let nemocnice e Slan m roþenka ke 125. výroþí nemocnice v roce 2009 vydala © Nemocnice Slaný náklad 1 500 kusĤ