Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Škola
hrou
aneb
I. Identifikační údaje školy Předkladatel: Název školy : Životice, Adresa: Jméno ředitelky: Kontakty:
IZO: IČ: Zřizovatel: Jméno starosty: Kontakty:
IČ:
Základní škola a Mateřská škola Dolní příspěvková organizace Hlavní 15, Dolní Životice, 747 56 Mgr. Bohuslava Kvarčáková telefon: 553 78 60 48 E-mail:
[email protected] http:// www.zsdolnizivotice.cz 600 143 368 750 28 964 Obec Dolní Životice, Štáblovská 35, 747 56 Dolní Životice Jaroslav Vaněk telefon 553 78 60 22 E-mail:
[email protected] http:// www.dolnizivotice.cz 00635570
Platnost dokumentu od 1.9.2007 Bohuslava Kvarčáková Podpis
OBSAH I.
ŠVP
Identifikační údaje 1) 2) 3) 4)
Název ŠVP Předkladatel Zřizovatel Platnost dokumentu
Charakteristika školy
II.
0) 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
III.
Charakteristika ŠVP 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
IV.
Úvod Historie školy Úplnost a velikost školy Vybavení školy Charakteristika pedagogického sboru Vzdělávání žáků Celoroční aktivity Spolupráce s rodiči a jinými subjekty
Zaměření školy Výchovné a vzdělávací strategie a cíle Formy a metody práce Klíčové kompetence¨ Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky nadaných dětí Začlenění průřezových témat
Učební plán Tabulace plánu
V.
Učební osnovy ( viz Učební osnovy jednotlivých ročníků a předmětů )
VI.
Hodnocení žáků a autoevaluace školy A) Pravidla hodnocení žáků B) Vlastní hodnocení školy – autoevaluace
VII.
Závěr
II. Charakteristika školy Na jaře se každoročně vrací na komín školy párek čápů, kde si vystavěl hnízdo, ze kterého vyvádí po létě svá čápata. Proto i škola zavedla před 12 lety tradici dětského pěveckého sboru ČÁPATA a školního časopisu ČÁPOPIS. To žáky školy silně motivuje ve všech předmětech i v mimoškolní činnosti. V logu školy je čáp – školák s nápisem ŠKOLA HROU, protože učíme děti získávat vědomosti na základě prožitků při poznávání sebe sama, přírody, vědy a společnosti tak, jak to již dávno promyslel a uskutečňoval vzor všech učitelů Jan Amos Komenský. Také název našeho ŠVP je v duchu tohoto motivačního motta školy: ŠKOLA HROU aneb „S Čápaty jde všechno líp.“
1. Historie školy Škola byla odedávna neoddělitelnou součástí života obce, má velmi starou tradici, která sahá až do roku 1785, kdy začalo vyučování v jednotřídní škole umístěné ve staré školní budově, která stála naproti dnešní škole, na prostranství před dnešním obecním úřadem. Protože rostl počet žáků a rozšiřovala se učební osnova, rozšířila se škola od roku 1880 na školu dvoutřídní a od roku 1905 na školu trojtřídní. Stará školní budova přestala vyhovovat svou kapacitou i hygienickým vybavením. To vedlo k vybudování nové školní budovy. V nové škole bylo zahájeno vyučování 10.10.1910. Nastoupilo do ní 165 žáků z osmi ročníků školou povinných dětí, rozdělených do 3 tříd. Naše málotřídní škola byla postavena v secesním stylu za velkého přispění hraběte Razumovského ve vesnici Dolní Životice (cca 1 200 obyvatel), která se nachází ve Stěbořické kotlině v nadmořské výšce 299m a je zasazena do údolí potoka Hvozdnice v pahorkaté krajině Nízkého Jeseníku, 10 km jihozápadně od okresního města Opavy s autobusovým a vlakovým spojením. První písemné zmínky o vesnici jsou ze 13.století. Z té doby se zachovaly také zbytky vodní tvrze. Současnou ozdobou vesnice je opravený zámek hrabat Razumovských z 19.století, kde je od roku 2000 ústav sociální péče pro 150 mužů. K duchovnímu životu patří kaple svatého Salvatora a kostel Nejsvětějšího Spasitele s římsko katolickou farností. Škola stojí přímo u hlavní komunikace, která prochází obcí, téměř ve středu obce na rozcestí u obecního úřadu. Zastávka autobusu je přímo před školou Do naší školy začalo dojíždět v posledních dvanácti letech i několik žáků z okolních vesnic. Někteří rodiče vozí do školy své děti osobním autem. ( více na www.zsdolnizivotice.cz ) Školní budova letos slaví 100. výročí. Ve školním roce 2002 došlo k její celkové rekonstrukci, při níž byl obnoven secesní ráz fasády a přistavěna severní stěna, čímž vznikla v přízemí šatna, v 1. patře sborovna a ve 2. patře počítačová učebna. Místo velké půdy jsou ke každodennímu užívání ve výchovách a školní družiny tři místnosti, z nichž největší je ateliér. V roce 2007 byla zahájena rekonstrukce školní zahrady, která se proměnila ve víceúčelové hřiště s různými průlezkami pro odpočinek dětí ve školní družině a s amfiteátrem pro vystoupení žáků pod širým nebem. Slavnostní otevření sportovního areálu proběhlo 9.5.2008 za přítomnosti významných hostů. V obci má sídlo několik firem: Zahradnictví PASIČ, spol.s.r.o., TAHOTA, s.r.o. – Jan Hopp,, PILA s.r.o.- Jindřich Vlček, Miroslav Šuster - výroba palet, Elektromontáže - JIŘÍ DARDA, KLASSA PLUS, s r.o., TRADE - ing. Milan Novák, ANAVO group s.r.o. - Ladislav Šuster, Autodoprava TOGA Tomáš Galia, Prodej Stavebnin - Václav Polák, Řeznictví „Na Hůrce“ – Jana Grómannová, Čalounictví LADNER, LIHOVAR, spol.s.r.o., od roku 2007 také OPTYS s.r.o., OpaLLAGRI,s.r.o., ZP Otice.
2. Úplnost a velikost školy Škola je neúplná, pouze s 1.stupněm. Ve 4 třídách s pěti ročníky je 41 dětí. Ve spojené třídě je 3. a 4. ročník. V některých předmětech jsou pak spojené ročníky 1. s 2. nebo 3. s 5.ročníkem. Součástí školy je také mateřská škola se dvěmi třídami, školní družina se dvěma odděleními a výdejny stravy v základní škole a mateřské škole. Součásti školy jsou: :
1. Základní škola (málotřídní - čtyřtřídní), 1.stupeň Hlavní 15, Dolní Životice kapacita 70 žáků 2. Mateřská škola, kapacita 47 dětí Mlýnská 241, Dolní Životice 3. Školní družina, kapacita 50 dětí Hlavní 15, Dolní Životice 4. Školní jídelna - výdejna stravy ZŠ 5. Školní jídelna - výdejna stravy MŠ
Skladba žáků : Třída I. II. III: IV.
Ročník 1. 2. 3. + 4. 5.
Celkový počet žáků
1. – 5. ročník
Počet žáků 10 9 4+9 9 41
Počet chlapců 3 8 1/5 3 20
Počet dívek 7 1 3/4 6 21
Možnost učit tak malé počty žáků ve 4. třídách umožňuje finanční dotace obce na jednu učitelku. Sociální podmínky žáků Sociální podmínky dětí na naší škole jsou vyhovující a neovlivňují účast žáků na akcích školy a spolufinancování různých aktivit a práci v kroužcích. Ročník
Sociální podmínky
1.
výborné
Žáci s poruchami učení 2
2..
výborné
2
3. + 4.
2
4
5.
1
3
celkem
výborné
11
Nadaní Zájmy Dojíždějící Zdravotní stav žáci žáků žáci 1 bez IVP 0 3 bez IVP 3 bez IVP 7
39
0
24
2
35
0
48
0
146
2
Česká národnost
1 žákyně zdrav.poškození 0
10
Dobrý (alergie, astma) Alergie
13
9
9 41
Prospěch žáků, jejich výsledky V prvním až třetím ročníku jsou žáci hodnoceni širším slovním hodnocením, žáci čtvrtého a pátého ročníku známkami. Všichni žáci prospěli. Jedna žákyně 1. ročníku byla vyučována podle IVP ZŠ praktická na doporučení SPC Srdce Opava.
3. Vybavení školy a) Prostorové, materiální, technické a hygienické podmínky Osm let provozu v opravené škole prokázal výbornou funkčnost i vysokou estetickou úroveň tříd, učeben, heren ŠD, ateliéru v podkroví ( vhodný i pro veřejná vystoupení), jídelny a ostatních místností ( sborovna, kabinet, ředitelna). •
v I. podlaží šatna pro žáky, šatna pro učitele, jídelna, místnost ŠD ( učebna AJ ), bezbariérové WC a sociální zařízení pro dívky a chlapce (dříve nebylo)
•
ve II. podlaží jsou 2 třídy, ředitelna, sborovna, sociální zařízení
•
ve III. podlaží jsou 2 třídy, kabinet 1. - 5. roč., počítačová učebna, sociální zařízení
•
ve IV.podlaží je ateliér pro výuku Vv, Pr.č., odpoledne pro ŠD a dále je využíván k celoškolnímu setkávání a vystupování dětí pro rodičovskou veřejnost (viz akce školy) dvě místnosti vedle ateliéru pro ŠD ( herna s televizí a relaxační místnost), dále kabinet pro pomůcky a materiál Vv, Pr.č., ŠD a rovněž sociální zařízení
• •
Místnost ŠD v přízemí i obě místnosti ŠD vedle ateliéru byly vybaveny novým nábytkem a slouží k relaxaci dětí po vyučování a sledování naukových programů v předmětech. Tato místnost také slouží k ošetření a izolaci nemocných dětí.
•
V dolní místnosti ŠD, která je zároveň učebnou angličtiny byl instalován počítač s internetovým připojením.
•
Schodiště i chodby jsou esteticky vyzdobeny pracemi žáků a učitelek, květinovou výzdobu zajišťuje sponzor školy firma Pasič.
•
Inventář nábytku je pravidelně obnovován a podle potřeb je rozšiřován.
•
Materiální vybavení kabinetu pomůckami je na velmi dobré úrovni.
•
Také inventář školní a pedagogické knihovny je rozšiřován o nové svazky .
•
Počítačová učebna vlastní počítačové vybavení didaktickými programy do všech vyučovacích předmětů. Tyto programy jsou efektivně využívány. V tomto roce byly zakoupeny tři nové počítače. Sponzorským darem ke 100. výročí školy přibyly další dva nové počítače, tři notebooky a kopírovací stroj se skenerem.
•
Tělesná výchova byla vyučována již na novém hřišti za školou a v místní sokolovně.
•
Samostatnou místnost pro ošetření dětí a izolaci infekčních děti nemáme.
b) Okolí školy: Před školou je vkusně upravena zeleň, od hlavní cesty vede k budově nová příjezdová cesta, za školou je po rekonstrukci nové hřiště a relaxační prostor, kde děti tráví přestávky a odpolední činnosti ve školní družině.
4. Charakteristika pedagogického sboru Základní škola : Ve škole vyučují 4 aprobované učitelky, jedna z učitelek působí zároveň jako ředitelka školy. Normativně by měla škola podle počtu dětí zaměstnávat 3 učitelky, ale zřizovatel Obec Dolní Životice schválil výjimku z počtu žáků a dofinancovává jednu učitelku. Cizí jazyk – angličtinu vyučuje již několik let neaprobovaná učitelka – vedoucí vychovatelka ŠD, která si doplnila vzdělání v cyklu kuzrů KVIC Opava (modul A). Další vychovatelka vyučuje neaprobovaně některé výchovy (Vv, Pč). Specializace pedagogů: tělesná výchova, dramatická výchova, výtvarná výchova Školní družina : Ve školní družině pracují 2 aprobované vychovatelky ve 2 odděleních Vedoucí vychovatelka dokončila studium výchov na PedF OU a zároveň na škole působí jako neaprobovaná učitelka AJ, která si aprobaci cizího jazyka průběžně doplňuje studiem na kurzech KVIC Opava. Druhá vychovatelka zároveň vykonává ve škole funkci neaprobované učitelky pracovních činností a tělesné výchovy. Perspektiva pedagogického kádru: Měnící se složení pedagogického sboru tvoří 1 místní učitelka a 1 vychovatelka. Provoz školy zajišťují ženy. Věkový průměr učitelek je 42,8 let. roků, u správních zaměstnankyň je 31 let. Ředitelství výchovných i vzdělávacích součástí školy sídlí v hlavní budově školy. Za spolehlivost a efektivní využívání počítačové učebny odpovídá koordinátorka a odpovědná pedagožka. Na škole pracuje metodické sdružení, které informuje o nových metodických postupech a formách práce ze seminářů KVIC, kontroluje průběh a výsledky vzdělávání a výchovy, plnění učebního plánu a učebních osnov. Škola je výborně personálně obsazena, proto se zaměřuje na všechny oblasti výchovy – VV, Hv, dramatickou výchovu, pracovní činnosti, taneční kulturu, enviromentální výchovu. Vychovatelky školní družiny zabezpečují tyto kroužky: Dovedné ruce, Angličtina, Zdravotnický, Sportovní a Taneční. Zájmové útvary mají na naší škole dlouholetou tradici. Další vzdělávání: Každoročně absolvují všechny učitelky i vychovatelky semináře KVIC pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Během 12 studijních dnů čerpají vědomosti z bohaté nabídky odborné literatury z učitelské knihovny, která je pravidelně doplňována aktuálními tituly nebo některé učitelky navštěvují víkendové pobyty se zaměřením na současné novinky ve školství: celostátní setkání PAU.
5. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Dlouhodobě pracujeme na klimatu školy vytvářením prostředí pohody a otevřeného partnerství mezi žáky navzájem i mezi žáky a pracovníky školy. Proces vzdělávání je již několik let otevřený veřejnosti v rámci pravidelných Dnů otevřených dveří dvakrát ročně.. Nejsme zatím zapojeni do žádných dlouhodobých celostátních projektů ani nemáme žádnou zkušenost s mezinárodní spolupráci. Pořádáme však pro obec kulturní a vzdělávací projekty s letitou tradicí ( adventní setkávání s občany u adventního věnce na návsi s programem školy, každoroční vánoční koncert s vystoupením sboru Čápata, zajišťujeme programy na vítání novorozeňat, besed s důchodci, dále u příležitosti různých výročí a oslav prezentujeme školu po všech stránkách. Partnersky spolupracujeme s malotřídními školami v regionu Opava při výměně zkušeností a vzájemném profesním obohacování. Realizovali jsme pro jiné školy semináře o slovním hodnocení a netradičním zápisu do 1. ročníku, seminář o metodách práce v matematice a cykly seminářů Relaxace ve vyučování a po vyučování i v jiných městech Moravskoslezského kraje.
Výjimečné místo má dlouhodobý celoškolní projekt „Desatero domácí ekologie“ zaměřený na poznávání a ochranu životního prostředí, realizovaný 1x měsíčně a završený je pobytem ve škole v přírodě. Tradičně totiž organizujeme týdenní pobyty na škole v přírodě v Beskydech či Jeseníkách. V oblasti naplňování prevence sociopatologických jevů škola dlouhodobě spolupracuje s rodiči, kteří uskutečňují besedy v naší škole ( beseda se zdravotní sestrou, příslušníky České státní policie, beseda se starostou obce a místními hasiči).
Celoroční aktivity školy, které nám významně pomáhají při vzdělávání i výchově dětí: * Vystoupení pěveckého sboru – ČÁPATA, žáci 1. - 5. ročníku * Zájmové útvary ŠD –zdravotnický, anglický, sportovní, výtvarný a taneční kroužek * Enviromentální výchova ( 1x v měsíci) – Desatero domácí ekologie, které se prolíná do všech vyučovacích předmětů * Nepovinný předmět náboženství pro žáky 1.-5. ročníků * Využití počítačové učebny ve vyučování i v činnostech ŠD * V rámci ŠD probíhají sběry starého papíru, žaludů, kaštanů, pomerančové a citrónové kůry Organizace kulturních programů: Divadelní představení programů Kultura školám Příležitostná kulturní vystoupení zájezdových divadel a interpretů Vystoupení dětí na adventních nedělích v obci Vánoční i Novoroční koncerty dětí v kostele Dolní Životice Vystoupení v Domově soustředěné péče Dolní Životice Školní akademie ke Dni matek a příležitostným významným událostem obce Vítání novorozeňat Obce Dolní Životice * Prezentace vlastních prací dětí na velikonočních a vánočních výstavách v ZŠ i v obci * Vedení školního časopisu Čápopis a prezentace školy příležitostně v obecním Zpravodaji * Účast dětí v soutěžích ( výtvarných, pěveckých, recitačních, zdravotnických, matematických a sportovních ) * Organizace exkurzí, besed, výletů a školy v přírodě * Netradiční zápis do 1. ročníku – „Pohádková škola“ * Rozloučení žáků 5. ročníku za účasti pana starosty se zápisem do obecní kroniky * Zdravé zuby * Klokánek (mezinárodní matematická soutěž) * Kalibro – stovnávací testy JČ, AJ, M, * Sportovní akce – fotbalový turnaj školních družin, * Účast na atletických soutěžích ve sportovní škole – ZŠ Englišova, Opava
* Šachové turnaje a sportovní akce s ÚSP Dolní Životice * Sportovní kroužky – aerobik, taneční, florbal, šachy
6) Spolupráce s rodiči a jinými subjekty •
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále školský zákon) stanovil, že od ledna 2006 musí být při všech základních, středních a vyšších odborných školách zřízena školská rada. Spolupráce s radou školy se ve škole datuje od 1. 9. 2005, kdy byla tato instituce při škole zřízena. Schází se 2x ročně, vyjadřuje se k ŠVP, schvaluje výroční zprávy, školní řád a jeho změny, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, podílí se na zpracování koncepce školy, projednává návrh rozpočtu, hospodaření, zprávy ČŠI, podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli a dalším orgánům školství a státní správy.
•
Na škole je již mnoho let aktivní Klub rodičů. Pomáhá organizovat některé školní i mimoškolní akce, přispívá finančně na zajištění autobusové dopravy žáků na plavecký výcvik nebo do školy v přírodě. Také zajišťuje pro děti dárky k různým příležitostem (Mikulášská nadílka, Den dětí).
•
Rodiče se účastní všech akcí školy, podporují i činnosti svých dětí, které probíhají mimo výuku ( např. návštěvy koncertů Čápat v Opavě, karneval dětí, sportovní soutěže mimo obec, atd.)
•
Pravidelně se zajímají o činnost školy. Informace o prospěchu žáků jsou minimálně pětkrát ročně podávány na konzultačních dnech nebo třídních schůzkách.
•
Rodičům je umožněna návštěva učitele i mimo určené dny. Rodiče jsou informováni o každé podstatné změně, která nastane u jejich dítěte.
•
Dvakrát ročně pořádá škola Den otevřených dveří. Kromě toho mají rodiče možnost kdykoliv se podívat na průběh vyučování. Spolupráce s rodiči se neustále vyvíjí. Mezi ustálené aktivity patří společné zahajování a ukončování školních roků – Rozloučení s páťáky, konzultační dny za přítomnosti učitelů, rodičů a dětí.
•
Rodiče jsou o činností školy informováni prostřednictvím informační brožury, vitríny před školou, občasníku „Čápopis“ vydávaného učiteli a žáky a aktuálně vydávanými informačními letáky.
•
Spolupráce s MŠ a okolními školami, společné akce se ZŠ Slavkov a ZŠ Litultovice jsou tradičně na velmi dobré úrovni. Mnoho společných akcí učí děti vzájemné úctě, poznávání jiných způsobů života ve školách a prožívat radost ze společných her a zábav.
•
Odborné konzultace s pracovníky PPP Opava, SPC Opava, logopedy a dětskými lékaři jsou nedílnou součástí praxe školy.
•
Spolupráce se stanicí mladých přírodovědců v Opavě
•
Besedy s knihovnicí v místní knihovně, se členy hasičského sboru dobrovolných hasičů a starostou obce na obecním úřadě.
III. Charakteristika ŠVP Škola poskytuje základní vzdělávání žáků podle příslušných ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a v souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Nabízí žákům zájmové vzdělávání podle příslušných ustanovení školského zákona a v souladu s vyhláškou č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Škola vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV ( VÚP v Praze, 2005 a změnami provedenými k 1.7.2007) a z vlastní koncepce, která vznikala několikaletou snahou o inovaci pedagogického procesu a života školy, analýzou vlastních možností a schopností a z požadavků rodičů a tradic školy.
1. Zaměření školy a) Všestranný rozvoj Škola poskytuje žákům klidné, rodinné klima, ve kterém se mohou pohybovat bezpečně a zároveň všestranně se rozvíjet. V centrální části školy ( mezanin I. patra) je umístěna galerie školy s kurikulem školy v podobě stromu, jehož listy nesou hlavní myšlenky: • • • • • • • • •
Bezpečné prostředí Kladný vztah k učení Tvořivost a nadání Přátelské vztahy, pěstování empatie Smysluplné vyplnění volného času Pomoc slabším spolužákům Spolupráce s rodinami žáků, s obcí, s okolními školami Zdravý způsob života a duchovní rozvoj osobnosti Zodpovědnost za sebe i za druhé
Pedagogové se snaží dětem ukázat všechny stránky života s důrazem na lidství, vypěstovat odpovědnost za sebe i za druhé harmonicky vyváženou skladbou výuky a vzdělávání. Důraz škola klade také na zdravý způsob života. b) Učební prostředí – je vytvářeno tak, aby každé dítě mělo možnost pracovat s rozmanitými zdroji, jsou užívány postupy přiměřené věku i zájmům žáků. Ke každému žáku učitel přistupuje individuálně, aby učivo bylo přiměřené jeho schopnostem, možnostem, znalostem, a tím bude dosaženo maximálního rozvoje všech dětí. c) Zveřejňování kvality školy • • • • • • • • •
Výroční zpráva školy Vlastní hodnocení školy Obecní Zpravodaj Školní časopis Čápopis Články v regionálním tisku, rozhlase a televizi Webové stránky www.zsdolnizivotice.cz Kronika Veřejná nástěnka – úřední deska Odborné semináře o slovním hodnocení pro pedagogické sbory
d) Pěstování otevřeného partnerství mezi • • • • • •
učiteli učiteli a žáky žáky a dětmi MŠ školou a rodiči školou a zřizovatelem školou a veřejností
2. Výchovné a vzdělávací strategie Obecné výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy: - vyhledávání informací ( encyklopedie,slovníky, časopisy, knihovna, školní knihovna, internet, počítačové programy, televize, video. ) - projektové vyučování ve třídě - celoškolní integrace ( mezipředmětové vztahy ) - dramatizace - besedy - vycházky - exkurze - výlety - kulturní pořady - didaktické hry - relaxační chvilky - práce s učebnicí, textem a pracovními sešity - Děti se učí nejen sebehodnocení a sebekritice, ale také jsou vedeny k hodnocení a kritice druhých.Tato hodnocení se však učí vyjadřovat taktně a empaticky. - Rozšíření výuky o hodiny konverzace anglického jazyka - Zavedení vyučovacího předmětu základy počítačové gramotnosti ( informatika ) - Učitel vhodně motivuje žáky, umožní poznat radost z učení. Klíčová věta: „Chci to dokázat!“ - Děti se učí pracovat s chybou, učitel taktně upozorňuje na nedostatky a ukazuje cestu k nápravě. Děti se snaží vyhledat své chyby samostatně, učí se sebekritice a nepoukazují na chyby jiných. - Do výuky se zařazuje učení ve dvojicích, skupinách a v týmech (komunikativní kruh, diskuse ). Dětem je dána možnost být plným členem skupiny dle svých možností. - Učitel podporuje přiměřenou soutěživost mezi kolektivy a jedinci ( TV, VV, recitace, zpěv, matematické a jazykové soutěže), dbá však na správnou míru a fair play. - Je samozřejmostí individuální práce s každým žákem podle potřeby. - Žáci se specifickými poruchami učení mají plnou podporu učitelů, jsou důsledně vedeni k postupné nápravě. Snahou učitele je vést všechny děti ke spolupráci, vzájemné pomoci, ohleduplnosti. Žáci s poruchou mohou pracovat svým přiměřeným tempem. - Ve vyučování je také brán ohled na žáky s jinými poruchami ( vada řeči, ADHD ). - Učitel ukazuje žákům na starších kamarádech, kam směřuje jejich život v závislosti na kvalitě naučeného. - Učitel vhodnou formou ukazuje dětem zpětnou vazbu učiva na opravdový život. - Žákům je dána možnost řešení úkolů v konkrétních situacích v obci ( poznávání přírody a společnosti v obci, besedy, akce ÚSP, vítání novorozeňat, adventní neděle…). - Žáci jsou vedeni k sebehodnocení. Hlavním nástrojem učitele je ocenění, ústní a písemná pochvala při úspěchu i sebemenším náznaku zlepšení pracovního výkonu a chování. - Ve škole se využívá písemné slovní hodnocení na vysvědčení do třetího ročníku, ve vyšších ročnících se slovně hodnotí pouze výchovy.
-
-
-
-
Dětem jsou předkládány možnosti efektivního získávání vědomostí -myšlenkové mapy, výpisky, klíčová slova. Přirozenou součástí vzdělávání je tvorba vlastních věcí ( časopis Čápopis, výtvarné a pracovní výstavy, burza nápadů, vlastní výzdoba školy ). Dětem jsou vytyčovány reálné výchovné a vzdělávací cíle s ohledem na jejich individuální možnosti.Učitel pomáhá dětem tyto cíle úspěšně plnit, navozuje pocit sebeuspokojení. Žák si pak sám zvyšuje laťku a vytyčuje nové cíle. Výuka se opírá o zájmy dětí, dle nich jsou zařazována různá rozšiřující témata. Na škole je možnost prohlubovat zájem dětí v odpoledních kroužcích ( výtvarný kroužek, sportovní kroužek, taneční kroužek, anglický kroužek, zdravotnický, sborový zpěv, Ve výuce je kladen důraz na sounáležitost s přírodou i s komunitou. Učitel nezištně a citlivě předává vlastní zkušenosti. Zařazujeme do vyučovacích jednotek relaxační chvilky V případě pěkného počasí trávíme hlavní přestávku s žáky venku Podporujeme pitný režim žáků Diagnostikujeme průběžně klima tříd a společně s žáky provádíme opatření pro jeho zlepšení. Dbáme na vhodné hygienické podmínky žáků. Podporujeme aktivní pohyb žáků ve všech aktivitách. Pro žáky od prvního ročníku organizujeme plavecký výcvik. Poskytujeme pestrou nabídku zájmových kroužků.
Cíl: Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti. - Dětem jsou jasně vymezeny hranice chování a jednání jedince k ostatním, ale i ostatních k jedinci. - Děti jsou seznámeny s vnitřním řádem školy, důsledně je dbáno na jeho dodržování. Vytvářejí si však také svá třídní pravidla a trvají na jejich dodržování. - Učí se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnutí - Děti se učí znát svá práva , ale i povinnosti - Děti jsou vedeny k tomu, aby šly za svým cílem a zároveň cítily potřebu naplnit vytyčené cíle skupiny. Cíl: Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali svobodně, zodpovědně, aby uměli uplatňovat svá práva a povinnosti - Děti se učí nejen sebehodnocení a sebekritice, ale také jsou vedeny k hodnocení a kritice druhých.Tato hodnocení se však učí vyjadřovat taktně a empaticky. - Pravidelná komunikace o událostech a problémech pomáhá dětem řešit problémy , děti postupně ztrácejí strach z veřejného vyslovení názoru. - Žák je veden tak, aby si uvědomil, že v závislosti na svém chování a jednání může být platným a respektovaným členem skupiny. - Na základě probíhající výuky enviromentální výchovy jsou žáci vedeni k plnění těchto zásad v běžném životě. - U žáků je postupně vytvářen žebříček správných hodnot a postojů. - Učí se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnut - Dětem jsou utvářeny správné mravní hodnoty Cíl: Vést žáky k všestranné účinné a otevřené komunikaci - U žáků se podněcuje snaha o sdělení vlastních poznatků a předávání vlastních zkušeností. - Děti se učí naslouchat svým spolužákům i dospělým, vhodně argumentovat a prosazovat své zájmy, je kladen důraz na kamarádské vztahy v kolektivech. - Děti se učí vyjádřit vhodnou formou svůj názor a respektovat názory spolužáků a dospělých. - Děti se učí nejen sebehodnocení a sebekritice, ale také jsou vedeny k hodnocení a kritice druhých.Tato hodnocení se však učí vyjadřovat taktně a empaticky.
-
Žáci jsou vedeni k dodržování etiky komunikace ( věcnost, naslouchání, vytváření prostoru pro různé názory, originalita.) Dětem je dovoleno volit společensky únosné jazykové prostředky.
Cíl: Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. - Učitel žákům zábavnou formou předkládá několik možností řešení úkolů, vybízí je ke kladení otázek, hledání možných řešení, řešení úloh v krocích, při čemž upřednostňuje zajímavé úkoly. - Učitel co nejčastěji uplatňuje mezipředmětové vztahy, učitel v rámci mezipředmětových vztahů vytváří projekty a tématické dny. Žáci se aktivně zapojují do řešení daných problémů a mohou tak vidět vzájemnou propojenost jednotlivých předmětů. - Učitel obohacuje hodiny o netradiční způsoby výuky ( tajenky, puzzle, atd…) - Učitel dbá na to, aby žáci řešili úkoly v konkrétních situacích v návaznosti na život. - Při skupinové práci žáci v rámci individuálního vyřešení dílčích částí úkolu se učí zvládnout komplexní problém, uplatňuje základní myšlenkové operace. - Učitel pomáhá dítěti najít si správnou cestu k učení a plánovat si své učení.
Cíl: Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých - Ve škole jsou dána jasná pravidla pro společné soužití – práva, povinnosti, sankce - Ve škole je nastolena rodinná atmosféra tolerance a přátelství - Vyučování je založeno na kooperativním učení a vzájemné komunikaci - Každý žák i učitel má osobní odpovědnost za výsledky společné práce
Cíl: Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i přírodě - Dětem je na reálných situacích postupně vysvětlováno bohatství a složitost citového života, je rozvíjena citová otevřenost - Díky prožitkům je dětem umožněno orientovat se ve vlastním citovém životě a vztazích - Dětem je učitelem umožněno řešit citové vztahy - Děti jsou vedeny ke kultivovanému projevu svých citů - Učíme děti k ohleduplnému a citlivému vztahu k lidem, přírodě a ke kulturním a etickým hodnotám -
Cíl: Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví, být za ně odpovědný - Čistota školy - Vhodné hygienické zázemí - Zdravý stravovací a pitný režim - Pravidelné přestávky v učení i podle potřeby žáků ( relaxační chvilky, tv chvilky…) - Důsledná prevence šikany a násilí - Děti jsou vedeny k úctě ke svému zdraví i k zdraví ostatních - Pravidelně jsou děti upozorňovány na možné nebezpečné situace v životě ( drogy, násilí páchané na dětech, krádeže…) - Jsou vedeny k důslednému dodržování pravidel silničního provozu
Cíl: Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám. Učit je společně žít s ostatními lidmi - Dětem jsou předkládány principy a fungování demokracie v osobním životě , ve škole i společnosti - Jsou vedeny k zdravému vlastenectví a hrdosti k národu - Otevřenost, solidarita k ostatním - Rozvoj schopností empatie - Uvažování v celoevropském a celosvětovém měřítku - Integrace žáků vyžadujících zvláštní péči - Vést děti k úctě a toleranci k seniorům - Vedeme děti k porozumění odlišné mentalitě i kultuře jiných národů - Ohleduplnost a poskytnutí pomoci nemocným lidem - Žákům, kteří přicházejí z jiných kulturních prostředí je umožněn citlivý přechod a adaptace
Cíl: Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci -
Uplatňování sebehodnocení žáků Osvojování základních pracovních dovedností a návyků Primární profesní orientace
3. Formy a metody práce, které povedou k rozvoji klíčových kompetencí: • Komunitní kruh • Skupinová práce • Práce ve dvojicích • Tématická výuka • Projektové vyučování • Ekologická výchova • Dramatická výchova • Relaxační chvilky a cvičení s jógou pro děti • Volné psaní – vytváření školního časopisu, • Slohové práce, sebehodnocení, prezentace • Brainstorming • Myšlenková mapa • Diskuse • Dialog • Besedy s odborníky policie, zahradníkem, hasiči, hudebníky, cestovateli • Práce s pravidly • Exkurse, vycházky, výlety • Práce s PC, internetem, encyklopediemi, odbornými knihami
4. Klíčové kompetence: Klíčové kompetence pomáhají žákům při získávání základů všeobecného vzdělání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na naší škole není konečná, ale tvoří základ pro vzdělávání na 2.stupni ZŠ a pro celoživotní učení a orientaci v praktickém životě. Klíčové kompetence jsou souhrnem vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány kompetence (způsobilosti):
Kompetence k učení Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení -
Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací Vhodná motivace žáků umožní poznat radost z učení. Klíčová věta: „Chci to dokázat!“ Žáky vedeme k sebehodnocení Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch Žáky vedeme k samostatnému organizování některých akcí Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost Žáci se mohou realizovat v různých soutěžích a olympiádách Vytváříme situace, v nichž zažije žák radost z učení Zadáváme žákům zajímavé úkoly Do výuky se zařazuje učení ve dvojicích, skupinách a v týmech (komunikativní kruh, diskuse ).Dětem je dána možnost být plným členem skupiny dle svých možností Přiměřená soutěživost mezi kolektivy a jedinci ( TV, VV, recitace, zpěv, matematické a jazykové soutěže ), dbá však na správnou míru a fair play. Zpětnou vazba učiva na opravdový život. Žákům je dána možnost řešení úkolů v konkrétních situacích v obci ( poznávání přírody a společnosti v obci, besedy, akce ÚSP, vítání novorozeňat, adventní neděle). Dětem jsou předkládány možnosti efektivního získávání vědomostí -myšlenkové mapy, výpisky, klíčová slova. Přirozenou součástí vzdělávání je tvorba vlastních věcí ( časopis Čápopis, výtvarné a pracovní výstavy, burza nápadů, vlastní výzdoba školy ). Děti se učí pracovat s chybou, učitel taktně upozorňuje na nedostatky a ukazuje cestu k nápravě. Děti se snaží vyhledat své chyby samostatně, učí se sebekritice a nepoukazují na chyby jiných.
Strategie -
dát žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor, aby bylo učivo žákům předkládáno s využitím co nejvíce smyslů, zejména zraku, hmatu a sluchu nechat žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat dbát, aby každý nový činností postup měl určitý didaktický cíl, přivést žáky k úvahám o problému, k vyjádření svých závěrů, k znovuobjevování poznatků klást důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky snažit se podporovat čtení s porozuměním nechat žáky vyjadřovat se k přečtenému textu a stručně vyprávět jeho obsah dát příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce podporovat tvořivou činnost žáků
-
-
klást na žáky v učivu přiměřené nároky, vést je k dobrému zvládnutí základního učiva a dát jim k tomu takový časový prostor, který zohledňuje individuální schopnosti jednotlivých žáků pomáhat podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti upozorňovat na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě vést je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení domácí úkoly směřovat k procvičování a rozšiřování učiva, které žáci ve škole zvládli individuálně vést žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály
Kompetence k řešení problému Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. -
-
-
-
-
Výuka je vedena tak, aby žáci hledali své řešení problému a dokázali si je obhájit Ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy ( testy Kalibro, matematický Klokan – Cvrček, Klokánek ) Žákům jsou často předkládány problémové úlohy z praktického života Žákům je umožněno vyhledávání a práce s informací ve všech možných formách – internet, kniha, encyklopedie, PC programy, aby je uměli třídit, vyhledávat a využívat Děti úměrně věku používají internet. Zábavnou formou je žákům předkládáno několik možností řešení úkolů, vybízí je to ke kladení otázek, hledání možných řešení, řešení úloh v krocích, při čemž upřednostňuje zajímavé úkoly. Hodiny jsou obohacovány o netradiční způsoby výuky ( tajenky, puzzle, atd…) V rámci mezipředmětových vztahů jsou vytvářeny projekty a tématické dny. Žáci se aktivně zapojují do řešení daných problémů a mohou tak vidět vzájemnou propojenost jednotlivých předmětů. Při skupinové práci žáci v rámci individuálního vyřešení dílčích částí úkolu se učí zvládnout komplexní problém.Učitel pomáhá dítěti najít si správnou cestu k učení a plánovat si své učení. Dětem jsou předkládány možnosti efektivního získávání vědomostí -myšlenkové mapy, výpisky, klíčová slova. Přirozenou součástí vzdělávání je tvorba vlastních věcí ( časopis Čápopis, výtvarné a pracovní výstavy, burza nápadů, vlastní výzdoba školy ). Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení Žáci se specifickými poruchami učení mají plnou podporu učitelů. Snahou učitele je vést všechny děti ke spolupráci, vzájemné pomoci, ohleduplnosti a podpory při řešení úkolů. Žáci s poruchou mohou pracovat svým přiměřeným tempem. Žákům nadaným jsou předkládány k řešení rozšiřující úlohy.
Strategie Tato kompetence je naplňována činnostním učením, přičemž dbáme na to, aby se žáci v úkolu orientovali, přitom: - žáci třídí, rozlišují, seskupují, přidávají i vyřazují určité pojmy, pomůcky nebo připravené karty s údaji vzhledem k tomu, co mají sledovat - podle svého uvážení žáci na základě uvedených činností nacházejí shodné, podobné nebo naopak odlišné znaky - postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším - na základě pochopení sami žáci navrhují a provádějí obměny činností - objevené poznatky aplikují v obdobných situacích, které sami vymýšlejí, mají možnost využívat své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti
-
-
předkládáme jim neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat, obrázků, později i grafů, tabulek podporujeme účast žáků, podle jejich schopností, v různých soutěžích, zvláště tvořivých, tj. takových, kde je třeba uvažovat a hledat nové způsoby řešení úloh nebo zpracování údajů žáky vedeme k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, docházeli ve své činnosti k závěrům, pokoušeli se najít vhodné řešení různé závěry, řešení a rozhodnutí necháváme žáky obhajovat umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svým pozorování a objevů
Kompetence komunikativní Vést žáky k všestranné účinné a otevřené komunikaci -
-
U žáků podněcujeme snahu o sdělení vlastních poznatků a předávání vlastních zkušeností. Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli i ostatními dospělými ve školu i mimo ni. Děti se učí naslouchat svým spolužákům i dospělým, vhodně argumentovat a prosazovat své zájmy, je kladen důraz na kamarádské vztahy v kolektivech. Děti se učí vyjádřit vhodnou formou svůj názor, prosadit jej, obhájit a respektovat názory spolužáků i dospělých. Ke komunikaci a informovanosti ve škole využíváme školní časopis – Čápopis Podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami ( společné zpívání, navštěvování o přestávkách, společné projekty…) Podporujeme kooperativní učení Snažíme se o komunikaci s jinými školami (ZŠ Litultovice, ZŠ Slavkov, ZŠ Englišova Opava) Děti se učí nejen sebehodnocení a sebekritice, ale také jsou vedeny k hodnocení a kritice druhých.Tato hodnocení se však učí vyjadřovat taktně a empaticky. Žáci jsou vedeni k dodržování etiky komunikace ( věcnost, naslouchání, vytváření prostoru pro různé názory, originalita.) Dětem je dovoleno volit společensky únosné jazykové prostředky.
Strategie K utváření této kompetence je nutné: - nechat žáky při každé jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu řešení daného úkolu, nebo jim poskytnout prostor pro způsob sebevyjádření - přijímat často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňovat je, vyjadřovat uspokojení nad správnými závěry žáků a povyšovat je na objev - umožnit žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života - dávat žákům prostor k vyjádření vlastního názoru - učit žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možnosti o názorech diskutovat, respektovat se navzájem - zkusit hovořit o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování naučných pořadů - do výuky českého jazyka zařazovat jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma - v matematice vymýšlet slovní úlohy, otázky, - hovořit o postupu ve složitější úloze, zkusit druhým poradit s řešením, ptát se navzájem na problémy v učivu ve výchovách nechat žáky pokusit se vyjadřovat dojmy z uměleckého díla
Kompetence sociální a personální Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat výsledky práce a úspěchy vlastní i druhých -
-
Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech (při TV, EVVO, Škola v přírodě, projekty atd.) Děti se učí nejen sebehodnocení a sebekritice, ale také jsou vedeny k hodnocení a kritice druhých.Tato hodnocení se však učí vyjadřovat taktně a empaticky. Pravidelná komunikace o událostech a problémech pomáhá dětem řešit problémy , děti postupně ztrácejí strach z veřejného vyslovení názoru. Žák je veden tak, aby si uvědomil, že v závislosti na svém chování a jednání může být platným a respektovaným členem skupiny. Na základě probíhající výuky enviromentální výchovy jsou žáci vedeni k plnění těchto zásad v běžném životě. U žáků je postupně vytvářen žebříček správných hodnot a postojů. Učí se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnut Dětem jsou utvářeny správné mravní hodnoty Usilujeme o střídání rolí žáků ve skupině, tím se naučili všem schopnostem Trváme na respektování společně dohodnutých pravidel, na jejichž formulaci se děti samy podílejí Učíme děti odmítat vše, co narušuje dobré vztahy mezi nimi Učíme děti týmové práci a základům spolupráce Do výuky se zařazujeme takové učení, ve kterém je dětem dána možnost být plným členem skupiny dle svých možností. Naučíme děti nezištnému a citlivému předávání vlastních vědomostí a zkušeností, budování potřeby efektivní spolupráce s druhými,aby dokázaly ocenit zkušenosti druhých lidí a čerpaly poučení z nich. Dbáme, aby žák ovládal a řídil své jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
Strategie
Dbáme na to, aby: - se žáci podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a aby tato pravidla respektovali - ve vyšších ročnících si žáci volili žákovskou samosprávu - se učili vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu - v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých možností poskytnout - vzájemná komunikace byla vedena v příjemné atmosféře, tomu mimo jiné napomáhá i vhodné oslovování žáků mezi sebou - využívali různých forem prezentace názorů ve všech oblastech - měli možnost a prostor pro projevy svých pocitů a nálad - aby se žáci aktivně podíleli nejen na vnitřním, ale zejména na vnějším životě školy, na veřejných akcích, prezentacích
Kompetence občanská Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali svobodně, zodpovědně, aby uměli uplatňovat svá práva a povinnosti - Formou kladných vzorů žákům umožňujeme spatřit žákům, kam směřuje jejich život v závislosti na kvalitě naučeného.
-
-
-
Umožňujeme vidět zpětnou vazba učiva na opravdový život. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení. Hlavním nástrojem učitele je ocenění, ústní a písemná pochvala při úspěchu i sebemenším náznaku zlepšení pracovního výkonu a chování. Na společných školních setkáních objektivně hodnotíme chování, prospěch i úspěchy žáků. Klademe důraz na enviromentální výchovu, žáky vedeme k ochraně životního prostředí projektem „Domácí ekologické desatero“. Žáky vedeme k odpovědnému chování i mimo školní budovu. Žáci jsou vedeni k objektivnímu sebehodnocení. Děti se učí nejen sebehodnocení a sebekritice, ale také jsou vedeny k hodnocení a kritice druhých.Tato hodnocení se však učí vyjadřovat taktně a empaticky. Pravidelná komunikace o událostech a problémech pomáhá dětem řešit problémy , děti postupně ztrácejí strach z veřejného vyslovení názoru. Žák je veden tak, aby si uvědomil, že v závislosti na svém chování a jednání může být platným a respektovaným členem skupiny. Na základě probíhající výuky enviromentální výchovy jsou žáci vedeni k plnění těchto zásad v běžném životě U žáků je postupně vytvářen žebříček správných hodnot a postojů. Učí se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnut Dětem jsou utvářeny správné mravní hodnoty Vedeme žáky k odmítání násilí, nátlaku a hrubého zacházení Učíme děti odpovědně se chovat v krizových situacích, umět poskytnout pomoc dle svých možností. Vedeme děti k pozitivnímu vlastenectví. Vedeme žáky k pozitivnímu postoji k uměleckým dílům, smyslu pro kulturu a tvořivost, zapojujeme je do kulturního dění v obci i mimo ni, taktéž do sportovních aktivit. Učíme nejen k sebehodnocení a sebekritice, ale také jsou děti vedeny k hodnocení a kritice druhých.Tato hodnocení se však učí vyjadřovat taktně a empaticky. Pravidelnou komunikací o událostech a problémech pomáháme dětem řešit problémy, aby děti postupně ztrácely strach z veřejného vyslovení názoru. Žáky vedeme tak, aby si uvědomili, že v závislosti na svém chování a jednání mohou být platným a respektovaným členem skupiny. U žáků postupně vytváříme žebříček správných hodnot a postojů. Učíme žáky se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnut Dětem utváříme správné mravní hodnoty.
Strategie
Diskuse o řešení problému, vlastních zkušenostech, komunikaci vedeme žáky: - k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí - ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých - ke snaze o co nejlepší plnění svých povinností i uvědomování si svých práv - k tvorbě pravidel na životě ve společnosti školy, k jejich naplňování - práci v týmu, kooperaci, k přijímání odpovědnosti za splnění úkolu - k poznávání různých forem prezentace názorů, myšlenek (komunitní kruhy, diskuse …) - k prožitkovému a činnostnímu učení - k orientaci na konkrétní příklady z každodenního života - ke spolupráci věkově odlišných skupin přirozenou cestou malotřídního způsobu vyučování, organizací společenských akcí pro rodiče a veřejnost - tato kompetence je obsahem školní preventivní strategie „
Pracovní kompetence Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci -
-
Vedeme žáky k bezpečnému používání účinných materiálů, nástrojů a vybavení. Učíme děti dodržovat vymezená pravidla při plnění povinností a závazků. Výuku doplňujeme o praktické exkurze, a tím děti seznamujeme s řadou profesí v místě bydliště a nejbližšího okolí. Umožňujeme dětem vytvořit si obraz o některých profesích. Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení se do oblasti Svět práce – pracovní činnosti. Zájmovými útvary i ve školní družině podněcujeme zájem dětí o některé další pracovní oblasti.
Strategie
Pomáháme žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti, dovednosti a znalosti při budoucí profesní orientaci. - dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů, udržování pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí - samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku žáky - aktivní prací zapojovat do běžného života školy, budování vztahu k práci své i ostatních - dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech poznávání různých oborů lidské činnosti, jejich výsledků a významu pro ostatní lidi
5. 1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni: a) žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), b) žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) c) žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). 5.a) Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje: - ve školách samostatně zřízených pro tyto žáky, - v samostatných třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdělávacími programy, - formou individuální integrace do běžných tříd – v našem případě Ve všech organizačních formách vzdělávání je nutné vytvářet žákům podmínky pro jejich úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních vzdělávacích potřeb.
Z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění žáků je třeba uplatňovat při jejich vzdělávání těchto kombinaci speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Tyto metody nacházejí uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšování sociální komunikace a dalších specifických dovedností žáků. Základní vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí, které za přispění všech podpůrných opatření umožňuje žákům rozvíjení jejich vnitřního potenciálu, směruje je k celoživotnímu učení, k odpovídajícímu pracovnímu uplatnění, a tím podporuje jejich sociální integraci RVP ZV stanovuje odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním a je východiskem pro tvorbu ŠVP. Vytvořené ŠVP jsou podkladem pro tvorbu individuálních vzdělávacích plánů. Na úrovni ŠVP je možné přizpůsobit a upravit vzdělávací obsah základního vzdělávání pro tyto žáky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. Ze stejného důvodu je možno stanovit i odlišnou délku vyučovací hodiny. Do ŠVP se zařazují speciální vyučovací předměty a předměty speciálně pedagogické péče odpovídající speciálním vzdělávacím potřebám žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění. Jde zejména o logopedickou péči, znakový jazyk, prostorovou orientaci a samostatný pohyb zrakově postižených, zrakovou stimulaci, práci s optickými pomůckami, čtení a psaní Braillova písma, zdravotní tělesnou výchovu, komunikační a sociální dovednosti apod. ŠVP současně uvádí, jakých kompenzačních a didaktických pomůcek, speciálních učebnic, výukových programů je ve vzdělávání využíváno. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb a posuzování možností žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním a při jejich vzdělávání poskytují se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka pomoc střediska výchovné péče, školská poradenská zařízení zařazená do rejstříku škol a školských zařízení, (pedagogickopsychologické poradny, speciálně pedagogická centra aj.,) a odborní pracovníci školního poradenského pracoviště (zejména speciální pedagog nebo psycholog). 5. a,b) Podmínky vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotní znevýhodněním Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků. Přestože lze nalézt v jednotlivých skupinách žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním společné charakteristiky vzdělávacích potřeb a stejný druh speciálně pedagogické podpory, je třeba mít na zřeteli fakt, že se žáci jako jednotlivci ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Proto i výuka předmětů speciálně pedagogické péče probíhá v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání.
5. a,b) Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: - uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka -
umožnit využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání
-
-
odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů) spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky
5 a) Další podmínky týkající se vzdělávání žáků se zdravotním postižením -
umožnit využít ve všech ročnících k posílení předmětů, které vzhledem k postižení žáků vyžadují vyšší časovou dotaci, nebo k zařazení předmětů speciálně pedagogické péče maximální týdenní časové dotace stanovené pro jednotlivé ročníky ve školském zákoně.
-
upravit a formulovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů v jednotlivých obdobíchtak, aby byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobit i výběr učiva
-
umožnit ve ŠVP – pokud zdravotní postižení žáka (žáků) objektivně neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru RVP ZV nebo jeho části – nahradit příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným, případně jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje jeho (jejich) vzdělávacím možnostem (viz poznámky k RUP) uplatňovat alternativní formy komunikace – znaková řeč, Braillovo písmo, náhradní formy komunikace
-
5. c)
umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy, působení asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Jsou to žáci z různých u nás již žijících menšin nebo žáci přicházející k nám v rámci migrace (především azylanti a účastníci řízení o udělení azylu). Počet těchto žáků se ve školách stále zvyšuje. Někteří z těchto žáků se bez závažnějších problémů integrují do běžné školy, jiní se mohou setkávat s různými obtížemi pro svou jazykovou odlišnost nebo proto, že jsou hluboce ovlivněni svými rodinami a jejich kulturními vzorci, projevujícími se v chování, jednání, odlišné hodnotové stupnici, stylu života, pojetí výchovy dětí, vztahu ke vzdělání apod. Žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním a ekonomickým postavením jsou častěji ohroženi sociálně patologickými jevy. Proto je nezbytné i všem těmto žákům věnovat specifickou péči v rozsahu, který potřebují. Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí již od vstupu do školy je ve většině případů jejich nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka, což je příznačné pro většinu příslušníků menšin a etnik, u nichž vzdělávání neprobíhá v jejich mateřském jazyce. Pozornost bude proto u těchto žáků nutné věnovat osvojení českého jazyka, ale i seznámení s českým prostředím, jeho kulturními zvyklostmi a tradicemi. Na druhé straně je však třeba zajistit těmto žákům, ve shodě se školským zákonem a za podmínek stanovených tímto zákonem, vzdělávání v jazyce příslušné národnostní menšiny a zajistit možnost získávat v průběhu školní docházky i takové informace, které jim umožní vybírat si z nich prvky pro budování své vlastní identity. K tomu je potřebné doplnit vzdělávací obsah specifickými materiály o historii, kultuře a tradicích jejich národnosti.
Dlouhodobým cílem školy musí být integrace žáků z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí, ochrana jejich minoritní kultury a podpora jejich úspěšnosti v majoritní společnosti. Proto je nezbytné, aby škola při přípravě ŠVP vnímala jinou národnost, etnicitu či hodnotovou orientaci všech svých žáků a v rámci možností pružně reagovala na jejich kulturní rozdíly, případně vypracovala pro tyto žáky individuální vzdělávací plány, které by jejich potřebám maximálně vyhovovaly. Podmínky vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Pro úspěšné vzdělávání žáků z kulturně odlišného, a s tím i mnohdy spojeného sociálně znevýhodňujícího prostředí, je nejdůležitějším činitelem především učitel, který své žáky i jejich rodinné prostředí dobře zná, dovede volit vhodné přístupy a vytvářet ve třídě i ve škole příznivé společenské klima. Škola musí využívat výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styly žáků a různé způsoby organizace výuky, plánovat výuku tak, aby vycházela ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kultur, etnik a sociálního prostředí. Pro úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: - individuální nebo skupinovou péči - přípravné třídy - pomoc asistenta pedagoga - menší počet žáků ve třídě - odpovídající metody a formy práce - specifické učebnice a materiály - pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu - spolupráci s psychologem, speciálním pedagogem – etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky V naší škole v tomto období není žádné dítě se sociálním znevýhodněním.
5.2. Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami u nás Žáky, kteří projevují náznak vývojových poruch učení posíláme se souhlasem zákonných zástupců na vyšetření do školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Na základě vyšetření a závěru vyšetření i doporučení je pak těmto žákům věnována následná péče. Škola má vyškoleného pedagoga, který s dětmi pracuje takto: V případě, že je žákovi na základě vyšetření odborného poradenského pracoviště doporučeno zúčastňovat se hodin nápravy učení (reedukace) a vzniká tím nárok na čerpání finančních prostředků, tomuto žákovi je na základě žádosti zákonného zástupce vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého je reedukace prováděna. Reedukace specifických poruch, díky podmínkám školy, probíhá jednak integrovaně ve třídách, jednak ve skupince, každý týden jedna vyučovací hodina. Zařazujeme tyto hodiny před nebo po vyučování v den, kdy mají děti méně náročný rozvrh hodin. Při klasifikaci a slovním hodnocení přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy.
a) Vzdělávání žáků se zdravotním postižením: - vada řeči a vývojové poruchy učení v 1. - 5.ročníku je v tomto školním roce 11 žáků 2 žáci vada řeči a 9 žáků vývojové poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie Dětem s vadou řeči a vývojovými poruchami učení, pro které vytváříme denně podmínky pro úspěšné zvládání školních povinností na základě požadavků RVP ZV, se intenzivně a pravidelně v hodinách reedukace - nápravy učení věnují tři učitelky, za podpory a pomoci ředitelky školy. Jejich celoroční práce byla opět kladně hodnocena jak rodiči, tak PPP a SPC v Opavě. Podmínky vzdělávání žáků se zdravotním postižením
Spolupracujeme se speciálními pracovišti a jejich odborníky: PPP Opava, SPC Srdce Opava, logopedy a s dětskými lékaři Na základě odborného vyšetření a žádosti rodičů jsou žáci zařazeni do hodin nápravy učení a je pro ně vypracován Individuální vzdělávací plán. Vzdělávání žáků se SVP je na naší škole realizováno v hodině nápravy učení - jedna hodina týdně, a to ve 3 skupinách maximálně s počtem 4 dětí v jedné skupině Celková výuka probíhá v souladu s principy individuálního přístupu a ohledu na poruchu žáka. Výhodou pro výuku dětí poruchami učení jsou nízké počty žáků ve třídách Učitelky vykonávající nápravu učení jsou zaškoleny, absolvovaly týdenní seminář PPP Opava Zatím neuvažujeme o využití disponibilní hodiny na výuku dětí s poruchami učení. Vlastní již osvědčené zkušenosti s péčí o tyto žáky v naší škole jsou velmi dobré a kladně hodnocené rodiči i odborníky. Při vzdělávání žáků se zdravotním postižení se snažíme :
-
-
zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče uplatňovat různé učební styly umožnit žákovi používat potřebné a dostupné kompenzační pomůcky využívat vhodné učebnice a učební pomůcky uplatňovat vhodné prostředky a formy komunikace v případě nutnosti zajistit asistenta pedagoga zohledňovat zdravotní hlediska a respektovat individuální pracovní tempo v případě nutnosti zajistit bezbariérový přístup zajistit vzdělání dalších nových pedagogů zaměřené na výchovu a vzdělání těchto skupin žáků spolupracovat a pravidelně komunikovat s rodiči, poskytnutí rad a pomoci při zvládání těchto poruch i v domácí přípravě Děti se učí nejen sebehodnocení a sebekritice, ale také jsou vedeny k hodnocení a kritice druhých. Tato hodnocení se však učí vyjadřovat taktně a empaticky.
- žáci zrakově, sluchově a mentálně postižení, autismus (v současné době u nás nejsou) V případě, že v budoucnu budou ve škole vzděláváni žáci se s těmito druhy postižení, výuka bude probíhat formou individuální integrace. Takoví žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. V rámci disponibilní dotace budou realizovány podle individuálních potřeb jednotlivých žáků předměty speciální péče. Rozvrh hodin a týdenní časové dotace budou zpracovány na každý školní rok tak, aby byl naplněn učební plán daného ročníku ve spolupráci s SPC.
Podle stupně postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. -
žáci tělesně postižení ( v současné době u nás nejsou)
Vzdělávání žáků tělesně postižených je v naší škole, s jistými omezeními, možné. Sto let stará škola nebyla v té době architektonicky řešena pro bezbariérový vstup, ale v současné době jsou moýné technické úpravy. V případě přijetí takového žáka bude nutné požadovat přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi při přizpůsobování se školnímu prostředí, bude mu pomáhat s pohybem ve třídě v prostorách školy, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování. Vzdělávání žáků s uvedenými specifickými potřebami se bude uskutečňovat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se přeřazení žáka z tělesné výchovy do zdravotní tělesné výchovy, omezení v tvořivých či jiných předmětech (záleží na rozsahu a stupni postižení). -žáci s více vadami ( v současné době u nás nejsou) Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách formou integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení příslušných speciálních pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se těchto žáků. Na základě posouzení SPC a PPP závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat při přizpůsobování se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci s rodiči postiženého žáka. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu i v jiném postupném ročníku. - žáci s vývojovými poruchami chování ( v současné doběu nás nejsou ) Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně vzdělávacího plánu. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a spolupráci. Pedagog musí takovým žákům stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování, zavést účinný a efektivní systém výchovných opatření.
b) Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním ( 1 žák astma a 2 žáci vyšetřeni na PPP, avšak nezařazení do nápravy učení) Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků. Přestože lze nalézt v jednotlivých skupinách žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním společné charakteristiky vzdělávacích potřeb a stejný druh speciálně pedagogické podpory, je třeba mít na zřeteli fakt, že se žáci jako jednotlivci ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší.
Proto i výuka předmětů speciálně pedagogické péče probíhá v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání. Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním je potřebné zabezpečujeme tyto podmínky: - uplatňujeme zdravotní hlediska a respektujeme individualitu a potřeby žáka -
-
umožňujeme využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků uplatňujeme princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky zohledňujeme druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání spolupracujeme s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracujeme s odborníky z jiných resortů spolupracujeme se spádovou školou ZŠ Slavkov, kam přecházejí naši žáci na 2. stupeň, a která vzdělává žáky se zdravotním znevýhodněním podporovat nadání a talent zákuse zdravotním zenvýhodněním vytvářením vhodné vzdělávací nabídky
c) Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním ( v současné době nejsou) Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Na základě vyšetření a doporučení poradny bude, v případě potřeby, vypracován individuální vzdělávací plán. V takovém případě budou zvoleny odpovídající metody a formy práce. d) Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Zařazení problematiky výchovy a vzdělávání nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech, neboť tito žáci mají své specifické vzdělávací potřeby, na které je nutno reagovat. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. Takovým žákům nabízíme pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy). Dále jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti k učivu ...), jsou pověřovány vedením a řízením skupin, činností ve třídě a jsou zapojovány do příprav vyučovacích hodin a projektů. Je jim dáván prostor pro hlubší bádání a zkoumání. Velmi často se stává, že tito žáci mají výkyvy v chování. Je nutné toto chování usměrňovat s pedagogickým optimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Identifikace nadání Identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces. Uplatňují se při něm metody pedagogické, psychologické, pedagogicko-psychologické i laické. Jde především o pozorování žáků ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka a portfólio žáka, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žákem a jeho rodiči. Především u žáků do 9 let je náročné jednoznačně stanovit, zda se jedná o mimořádné nadání, nebo o nerovnoměrný (zrychlený) vývoj, který se postupně může vyrovnávat s věkovou normou a ve výsledku se může pohybovat v pásmu lepšího průměru.
Při vyhledávání mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům s vývojovou poruchou učení nebo chování, s tělesným handicapem, žákům z odlišného kulturního a znevýhodňujícího sociálního prostředí. Pomoc při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka mohou učitelům se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka poskytnout psychologové v síti pedagogicko-psychologických poraden ( PPP). Specifika mimořádně nadaných žáků: žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky problematický přístup k pravidlům školní práce tendence k vytváření vlastních pravidel sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní vlastní pracovní tempo vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu malá ochota ke spolupráci v kolektivu rychlá orientace v učebních postupech záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi oboru; přeceňování svých schopností u žáků s pohybovým nadáním kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů vhled do vlastního učení zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním prostředí V naší škole zatím není žádné dítě s mimořádným nadáním, které by potvrdilo vyšetření PPP nebo jiného odborného pracoviště. Máme však talentované děti, které jsou individuálně vedeny učitelkami v hodinách a dále mohou rozvíjet svůj talent v kroužcích při ŠD. V jazyce českém se mohou uplatnit jako malí básníci nebo spisovatelé ve školním časopise "ČÁPOPIS", též v recitační soutěži nebo při uvádění - moderování vystoupení sboru Čápata na veřejnosti. Využívají se rovněž výukové programy na počítačích. Žáci jsou vedeni k četbě zajímavých knih, navštěvují pravidelně místní knihovnu, pracují na projektu školy „Kniha knih“ V matematice se účastní mezinárodní soutěže KLOKAN – Cvrček, Klokánek. Do vyučování jsou zařazovány programy Terrasoftu v počítačové učebně. V prvouce a přírodopisu se rozvíjejí talenty dětí přes počítačové programy nebo v projektovém vyučování ke Dni Země. Ve výuce se využívá celoroční projekt k environmentální výchově s názvem „Desatero domácí ekologie“. Radost z úspěchů však nejčastěji pociťují děti ve výchovách, kde je jim věnována velká pozornost a výsledkem jejich tvůrčí práce je zdařilá výzdoba školy k Vánocům, Velikonocům nebo úspěchy v mnoha výtvarných soutěžích. Sportovně nadaní žáci jsou směřováni od 6.ročníku na ZŠ se sportovním zaměřením v Opavě. Mohou se účastnit sportovních soutěží. Při vzdělávání žáků mimořádně nadaných se snažíme: • •
podporovat a motivovat žáka, který přesahuje stanovené požadavky naučit respektovat pravidla školní práce
• • • • • • • • •
umožnit dítěti vytváření vlastních tvůrčích pravidel při práci, respektovat individuální tempo podporovat vytváření vlastních postupů řešení úloh a kreativitu dítěte zajistit vhodné třídní klima, aby žák byl ochoten spolupracovat s ostatními zajistit dostatečné množství učebních materiálů, které obsahují problémové úlohy využívat kvalitní koncentrace, dobré paměti, popř. pohybového nadání k prospěchu kolektivu naučit dítě prezentovat své vědomosti a dovednosti na veřejnosti podporovat sebeuplatnění ve školním prostředí eliminovat zklamání z toho, že se ve škole nepracuje s rozšiřujícími informacemi eliminovat nudu
Způsob výuky mimořádně nadaných dětí individuální vzdělávací plány zadávání specifických úkolů vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu zapojení do samostatných prací a projektů
7) Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tématické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Abychom této možnosti využili co možná nejlépe, nevytváříme pro průřezová témata samostatné vyučovací předměty, ale integrujeme je do jiných vyučovacích předmětů a realizujeme jejich obsah formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů. Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova je na 1. stupni běžnou součástí výuky.
7. 1 Osobnostní a sociální výchova 7. 2 Výchova demokratického občana 7. 3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 7. 4 Multikulturní výchova 7. 5 Environmentální výchova 7. 6 Mediální výchova
OSV VDO EGS MKV ENV MEDV
Podrobně je integrace průřezových témat vypsána v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů 1. stupně. 7.1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti. Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.
Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace je založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje na každodenní verbální komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubuje vztah mezi verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické aplikace jazyka o sociální dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět lze naplňovat prostřednictvím témat směřujících k sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení psychického zdraví – psychohygieně, komunikaci, mezilidským vztahům. Úzká je vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost, a to k Výchově k občanství a k jejím částem "Člověk ve společnosti", "Člověk jako jedinec". Konkrétně k tématům "lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití" (Člověk ve společnosti) a "podobnost a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj" (Člověk jako jedinec). Všechna tato témata jsou v Osobnostní a sociální výchově vnímána jako samostatná. Osobnostní a sociální výchova klade důraz na získávání praktickým dovedností spjatých s uvedenými tématy. Vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda se týká evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace a seberegulujícího jednání jako základního ekologického principu. Nabízí též možnosti rozvoje emocionálních vztahů, osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí. Vazba na vzdělávací oblast Umění a kultura se týká především společného zaměření na rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična – jako např. estetiky chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa. V osobnostní a sociální výchově lze účinně využít různých postupů dramatické výchovy. Doplňující vzdělávací obor
Dramatická výchova užívá jako základní metody nástroje dramatické a inscenační tvorby, osobnostní a sociální výchova vedle toho užívá i tréninkové postupy sociálně psychologické povahy, které nemají divadelní podstatu. Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné v tématech reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání dovedností vztahujících se k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Rovněž přispívá k realizaci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, zejména zdokonalováním dovedností týkajících se spolupráce a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k porozumění sobě samému a druhým napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů) formuje studijní dovednosti podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou zaměřeny na osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Pro jejich realizaci je užitečné zařazovat do výuky ta témata, která reflektují aktuální potřeby žáků, popřípadě vycházejí ze vzájemné domluvy s nimi. Všechna uvedená témata se uskutečňují prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí.
Vzhledem k tomu, že se jedná o živá setkání dotýkající se osobní existence, je třeba počítat s tím, že na různé věci budou mít žáci různé názory, že se může objevit odmítání témat či technik, ostych, případně, že některé hry tzv. "nevyjdou". Právě tyto okamžiky však bývají v Osobnostní a sociální výchově velmi užitečné, neboť nabízejí příležitost k přemýšlení o tom, co se děje. Osobnostní rozvoj
Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích
Sociální rozvoj
Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence
Morální rozvoj
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne
7.2
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů. Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení. Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou atmosféru třídy, sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní jsou žáci více motivováni k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových, ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii či naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí schopnost kritického myšlení. Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na vzdělávací oblast Člověk a společnost, v níž jsou tematizovány principy demokracie a demokratického rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na participaci jednotlivců občanů na společenském a politickém životě demokratické společnosti. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se uplatňuje v tématech zaměřených na vztah k domovu a vlasti. Průřezové téma má vazbu i na ostatní vzdělávací oblasti, zejména pak na ty, v nichž se tematizuje vztah k sobě samému i ostatním lidem, k okolnímu prostředí, k normám i hodnotám. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě vychovává k úctě k zákonu rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze) vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu
Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků – budoucích dospělých občanů – v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti žáků.
7.3
Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti( jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů) Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské dimenze je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí. Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Ve vzdělávání se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni se vztahuje průřezové téma zejména ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Využívá, aktualizuje a propojuje poznatky z oboru historie a politické geografie. Prohlubuje porozumění klíčovým historickým a politickým událostem, které ovlivnily vývoj Evropy i světa a měly podstatný význam pro evropskou integraci a začlenění České republiky do integračního procesu. Důležitým prostorem pro realizaci průřezového tématu se stává obor Výchova k občanství, v jehož vzdělávacím obsahuje zdůrazňují sociální, ekonomické, právní a kulturní souvislosti v evropské a globální dimenzi. Objasňuje také vazby mezi lokální, národní, evropskou a globální úrovní uvažování, rozhodování a jednání. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se uplatňuje zejména při objasňování důsledků globálních vlivů na životní prostředí v okolí žáků s důrazem na potřebu a závažnost ochrany tohoto prostředí především v dané lokalitě. Významnou oblastí pro realizaci tohoto tématu se stává vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace.
Český jazyk je nejen nezastupitelným nástrojem učení, zpracování informací a prezentace postojů a názorů, ale má také významnou propedeutickou funkci při osvojování dalších jazyků, které jsou klíčem k bezprostřednímu dorozumění a poznávání kultury jiných národů. Cizí jazyky mají praktický význam pro mobilitu občanskou, vzdělávací i pracovní. Jsou prostředkem pro využití originálních zdrojů při poznávání života a evropské a světové kultury. Dovednosti osvojené žáky ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, zejména při práci s internetem, jsou využívány k samostatnému získávání informací o zemích Evropy a světa, o jejich životě a událostech. Tyto informace se následně stávají prostředkem pro orientaci v nabídce vzdělávacích, pracovních, kulturních a zájmových příležitostí a při navazování kontaktů. Ve vzdělávací oblasti Umění a kultura rozvíjí průřezové téma vztah k evropské a světové kultuře. Prohlubuje porozumění evropským kulturním kořenům a chápání kulturních souvislostí při respektování svébytnosti národních a regionálních kultur a jejich přínosu ke kultuře světové. Ozřejmuje význam kulturního a historického dědictví jako zdroje poznání a přispívá k emocionální zainteresovanosti na jeho uchování a záchraně. Dramatická výchova, jako doplňující vzdělávací obor umožňuje žákům vyjadřovat a prezentovat své postoje, přijímat role a zkoumat témata a situace na základě vlastního jednání. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví orientuje žáky v globálních problémech souvisejících se zdravím. V oboru tělesná výchova využívá průřezové téma zájmu žáků o sport k hlubšímu pochopení souvislostí evropských kořenů olympijských idejí a významu sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi různých národů a národností. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá překonávat stereotypy a předsudky obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost
Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru. Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže
7.4
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“. Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví, z oblasti Člověk a příroda se dotýká především vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na tyto oblasti je dána především tématy, která ze zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých národů a etnických skupin. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné
rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání, poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti. Výběr a realizace daného tematického okruhu, popř. tématu může být významně ovlivněn vzájemnou dohodou učitelů, učitelů a žáků, učitelů a rodičů apod. Kulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání Princip sociálního smíru a solidarity – odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty
6.5
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Postupným propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací vědomostí a dovedností získávaných v těchto oblastech umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného pohledu. Každá z oblastí má svůj specifický význam v ovlivňování racionální stránky osobnosti i ve vlivu na stránku emocionální a volně aktivní. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní přírodu i prostředí. Učí pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, přispívá k osvojování si základních dovedností a návyků aktivního odpovědného přístupu k prostředí v každodenním životě. V maximální míře využívá přímých kontaktů žáků okolním prostředím a propojuje rozvíjení myšlení s výrazným ovlivňováním emocionální stránky osobnosti jedince. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních přírodních zákonitostí, dynamických souvislostí od nejméně složitých ekosystémů až po biosféru jako celek, postavení člověka v přírodě a komplexní funkce ekosystémů ve vztahu k lidské společnosti, tj. pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukční hodnoty (inspiraci, odpočinek). Klade základy systémového přístupu zvýrazňujícího vazby mezi prvky systémů, jejich hierarchické uspořádání a vztahy k okolí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost téma odkrývá souvislosti mezi ekologickými, technickoekonomickými a sociálními jevy s úrazem na význam preventivní obezřetnosti v jednání a další principy udržitelnosti rozvoje. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se téma dotýká problematiky vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí. V souvislosti s problémy současného světa vede k poznání důležitosti péče o přírodu při organizaci masových sportovních akcí. Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňuje průřezové téma aktivně využívat výpočetní techniku (internet) při zjišťování aktuálních informací o stavu prostředí, rozlišovat závažnost ekologických problémů a poznávat jejich propojenost. Komunikační technologie podněcují zájem o způsoby řešení ekologických problémů možností navazovat kontakty v této oblasti a vyměňovat si informace v rámci kraje, republiky i EU a světa. Vzdělávací Oblast Umění a kultura poskytuje Environmetální výchově mnoho příležitostí pro zamýšlení se nad vztahy člověka a prostředí, k uvědomování si přírodního i sociálního prostředí jako zdroje inspirace pro vytváření kulturních a uměleckých hodnot a přispívá k vnímání estetických kvalit prostředí. Propojení tématu se vzdělávací oblastí Člověk a svět práce se realizuje prostřednictvím konkrétních pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa
umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti. učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví Tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti. Tematické okruhy:
Ekosystémy – les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)
Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy – biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí)
7.6
Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody při masových sportovních akcích – zásady MOV) změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.) Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času. Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména tím, že média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.). Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků.
Osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Vztah ke vzdělávací oblasti Umění a kultura je založen na vnímání specifické „řeči“ znakových kódů, jež média užívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu a zvuku. Přispívá ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běžné mediální produkce. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských) umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu) vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě) vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace Tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností. Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)
stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách
Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení práce v realizačním týmu – redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce
Uvedení všech průřezových témat v jednotlivých ročnících, vyučovacích předmětech a formy realizace, jakými jsou tematické okruhy průřezových témat realizovány viz Učební osnovy – tabulky.
IV. Učební plán - tabulace učebního plánu ( podle RUP z RVP se změnami k 1.7. 2007)
1. stupeň Vzdělávací oblasti
Vzdělávací obory
1. - 5. ročník RVP
1. stupeň ZŠ Dolní Životice 1. -5. ročník ŠVP
Minimální časová dotace Český a literatura
jazyk
35
35 + 7
9
9+ 2
Matematika a její aplikace
20
20 + 4
Informační a komunikační technologie
1
1
Člověk a jeho svět
12
12 + 1
–
_
Jazyk a jazyková komunikace
Cizí jazyk
Dějepis Člověk a společnost Výchova k občanství Fyzika
–
Chemie
–
Přírodopis
–
Zeměpis
–
Člověk a příroda
_
Hudební výchova Umění a kultura
12
12
Výtvarná výchova Výchova ke zdraví
–
Tělesná výchova
10
Člověk a zdraví
10
Člověk a svět práce
5
5
Průřezová témata
P
P
Disponibilní časová dotace
14
14
Celková povinná časová dotace
118
118
P=
povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném stupni, časovou dotaci lze čerpat z disponibilní časové dotace
IV. Učební plán Tabulace učebního plánu
RVP
3.
4.
5. Z toho disponibilní čas.dotace
1.
Celkem předměty
Ročník
2.
7+2
7
7
42
7
ŠVP
Vzdělávací oblast
Vyučovací předmět
Jazyk a 35 jazyková komunikace
Český jazyk
9 Matematika a její aplikace
7+2 7+3 -
-
3
3 +1
3 +1
11
2
4
4+1
4+1
4+1
4+1
24
4
-
-
-
Anglický jazyk
Matematika
20 Informační a komunikační technologie
Informatika
-
1
1
-
1 Člověk a jeho svět
12
Umění a kultura
12
Prvouka Přírodověda
2 -
2 -
2+1 -
Vlastivěda
-
-
Hudební výchova
1
1
Výtvarná výchova
-
-
-
1 2
1 2
1
1
1
13
1
12
-
1
1
1
2
2
Tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
Pracovní činnosti
1
1
1
1
1
5
-
Celková povinná časová dotace
20
20 -22
24-26
24 -26
24-26
118
14
Časová dotace podle ŠVP Škola hrou
20
22
25
25
26
118
14
Člověk a zdraví
-
10 Člověk a svět práce
5
Poznámky k učebnímu plánu Základní vzdělávání se realizuje v průběhu povinné devítileté školní docházky. V podmínkách školy je základní vzdělávání realizováno v pěti po sobě jdoucích ročnících 1. stupně základní školy a to malotřídní formou vyučování ( možnost spojených ročníků). Vzdělávací a výchovný proces se odehrává ve 2. obdobích: 1. období – 1. – 3. ročník 2. období – 4. – 5. ročník Každé období má své specifické cíle a stanovené očekávané výstupy závazné pro 2. období. Za 1. období ŠVP stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku jen orientačně. Stejně tak na konci 5. ročníku jde v podmínkách školy o orientační výstupy, které jsou však základem při přechodu žáků na jiné školy. Hrají významnou roli v autoevaluaci školy. ŠVP „ŠKOLA HROU“ realizuje požadavky na základní vzdělávání prostřednictvím formulovaných vzdělávacích oblastí a vytváří pro školní praxi vyučovací předměty: Vzdělávací oblast
Vyučovací předmět
zkratka
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura Anglický jazyk
ČJ AJ
Matematika a její aplikace
Matematika
M
Informační a komunikační technologie
V 1. – 4. ročníku není samostatným předmětem
Informatika Člověk a jeho svět
Prvouka Přírodověda Vlastivěda Etická výchova
INF PRV PŘ VL
není samostatným předmětem
Umění a kultura
Hudební výchova Výtvarná výchova
HV VV
Dramatická výchova není samostatným předmětem
Člověk a svět zdraví
Tělesná výchova Výchova ke zdraví
TV
není samostatným předmětem
Člověk a svět práce
Praktické činnosti
PČ
V průběhu 2. – 4. ročníku je realizována v rámci Tv 1 hodina týdně plaveckého výcviku.
V.
Učební osnovy 1. Název vyučovacího předmětu 2. Charakteristika vyučovacího předmětu 3. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vše zpracováno ve složce: Učební osnovy jednotlivých ročníků v předmětech
VI.
Hodnocení žáků a autoevaluace školy
A)
Pravidla pro hodnocení žáků (Příloha školního řádu a ŠVP) 1. Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci 2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 4. Hodnocení a klasifikace žáků 5. Klasifikace chování a prospěchu Stupně hodnocení: A) chování B) prospěchu a) Klasifikace předmětů s převahou naukového zaměření b) Klasifikace předmětů s převahou praktického zaměření c) Klasifikace předmětů s převahou výchovného zaměření 6. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu se zákonem 48/2005 Sb., § 15 odst. 2 včetně předem stanovených kritérií 7. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 8. Hodnocení žáka na vysvědčení 9. Vydávání vysvědčení
10.
Způsob získávání podkladů pro hodnocení žáka na vysvědčení
11.
Podrobnosti o komisionálním přezkoušení a opravných zkouškách
12.
Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami
13.
Hodnocení nadaných žáků
14.
Hodnocení žáků, kteří nejsou občany České republiky
B)
Autoevaluace školy
1. Oblasti autoevaluace 2. Cíle a kritéria autoevaluace 3. Nástroje autoevaluace 4. časové rozvržení evaluačních činností
1) Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. O předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy Pravidla pro hodnocení výsledků žáků, která jsou součástí organizačního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“). Hodnocení chování a výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Jednou z podmínek efektivního učení je zpětná vazba, která poskytuje žákovi informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku. Při poskytování zpětné vazby klademe důraz na vhodnou formulaci (zaměření na problém, činnost, nikoliv hodnocení osoby) – přednost dáváme pozitivnímu vyjádření. Po devíti letech používání širšího slovního hodnocení v 1. – 3.ročníku budeme v tomto hodnocení pokračovat i v dalších letech. Rodiče vyjádřili spokojenost ve slovním hodnocením jak písemně v dotaznících, tak ústně na mnoha besedách i na třídních schůzkách. Avšak po sedmi letech praxe se slovním hodnocením výchov ve 4. a 5. ročníku se učitelky rozhodly o jeho zrušení a obnovení klasifikace výchov. Přesto se bude v těchto předmětech kromě známek uplatňovat ústní slovní hodnocení – komentář, vysvětlení nebo zápis v záznamníku školáka, které umožní především dítěti podat zpětnou vazbu o dosažení osobních pokroků při osvojování konkrétních dovedností, vědomostí a návyků bez srovnání s ostatními žáky.
2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: a)jednoznačné b) srozumitelné c) srovnatelné s předem stanovenými kritérii d) věcné e) všestranné Hodnocení vychází z posouzení dosažených výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Ředitel působí na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Klasifikační stupeň určuje učitel daného předmětu. V ročníku, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů průběžně prostřednictvím žákovské knížky – Záznamníku školáka před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje vyučující ve spolupráci s třídním učitelem zákonného zástupce bezprostředně a prokazatelným způsobem.
Žák, který po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován za pololetí ze všech, případně jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkouší a neklasifikuje. Jeho klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byl klasifikován, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyl vyučován, se neklasifikuje. V pátém ročníku vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 základního vzdělávání. Další zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Být otevřený k dětem i rodičům, stanovit a vysvětlit jasná kritéria pro hodnocení Umožnit žákům účast na hodnotícím procesu Hodnotit individuální pokrok bez srovnávání s ostatními Přihlížet k věkovým zvláštnostem, žákům s SVP, k odůvodnitelným indispozicím Vyučující je povinen vést si soustavnou průkaznou evidenci o klasifikaci a hodnocení Učitel je povinen prokazatelným způsobem oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví
3) Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Naučit žáka procesům hodnocení a sebehodnocení je povinností školy, jedná se o proces postupný, související s rozvojem jeho myšlenkových operací (umět rozlišovat co je hodnotné, významné, podstatné). Vyučující vytváří prostor, aby se žák mohl učit procesu sebehodnocení zejména tím, že: a) žák není pasivním objektem hodnocení, vyučující jej zapojuje do hodnocení, při hodnocení neklade důraz na „srovnání s druhými žáky“. b) známky nejsou jediným zdrojem motivace c) vedení žáka k sebehodnocení v průběhu všech vyučovacích předmětů je aktivizačním prvkem v procesu jeho učení (společná aktivita učitele a žáka) d) sebehodnocení umožňuje žákovi poznat své silné a slabé stránky, hodnotit svůj postup učení a jeho výsledky, aktivně se účastnit procesu hodnocení, rozvíjet pozitivní sebehodnocení a sebepojetí, být odpovědným za své výsledky v učení, rozvíjet dovednosti, které jsou užitečné pro život e) při sebehodnocení se snaží popsat co se mu nedaří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál f) chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení, práce s chybou je důležitý prostředek učení g) učitelům sebehodnocení žáka umožňuje plánovat výuku tak, aby odpovídala individuálním potřebám žáků, komunikovat s rodiči a žáky, analyzovat a zkvalitňovat výuku, nastavit realistické cíle h) učitel v procesu zavádění žákovských hodnotících aktivit do vyučování formuje jasně, konkrétně a pro žáky dosažitelné cíle učení i) rodičům umožňuje sebehodnocení žáka vhled do žákova učení, komunikovat s ním o učení, spolupracovat s dítětem na dosažení cíle učení
j) předpokladem spolupráce učitele a žáka při učební činnosti a společných hodnotících aktivitách je navození dobrého sociálního klimatu (pozitivní přístup učitele k žákům, jejich zapojování do dění kolem nich, podpora kooperativního vyučování a vzájemné komunikace) k) sebehodnocení žáka je důležitou součástí hodnocení, které nenahrazuje hodnocení učitelem 1. Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu učení – je to jedna z výchovných metod. 2. Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací. 3. Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a spolužáků 4. Pedagog vede žáka v dovednostech hodnotit sám sebe ve smyslu zdravého sociálního a psychického rozvoje. 5. Žák má právo na sebehodnocení. 6. Sebehodnocení nemá nahradit klasické hodnocení, má doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
4)
Hodnocení a klasifikace žáků
Obecné zásady: Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky. Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. Při klasifikaci používá učitel pěti klasifikačních stupňů. Písemné práce jsou zakládány do složek. Všechny písemné práce jsou včas oznámeny, aby žáci měli čas se na ně připravit. Tradiční ústní zkoušení u tabule je nahrazeno efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností žáků. Významným prvkem procesu učení je práce s chybou. Žáci mají právo dělat chyby – uvědomění si chyby je příležitostí naučit se to lépe. K označování úrovně zvládání může učitel využívat: - symbolická označení - číselné označení (klasifikační stupnici) - bodování, procentuální vyjádření - slovní označení, hodnocení Zaznamenávání hodnocení: - do Záznamníčku školáka nebo Záznamníku žáka (informovanost žáka, rodičů) - na hodnotící karty, archy - zápisníky učitelů - bezprostřední záznamy v žákovské práci, sešitě, písemném pracovním materiálu v povinné dokumentaci – katalogových listech, třídních výkazech, vysvědčení
Kriteria pro hodnocení ∗ ∗ ∗ ∗ ∗ ∗
Zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci možností dítěte Schopnost řešit problémové situace Úroveň komunikačních dovedností Schopnost vykonávat činnosti smysluplně a řešit problémy tvůrčím způsobem Změny v chování, postojích a dovednostech Míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák pociťuje
Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků, informační zdroje Písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, cvičení Pracovní listy, skupinové postery Dětské práce (vlastní tvorbu žáků, čistopisy, osobní záznamy, deníky) Volné záznamy Sbírky materiálů, sběr informací jako činnost nekontrolní povahy Ústní zkoušení v komunitním kruhu, mluvený projev Zpracování referátů a prací k danému tématu Úprava sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly Portfolio žáka (pracovní, dokumentační, reprezentační) Výroba pomůcek, modelů Projekty a skupinové práce Soustavné diagnostické pozorování žáka Fotografie, audionahrávky, videonahrávky Testy externích organizací (Scio, Kalibro) Hodnotící škály Pro hodnocení žáků využíváme možnosti klasifikace a tomu odpovídající hodnotící škály:
1
Vždy
Prakticky bezchybný stav
100 - 90%
2
Často
Převládají pozitivní zjištění, dílčí chyby
89 -70%
Velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný
3
Někdy
Pozitivní a negativní v rovnováze
69 - 40%
Průměrný, dobrý
4
Zřídka
Převaha negativních výrazné chyby
39 -1 5%
Podprůměrný, citelně slabá místa, dostatečný
5
Vůbec
Zásadní nedostatky
zjištění,
5. Klasifikace chování a prospěchu žáků Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s naukovým obsahem - předměty s převahou výchovného a - praktického zaměření
pod 15%
Vynikající, příkladný, bezvadný, výborný
Nevyhovující stav nedostatečný
Stupně hodnocení chování a prospěchu
A) Chování Hodnocení a klasifikace chování žáka – obecné zásady: a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli. Rozhodu e o ní ředitel po projednání na pedagogické radě. b) Kritérium pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která jsou součástí školního řádu včetně dodržování provozního řádu školy během klasifikačního období. c) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. d) Postihování chování žáka mimo školu - rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali a své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovná opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná -li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel: 1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. 4. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. 5. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 6. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
Chová ní žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 2 3
velmi dobré uspokojivé neuspokojivé
Známka z chování je vždy uzavřena k příslušnému pololetí. 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování stanovená školním řádem. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 3
(neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu. Zpravidla přes důtku udělenou ředitelem školy se dopouští závažných přestupků. Není přístupný výchovnému působení.
Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem.
B) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 2 3 4 5
výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný
Na základě žádosti zákonného zástupce žáka rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení u žáků s vývojovou poruchou učení nebo u žáků při přestupu žáka na školu, která hodnotí slovně.
a) Klasifikace předmětů s převahou naukového zaměření Stupeň 1
výborný
Žák ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice, zákonitosti prakticky bezchybně a příkladně. Dokáže je bez problémů a bez dopomoci aplikovat a používat. O předmět projevuje velký zájem, komunikační dovednosti jsou na vysoké úrovni. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Jeho ústní a písemný projev je přesný a estetický. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2
chvalitebný
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, definice a pojmy v podstatě uceleně. V jeho projevu převládá pozitivum. Pohotově vykonává požadované činnosti. Jeho uvažování je logické, pomoci učitele využívá jen při řešení složitých úkolů. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a přesnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický a bez větších nepřesností. Je schopen převážně samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 3
dobrý
Žák má v ucelenosti pojmů, fakt a vědomostí nedostatky. Pozitivum a negativum je v rovnováze. Jeho práce není zcela samostatná, podstatnější chyby a nedostatky dovede s pomocí učitele odstranit. Pro řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb, je však ochoten spolupracovat na jejich odstranění. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení úkolů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. Písemný a grafický projev vykazuje nedostatky ve správnosti a estetice. Stupeň 4
dostatečný
Žák má v ucelenosti pojmů, fakt a vědomostí závažnější mezery. Převažují negativní výsledky, dopouští se výrazných chyb. Při provádění úkolů je málo pohotový a vyžaduje častou pomoc učitele, je nesamostatný. Grafický a písemný projev je na nízké úrovni. Žák spolupracuje s učitelem na odstranění chyb a chyby dokáže s dopomocí odstranit. Stupe 5
nedostatečný
Žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil, má v nich závažné a podstatné mezery, převládají zásadní nedostatky. Při výkladu a hodnocení práce nedovede své vědomosti aplikovat ani s podněty učitele. Je nesamostatný, spolupráce s vyučujícími i se spolužáky je na velmi nízké úrovni. Výkony žáka jsou tak nejisté, že je zapotřebí delšího času a intenzivnější práce.
b) Klasifikace předmětů s převahou praktického zaměření Převahu praktického zaměření má na 1. stupni základní školy předmět pracovní činnosti. Při klasifikaci tohoto předmětu se vychází z požadavků kompetencí a výstupů ŠVP. Při klasifikaci se sleduje zejména: -
vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem osvoj ní praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech kvalitu výsledků činností organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuj předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuj předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů se dopouští malých chyb. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se opouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práce organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. Překážky v práci překonává jen s částečnou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využívat při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky.Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí.. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 ( nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní ani pracovnímu kolektiv a k praktickým činnostem. nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit zí kané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky j ho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.
c) Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření Při klasifikaci se sleduje zejména: -
stupeň tvořivosti a samostatného projevu osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatnění ve vlastní činnosti kvalita projevu vztah žáka k činnostem a zájem o něj estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotním stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o zdraví
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim pozitivní vztah. Úspěšně rozvíjí estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý , převážně samostatný na základě využívaní svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivní projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí se v požadované míře estetický kus a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivní projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní . Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšinou chybný a nemá estetickou hodnotu. minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
6. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu se zákonem 48/2005 Sb.§15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií ( slovní hodnocení na naší škole již 12 let) O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy na základě návrhu učitele a souladu zákonného zástupce žáka. 1. Slovní hodnocení je přirozenou součástí hodnocení – v průběhu vzdělávání užíváno v 1. – 3. ročníku širší slovní hodnocení bez klasifikace. 2. Na žádost zákonných zástupců u žáků 4. a 5.ročníku s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o užívání jen slovního hodnocení (např. v některých předmětech) 3. Slovní hodnocení není pouhé mechanické převedení číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby.
4.
Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka podle jeho hranice možností a dovedností, které získal buď před vstupem do 1.ročníku nebo v průběhu tří let školní docházky.
5. Při slovním hodnocení se uvádí: a) zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem b) úroveň myšlení c) úroveň vyjadřování d) úroveň aplikace vědomostí e) píle a zájem o učení f) navržený postup, jak dosáhnout zlepšení g) naznačení dalšího rozvoje žáka Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a n povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení jeho píle, jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivní jeho výkon a naznačují další rozvoj žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výběr kritérií pro slovní hodnocení (možnost úpravy): -
-
-
intelekt: obecné rozumové schopnosti (inteligence), speciální dovednosti (např. matematickologické, jazykové a jiné), organizační schopnosti, bystrost, plánovitost, předvídavost, formy myšlení fantazie: bohatost fantazijních představ, tvůrčí fantazie, rekonstrukční fantazie, umělecká fantazie vyjadřovací schopnosti:řeč: vytříbená, stručná, bohatá, výrazná, spisovná, jasná výstižná paměť: rychlost vštípené látky, délka zapamatování, rychlost vybavování, kvalita obsahu zapamatované látky, objektivní nebo subjektivní typ (zkresluje skutečnost) pozornost: vytrvalost pozornosti, délka a hloubka pozornosti city: soucitnost s druhými, citový vztah ke zvířatům a věcem, hloubka, rychlost a trvalost citů, estetické, intelektuální a etické city temperament: vzrušivost, živost, rychlost reakcí povahové ladění: optimistické, pesimistické zájmy a ideály: bohatost zájmů, kvality zájmů, zájmy o matematiku, literaturu, hudbu, výtvarná umění, herectví, přírodu a jiné, trvalost zájmů vztah k učení a k práci: pečlivost zájem o učení, zájem o manuální práci, zájem o duševní práci, spolupracuje se školou, životní cíl a zaměření vztah k učitelům a představeným: uznává autoritu učitele a školy, přímost, úslužnost, ochota, uctivost, nebojácnost, poslušnost vztah k lidem a spolužákům: společenskost, ochota pomoci, slušnost ve vystupování, něžnost, poddajnost, ústupnost, altruismus, důvěřivost, soucitnost, ohleduplnost, spravedlivost, neagresivní chování, navazování přátelství, extroverze - introverze: společenskost- uzavřenost, rád -nerad se stýká s druhými, uzavřenost – otevřenost společenské způsoby a vystupování: zdvořilost, jemnost, takt, družnost, milé vystupování, ochota a úslužnost, osvojené návyky chování volní vlastnosti: vytrvalost, cílevědomost, snaživost, neústupnost při překonávání překážek, smysl pro povinnost, zodpovědnost, plnění povinností, dochvilnost
-
samostatnost: úkoly řeší samostatně, samostatnost v řešení životních situací smysl pro pořádek: pořádnost a úklid vlastních věcí, pečlivost v uspořádání školních pomůcek , sešitů a knih ctižádostivost: zvýšená - snížená, přiměřená - zdravá sebehodnocení: sebekritičnost, přeceňuje se - podceňuje se nebojácnost:–není trémistou, dovede oponovat názorům, s nimiž nesouhlasí, statečnost dominance : chce řídit druhé, chce organizovat, panovačnost, neústupnost submisivita :podřízenost, ústupnost, kompromisnost, chce být veden, mravní vlastnosti: upřímnost, pravdomluvnost, otevřenost, smysl pro pravdu, smysl pro nestrannost, dobré chování, zodpovědnost, čestnost, ukázněnost, hrdost, svědomí, zásadovost sociální aktivita: iniciativnost, společenská akce, průbojnost, zapojení do diskusí, hlásí se často ve vyučování, navrhuje nové věci motorika: pohybová obratnost celková, jemná koordinace pohybů prstů a rukou (zručnost) U některých znaků nelze určit, zdali jde o znak kladný nebo záporný z etického hlediska (viz nap . temperament). U některých nelze určit ani jejich opak, neboť se jich užívá jen v pejorativním smyslu (viz jazykové zvláštnosti). Seznam lze chápat také z různých pohledů a lze jej rozlišovat.
7. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení: PROSPĚCH Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 2 - chvalitebný (ovládá) 3 - dobrý (v podstatě ovládá) 1 - výborný (ovládá bezpečně) 4 - dostatečný (v podstatě ovládá s pomocí) 5 - nedostatečný ( neovládá)
Úroveň myšlení 1 - výborný (pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti) 2 - chvalitebný ( uvažuje celkem samostatně) 3 - dobrý (menší samostatnost v myšlení) 4 - dostatečný ( nesamostatné myšlení) 5 - nedostatečný (odpovídá nesprávně i na návodné otázky)
Úroveň vyjadřování 1 - výborný (výstižné a poměrně přesné) 2 - chvalitebný (celkem výstižné)
3 - dobrý (myšlenky vyjadřuje ne dost přesně) 4 - dostatečný (myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi) 5 - nedostatečný (i na návodné otázky odpovídá nesprávně)
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 - výborný (užívá vědomostí a dovedností spolehlivě, pracuje samostatně,přesně a s jistotou) 2 - chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, menší chyby) 3 - dobrý ( řeší úkoly, překonává potíže, odstraňuje chyby s pomocí učitele) 4 - dostatečný ( dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává) 5 - nedostatečný ( praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí)
Píle a zájem o učení 1 - výborný (aktivní, učí se uvědoměle a se zájmem) 2 - chvalitebný (učí se svědomitě) 3 - dobrý (k učení a práci nepotřebuje větších podnětů) 4 - dostatečný ( malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty) 5 - nedostatečný (pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné)
8. Hodnocení žáka na vysvědčení Celkové hodnocení Pravidla pro stanovení stupně celkového hodnocení jsou uvedena v § 15 odst. 7 vyhlášky. Za povinný se považuje i volitelný předmět. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola při určování stupně celkového hodnocení podle pravidel hodnocení žáků, která jsou součástí školního řádu. Upozorňujeme na novelizovaný text ustanovení § 15 odst. 6 a 7 vyhlášky. Stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“ se použije pouze na konci 1. pololetí, a to v případě, že žáka nelze pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci 1. pololetí ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona). Pokud žáka nelze hodnotit na konci 2. pololetí, použije se stupeň „neprospěl(a)“. Jestliže u žáka dojde na konci 1. pololetí k situaci, kdy je v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením (podle § 15 odst. 7 písm. c) vyhlášky – stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“ a zároveň není možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP(podle § 15 odst. 7 písm. d) vyhlášky – stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“, použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“.
Pokud k popsané situaci dojde na konci 2. pololetí, použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“, a to v souladu s § 15 odst. 7 písm. c) vyhlášky. Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni: a) b) c) d)
prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a)
Žák je hodnocen stupněm: - prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném povinném a povinně volitelném předmětu hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr z uvedených předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré - prospěl(a), není-li v žádném z povinných a povinně volitelných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm 5 – nedostatečný - neprospěl(a), je-li v některém z povinných a povinně volitelných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm 5 – nedostatečný - nehodnocen(a), stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“ se použije pouze na konci 1. pololetí, a to v případě, že žáka nelze pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci 1. pololetí ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona). Pokud žáka nelze hodnotit na konci 2. pololetí, použije se stupeň „neprospěl(a)“. Jestliže u žáka dojde na konci 1. pololetí k situaci, kdy je v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením– stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“ a zároveň není možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP – stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“, použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“. Výsledky práce v zájmových útvarech školy s hodnotí těmito stupni: - pracoval úspěšně - pracoval Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl, dále který neprospěl z jednoho nebo více předmětů výchovného zaměření nebo na 1. stupni školy již ročník opakoval. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy náhradní termín. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák e za první pololetí neklasifikuje. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí a ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy
již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
9. Vydávání vysvědčení Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení v posledním vyučovacím dni školního vyučování. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále je “klasifikace“), slovně nebo kombinaci obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky žáka v základní škole speciální s hodnotí slovně.
10. Způsob získávání podkladů pro hodnocení a zásady pro stanovení hodnocení žáka na vysvědčení a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: -
soustavným diagnostickým pozorováním žáka soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami analýzou výsledků činností žáka konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky PPP, SPC a zdravotních služeb rozhovory se žákem zákonnými zástupci žáka
b) Žák musí být z příslušného předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně několikrát za každé čtvrtletí. c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů a výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledek písemných zkoušek a prací a praktických činností oznamuje v nejbližším termínu. d) Termín kontrolních písemných prací, zejména čtvrtletních, prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se písemné práce z více předmětů nekumulovaly do určitého období. e) Všechny známky jsou zapisovány do žákovské knížky – Záznamníčku školáka. f) Je-li dlouhodobě nemocen, učitel individuálně rozvrhne žákovi doplnění učiva a zpětně toto doplnění kontroluje. g) Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého
toho období. h) Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování kdekoliv ve škole. ch) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. i) Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. j) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. k) Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednaní v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.
l) Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. m) Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultačních dnech, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. n) V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče třídní učitel bezprostředně a prokazatelným způsobem. o) Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo, ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole a také rodičům.
11. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální přezkoušení Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel ško y, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se záko ným zástupcem žáka.
Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy. V případě, že vyučujícím dan ho předmětu je ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) b) c)
předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, nebo pedagogický pracovník jmenovaný krajským úřadem zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a výchovně vzdělávacím programem Základní škola, UD č.j. 16 847/96-2
Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Opravné zkoušky 1. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. ( do 31.8.) 3. Žák může v jednom dni skládat pouze j dnu opravnou zkoušku. 4. Opravné zkoušky jsou komisionální. 5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.
12. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy chování. Při zdravotním znevýhodnění se jedná o zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.
Sociálním znevýhodněním se rozumí:
a) rodinné prostředí s nízkým soc. kulturním postavením, ohrožení soc. patologickými jevy b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova c) postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR podle zvláštního právního předpisu U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Důraz klade vyučující na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se vychází z počtu jevů, které žák zvládl. Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost zákonného zástupce žáka vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a dosažitelné.
Škola zohlední příznaky specifické poruchy učení nebo chování v hodnocení a klasifikaci žá a, po konzultaci se speciálním školským zařízením může individuálně upravit způsob hodnocení a klasifikace žáka v jednotlivých předmětech. Při hodnocení a klasifikaci žáků bude upřednostňována motivační složka hodnocení. (hodnocení jevů, které žák zvládl). Je vhodné používat různých forem hodnocení, hodnocení s uvedením chyb, bodové hodno cení. Např. při výuce jazyků bude upřednostňováno ústní osvojování, doplňování textu, omezeno psaní diktátů a individuálně upraven způsob psaní, při čtení bude využíváno kratších textů bude kontrolováno porozumění, při psaní preferována čitelnost před úpravou. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem bude klasifikován v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stu ni postižení a k jeho celkovému zdravotnímu stavu. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost školy nebo zákonného zástupce žáka. Při klasifikaci žáka je možné upřednostňovat také širší slovní hodnocení.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Poznámka: Vyučující sdělí ostatním žákům vhodným způsobem podstatu individuálního přístupu, způsobu hodnocení a klasifikace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
13. Hodnocení nadaných žáků Mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařazení. Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného ročníku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
14. Hodnocení žáků, kteří nejsou občany České republiky Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v ČR povinnou školní docházky , se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného RVP pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považ je dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
Pravidla pro hodnocení žáků nabyla účinnosti dnem 3.9.2007 Pravidla pro hodnocení žáků byla schválena školskou radou dne 17.10.2007 Pravidla pro hodnocení žáků pro školní rok 2009/2010 byla projednána pedagogickou radou dne 28.8.2009.
B. Vlastní hodnocení školy - autoevaluace Vlastní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a § 12 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
Autoevaluace pro školní rok 2006/2007 (Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, § 8 a 9)
Obsah : 1. Vymezení oblastí, cílů, kritérií, nástrojů a časový harmonogram evaluačních činností (viz. tabulka Autoevaluace školy) 2. Vlastní hodnocení školy 1. Podmínky ke vzdělávání 2. Průběh vzdělávání 3. Spolupráce s rodiči a dalšími partnery na vzdělávání 4. Výsledky vzdělávání žáků 5. Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 6. Úroveň výsledků práce školy 3. Opatření ke zlepšení vzdělávání Na pedagogické radě v srpnu 2006 byli pedagogičtí pracovníci seznámeni s oblastmi vlastního hodnocení školy, přičemž závazným dokumentem pro dosažení cílů a plnění úkolů byl plán práce školy pro rok 2006/2007, se všemi přílohami. Autoevaluace školy – vymezení oblastí, cílů, kriterií a nástrojů a stanovení časového harmonogramu evaluačních činností Zaměření autoevaluace
Podmínky ke vzdělávání
Cíle
Kvalitní podmínky ke vzdělávání na škole
Kritéria
Nástroje
Spolupráce s rodiči a dalších osob na vzdělávání
Průběh a výsledky vzdělávání žáků
Personální oblast a řízení školy
Školní klima
Aktivní spolupráce s rodiči, funkční a aktualizovaný systém informací, prostor pro vzájemné setkávání, poradní orgány, spokojenost rodičů se školou
Kvalita vyučovacího procesu, úroveň vědomostí, dovedností a výstupů, dosažení co nejkvalitnějších výsledků odpovídající individuálním možnostem žáka
Odborný a profesní růst pedagogických pracovníků vč. ředitele školy, týmová spolupráce, kontrolní činnost
Příznivé sociální klima a spokojenost žáků ve škole, bezpečné prostředí
Dostatek finančních zdrojů na zabezpečení chodu školy
Naplněnost školy v rámci demografie obce a individuálních možností rodičů
Schopnost aplikovat učivo, metody, postupné zlepšování jednotlivých žáků, úspěchy žáků
Vyhledávání, účast a využití DVPP ve výuce a v řízení školy, samostudium
Spokojený žák, spokojený zaměstnanec školy,
Pozorování, rozhovor, analýza ekonomických
Rozhovor, dotazník, třídní schůzka, zápis do 1. ročníku
Analýza žákovských prací, hospitace, pohovor a diskuse se žáky, žákovské portfolio
Pozorování, rozhovor, hospitace, evaluace
Pozorování, dotazník, rozhovor
zdrojů a možností Časový harmonogram
Průběžně
2x ročně třídní schůzky 3x ročně konzult.dny s rodiči a dětmi, 1x ročně zápis, 1x za 2 roky dotazník
Průběžně
Průběžně
1x ročně dotazník, průběžně pozorování, rozhovor
Prováděné sebehodnocení je v dané oblasti první, proto vychází ze závěrů pedagogických rad, výroční zprávy a poslední inspekční zprávy. Vzhledem k velikosti školy nebyl vyčleněn tým pracovníků pro zpracování hodnocení, podklady pro hodnocení získala ředitelka školy od všech pedagogických pracovnic. Podklady pro zpracování vlastního hodnocení a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m)
pedagogická dokumentace, učební plány, osnovy, dokumentace žáků, personální dokumentace, hospodářská dokumentace vzdělávací program Základní škola č.j. 16847/96-2 výroční zprávy o činnosti školy za školní rok 2005/2006, 2006/2007 školní řád, záznamy z jednání pedagogické rady ankety a dotazníky, které byly předány učitelům, rodičům a žákům rozhovory s žáky, rodiči, veřejností v obci výstupy z vlastní kontrolní a hospitační činnosti a pozorování písemné podklady (posudky, hodnocení, inspekční zpráva, záznamy z kontrol), vnitřní ukazatele (zájem o školu, úspěšnost přechodu žáků na vyšší stupeň školy), vnější ukazatele, zejména demografické faktory, externí zdroje (materiály školských orgánů, obcí apod.), SWOT analýza, sociometrie.
Na uvedené poradě byl dohodnut harmonogram vlastního hodnocení školy:
Projednání struktury hodnocení Dotazníkový průzkum mezi učiteli Dotazníkový průzkum mezi žáky Dotazníkový průzkum mezi rodiči Projednání hodnotící zprávy
pedagogická rada, srpen 2006 duben2007 květen 2007 červen2007 pedagogická rada, do konce října 2007
Hlavní oblasti hodnocení školy 1. Podmínky ke vzdělávání • Plán práce školy tvoří celistvý dokument na daný školní rok včetně koncepčních záměrů. • Plánované činnosti odpovídají vymezeným cílům, jsou časově vymezeny a propojeny, je delegována odpovědnost za plnění a kontrola je funkční. • Cíle vytvořeného školního vzdělávacího programu odpovídají očekáváním a potřebám žáků školy. Také ŠVP pro školní družinu ve všech směrech doplňuje ŠVP pro základní vzdělávání a plně odpovídá potřebám dětí i rodičů. • Ve všech třídách vyučují aprobované učitelky. Nepovinnému předmětu náboženství vyučuje katechetka. Cizí jazyk – angličtinu vyučuje neaprobovaně vedoucí vychovatelka ŠD. Druhá vychovatelka ŠD vyučuje neaprobovaně tělesnou výchovu a pracovní činnosti. • Ve škole pracují preventistky sociálně patologických jevů, dvě pedagogické asistentky pro výuku žáků s poruchami učení a ICT koordinátor bez požadované kvalifikace. • V učitelském sboru je rovnoměrné zastoupení učitelů s různou délkou pedagogické praxe, personál školy je stabilizován.
•
Škola je optimálně vybavena a stále je doplňována učebními pomůckami, učebnicemi a studijními texty, které mohou být ve výuce využívány. • Vybavení ICT odpovídá potřebám ŠVP a počtu žáků. Žáci i učitelé mají přístup k ICT. ICT je využívána ve výuce téměř všech předmětů v naprosto dostačující míře. Škola nakládá racionálně s přidělenými finančními prostředky v souladu s koncepcí rozvoje školy a plánem práce školy. • Škola získává další finanční prostředky oficiálními cestami. • Škola má průkaznou evidenci o čerpání rozpočtových i mimorozpočtových zdrojů. 2. Průběh vzdělávání •
• •
• • • • • • • • •
Ve ŠVP jsou jasně stanoveny kompetence, kterými budou žáci disponovat. ŠVP zajišťuje mezipředmětové vztahy, vzdělávací obsah je logicky strukturován. Učivo v jednotlivých předmětech a očnících je vhodně propojeno a vede k naplnění vymezených kompetencí. V jednotlivých ročnících jsou zařazeny do celého roku projekty, škola má vypracováno několik celoškolních projektů, některé již realizovala v minulých letech. V následujícím roce nás čeká práce na projektech pro další ročníky. Škola má rozvrh hodin, který respektuje hygienické aspekty a optimální možnosti využití materiálních a personálních podmínek školy. Rozvrh je stabilní, nedochází k častým změnám. (Změna v době plaveckého výcviku a koly v přírodě.) Během dne je umožněno vyučovat také v blocích, které má učitelka promyšlené a navržené v rozvrhu. Vyučovací hodiny mají jasně vymezené výukové cíle, které jsou sdělovány žákům, výukové cíle bývají formulovány kdykoliv v průběhu vyučovací hodiny. vyučující, především začínající, se připravují písemně na vyučovací hodiny. Zvolené metody výuky jsou adekvátní cílům, obsahu a schopnostem žáků, aktivizují žáka k učebním činnostem. Učitelé komunikují efektivně s celou třídou, skupinami i jednotlivci. Otázky učitele jsou vhodně formulovány, odpovědi žáků jsou vyslechnuty pozorně a obratně využity. Nové poznatky jsou konstruovány na základě vlastní zkušenosti a činnosti žáka, jsou pro žáka přínosné a zajímavé, jsou věcně správné. Většina žáků se dokáže samostatně učit, efektivně pracovat s učebnicemi, slovníky a ICT Žáci jsou hodnoceni v 1. – 3.ročníku slovně. Klasifikací ve 4. a 5.ročníku. Žáci jsou také vedeni k sebehodnocení. Škola má dobře fungující vnitřní komunikační systém, systém interakce škola – rodina.
3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání • Škola má 41 žáků. Z dotazníku pro rodiče plyne spokojenost s prostředím a atmosférou školy, oceňují vysokou úroveň vzdělávacího procesu, propojení školy s životem v obci, mnoho akcí které organizuje škola pro děti. Přáli si zvýšení náročnosti na žáky, kteří přecházejí na 2. stupeň do spádové školy. Vyjádřili se kladně ke slovnímu hodnocení především u žáků nižších ročníků..Výsledky dotazníků jsou uloženy. • Posouzení výsledků jednotlivých skupin zúčastněných respondentů pomohlo zamyslet se nad současným klimatem školy. Škola má vytvořený soubor hodnot, tradic, které považuje za velmi důležité. Silný důraz je kladen na vyučovací proces, učitelé i žáci jsou kritičtí vzhledem k dosaženým výsledkům. Žáci e učí respektovat ostatní, radují se z úspěchů druhých. • Absence žáků je nízká, děti scházejí pouze v odůvodněných případech, vždy omluvených rodiči. • Všichni dotazováni považují za nejdůležitější vzájemné mezilidské vztahy přesto, že je máme rok od roku mezi sebou stále na lepší úrovni. Jsme si zároveň vědomi, že je musíme nadále denně pěstovat. Pracovníci školy jsou také vnímaví a loajální vůči škole, zajímají se o vše, co se školou souvisí a jsou nápomocni při různých akcích školy. Pozitivní školní klima na naší škole vzniklo snahou všech vzájemně si pomáhat, podporovat se, tolerovat a
• • • • • • • • • •
• •
respektovat se. Je jen na nás, abychom svým přístupem k zajímavé učitelské profesi vzniklé klima udržovali, rozvíjeli a nadále pěstovali. Je potřeba se zamyslet nad širší spolupráci s rodiči, neboť o ni stojí především učitelky, ale i většina rodičů. V poslední době je u některý h rodičů patrný nezájem, prý z nedostatku času a pracovní o vytížení. Otázka spravedlivého finančního ohodnocení pedagogů vzhledem k náročnosti jejich práce v nejbližší době asi nebude vyřešena, nadále platí, že učitelské povolání je posláním. Škola má vytvořený soubor hodnot, které považuje za důležité. Jde o kurikulum školy „Naše škola nabízí a podporuje“. Počet pochval a odměn mnohonásobně převyšuje počet ústních výtek nebo napomenutí. Rodiče podporují život školy, účastní se mimoškolních akcí, avšak někteří se nezapojují aktivně. Škola má od 1.9.2005 fungující školskou radu. Ta schvaluje zásadní dokumenty školy a pomáhá při rozhodování jak v ekonomických záležitostech tak pedagogických. Její návrhy jsou vedením školy respektovány. Škola nabízí příjemné, estetické i účelné prostředí pro žáky i učitele. Ve škole převažuje týmová práce, vzájemný respekt a spolupráce. Absence učitelů je minimální. Zřizovatel pozitivně hodnotí výroční zprávy a účinně podporuje školu v jejich aktivitách. Vedení koly úspěšně obhajuje zájmy školy. Škola efektivně spolupracuje s PPP a SPC. Počet sociálně- patologických jevů je téměř nulový. Škola zajišťuje poskytování poradenských služeb dvěma TU (asistentky pro nápravu poruch učení) a školním metodikem prevence. Pověření pracovníci se řídí plány sestavenými vždy na školní rok. Konzultace s rodiči probíhají v konzult ční den nebo po individuální dohodě v různých prostorách školy. Výchovné problémy jsou řešeny nejčastěji za přítomnosti třídního učitele a zákonných zástupců. Minimální preventivní program je sestaven na základě podkladů vypracovaných třídními učitelkami obou tříd. V programu je vedle preventivní péče zahrnuto i řešení vzniklých patologických jevů. Za sledované období na školu nebyla podána žádná stížnost. Připomínky rodičů se řešily většinou na úrovni rodič - třídní učitel, pouze v některých případech se rodiče obrátili na ředitelku školy. V naprosté většině případů š o připomínky ke klasifikaci. SWOT analýza byla především zdrojem podnětů pro rozbor současného postavení školy
•
Slabé stránky – finanční omezení na nákup pomůcek, materiálů pro kroužky, nedokončená oprava sokolovny, kterou škola využívá pro výuku Tv a sportovní kroužek ŠD ( chybějící Tv nářadí ).
•
Silné stránky - lokalita školy, tradice, kapacita, okolí školy, klidné prostředí pro relaxační činnosti díky dokončené rekonstrukci školní zahrady s multifunkčním hřištěm, pravidelná péče o žáky se SPU, výborný kolektiv, dynamický, tvůrčí pedagogický sbor, propagující zdravý živ. styl, snaživé manažerské vedení, které se stará o propagaci školy na veřejnosti, výborná kázeň žáků (hodnocení nestranných pozorovatelů na různých akcích mimo školu), časté příležitosti propagace školy formou vystoupení pěveckého sboru, prezentace na veřejnosti, volnočasové aktivity, kroužky v rámci družiny, zapojení rodičů do práce školy, symbolika školy - ČÁPATA, ČÁPOPIS
•
Hrozby - nedostatek financí, nedostatek žáků, spojování ročníků do tříd, snižující se aktivita zapojení rodičů na akcích školy.
4. Výsledky vzdělávání • Všichni zaměstnanci školy se podílejí na systematickém hodnocení výsledků školy, prodiskutovaném vždy na čtvrtletních pedagogických poradách. Výsledky jsou zjišťovány pravidelně, systematicky a strukturovaně.
• •
• •
• • • •
Prestiž školy je vysoká. Učitelé i ostatní partneři školy pozitivně přijímají úspěchy školy a prezentují je na veřejnosti. Ve většině vyučovacích hodin se projevuje snaha efektivně využívat čas a jednotlivé aktivity za sebou logicky řadit, vytčené cíle byly dosaženy v každém školním roce. Z didaktických principů byly dostatečně respektovány především zásady názornosti, vlastní aktivity žáků a možnosti individuálního tempa. Interakce a komunikace se při výuce řídí pravidly jednání, jež žáci akceptují, je vytvářen dostatečný prostor pro vyjádření žákova vlastního názoru. Komunikace a vyjadřování žáků jsou na velmi dobré úrovni. Zjišťování výsledků vzdělávání je ve škole věnována patřičná pozornost. Škola si vytváří vlastní testy, které jsou využívány k pravidelnému vyhodnocování znalostí žáků z probraného učiva za určité období. Zdokumentované hodnocení, které provádí vyučující, poskytuje objektivní přehled o úrovni znalostí žáků, signalizuje případné nedostatky a specifikuje opatření k odstranění zjištěných nedostatků ve znalostech učiva. Analýza zjištěných výsledků je předmětem jednání pedagogické rady. Žáci 4. a 5. ročníku absolvovali také testy KALIBRO z ČJ,M a AJ. Žáci se každoročně zúčastňují mezinárodní matematické soutěže Klokánek, výsledky nám dávají zpětnou vazbu o úrovni matematických schopností dětí. Děti si ověřují své dovednosti a znalosti z výchov v porovnání s ostatními dětmi v soutěžíc pěveckých a výtvarných. Škola sleduje také výsledky a adaptaci na nové prostředí svých absolventů přecházejících do 5. ročníku ZŠ ve Slavkově.
Další autoevaluace bude provedena po třech letech na konci školního roku 2010.. 5. Řízení školy Ředitelka koordinuje práci jednotlivých školských zařízení zejména prostřednictvím provozních porad školy, pedagogické rady a systémem vnitřních předpisů, které stanovují jednoznačná pravidla činnosti školy. Ředitelka málotřídní školy musí vynakládat značné úsilí k dosažení úspěšné reformy školy za současné velké a náročné administrativní práce, aktivně se spolupodílela na tvorbě školního vzdělávacího programu (dále ŠVP). • Plán čerpání finančních prostředků je dostupný všem, je pravidelně kontrolován zřizovatelem. • Ve škole jsou delegovány pravomoci, jednotlivé týmy vzájemně spolupracují. • Metodické orgány (v ZŠ i MŠ) jsou plně funkční, jsou nositeli změn a inovací. • Ředitelka provádí osvětovou činnost týkající se kurikulární reformy zejména školské a rodičovské veřejnosti. • Na plnění cílů výchovy ke zdraví se podílí všichni učitelé. • Komunikační systém má jasná pravidla. Aktuální zprávy potřebné pro větší počet pracovníků jsou zveřejněny v měsíčním plánu práce školy Metodické vedení a kontrolní činnost učitelů zajišťuje ředitelka školy. Využívá každodenní osobní kontakt s učiteli. • Díky podpoře pedagogů se spolu aktivně účastní hledání nových směrů a trendů. Tím se opět změnil styl řízení, neboť učitelky si zvykly na prodiskutování problémů a spolurozhodování. • Také žáci mají možnost vstupovat do řešení problémů na pravidelných čtvrtletních setkáních při hodnocení chování a prospěchu. • DVPP je považováno za velmi důležitou prioritu, pedagogické pracovnice se pravidelně zúčastňují seminářů ( 3 – 4x ročně) nebo kurzů KVIC či jiných vzdělávacích zařízení v kraji. • Styl jednání vedoucích pracovníků je zaměstnanci označován jako vstřícný s výrazným podílem naslouchá í diskutovaným problémům, tvořivost a iniciativa je podporována. • Operativní řízení je účinné, dostatečně flexibilní a přirozeně navazuje na plánování a kontrolu.
•
• •
• •
Ředitelka školy provedla personální rozdělení s následným popisem všech potřebných pracovních pozic. V pedagogickém sboru působí en ženy, průměrný věk je 36 let. Z celkového počtu fyzických zaměstnanců ve škole (11) jsou 3 nepedagogické pracovnice. Podmínky odborné kvalifikace splňují z přepočteného počtu 8,63 p agogických pracovnic 7,86 pedagogických pracovnic, což je 91%. V rámci prevence šikany byli všichni pedagogové na poradách seznámeni s postupem při podezření na šikanu, tato problematika byla s žáky probírána ve vhodných hodinách a ve školní družině. Celkové řízení školy lze charakterizovat jako demokratické, direktivní v oblasti rozpočtu, naopak jako liberální v oblasti vývoje škole a alternativních vzdělávacích aktivit. Kombinace obou způsobů je uplatňována v oblasti DVPP a personalistice - vytváření pedagogického týmu. Hospitace vedou k profesnímu růstu učitelů a jsou vnímány většinou pozitivně. Škola vymezuje oblasti, ve kterých usiluje o rozvoj, většina zaměstnanců je zainteresována na vytváření plánu do budoucnosti školy.
6. Úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům • Dopad procesu autoevaluace školy má pozitivní výsledky na personální politiku. • V kontrolní činnosti vycházelo vedení školy z poznatků ČŠI z posledních inspekčních návštěv a zaměřilo se na sledování plnění učebních plánů, dodržování osnov a vedení předepsané dokumentace pedagogickými pracovníky, dodržování směrnic školy pedagogy (zejména školního řádu, klasifikačního řádu, vnitřního řádu), byl kontrolován podíl na vytváření vhodných psychohygienických podmínek pro práci žáků i kolegů a dalších zaměstnanců školy. V práci třídních učitelů byl sledován jejich podíl na snižování absence žáků, u kterých je předpoklad, že rodiče svojí benevolencí přispívají k absenci žáků.
7. Údaje o výsledcích inspekce provedené ČŠI Ve školním roce 2007/2008 proběhla ve škole ČŠI Moravskoslezského inspektorátu – pracoviště Nový Jičín dne 11.2.2008. Předmětem kontroly inspekce byla kontrola dokumentace školy, školního řádu a rozhodnutí ředitelky školy. Při kontrolním zjištění nebylo zjištěno porušení ve smyslu ustanovení § 28, § 30, § 165 zákona 561/2004 Sb. (školského zákona). Ve školním roce 2006/2007 nebyla žádná inspekce. Ve školním roce 2003/2004 se uskutečnila ve dnech 10. – 12.února 2004 inspekce ČŠI Moravskoslezského inspektorátu – pracoviště Nádražní 20, Bruntál. Předmětem inspekční činnosti bylo zjištění a zhodnocení : a) personálních podmínek vzdělávací a výchovné činnosti ve vybraných předmětech (ČJ,AJ, M, Prvo, Vv, Hv) v 1.–5.roč. vzhledem ke schváleným učebním dokumentům b) materiálně-technických podmínek vzdělávací a výchovné činnosti c) průběhu a výsledků vzdělávání a výchovy ve vybraných předmětech Závěr inspekčního šetření: Ad a) Hodnocení personálních podmínek vzdělávání a výchovy Vysoký podíl kvalifikovanosti učitelů ochotných se neustále vzdělávat i organizovat vzdělávací akce, účelné delegování kompetencí a pravomocí na vedoucí jednotlivých úseků i jejich týmová práce vytvářejí vynikající personální podmínky pro naplňování cílů školy v oblasti výchovy a vzdělává í. Jasně stanovená pravidla jejího provozu zakotvená ve
vnitřních normách, které se vztahují k žákům, zaměstnancům i zákonným zástupcům, zajišťují společně s účinným kontrolním systéme bezproblémový chod.
Ad b) Hodnocení materiálně-technických podmínek vzdělávání a výchovy Prostory, v nichž probíhá výuka, jsou hlediska estetiky i vybavení didaktickou technikou a pomůckami na vynikající úrovni, vytvářejí žákům vysoce podnětné prostředí i kvalitní podmínky pro efektivní realizaci zvoleného vzdělávacího programu. Ad c ) Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a výchovy Všechny hospitované hodiny byly řádně promyšlené a připravené. Bezprostřední příprava učitelek vycházela z tematických plánů zpracovaných v rámci činnosti metodického sdružení. Organizace hodin byla vždy efektivní, metody a formy byly vhodně voleny vzhledem k potřebám výuky. Ve všech sledovaných hodinách byla využívána vstupní i průběžná motivace. Od níž se odvíjela komunikace mezi učiteli a žáky i celkový průběh vyučovacích hodin. Pozornost je věnována žákům se specifickými vzdělávacími potřebami, žákům prospěchově slabším i talentovaným. Talent i individuální zájmy žáků jsou také podporovány bohatou nabídkou mimoškolních aktivit. V hodnocení žáků převažovalo pozitivní verbální hodnocení vždy bezprostředně po výkonu jednotlivců či skupin, čímž byla zajištěna zpětná vazba. Hodnocení spolužáků a sebehodnocení bylo ve shlédnutých hodinách zcela běžné. Pozitivně lze také hodnotit vynikající úroveň interakce a komunikace, osobnosti učitelek pozitivně ovlivňující psychosociální klima. Výsledky vzdělávání jsou vedením školy sledovány, učební osnovy byly (od počátku školního roku k datu inspekce) ve všech sledovaných předmětech plněny. V Protokolu ČŠI MSI Bruntál bylo jedno kontrolní zjištění, a to v oblasti podmínek a průběhu vzdělávání a výchovy : Kontrolou dokladů o dosaženém vzdělání vyučujících bylo zjištěno, že vyučující s osobním číslem 10 nesplňuj podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pro výuku v 1. – 5.ročníku základní školy. Ve vyjádření ředitelky školy k protokolárnímu zjištění bylo uvedeno : V jazyce anglickém není možné v současné době zajistit vzhledem k malému počtu žáků(4 + 12) e spojené třídě (4.+ 5. roč.) v počtu 3 vyučovacích hodin týdně plně kvalifikovaného pedagoga pro cizí jazyk. A žádná ze čtyř kvalifikovaných učitelek 1.stupně nemá aprobaci uvedeného cizího jazyka. Proto byla výuka AJ svěřena vychovatelce ŠD, která angličtinu studovala na gymnáziu, své vědomosti si dále rozšiřovala na ročním metodickém semináři MODUL G1 projektu 2 na seminářích SVP a PCO Opava, což bylo při inspekční kontrole doloženo osvědčeními z absolvovaných seminářů. 7. Kroky nutné k další autoevaluaci • • • • •
V září 2007 zpracovat nový návrh struktury vlastního hodnocení školy, projednat s pedagogickou radou, stanovit termín dalšího vlastního hodnocení školy. Pokračovat v doplňování vlastního ŠVP v oblasti projektů. Zúčastňovat se vzdělávacích akcí pořádaných „Tvořivou školou“ nebo PAU. Na vytváření plánu kvality školy zainteresovat všechny pracovníky školy. Další kroky budou navrženy v průběhu roku vyplývající z provozu , podmínek školy a také z možností zřizovatele školy.
VII. ZÁVĚR Třetí rok výuky podle ŠVP nám přinesl další důkazy o tom, že vzdělávání podle tohoto programu je dobře přizpůsobeno žákům v podmínkách školy. V mnoha případech jsme ještě mohli obohacovat stávající program o další miniprojekty ve třídách i v celoškolním měřítku.
Také jsme zjistili, že dřívější výuka podle programu Základní škola s alternativními prvky byla skvělou přípravou na stávající způsob výuky podle ŠVP „Škola hrou“. Proto se i do dalšího roku realizace ŠVP pouštíme bez obav ještě s konkrétnější představou, jak efektivněji a kvalitněji vzdělávat a vychovávat naše žáky.
OBSAH II.
Identifikační údaje 1) 2) 3) 4)
II.
ŠVP
Název ŠVP Předkladatel Zřizovatel Platnost dokumentu
Charakteristika školy 8) Úvod 9) Historie školy 10) Úplnost a velikost školy 11) Vybavení školy 12) Charakteristika pedagogického sboru 13) Vzdělávání žáků 14) Celoroční aktivity 15) Spolupráce s rodiči a jinými subjekty
III.
Charakteristika ŠVP 8) Zaměření školy 9) Výchovné a vzdělávací strategie a cíle
10) Formy a metody práce 11) Klíčové kompetence¨ 12) Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 13) Zabezpečení výuky nadaných dětí 14) Začlenění průřezových témat
V.
Učební plán Tabulace plánu
V.
Učební osnovy ( viz Učební osnovy jednotlivých ročníků a předmětů )
VI.
Hodnocení žáků a autoevaluace školy A) Pravidla hodnocení žáků B) Vlastní hodnocení školy – autoevaluace
VII.
Závěr
